ECLI:CZ:NS:2016:30.ND.63.2016.1
KSBR 31 INS 25648/2014
30 Nd 63/2016-A-
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a Mgr. Víta Bičáka v insolvenční věci dlužníka M. D. , vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 31 INS 25648/2014, o insolvenčním návrhu věřitelů 1/ Slovenské sporiteĺny, a. s. , se sídlem v Bratislavě, Tomášikova 48, PSČ 832 37, Slovenská republika, identifikační číslo osoby 00151653, zastoupeného JUDr. Dušanem Dvořákem, advokátem, se sídlem v Brně, Hlinky 505/118, PSČ 603 00 a 2/ PERFECT INVEST, a. s. , se sídlem v Třebíči, Karlovo náměstí 34, PSČ 674 01, identifikační číslo osoby 27736997, zastoupeného JUDr. Stanislavem Keršnerem, advokátem se sídlem v Brně, Orlí 492/18, PSČ 602 00, o námitce podjatosti soudce Nejvyššího soudu Mgr. Milana Poláška, takto:
Soudce Nejvyššího soudu Mgr. Milan Polášek není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sen. zn. 29 NSČR 35/2016.
Odůvodnění:
Insolvenční dlužník (dále již „dlužník“) vznesl dne 14. prosince 2015 námitku podjatosti soudců druhého senátu Vrchního soudu v Olomouci, konkrétně soudců JUDr. Heleny Myškové, JUDr. Ivany Waltrové a Mgr. Martina Hejdy, v řízení vedeném u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. 2 VSOL 1311/2015.
Vrchní soud v Olomouci předložil námitku podjatosti vznesenou dlužníkem Nejvyššímu soudu. K projednání námitky podjatosti byl určen senát č. 29 Nejvyššího soudu České republiky (dále již „Nejvyšší soud“), přičemž předsedou senátu a soudcem zpravodajem byl určen soudce Nejvyššího soudu Mgr. Milan Polášek.
Podáním ze dne 17. února 2016, které bylo doručeno Nejvyššímu soudu dne 17. února 2016, vznesl dlužník námitku podjatosti soudce Nejvyššího soudu Mgr. Milana Poláška. Dlužník uvádí, že důvodem pro vyloučení Mgr. Milana Poláška z projednávání a rozhodnutí věci je jeho poměr k věci a účastníkům řízení. Konkrétně dlužník poukazuje na „osobní vazby tohoto soudce na soudce druhého senátu Vrchního soudu v Olomouci, o jejichž podjatosti má jako předseda senátu a soudce zpravodaj v rámci senátu 29 Nejvyššího soudu projednávat a rozhodovat.“ Dlužník poukazuje na to, že soudkyně Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Helena Myšková, o jejíž podjatosti má v řízení o vznesené námitce podjatosti rozhodovat soudce Mgr. Milan Polášek, působila v průběhu roku 2015 na stáži v senátu č. 29 dovolacího soudu. Dlužník v této souvislosti uvádí: „JUDr. Helena Myšková byla dočasně přidělena k senátu č. 29 Nejvyššího soudu v období od 1. ledna 2015 do 30. června 2015. Soudce Mgr. Milan Polášek tak má rozhodovat o vyloučení z rozhodování a projednání věci ohledně soudkyně, s níž se osobně zná z rozhodování senátu 29 Nejvyššího soudu.“ Dlužník dále poukazuje na to, že soudkyně JUDr. Helena Myšková a soudce Mgr. Milan Polášek rozhodovali spolu a působili „po řadu let v rámci senátů 2 Ko, 6 Cmo, VSOL 2 a 12 Cmo u Vrchního soudu v Olomouci…“
Nad rámec výše uvedeného tvrzení dlužník uvádí, že vztahy soudce Mgr. Milana Poláška a soudkyně JUDr. Heleny Myškové „přesahují běžné kolegiální vztahy soudců v rámci senátu“ , a to s ohledem na dlouhodobé společné působení ve stejném senátu Vrchního soudu v Olomouci a dále působení v senátu č. 29 Nejvyššího soudu. Podle dlužníka toto „dlouholeté společné působení ve stejných senátech vyvolává v dlužníkovi důvodné a závažné pochybnosti o přátelském vztahu soudce Mgr. Milana Poláčka a soudkyně JUDr. Heleny Myškové…“ Dlužník se domnívá, že přátelský vztah mezi soudci je takové povahy a intenzity, že vylučuje Mgr. Milana Poláška z projednání a rozhodnutí o námitce podjatosti vznesené vůči JUDr. Heleně Myškové.
