ECLI:CZ:US:2020:3.US.2194.20.1
sp. zn. III. ÚS 2194/20
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti stěžovatelů 1) J. O., 2) Z. O. a 3) nezletilé N. O., zastoupených Mgr. Jozefem Barátem, advokátem, sídlem Bachmačské náměstí 310/2, Praha 6, proti usnesení Okresního státního zastupitelství Praha - východ ze dne 14. července 2020 č. j. ZN 3684/2019-166 a usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územní odbor Praha venkov - východ, Oddělení hospodářské kriminality ze dne 18. května 2020, č. j. KRPS-288840-94/TČ-2019-011581, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelé domáhají zrušení v záhlaví označených rozhodnutí, neboť jsou toho názoru, že jimi došlo k porušení jejich ústavně zaručených práv zakotvených v čl. 2 odst. 3, čl. 6, čl. 11, čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
2. Stěžovatelé v ústavní stížnosti a jejích doplněních uvádí, že první stěžovatel podal u Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územní odbor Praha venkov - východ. Oddělení hospodářské kriminality (dále jen "policejní orgán") dne 20. 10. 2019 trestní oznámení pro spáchání trestného činu podvodu dle ust. §209 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen "tr. zákoník). Údajné trestné činnosti se měli dopustit S. D. a Y. D., jakožto prodávající, jednáním spočívajícím v tom, že v rámci sjednávání prodeje rodinného domu uvedli kupujícím - prvním dvěma stěžovatelům - úmyslně nepravdivé údaje o předmětné nemovitosti, a to především o jejím stáří a stavu, na základě čehož stěžovatelé 1) a 2) kupní smlouvu uzavřeli.
3. Jak vyplývá z ústavní stížnosti a přiložených dokumentů, policejní orgán napadeným usnesením ze dne 18. 5. 2020 č. j. KRPS-288840-94/TČ-2019-011581 odložil dle §159a odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, podezření z trestného činu podvodu dle §209 a násl. tr. zákoníku. Napadeným usnesením Okresního státního zastupitelství Praha - východ (dále jen "okresní státní zastupitelství") ze dne 14. 7. 2020 č. j. ZN 3684/2019 - 166 byla zamítnuta stížnost stěžovatelů proti napadenému usnesení policejního orgánu.
4. Stěžovatelé namítají, že orgány činné v trestním řízení se žádným způsobem nevypořádaly s důkazy doloženými stěžovateli, že jejich postupem bylo zasaženo do jejich ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces, zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny. Zároveň namítají, že v důsledku nečinnosti a pochybení orgánů činných v trestním řízení bylo zasaženo do jejich práva na ochranu života (v souvislosti s hodnotami radonového záření překračujícími zákonné limity), zakotveného v čl. 6 Listiny, a porušeno i jejich právo na ochranu vlastnictví, zaručené v čl. 11 Listiny. Stěžovatelé uvádějí, že jde o věc naléhavou ve smyslu §39 zákona o Ústavním soudu, a proto požádali o přednostní projednání jejich ústavní stížnosti.
5. Před posouzením samotné opodstatněnosti ústavní stížnosti Ústavní soud prověřil splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněnými stěžovateli, kteří byli účastníky řízení, v němž bylo vydáno rozhodnutí napadené ústavní stížností. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelé jsou právně zastoupeni v souladu s §29 až 31 zákona o Ústavním soudu. Ústavní stížnost však není přípustná, neboť stěžovatelé nevyčerpali všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva (§75 odst. 1 téhož zákona).
6. Podle §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, tvrdí-li, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem. Podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
7. Jak sami stěžovatelé uvádějí, jejich stížnost proti usnesení o odložení trestní věci, byla vyřízena napadeným usnesením okresního státního zastupitelství, které bylo právnímu zástupci stěžovatelů doručeno dne 14. 7. 2020. Ve své ústavní stížnosti stěžovatelé brojí proti tomuto rozhodnutí a fakticky se tak domáhají práva na účinné vyšetřování trestné činnosti.
8. Podle již ustálené rozhodovací praxe Ústavního soudu je v těchto věcech pro splnění podmínek řízení o ústavní stížnosti nutné vyčerpat i žádost o výkon dohledu vyššího státního zastupitelství. Podnět k výkonu dohledu podle §12d zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, Ústavní soud považuje za účinný opravný prostředek pro osobu, která namítá závadný postup v šetření k odhalení skutečností nasvědčujících tomu, že byla obětí spáchaného trestného činu, a jako takový je ho nutno vyčerpat před podáním ústavní stížnosti v souladu s §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu [srov. zejména nálezy sp. zn. I. ÚS 1565/14 ze dne 2. 3. 2015 (N 51/76 SbNU 691), bod 31 a 32 či sp. zn. I. ÚS 860/15 ze dne 27. 10. 2015 (N 191/79 SbNU 161), bod 52, dále např. usnesení sp. zn. I. ÚS 2742/19 ze dne 17. 9. 2019 a sp. zn. IV. ÚS 1340/20 ze dne 26. 5. 2020, bod 10; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz]. Rozhodnutí o žádosti o výkon dohledu vyššího státního zastupitelství stěžovatelé nenapadají a není ani zřejmé, zda tento procesní prostředek vůbec využili. Splní-li stěžovatelé procesní podmínky podle zákona o Ústavním soudu v budoucnu, nic nebrání včasnému novému projednání ústavní stížnosti.
9. O žádosti o přednostní projednání ústavní stížnosti podle §39 zákona o Ústavním soudu Ústavní soud výslovně nerozhodoval, neboť jí vyhověl fakticky.
10. S ohledem na výše uvedené Ústavní soud postupoval podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl jako nepřípustnou.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. listopadu 2020
Jiří Zemánek v. r.
soudce zpravodaj