ECLI:CZ:US:2019:3.US.937.19.1
sp. zn. III. ÚS 937/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stěžovatelů 1) M. B. a 2) S. B., proti usnesením Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích č. j. 23 Co 398/2018-68 a č. j. 23 Co 399/2018-55, a usnesením JUDr. Ivana Erbena, soudního exekutora, Exekutorský úřad Praha 8, sídlem Staré náměstí 13/7, Praha 6 - Ruzyně, č. j. 021 EX 4143/10-63 a č. j. 021 EX 4035/10-50, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích a JUDr. Ivana Erbena, soudního exekutora, jako účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Dne 18. 3. 2019 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, kterou se stěžovatelé domáhají zrušení v záhlaví uvedených usnesení, jimiž byl zamítnut návrh na ustanovení zástupce pro dovolací řízení.
2. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Nejsou-li tyto náležitosti splněny, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění vad v určené lhůtě.
3. Návrh stěžovatelů trpí zjevnými vadami; ani jeden z nich není zastoupen advokátem, chybí zákonem předepsané přílohy.
4. Úřední činností soudu bylo zjištěno, že první stěžovatel (sám, příp. s dalšími stěžovateli, včetně druhé stěžovatelky) se již mnohokrát obrátil na Ústavní soud s ústavními stížnostmi, z nichž řada trpěla stejnými vadami, přičemž na nedostatky byl opakovaně upozorňován s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti (např. ve věci sp. zn. II. ÚS 1449/17). V těch případech, kdy stěžovatel byl řádně poučen o vadách jeho podání a vytýkané vady neodstranil, byly ústavní stížnosti pro neodstranění vad odmítnuty, takže si stěžovatel musí být daných zákonných procesních podmínek řízení i z tohoto důvodu dostatečně vědom (srov. usnesení ze dne 30. 3. 2015 sp. zn. I. ÚS 4018/14, usnesení ze dne 22. 6. 2017 sp. zn. II. ÚS 1449/17; pozn. rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz).
5. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, neodstranil-li navrhovatel vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem, příp. o dalších náležitostech ústavní stížnosti, dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo již v předcházejících případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat i další náležitosti, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický. Tento závěr lze učinit též vůči druhé stěžovatelce, která je dcerou prvního stěžovatele (první stěžovatel ji v některých ústavních stížnostech zastupoval, v současné době je evidentní, že je iniciátorem ústavních stížností podávaných společně se svými zletilými dětmi - srov. obsahově zcela shodné ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. I. ÚS 512/19, sp. zn. III. ÚS 937/19 a sp. zn. IV. ÚS 1021/19).
6. Stejně jako ve věcech vedených pod sp. zn. IV. ÚS 3014/18 a sp. zn. IV. ÚS 312/19 se z výše uvedených důvodů Ústavní soud uchýlil k přiměřenému použití §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 1. dubna 2019
Josef Fiala v. r.
soudce zpravodaj