ECLI:CZ:US:2018:1.US.3596.17.1
sp. zn. I. ÚS 3596/17
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Lichovníka a soudců Vladimíra Sládečka a Davida Uhlíře (soudce zpravodaj) o ústavní stížnosti STAMCOM spol. s r. o., se sídlem v Šumperku, Nemocniční 734/13, zastoupené Mgr. Romanem Klimusem, advokátem se v Brně, Heršpická 813/5, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 137/2017-41 ze dne 7. září 2017 a rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 11 A 121/2015-47 ze dne 25. května 2017, za účasti Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze jako účastníků řízení a vedlejší účastnice Státní energetické inspekce, ústředního inspektorátu, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Stěžovatelce byla rozhodnutím územního inspektorátu Státní energetické inspekce pro Olomoucký kraj uložena pokuta ve výši 542 000 Kč a povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč za to, že se dopustila spáchání správního deliktu podle §16 odst. 1 písm. c) zákona o cenách. Toho se měla dopustit tím, že v rozporu s cenovými rozhodnutími Energetického regulačního úřadu uplatnila podporu na vyrobenou elektřinu formou zeleného bonusu z výroby elektřiny i za tu část, která byla vyrobena v rozporu s udělenou licencí na výrobu elektřiny o instalovaném výkonu 101 kW, neboť přesáhla celkový povolený instalovaný výkon o 14,92 kW. Neoprávněným uplatněním vyšší podpory formou zelených bonusů stěžovatelka získala nepřiměřený majetkový prospěch, který nelze přesně vyčíslit.
2. Ústřední inspektorát Státní energetické inspekce rozhodnutí změnil v popisu skutku a části výroků, které uložily pokutu a povinnost nahradit náklady řízení, potvrdil. Konstatoval, že po nabytí právní moci licence, která opravňuje stěžovatelku k provozování výroby elektřiny, došlo bez změny licence ke zvýšení instalovaného výkonu. Uplatněním a čerpáním podpory ve formě zelených bonusů i z neoprávněně zvýšeného instalovaného výkonu stěžovatelka získala částku 624 852,15 Kč.
3. Městský soud v Praze žalobu stěžovatelky zamítl s tím, že v řízení před správními orgány nedošlo k procesním pochybením. Věcně pak stěžovatelka nepopírala, že dodatečně instalovala solární panely nad rámec uvedený v udělené licenci na výrobu elektřiny. Sporným byl jen výklad zákonného pojmu "celkový instalovaný výkon", který je dle soudu třeba chápat jako nominální instalovaný výkon výrobních jednotek, nikoliv jako dosažitelný výkon se zohledněním ztrát na dalších komponentech. Uložená pokuta není likvidační, neboť odpovídá 5 % jejího možného maxima.
4. Následnou kasační stížnost Nejvyšší správní soud zamítl. Ztotožnil se s městským soudem, že je třeba rozlišovat celkový instalovaný a dosažitelný výkon. Rozhodné zákonné ustanovení neřeší ztráty. Výklad stěžovatelky by pak byl v rozporu i se způsobem udělování licence, neboť přidáním dalších solárních panelů změnila technické parametry a byla povinna žádat o změnu licence. Logickým soud shledal i orientační zjištění elektřiny, na niž stěžovatelka neoprávněně uplatnila podporu: výpočtem podle poměru výkonu uvedeného v licenci a výkonu fakticky instalovaného.
5. Proti rozhodnutí Nejvyššího správního a městského soudu stěžovatelka brojila ústavní stížností, neboť se domnívala, že jimi došlo k porušení jejího práva na soudní ochranu. Porušení tohoto práva stěžovatelka spatřovala v tom, že všemi orgány byl ve věci nesprávně vykládán pojem "instalovaný výkon". Podle stěžovatelky je třeba zohledňovat ztráty při napojení na elektrickou soustavu, díky kterým nikdy nepřekročila rozsah uvedený v licenci. Správnost tohoto výkladu pak plyne i z toho, že zákon spojuje maximální hodnoty celkového instalovaného výkonu s výrobnou elektřiny, kterou nelze ztotožnit pouze s panely, ale také s dalšími komponenty, na nichž vznikají ztráty. Závěr o nepřiměřeném majetkovém prospěchu pak nemá oporu ve zjištěném skutkovém stavu, je založen na domněnkách. Zcela pak chybí souvislost mezi uloženou pokutou a údajným prospěchem.
