ECLI:CZ:US:2020:3.US.2893.20.1
sp. zn. III. ÚS 2893/20
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Zemánka a soudců Radovana Suchánka (soudce zpravodaje) a Vojtěcha Šimíčka o ústavní stížnosti stěžovatele Ladislava Šujanského, zastoupeného JUDr. Tomášem Sokolem, advokátem, sídlem Sokolská 1788/60, Praha 2, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. července 2020 č. j. 33 Cdo 1572/2020-807, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. listopadu 2019 č. j. 53 Co 362/2019-773 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 13. září 2019 č. j. 15 C 765/2013-759, za účasti Nejvyššího soudu, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 10, jako účastníků řízení, a Karla Pilaře, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, a to pro porušení čl. 2 odst. 3, čl. 4 a čl. 90 Ústavy, čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), jakož i čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
2. Z napadených rozhodnutí a z ústavní stížnosti se podává, že Obvodní soud pro Prahu 10 (dále jen "obvodní soud") rozsudkem ze dne 18. 11. 2015 č. j. 15 C 765/2013-208, uložil stěžovateli zaplatit vedlejšímu účastníkovi částku 600 605 Kč s příslušenstvím (úroky z prodlení) a na náhradě nákladů řízení částku 296 542,30 Kč. Usnesením ze dne 19. 1. 2017 č. j. 15 C 765/2013-499 opravil obvodní soud záhlaví rozsudku tak, že namísto nesprávného data narození vedlejšího účastníka (žalobce) - X, uvedl správný údaj - Y. Městský soud v Praze (dále jen "městský soud") rozsudkem ze dne 31. 10. 2016 č. j. 53 Co 200/2016-298, ve znění usnesení ze dne 6. 3. 2017 č. j. 53 Co 200/2016-548, jímž obvodní soud v záhlaví opravil datum narození žalobce na Y, rozhodnutí obvodního soudu o věci samé potvrdil, ve výroku o nákladech řízení je změnil tak, že stěžovateli (žalovanému) uložil zaplatit vedlejšímu účastníkovi (žalobci) částku 302 422 Kč, a vedlejšímu účastníkovi přiznal na nákladech odvolacího řízení 26 716,80 Kč. Dovolání, jímž stěžovatel napadl rozhodnutí městského soudu, Nejvyšší soud usnesením ze dne 18. 10. 2018 č. j. 33 Cdo 5674/2017-696 odmítl a usnesením ze dne 16. 4. 2019 sp. zn. III. ÚS 4151/18 Ústavní soud odmítl ústavní stížnost stěžovatele proti usnesení Nejvyššího soudu. Stěžovatel podáním ze dne 26. 9. 2016 informoval obvodní soud, že správné datum narození vedlejšího účastníka je Y. Vedlejší účastník sdělil jako datum svého narození den Y a jeho zmocněnec požádal o opravu data narození vedlejšího účastníka. Usnesením ze dne 6. 3. 2017 č. j. 53 Co 93/2017-550 městský soud potvrdil (opravné) usnesení obvodního soudu ze dne 19. 1. 2017 č. j. 15 C 765/2013-499 a Nejvyšší soud usnesením ze dne 18. 10. 2018 č. j. 33 Cdo 5676/2017-698 dovolání stěžovatele proti tomuto rozhodnutí odmítl.
3. Stěžovatel se následně žalobou ze dne 11. 7. 2019, v níž identifikoval vedlejšího účastníka datem narození dne X, domáhal povolení obnovy řízení vedeného u obvodního soudu pod sp. zn. 15 C 765/2013. Jako důvod uváděl právě to, že dodatečně vyšlo najevo správné datum narození žalobce, kterým má být den X, takže identifikace osoby vedlejšího účastníka nesprávným datem narození v pravomocných rozhodnutích způsobila to, že stěžovatel neví, komu má plnit.
4. Z Centrální evidence obyvatel obvodní soud zjistil, že vedlejší účastník se narodil dne Y a že osobě jménem Karel Pilař narozené dne X neodpovídá žádný záznam. Obvodní soud tedy vyzval stěžovatele, aby upřesnil označení vedlejšího účastníka správným datem narození, tj. datem vyplývajícím z Centrální evidence obyvatel, což však stěžovatel neučinil a setrval na stávajícím datu narození vedlejšího účastníka, tj. datu X. V reakci na tuto skutečnost obvodní soud nyní napadeným usnesením řízení o povolení obnovy řízení zastavil a rozhodl o nákladech řízení.
5. Stěžovatel napadl usnesení obvodního soudu odvoláním, o němž městský soud rozhodl tak, že usnesení obvodního soudu potvrdil jako věcně správné a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
6. Stěžovatel napadl usnesení městského soudu dovoláním, které bylo Nejvyšším soudem jako zjevně bezdůvodné podle §243c odst. 1 občanského soudního řádu odmítnuto.
II.
