ECLI:CZ:US:2022:1.US.3075.21.1
sp. zn. I. ÚS 3075/21
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Tomáše Lichovníka a Vladimíra Sládečka o ústavní stížnosti obchodní korporace PST CLC, a. s., se sídlem v Ostravě, Nádražní 969/112, zastoupené JUDr. Janem Slunečkem, advokátem se sídlem v Lounech, Mírové náměstí 48, směřující proti usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. 4 Afs 272/2021-20 ze dne 17. 9. 2021, za účasti Nejvyššího správního soudu, jako účastníka řízení, a Generálního ředitelství cel, se sídlem v Praze 4, Budějovická 1387/7, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I. Namítané porušení ústavně zaručených práv
1. Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí, neboť je přesvědčena, že jím bylo porušeno její ústavně zaručené právo na soudní ochranu, garantované v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").
II. Rekapitulace skutkového a procesního vývoje
2. Rozsudkem Krajského soudu v Praze (dále jen "krajský soud") č. j. 54 A 38/2019-62 ze dne 15. 7. 2021 byla zamítnuta správní žaloba stěžovatelky proti rozhodnutí vedlejšího účastníka č. j. 20868-2/2019-900000-314 ze dne 16. 7. 2019. Stěžovatelka podala dne 14. 8. 2021 k Nejvyššímu správnímu soudu (dále též jako "NSS") tzv. blanketní kasační stížnost proti rozsudku krajského soudu prostřednictvím datové schránky Mgr. Jana Slunečka, advokáta ev. č. ČAK 11598. Dne 24. 8. 2021 byla do datové schránky Mgr. Jana Slunečka doručena informace o řízení před NSS pod č. j. 4 Afs 272/2021-6 z téhož dne, kterou NSS stěžovatelku mimo jiné vyzval, aby ve lhůtě do 2 týdnů předložila plnou moc udělenou Mgr. Janu Slunečkovi v řízení o kasační stížnosti, není-li již založena ve spisu krajského soudu. Současně bylo téhož dne vydáno a do datové schránky Mgr. Jana Slunečka doručeno usnesení NSS č. j. 4 Afs 272/2021-8, kterým byla stěžovatelka vyzvána k uhrazení soudního poplatku (výrok I) a k doplnění kasační stížnosti (výrok II). Následně (17. 9. 2021) bylo do datové schránky Mgr. Jana Slunečka doručeno napadené usnesení, kterým bylo řízení o kasační stížnosti stěžovatelky zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku.
3. Přípisem ze dne 22. 9. 2021 informoval Mgr. Jan Slunečko NSS, že právní zastoupení stěžovatelky nepřevzal, a to ani v předchozím řízení u krajského soudu ve věci sp. zn. 54 Af 38/2019; stěžovatelka udělila plnou moc pro řízení JUDr. Janu Slunečkovi, advokátovi ev. č. ČAK 00615, v jehož substitučním zastoupení podával Mgr. Jan Slunečko předmětnou blanketní kasační stížnost.
4. V návaznosti NSS usnesením č. j. 4 Afs 272/2021-31 ze dne 7. 10. 2021 opravil ve smyslu §54 odst. 4 soudního řádu správního (dále jen "s. ř. s.") záhlaví napadeného usnesení tak, že označení zástupce stěžovatelky má správně znít: "zast. JUDr. Janem Slunečkem, advokátem, se sídlem Mírové náměstí 48, Louny". V odůvodnění NSS uvedl, že se v napadeném usnesení dopustil zjevné nesprávnosti, označil-li za zástupce stěžovatelky Mgr. Jana Slunečka namísto JUDr. Jana Slunečka, který je k zastupování stěžovatelky ve skutečnosti zmocněn. Opravné usnesení spolu s napadeným usnesením NSS doručil do datové schránky JUDr. Jana Slunečka dne 11. 10. 2021.