6. Ústavní soud se seznámil s ústavní stížností, napadenými rozhodnutími i správním spisem; dospěl k závěru, že se jedná o návrh přípustný, avšak zjevně neopodstatněný [pro rozhodná kritéria srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 85/06 ze dne 25. 9. 2007 (N 148/46 SbNU 471)]. Zjevná neopodstatněnost ústavní stížnosti, přes její ústavněprávní rozměr, může mimo jiné plynout také z předchozích rozhodnutí Ústavního soudu, řešících shodnou či obdobnou právní problematiku [usnesení sp. zn. Pl. ÚS 24/02 ze dne 24. 9. 2002 (U 31/27 SbNU 341)].
7. Stěžovatelka ve věci nesouhlasila se správností výkladu druhé věty §30a odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), podle něhož "za celkový instalovaný elektrický výkon výrobny elektřiny se považuje součet hodnot instalovaných výkonů výrobních jednotek v místě připojení do elektrizační soustavy."
8. Správnost rozhodnutí však z hlediska čl. 36 odst. 1 Listiny není relevantní. Nesprávnou interpretaci hmotněprávního ustanovení při aplikaci práva zásadně nelze podřadit pod pochybení, jejichž důsledky řeší čl. 36 odst. 1 Listiny. Takováto interpretace může být důvodem zrušení rozhodnutí orgánu veřejné moci pouze tehdy, pokud je jí zasaženo některé z ústavních hmotných subjektivních práv [nález sp. zn. III. ÚS 31/97 ze dne 29. 5. 1997 (N 66/8 SbNU 149)].
9. V dané věci šlo především o výklad a aplikaci předpisů podústavního práva, neboť (stěžovatelkou nenamítaný) zásah do vlastnického práva prostřednictvím uložené pokuty je až zprostředkovaným následkem výkladu a užití pojmu "instalovaný výkon", zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, a příslušných cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Samotný výklad podústavního práva pak lze hodnotit jako protiústavní tehdy, jestliže k němu nedochází stanoveným postupem ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny. Podle Ústavního soudu (srov. cit. nález sp. zn. Pl. ÚS 85/06) k tomu dochází v případech, kdy aplikující orgán pomíjí možný výklad jiný, nebo zjevně a neodůvodněně vybočil ze standardů výkladu, jenž je v soudní praxi respektován, resp. jenž odpovídá všeobecně akceptovanému (doktrinárnímu) chápání dotčených právních institutů (a představují tím nepředvídatelnou interpretační libovůli).
10. Za takového stavu je pro posouzení věci významné toliko to, zda se správní soudy věcnou argumentací stěžovatelky řádně zabývaly. V tomto ohledu Ústavní soud vady neshledal. Oba správní soudy se její argumentací zabývaly a vyložily důvody, pro které považují za rozhodující nominální hodnoty instalovaného výkonu, nikoliv dosažitelného výkonu: správnost výkladu soudy podpořily odkazem na chápání rozhodného pojmu v technické literatuře, na použití odlišného pojmu "dosažitelný výkon" v prováděcích předpisech i na obsah udělené licence
11. Tento závěr pak podporují i nepopřená skutková zjištění, podle nichž stěžovatelka až po udělení licence dodatečně instalovala další solární panely. Zásadní důvody, pro které by měly být údaje uvedené v udělené licenci vykládány jako údaje zohledňující dosažitelný výkon, ne výkon nominálně instalovaný, stěžovatelka nepředložila. Za takového stavu není ústavně nepřijatelný závěr, že elektřina vyrobená pomocí panelů nad rámec udělené licence, je elektřinou vyrobenou neoprávněně.
12. K námitkám do odůvodnění uložené sankce lze odkázat na závěry městského soudu: vymezení neoprávněného majetkového rozsahu stěžovatelky v základu vymezuje i závažnost jejího deliktu, přičemž uložená pokuta tomuto prospěchu v zásadě odpovídá. Žádné další konkrétní úvahy správní orgány k uložené sankci sice neuvedly (obecná deklarace o zohlednění nespecifikovaných jiných případů a zohlednění potřeby zajistit pořádek při dodržování zákona o cenách nenese žádné přezkoumatelné sdělení), Ústavní soud to však neshledal významným pro závěr o ústavní přijatelnosti takového rozhodnutí jako celku.
13. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud odmítl ústavní stížnost podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 24. dubna 2018
Tomáš Lichovník v. r.
předseda senátu