Argumentace stěžovatele
7. Stěžovatel nejprve široce rekapituluje průběh celého civilního řízení ve své věci. Následně k tomu uvádí, že slovenské soudy dospěly v soudních řízeních vedených před Okresním soudem v Žilině k závěru, že správným datem narození vedlejšího účastníka je den X, zatímco české soudy dospěly ke zcela protichůdnému závěru o identifikaci vedlejšího účastníka, tedy že datem jeho narození je denY. Stěžovateli tedy není známo, o kterou osobu ve skutečnosti jde. Dle názoru stěžovatele je správným datem narození den X, neboť pod tímto datem narození je veden Karel Pilař jako účastník řízení před Okresním soudem v Žilině a toto datum narození je uvedeno i ve výpisu z listu vlastnictví č. XX ze dne 31. 10. 2018 a ze dne 8. 7. 2019 vyhotoveného slovenským katastrálním úřadem. V České republice však obvodní soud zastavil řízení napadeným usnesením pro údajný nedostatek podmínky řízení, jelikož vedlejší účastník Karel Pilař, nar. X, dle názoru obvodního soudu neexistuje. Zmíněné usnesení bylo následně stvrzeno usneseními městského soudu a Nejvyššího soudu.
8. Tímto postupem obecné soudy zasáhly do práva stěžovatele na spravedlivý proces, když řízení iniciované stěžovatelem na obnovu řízení bylo zastaveno z toho důvodu, že trval na datu narození vedlejšího účastníka dne X, kdežto řízení iniciovaná vedlejším účastníkem, který rovněž původně své datum narození uvedl jako den X, zastaveno nebylo. Takový postup stěžovatel považuje za diskriminační a porušující zásadu rovného přístupu k soudu.
9. V návaznosti na uvedené stěžovatel ještě podotýká, že chybné identifikace se obecné soudy dopustily opakovaně, když obvodní soud v usnesení č. j. 15 C 765/2013-499 doručoval stěžovateli písemnost na soukromou adresu ve Slovenské republice, přestože v záhlaví usnesení byl stěžovatel označen jako podnikatelský subjekt Ladislav Šujanský s adresou na území České republiky, přestože stěžovateli již v té době byla živnost zrušena. Téhož pochybení se následně dopustil i městský soud v usnesení č. j. 53 Co 200/2016-548, a to za situace, kdy již bylo všem zúčastněným známo, že stěžovateli byla příslušná živnost zrušena a jako osoba samostatně výdělečně činná v té době již stěžovatel neexistoval. Nadto městský soud uvedl i chybné identifikační číslo osoby.
III.
Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem
10. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, jenž byl účastníkem řízení, v němž byla vydána napadená rozhodnutí, a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je právně zastoupen v souladu s §29 až §31 zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost je přípustná (§75 odst. 1 téhož zákona a contrario), neboť stěžovatel vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svých práv.
IV.
Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti
11. Ústavní soud není součástí soustavy soudů (čl. 91 odst. 1 Ústavy) a nepřísluší mu oprávnění vykonávat dozor nad rozhodovací činností obecných soudů. Do rozhodovací činnosti soudů je Ústavní soud v řízení o ústavní stížnosti podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy oprávněn zasáhnout pouze tehdy, byla-li pravomocným rozhodnutím těchto orgánů porušena ústavně zaručená základní práva nebo svobody stěžovatele.
12. Ústavní soud přezkoumal napadená rozhodnutí z hlediska stěžovatelem v ústavní stížnosti uplatněných námitek, a se zřetelem ke skutečnosti, že mohl přezkoumávat pouze ústavnost, dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
13. Stěžovatel se svou žalobou u obvodního soudu domáhal obnovy civilního řízení ve své věci, když novou skutečností mělo být to, že po právní moci rozhodnutí o meritu sporu vyšlo najevo, že žalobce Karel Pilař (vedlejší účastník) byl soudem nesprávně označen, neboť řízení bylo zahájeno na návrh Karla Pilaře, nar. X, a až poté, co rozhodnutí o meritu sporu nabyla právní moci, bylo vydáno opravné usnesení o datu narození žalobce, který se měl dle tohoto usnesení narodit dne Y. Stěžovatel však považuje za správné datum narození žalobce den X, což vyvozuje z poznatků Okresního soudu v Žilině. Ústavní soud k tomu poznamenává, že posuzovaná věc naprosto postrádá ústavněprávní rozměr. Z celé anabáze řízení, kde bylo řešeno, zda se Karel Pilař narodil dne X nebo dne Y vyplývá, že materiálně jde stále o tutéž osobu a stěžovatelova námitka stojící v pozadí celého sporu o datum narození vedlejšího účastníka je ta, že stěžovatel neví, komu má plnit. Této argumentaci však Ústavní soud nemůže přisvědčit, neboť stěžovateli je známo, komu má plnit a celý spor o datum narození žalobce má spíše obstrukční povahu. Materiálně je tedy zcela zřejmé, kdo je osobou, které má stěžovatel na základě pravomocného rozhodnutí o meritu sporu plnit. Nadto lze potvrdit i správnost argumentace obecných soudů, které poukázaly na skutečnost, že pokud sám vedlejší účastník dal podnět ke změně svého data narození v záhlaví meritorních rozhodnutí, přičemž vedlejším účastníkem uváděný údaj o datu narození odpovídá i údaji v Centrální evidenci obyvatel České republiky, nelze soudům ohledně nyní napadených rozhodnutí vytýkat žádné pochybení, jestliže řízení ve věci stěžovatele zastavily, když tento trval na chybném datu narození vedlejšího účastníka, tj. datu X, byť to byl i on sám, kdo nejprve tento nesprávný údaj inicioval opravit svým podáním k obvodnímu soudu ze dne 26. 9. 2016. Ústavní soud tedy neshledal, že by postupem soudů popsaným v napadených rozhodnutích došlo k zásahu do ústavně zaručených práv stěžovatele.
14. Na základě uvedeného Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 3. listopadu 2020
Jiří Zemánek, v.r.
předseda senátu