III. Argumentace stěžovatelky
5. Stěžovatelka v ústavní stížnosti především namítá, že jejímu zmocněnému zástupci JUDr. Janu Slunečkovi ani jí samotné nebylo napadené usnesení NSS s výzvou k úhradě soudního poplatku ve věci řízení o její kasační stížnosti nikdy doručeno, a proto jí nemohla ani účinně vzniknout povinnost k zaplacení soudního poplatku, jejíž nesplnění vedlo k zastavení řízení. Nejvyšší správní soud při doručování písemností a posuzování následků účinnosti jejich doručení postupoval v rozporu s §45 občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.") a §42 s. ř. s., neobeslal-li řádně stěžovatelku (resp. jejího právního zástupce), čímž jí zamezil bránit se zákonným způsobem ve správním řízení soudním proti rozhodnutí krajského soudu, a porušil tak její právo domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu.
IV. Předpoklady řízení před Ústavním soudem
6. Ústavní stížnost byla oprávněnou osobou podána včas [§72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")] a není nepřípustná ve smyslu §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; stěžovatelka je řádně zastoupena advokátem (§30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu) a Ústavní soud je k projednání ústavní stížnosti příslušný.
V. Vyjádření k ústavní stížnosti
7. Soudce zpravodaj podle §42 odst. 4 zákona o Ústavním soudu vyzval účastníka řízení a vedlejšího účastníka řízení, aby se k ústavní stížnosti vyjádřili.
8. Nejvyšší správní soud ve vyjádření především rekapituluje svůj postup v řízení o kasační stížnosti stěžovatelky (jenž je uveden v čl. II). Uvádí, že obdržel prostřednictvím datové schránky Mgr. Jana Slunečka blanketní kasační stížnost, v níž byl jako zástupce stěžovatelky označen právě jmenovaný advokát. Dále v ní bylo uvedeno, že její přílohou je plná moc pro Mgr. Jana Slunečka, jež však ke kasační stížnosti připojena nebyla. Nic současně nenapovídalo tomu, že Mgr. Jan Slunečko je zmocněn pouze k podání kasační stížnosti na základě substituční plné moci a v řízení o kasační stížnosti stěžovatelku zastupovat nebude. Následně NSS zaslal Mgr. Janu Slunečkovi přípis č. j. 4 Afs 272/2021-6 a usnesení č. j. 4 Afs 272/2021-8; v době, kdy tyto úkony NSS činil, neměl k dispozici spis vedený krajským soudem pod sp. zn. 54 Af 38/2019. Skutečnost, zda Mgr. Jan Slunečko je skutečně oprávněn stěžovatelku zastupovat a v jakém rozsahu, v této době NSS nemohl ověřit; vycházel pouze ze správnosti údajů uvedených na blanketní kasační stížnosti.
9. Poté, co bylo řízení o kasační stížnosti zastaveno a spis vrácen zpět krajskému soudu, sdělil Mgr. Jan Slunečko podáním ze dne 22. 9. 2021, že právní zastoupení stěžovatelky nepřevzal a že veškeré písemnosti měly být doručovány JUDr. Janu Slunečkovi. NSS dodává, že v mezidobí od podání kasační stížnosti (13. 8. 2021) do dne učinění tohoto podání (22. 9. 2021) Mgr. Jan Slunečko se soudem nijak nekomunikoval, ačkoliv mu soud zaslal vícero písemností do jeho datové schránky. Nejvyšší správní soud si proto opětovně vyžádal předmětný soudní spis krajského soudu k ověření rozsahu zmocnění obou jmenovaných advokátů. Ověřil z něj, že k zastupování stěžovatelky byl nejen pro řízení o žalobě, ale i pro řízení o kasační stížnosti zmocněn JUDr. Jan Slunečko. Následně proto vydal NSS opravné usnesení, a to doručil do datové schránky JUDr. Jana Slunečka spolu s napadeným usnesením; obě rozhodnutí tak nabyla dne 11. 10. 2021 právní moci.
