ECLI:CZ:US:2021:3.US.2113.21.1
sp. zn. III. ÚS 2113/21
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem o ústavní stížnosti stěžovatelů Terezie Regnardové a Bc. Ladislava Regnarda, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. května 2021 č. j. 54 Co 168/2021-618, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Dne 3. 8. 2021 obdržel Ústavní soud podání stěžovatelů, z jehož obsahu lze dovodit, že ústavní stížností brojí proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí.
2. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda návrh na zahájení řízení (o ústavní stížnosti) obsahuje náležitosti podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a zda jsou splněny procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem. Zjistil, že podání stěžovatelů trpí zjevnými vadami. Především stěžovatelé nejsou zastoupeni advokátem, jejich podání postrádá ústavněprávní argumentaci a není k němu přiložena kopie posledního rozhodnutí příslušného orgánu veřejné moci, které se věci týká.
3. Podle §29 a §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu musejí být fyzické osoby jako účastníci řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem, a to na základě zvláštní procesní plné moci (§31 odst. 2 téhož zákona). Účel povinného zastoupení spočívá v tom, aby ústavní stížnost splňovala všechny náležitosti, které zákon stanoví, tj. zejména aby z podání bylo patrno, jaké věci se týká, co sleduje a čeho se navrhovatel domáhá, jakož i označení důkazů k tvrzením obsaženým v návrhu (§34 zákona o Ústavním soudu) tak, aby se jí vůbec mohl Ústavní soud zabývat. Především pak musí být z návrhu zjevné, k porušení jakých ústavně zaručených práv a svobod mělo podle stěžovatele dojít.
4. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatelé neodstranili jeho vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud dospěl již mnohokrát k závěru, že při opakovaném podávání vadných podání již není nutnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo týmž stěžovatelům vždy v každém jednotlivém řízení, stalo-li se tak v předcházejících věcech opakovaně. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat jim zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat i další náležitosti, pak je setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení postupem neúčelným a přepjatě formalistickým (viz např. usnesení ze dne 15. 5. 2019 sp. zn. II. ÚS 1419/19 nebo ze dne 18. 6. 2021 sp. zn. IV. ÚS 1556/21; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou veřejně dostupná na internetu v databázi NALUS z adresy http://nalus.usoud.cz).
5. Z úřední činnosti je Ústavnímu soudu známo, že stěžovatelé se na něj opakovaně obracejí s návrhy trpícími stejnými vadami a na nedostatky byli náležitě upozorňováni s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem pro odmítnutí návrhu. Stěžovatelé byli (ať již samostatně nebo společně) poučeni o náležitostech uvedených výše např. ve věcech vedených pod sp. zn. IV. ÚS 20/18, sp. zn. III. ÚS 983/18, sp. zn. III. ÚS 1848/18 či sp. zn. II. ÚS 2425/18. Přesto nadále volí postup, kterým ignorují zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti, ačkoli o nich byli Ústavním soudem mnohokrát poučeni.
6. Proto soudce zpravodaj za přiměřeného použití §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl, stejně jako například ve věcech vedených pod sp. zn. I. ÚS 19/18, sp. zn. II. ÚS 41/18, sp. zn. II. ÚS 189/18, sp. zn. III. ÚS 1512/19, sp. zn. IV. ÚS 2223/20, sp. zn. IV. ÚS 3293/20, sp. zn. IV. ÚS 1297/21 a mnoha dalších.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 24. srpna 2021
JUDr. Radovan Suchánek, Ph.D., v. r.
soudce zpravodaj