ECLI:CZ:US:2019:4.US.4199.18.1
sp. zn. IV. ÚS 4199/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o ústavní stížnosti F. Š., t. č. Vazební věznice, P. O. BOX 5, Praha 4 -Pankrác, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. listopadu 2018 č. j. 7 As 407/2018-12, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností podanou k poštovní přepravě dne 19. 12. 2018 se stěžovatel s tvrzením o porušení práva na informace a čl. 90 Ústavy České republiky domáhal zrušení shora označeného rozsudku, jímž byla jako nedůvodná zamítnuta jeho kasační stížnost proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 24. 9. 2018 č. j. 57 A 104/2018-18; předmětným usnesením Krajský soud v Plzni zamítl žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce.
Společně s návrhem stěžovatel žádal, aby mu byl k ochraně jeho práv v řízení o ústavní stížnosti ustanoven zástupce z řad advokátů.
Dříve, než se může Ústavní soud zabývat věcným přezkumem stěžovaného rozhodnutí, je povinen zjistit, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Podle ustanovení §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu musí být fyzické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy.
Stěžovatel při podání posuzované ústavní stížnosti právně zastoupen nebyl, a proto ho Ústavní soud vyzval, aby ve lhůtě 30 dnů vadu svého návrhu odstranil a zároveň ho poučil o tom, že v případě neodstranění vady bude ústavní stížnost odmítnuta. Přestože pro stěžovatele nejsou podmínky, za kterých se lze obrátit na Ústavní soud s návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti, neznámé, dostalo se mu i poučení, že Ústavní soud pro toto řízení zástupce neustanovuje, nicméně je možnost požádat o určení advokáta Českou advokátní komoru.
Výzva byla stěžovateli doručena dne 23. 1. 2019, lhůta k odstranění vad marně uplynula dnem 22. 2. 2019.
V podání ze dne 25. 1. 2019, označeném jako "právní stanovisko - předžalobní upomínka", stěžovatel mimo jiné vyjádřil přesvědčení, že v řízení před Ústavním soudem mu lze přiznat právo na (bezplatnou) právní pomoc přímo soudcem zpravodajem, aniž by se sám obracel na advokáty nebo jejich profesní komoru. Nastínil možnost obrátit se s předběžnou otázkou stran pravomoci Ústavního soudu ustavovat stěžovatelům zástupce z řad advokátů na Evropský soudní dvůr.
Ústavní soud ve své rozhodovací praxi setrvale vychází z toho, že není sám oprávněn ustanovit zástupce [srov. usnesení sp. zn. III. ÚS 296/97 ze dne 17. 3. 1998 (U 20/10 SbNU 409), či usnesení II. ÚS 1384/07 ze dne 14. 8. 2007, dostupné na http://nalus.usoud.cz] a pro řízení o ústavní stížnosti tak není oprávněn učinit ani žádný obecný soud [srov. usnesení sp. zn. IV. ÚS 291/04 ze dne 6. 10. 2004 (U 49/35 SbNU 589)]. Uvedené vyplývá ze zákona o Ústavním soudu, který institut ustanovení advokáta osobám, které se na něho obrací, neobsahuje; subsidiární aplikací procesního předpisu platného pro obecné soudy by tak byl vytvořen nový - zákonu o Ústavním soudu - neznámý institut (srov. Ševčík, V.: Ještě jednou k ustanovení advokáta v řízení před Ústavním soudem in Bulletin advokacie 1995, 5:50, Mikule, V., Sládeček, V.: Ještě k otázce povinnosti Ústavního soudu ustanovit advokáta in Bulletin advokacie 1995, 6-7: 45).
Vzhledem k tomu, že podání stěžovatele nepředstavovalo relevantní reakci na výzvu Ústavního soudu a stěžovatel vady svého návrhu ve lhůtě k tomu určené neodstranil, nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. února 2019
Milada Tomková v. r.
soudkyně zpravodajka