10. Nejvyšší správní soud uznává, že nepostupoval důsledně, jestliže po prvotním doručení spisu krajského soudu podrobně neověřoval rozsah zmocnění zástupce označeného v kasační stížnosti, tj. Mgr. Jana Slunečka; nezpochybňuje ani, že v počátku řízení o kasační stížnosti jednal s Mgr. Janem Slunečkem, aniž měl k dispozici jeho řádnou plnou moc. Uvedené nedopatření ovšem bylo důsledkem skutečnosti, že právě posledně jmenovaný advokát na jemu doručované soudní písemnosti nikterak, ani odmítavě, nereagoval. Poté, co NSS ověřil, že k zastupování stěžovatelky v řízení o kasační stížnosti je oprávněn JUDr. Jan Slunečko, bylo jediným možným postupem soudu vydání již zmíněného opravného usnesení, neboť byl napadeným usnesením vázán, a nemohl je již zrušit či jeho obsah změnit jinak, než právě provedením opravy. Dodatečné doručení usnesení s výzvou k zaplacení soudního poplatku, které předcházelo vydání napadeného usnesení a které nebylo stěžovatelce ani jejímu právnímu zástupci (JUDr. Janu Slunečkovi) doručeno, již nemohlo vrátit řízení do stadia před jeho vydáním a lhůta k zaplacení soudního poplatku by znovu plynout nezačala. Nejvyšší správní soud ponechává rozhodnutí o ústavní stížnosti na úvaze Ústavního soudu.
11. Vedlejší účastník ve svém vyjádření uvádí, že NSS postupoval nesprávně, doručoval-li soudní písemnosti do datové schránky zmocněnce advokáta (odkazuje na rozsudek NSS č. j. 1 As 4/2003-48 ze dne 4. 11. 2003). Jde tedy přinejmenším v případě usnesení s výzvou k zaplacení soudního poplatku a usnesení o zastavení řízení o úkony, které nemají právní účinky, neboť nebyly řádně doručeny. Lhůta k zaplacení soudního poplatku vůbec nezačala běžet (odkazuje na rozsudek NSS č. j. 1 Azs 405/2018-67 ze dne 27. 9. 2019) a stěžovatelka brojí proti výsledku řízení, které ve skutečnosti dosud probíhá. Povinnost uhradit soudní poplatek vznikla již okamžikem podání kasační stížnosti, o čemž jistě advokát jednající v substitučním zastoupení věděl, stejně jako o tom, že stěžovatelka byla, byť jeho prostřednictvím, k zaplacení soudního poplatku vyzvána. Je tudíž třeba se zabývat obecně vztahem advokáta a jeho substituta a jejich povinnostmi spolupracovat v zájmu klienta. Vedlejší účastník navrhuje, aby ústavní stížnost byla odmítnuta jako nepřípustná.
12. V replice k vyjádření účastníka řízení a vedlejšího účastníka stěžovatelka uvádí, že právě jmenovaní nesporují skutečnost, že NSS procesně pochybil, nebylo-li usnesení s výzvou k úhradě soudního poplatku doručeno stěžovatelce ani jejímu zástupci ve smyslu §42 odst. 2 s. ř. s. Zástupci stěžovatelky bylo doučeno pouze opravné usnesení č. j. 4 Afs 272/2021-31. Podle stěžovatelky si zjevné procesní nesprávnosti musel být NSS vědom nejpozději v momentě, kdy byl přípisem Mgr. Jana Slunečka vyrozuměn, že zástupcem účastníka je JUDr. Jan Slunečko.
VI. Vlastní hodnocení Ústavního soudu
13. Ústavní soud po seznámení se zaslanými podáními a obsahem vyžádaného spisového materiálu dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
14. Ústavní soud ve své rozhodovací praxi opakovaně uvádí, že esenciální součástí práva na soudní ochranu je právo na přístup k soudu, garantované v čl. 36 odst. 1 Listiny i v čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Uvedené právo podléhá některým omezením, jež jsou vtělena do procesních předpisů v zájmu efektivity řízení; žádné z těchto (legitimních) omezení však nesmí být nepřiměřené a nesmí narušovat podstatu chráněného základního práva. K zásadně přípustným omezením patří i povinnost účastníka zaplatit soudní poplatek, blíže regulovaná zákonem [viz např. bod 16 nálezu sp. zn. I. ÚS 1618/15 ze dne 29. 3. 2016 (N 51/80 SbNU 623), bod 8 nálezu sp. zn. III. ÚS 3213/19 ze dne 28. 1. 2020 (N 17/98 SbNU 125) nebo bod 15 nálezu sp. zn. III. ÚS 1136/20 ze dne 2. 6. 2020; všechna rozhodnutí jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz]. Usnesení, kterým se zastavuje řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku, přitom může být způsobilé bezprostředně zapříčinit zásah do základních práv a svobod účastníka řízení [k tomu srov. stanovisko pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 35/13 ze dne 23. 4. 2013 (ST 35/69 SbNU 859; 124/2013 Sb.)].
