ECLI:CZ:US:2019:1.US.3900.19.1
sp. zn. I. ÚS 3900/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci návrhu Mgr. Iriny Loukinovy, na přezkum usnesení Nejvyššího soudu č. j. 26 Cdo 2167/2018-929 ze dne 28. 8. 2019, rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 19 Co 388/2017-870 ze dne 17. 1. 2018 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 č. j. 22 C 255/2007-803 ze dne 23. 1. 2017 takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 6. 12. 2019 došlo Ústavnímu soudu podání navrhovatelky označené jako ústavní stížnost směřující proti v záhlaví citovaným soudním rozhodnutím. Uvedený návrh však nesplňuje požadavky kladené na takovou ústavní stížnost zákonem o Ústavním soudu. Navrhovatelka zejména není právně zastoupena a ani zmíněné podání není sepsáno advokátem, nýbrž samotnou navrhovatelkou. Ústavní soud poukazuje na to, že navrhovatelce se již v souvislosti s rozhodováním o celé řadě jiných jejích dřívějších návrzích opakovaně dostalo podrobného poučení o bezvadné ústavní stížnosti, včetně informací o možnosti zajištění právního zastoupení v řízení před Ústavním soudem, konkrétně z poslední doby kupříkladu v řízeních ve věcech sp. zn. III. ÚS 571/19 a sp. zn. IV. ÚS 3232/18. V obou případech Ústavní soud poskytl navrhovatelce přiměřené lhůty k odstranění vytýkaných vad (v trvání 30 dnů). Navrhovatelka ovšem v posledním případě ponechala výzvu a poučení Ústavního soudu bez jakékoli odezvy, což následně vedlo k odmítnutí jejího návrhu jako vadného.
Ústavní soud ve své ustálené rozhodovací praxi vychází z toho, že není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení dostávalo navrhovateli vždy, v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v případech předchozích. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé navrhovatele dostatečně poučit o zásadě, že se na Ústavní soud (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se Ústavnímu soudu setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým (srov. kupř. usnesení sp. zn. I. ÚS 3327/19 ze dne 21. 10. 2019, dostupné na adrese http://nalus.usoud.cz). K témuž závěru Ústavní soud dospěl i v nynější věci, a to právě tím spíše, když navrhovatelka na dřívější poučení nereagovala a Ústavní soud o svých krocích směřujících k odstranění vad dále nezpravila. Ze všech těchto důvodů Ústavní soud bez dalšího přikročil k odmítnutí návrhu jako vadného za přiměřeného použití ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. prosince 2019
Tomáš Lichovník v. r.
soudce zpravodaj