ECLI:CZ:US:2020:1.US.3186.20.1
sp. zn. I. ÚS 3186/20
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o návrhu A. K. a A. P., zastoupených Mgr. Lubomírem Kazdou, advokátem se sídlem v Praze 1, Půtova 1219/3, proti vyrozumění Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové č. j. 1 KZT 303/2020-21 ze dne 9. září 2020 a usnesení Okresního státního zastupitelství v Havlíčkově Brodě č. j. 1 ZT 5/2020-108 ze dne 1. července 2020, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
1. Police České republiky, Krajské ředitelství policie kraje Vysočina, Územní odbor Havlíčkův Brod, Oddělení hospodářské kriminality, zahájila usnesením č. j. KRPJ-40867-126/TČ-2019-161681 ze dne 3. června 2020 trestní stíhání navrhovatelů; jejich "blanketní" stížnost proti uvedenému usnesení Okresní státní zastupitelství v Havlíčkově Brodě (dále jen "okresní státní zastupitelství") zamítlo jako nedůvodnou. Následně navrhovatelé podali podnět k výkonu dohledu - žádost o přezkum postupu okresního státního zastupitelství, ve spojení s doplněním stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání, na který Krajské státní zastupitelství v Hradci Králové (dále jen "krajské státní zastupitelství") reagovalo napadeným vyrozuměním, v němž nezjistilo závažné pochybení, vyjma méně závažného formálního pochybení, spočívajícího v neakceptování obhájci deklarované lhůty pro doplnění stížnosti.
2. Podle §72 odst. 3 a 4 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Procesní postup podle trestního řádu umožňuje proti usnesení o zahájení trestního stíhání brojit stížností (§160 odst. 7 trestního řádu), rozhodnutí o stížnosti nelze dále napadnout zákonným opravným prostředkem, jde tedy o poslední procesní prostředek, který navrhovatelům náležel. Jak je patrné z přiložené kopie podnětu navrhovatelů ke krajskému státnímu zastupitelství, usnesení okresního státního zastupitelství jim bylo doručeno (opakovaně) dne 11. a 13. července 2020. Tímto dnem začala běžet dvouměsíční lhůta, která marně uplynula v pondělí 14. září 2020. Byl-li jejich návrh k Ústavnímu soudu cestou datové schránky doručen 11. listopadu 2020, stalo se tak po uplynutí zákonné lhůty.
3. Odvozují-li navrhovatelé lhůtu k podání ústavní stížnosti od doručení vyrozumění krajského státního zastupitelství dne 14. října 2020, nelze tento jejich přístup akceptovat. Podle nálezu sp. zn. I. ÚS 1565/14 ze dne 2. března 2015 (N 51/76 SbNU 691) je "[ž]ádost o výkon dohledu nejbližšího vyššího státního zastupitelství podle §12d odst. 1 zákona o státním zastupitelství [zákon č. 283/1993 Sb.] je obecně účinným opravným prostředkem pro osobu, která namítá závadný postup v šetření k odhalení skutečností nasvědčujících tomu, že byla obětí spáchaného trestného činu a jako takovou je ji nutno vyčerpat před podáním ústavní stížnosti v souladu s §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu". V ostatních případech nejde o opravný prostředek podle trestního řádu [viz též usnesení sp. zn. III. ÚS 3965/18 ze dne 3. ledna 2019 či
sp. zn. I. ÚS 2800/19 ze dne 21. října 2019 (všechna rozhodnutí též na http://nalus.usoud.cz)].
4. Podle §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je podmínkou pro podání ústavní stížnosti porušení základního práva nebo svobody zásahem orgánu veřejné moci, a to v podobě rozhodnutí, opatření nebo jiného zásahu orgánu veřejné moci. Ústavní soudnictví a pravomoc Ústavního soudu v individuálních věcech jsou vybudovány především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, kdy již nelze protiústavnost napravit jiným způsobem - prostředky, vyplývajícími z příslušných procesních norem, upravujících to které řízení. Pravomoc Ústavního soudu směřuje (za splnění dalších podmínek) vůči pravomocným rozhodnutím orgánů veřejné moci, přičemž přezkum "jiného zásahu" je jinak nezbytnou výjimkou [viz nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 62/95 ze dne 30. listopadu 1995 (N 78/4 SbNU 243)]. Přezkumu Ústavního soudu podléhají jen takové akty orgánů veřejné moci, které autoritativně zasahují do právní sféry právnické či fyzické osoby tím, že zakládají, mění nebo ruší jejich oprávnění a povinnosti, bez ohledu na to, jak je takový zásah označen. Výkon dohledu podle §12d odst. l zákona o státním zastupitelství není procesním prostředkem k ochraně práv a nemá ani povahu rozhodnutí (jiného zásahu) orgánu veřejné moci (viz například usnesení sp. zn. I. ÚS 203/03 ze dne 27. května 2003), k jehož projednání by byl Ústavní soud příslušný (viz například usnesení sp. zn. II. ÚS 695/06 ze dne 14. března 2007 či sp. zn. II. ÚS 776/09 ze dne 5. října 2009).
5. S ohledem na uvedené soudce zpravodaj návrh odmítl, z části jako podaný po uplynutí zákonné lhůty podle §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu, ve vztahu k usnesení okresního státního zastupitelství, z části jako návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný podle §43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu ve vztahu k vyrozumění krajského státního zastupitelství.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 25. listopadu 2020
Jaromír Jirsa v. r.
soudce zpravodaj