15. V nyní projednávané věci vzhledem ke konkrétním okolnostem Ústavní soud neshledal, že by bylo zasaženo do podstaty práva stěžovatelky na přístup k soudu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny či čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Vyšel přitom především ze skutečností, které zjistil z procesního spisu NSS sp. zn. 4 Afs 272/2021 a které odpovídají jak vývoji, jenž byl rekapitulován v čl. II, tak v podstatě shodným tvrzením účastníků.
16. Z předmětné kasační stížnosti, která byla NSS doručena dne 13. 8. 2021, se podává následující: a) jako zástupce stěžovatelky je označen přímo Mgr. Jan Slunečko, advokát; b) v záhlaví je uveden Mgr. Jan Slunečko, advokát; c) jako příloha je uvedena (nepřipojená) plná moc pro Mgr. Jana Slunečka; d) odeslána byla prostřednictvím datové schránky Mgr. Jana Slunečka. V kasační stížnosti absentuje jakákoliv informace či indicie, že je podávána na základě (jen) substitučního zmocnění, jak bývá v takovém případě obvyklé.
17. Na tomto místě považuje Ústavní soud za důležité uvést, že advokát jako odborník (profesionál) je povinen jednat s odbornou péčí [§16, §24 odst. 4 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o advokacii") a §5 odst. 1 občanského zákoníku]; při výkonu advokacie je mimo jiné povinen jednat čestně a svědomitě, jakož i důsledně (řádně) využívat všechny zákonné prostředky k ochraně zájmů svého klienta (§16 odst. 2 zákona o advokacii). Podle stavovských pravidel advokát nesmí nikdy soudu vědomě podat mylné nebo zavádějící informace [viz Etický kodex advokátů v Evropské unii, přijatý Radou evropských advokátních komor (CCBE) nebo čl. 17 odst. 2 usnesení představenstva České advokátní komory č. 1/1997 Věstníku ze dne 31. 10. 1996, kterým se stanoví pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže advokátů České republiky (etický kodex), ve znění pozdějších usnesení; tato pravidla Ústavní soud souhlasně citoval již v nálezu sp. zn. II. ÚS 789/06 ze dne 27. 9. 2007 (N 150/46 SbNU 489) či nálezu sp. zn. II. ÚS 644/18 ze dne 17. 8. 2018 (N 139/90 SbNU 267)]. Advokát se v rámci svého pověření může dát zastoupit jiným advokátem (§26 odst. 1 zákona o advokacii), jenž je sám povinen jednat s odbornou péčí, avšak odpovídá za jeho řádný výběr (srov. MELZER, F. In: MELZER, F., TÉGL, P. a kol. Občanský zákoník - velký komentář. Svazek III. §419-654. Praha: Leges, 2014, s. 58).
18. V řízení o kasační stížnosti je zastoupení advokátem (popř. jinou osobou s odbornými znalostmi) povinné (§105 odst. 2 s. ř. s.); smyslem povinného zastoupení přitom mimo jiné je, aby stěžovatelé v řízení o tomto mimořádném opravném prostředku byli v jejich vlastním zájmu zastoupeni právním profesionálem a aby předkládali kvalifikovaná podání, jež budou zásadně bezvadná, a NSS o nich mohl meritorně rozhodnout bez zbytečných průtahů [viz např. usnesení sp. zn. III. ÚS 222/05 ze dne 29. 9. 2005, usnesení sp. zn. I. ÚS 1656/09 ze dne 1. 7. 2009 (U 14/54 SbNU 599), stanovisko pléna sp. zn. Pl.ÚS-st. 42/15 ze dne 8. 10. 2015 (ST 42/79 SbNU 637; 290/2015 Sb.) či rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Kysilková a Kysilka proti České republice ze dne 10. 2. 2011, č. stížnosti 17273/03, §43; viz též KADLEC, O. In. KÜHN, Z., KOCOUREK, T. a kol. Soudní řád správní. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2019, s. 968.