Podle §16 odst. 1 o. s. ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Nejvyšší soud dospěl k závěru, že námitka podjatosti soudce Mgr. Milana Poláška není důvodná. Jak vyplývá např. z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. února 2015, sp. zn. 21 Nd 440/2014 (všechna zde označená rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou veřejnosti přístupná na webových stránkách Nejvyššího soudu http://nsoud.cz , a rozhodnutí Ústavního soudu na internetových stránkách http://nalus.usoud.cz ), tak: „Účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. Soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Důvodem k vyloučení soudce nebo přísedícího nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce nebo přísedícího v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (§15a odst. 1 věta první, §14 odst. 1 a §14 odst. 4 o. s. ř.).
Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž naroveň může v konkrétním případě být vztah přátelský či naopak nepřátelský. V úvahu přichází i vztah ekonomické závislosti.
Nejvyšší soud též dospěl k závěru, že vztahy mezi soudci nepřekračující běžný pracovně kolegiální rámec nemají samy o sobě povahu důvodů pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci, jestliže tyto vztahy spočívají pouze v tom, že se soudci navzájem znají nebo že jsou pro výkon funkce zařazeni na stejném soudu, v tomtéž oddělení či senátě (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. května 2001, sp. zn. 4 Nd 114/2001 ). Toto pravidlo lze vztáhnout i na vztahy mezi soudci a jinými osobami činnými v oblasti právní praxe či teorie; jen v případě, že by tyto vztahy překročily běžný profesionální rámec a staly by se osobními (zejména přátelskými či naopak nepřátelskými), bylo by nutno uvažovat o podjatosti soudce.“
Soudce Nejvyššího soudu Mgr. Milan Polášek se k vznesené námitce podjatosti vyjádřil tak, že nemá žádný vztah k samotné věci, k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům a nejsou mu známy žádné skutečnosti, které by mohly zakládat důvodnou pochybnost o jeho podjatosti. Na uvedeném nic nemění ani dlužníkův odkaz na to, že soudkyně JUDr. Helena Myšková, o jejímž vyloučení z důvodu vznesená námitky podjatosti jako členky „ druhého senátu“ Vrchního soudu v Olomouci má Nejvyšší soud rovněž rozhodovat, působila v době od 1. ledna 2015 do 30. června 2015 v senátu č. 29, ani to, že s ní soudce Nejvyššího soudu Mgr. Milan Polášek několik let působil ve stejném senátu v době, kdy před přidělením k Nejvyššímu soudu (stáž) vykonával funkci soudce u Vrchního soudu v Olomouci (v této souvislosti soudce Mgr. Milan Polášek odkazuje na usnesení dovolacího soudu ze dne 30. září 2014, sp. zn. 29 Nd 318/2014). Nad rámec svého vyjádření ještě soudce Mgr. Milan Polášek poukázal na to, že u Vrchního soudu v Olomouci působil několik let ve stejném senátu i se soudkyní JUDr. Ivanou Waltrovou, která je rovněž členkou „druhého senátu“ Vrchního soudu v Olomouci a jeho kolegou byl i soudce JUDr. Vojtěch Brhel, nyní rovněž člen „druhého senátu“ Vrchního soudu v Olomouci.
V posuzovaném případě dovolací soud neshledal žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že pracovní vztah mezi soudkyní JUDr. Helenou Myškovou a soudcem Mgr. Milanem Poláškem (popř. dalšími zmíněnými soudci Vrchního soudu v Olomouci) překročily běžný profesionální rámec. Dlužník ani nepředložil žádná relevantní tvrzení, z nichž by vyplývalo, že mezi JUDr. Helenou Myškovou a soudcem Mgr. Milanem Poláškem existují (či existovaly) vztahy osobní (zejména přátelské či naopak nepřátelské). Nejvyšší soud neshledal ani žádné okolnosti, z nichž by vyplývalo, že soudce Mgr. Milan Polášek má vztah k účastníkům či jejich zástupcům v předmětném řízení.
S ohledem na absenci takových okolností, z nichž by bylo možné dovodit, že je důvodné pochybovat o nepodjatosti soudce Mgr. Milana Poláška, Nejvyšší soud rozhodl, že soudce tohoto soudu Mgr. Milan Polášek není vyloučen z projednání a rozhodnutí ve věci vedené u dovolacího soudu pod sp. zn. 29 NSČR 35/2016. Protože nebylo prováděno dokazování, bylo o námitce podjatosti uplatněné dlužníkem rozhodnuto bez nařízení jednání (§16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku a předběžnému správci se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. března 2016
JUDr. Pavel Vrcha
předseda senátu