19. V době, kdy bylo vydáno usnesení NSS č. j. 4 Afs 272/2021-8, jehož výrokem I byla stěžovatelka vyzvána k zaplacení soudního poplatku (tj. 24. 8. 2021), neměl NSS žádné důvodné pochybnosti o tom, že Mgr. Jan Slunečko není právním zástupcem stěžovatelky, zejména označil-li se tak sám v kasační stížnosti a uvedl-li, že přikládá plnou (nikoli substituční) moc pro svou osobu (viz b. 16). Při vydání předmětného usnesení tedy NSS postupoval v dobré víře ve správnost údajů předkládaných advokátem - právním profesionálem (viz bod 17) a vyšel ze stavu, který tu byl v době jeho vyhlášení (§64 s. ř. s. ve spojení s §154 odst. 1 a 167 odst. 2 o. s. ř.).
20. Spolu s usnesením NSS č. j. 4 Afs 272/2021-8 byla Mgr. Janu Slunečkovi doručena výzva (č. j. 4 Afs 272/2021-6), aby stěžovatelka ve lhůtě 2 týdnů předložila plnou moc pro jeho osobu k zastupování v řízení o kasační stížnosti. Součástí výzvy bylo též poučení NSS, že není třeba na uvedenou výzvu reagovat, je-li plná moc udělená v požadovaném rozsahu (tj. plná moc udělená stěžovatelkou Mgr. Janu Slunečkovi) založena ve spisu krajského soudu. Na uvedenou výzvu ovšem Mgr. Jan Slunečko nijak nereagoval, ačkoli si musel být vědom, že ve spise krajského soudu byla založena pouze plná moc substituční, nikoli plná moc vyžadovaná.
21. Jelikož byl NSS v důvodném domnění, že výzva k zaplacení soudního poplatku byla doručena zástupci stěžovatelky a vzhledem k tomu, že soudní poplatek nebyl ve stanovené lhůtě zaplacen, zastavil řízení o kasační stížnosti napadeným usnesením. V reakci na sdělení Mgr. Jana Slunečka, že právní zastoupení stěžovatelky nepřevzal, vydal NSS opravné usnesení, jímž pouze upravil záhlaví napadeného usnesení; NSS přitom nemá k dispozici žádný právní instrument, jímž by mohl vrátit řízení do stadia před zastavením řízení (i této skutečnosti si musel být právní profesionál - advokát vědom).
22. Ústavní soud nepovažuje procesní postup NSS za zcela adekvátní, zastavil-li řízení o kasační stížnosti pro nezaplacení soudního poplatku, ačkoli výzva k zaplacení soudního poplatku nebyla doručena přímo právnímu zástupci stěžovatelky či alespoň jí samotné. V řízení o ústavní stížnosti ovšem není sama o sobě významná námitka "nesprávnosti" napadeného rozhodnutí a není rozhodné, je-li dovozována z hmotného či procesního (podústavního) práva [srov. např. nález sp. zn. III. ÚS 4071/17 ze dne 31. 7. 2018 (N 129/90 SbNU 139), bod 30]; z pohledu práva stěžovatelky na přístup k soudu proto není zvolený procesní postup NSS - s ohledem na konkrétní okolnosti nyní projednávané věci - bez dalšího rozhodný. I kdyby NSS zvolil podle Ústavního soudu procesně přiléhavější řešení, tj. jednal by po celou dobu řízení s Mgr. Janem Slunečkem jako se zástupcem stěžovatelky, a namísto zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku, by kasační stížnost odmítl pro nedoložení plné moci [§46 odst. 1 písm. a) ve spojení s §120 s. ř. s.], výsledek by byl totožný - NSS by nepřistoupil k meritornímu přezkumu pro procesní nedostatky na straně stěžovatelky.
23. Pro Ústavní soud je podstatné, že vzniklá situace (meritorní neprojednání kasační stížnosti) by nenastala (a právo stěžovatelky na přístup k soudu mohlo být realizováno), splnil-li by Mgr. Jan Slunečko své povinnosti vyplývající z řádného výkonu advokacie a neoznačil se v rozporu se skutečným stavem za právního zástupce stěžovatelky, aby až po zastavení řízení soudu sdělil, že právní zastoupení nikdy nepřevzal. Nepříznivému důsledku mohl zabránit i poté, co mu byly doručeny výzvy k zaplacení soudního poplatku a k předložení plné moci; postupoval-li by Mgr. Jan Slunečko svědomitě - jak mu stavovské předpisy ukládají - mohl např. informovat právního zástupce stěžovatelky (telefonicky, emailem, datovou schránkou či jinak), popř. mohl jednoduchým přípisem reagovat na výzvu soudu obratem tak, že právní zastoupení stěžovatelky nikdy nepřevzal, nikoli až poté, co již bylo řízení zastaveno, navíc po několikatýdenní nečinnosti (výzvy byly Mgr. Janu Slunečkovi doručeny 24. 8. 2021, napadené usnesení 17. 9. 2021).
24. K tomu je třeba dále uvést, že soudní poplatek za podání kasační stížnosti je jednotný (položka 19 sazebníku soudních poplatků ve výši 5 000 Kč) a splatný spolu s jejím podáním. Nezbytnost zaplacení soudního poplatku (v předem známé výši) musela být známa jak JUDr. Janu Slunečkovi, tak Mgr. Janu Slunečkovi (coby právním profesionálům) již před podáním kasační stížnosti. Nic tedy nebránilo Mgr. Janu Slunečkovi současně s podáním kasační stížnosti uhradit soudní poplatek (např. formou kolků), příp. byla-li mu jako domnělému právnímu zástupci doručena výzva k zaplacení soudního poplatku, aby zajistil v zájmu stěžovatelky jeho uhrazení (ať již předáním informací o obdržené výzvě skutečnému právnímu zástupci či přímo stěžovatelce).
25. Ústavní soud nezpochybňuje dosavadní závěry ustálené rozhodovací praxe týkající se jak řádného doručování soudních písemností v soudním řízení správním (srov. např. vedlejším účastníkem citovaný rozsudek NSS č. j. 1 As 4/2003-48), tak následků, jež jsou - obecně - vadným doručováním způsobeny [srov. např. nález sp. zn. I. ÚS 355/18 ze dne 27. 3. 2018 (N 61/88 SbNU 853)]. Avšak zásad práva na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy) se nemůže dovolávat ten účastník řízení, jemuž se nedostalo meritorního přezkumu jím napadeného rozhodnutí pro příčiny mající původ v jeho nedostatečné procesní (profesní) obezřetnosti (zodpovědnosti), a to i tehdy, spočívá-li nedostatek procesní obezřetnosti na straně advokáta, jehož si účastník řízení před obecnými soudy zvolil a který za řádný výkon převzatého zastoupení podle zákona a pravidel svého povolání odpovídá [srov. mutatis mutandis nález sp. zn. III. ÚS 68/97 ze dne 12. 6. 1997 (N 74/8 SbNU 221)]. Totéž platí i v případech, dopustí-li se uvedených pochybení advokát, jenž jedná v substitučním zmocnění právního zástupce, který je za řádný výběr substituta odpovědný.
26. V nyní projednávané věci vzhledem k výše uvedeným skutečnosti nelze považovat postup JUDr. Jana Slunečka a Mgr. Jana Slunečka za dostatečně procesně obezřetný (zodpovědný), a tudíž nelze spatřovat v postupu NSS vedoucím k vydání napadeného rozhodnutí takový zásah do ústavně zaručených práv stěžovatelky (odepření přístupu k soudu), jenž by odůvodnil ingerenci Ústavního soudu.
27. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. března 2022
Jaromír Jirsa v. r.
předseda senátu