ECLI:CZ:US:2023:1.US.2888.23.1
sp. zn. I. ÚS 2888/23
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Pavla Šámala, soudce Jana Wintra a soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy o ústavní stížnosti obchodní korporace SMO PRAHA s. r. o. "v likvidaci", se sídlem v Otrokovicích, Zlínská 172, zastoupené JUDr. Václavem Hochmannem, advokátem se sídlem ve Zlíně, Rašínova 68/3, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 20 Cdo 2284/2023-363 ze dne 23. 8. 2023, usnesení Městského soudu v Praze č. j. 55 Co 82/2023-333 ze dne 25. 5. 2023 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 č. j. 36 EXE 1000/2014-308 ze dne 13. 1. 2023, spojené s návrhem na zrušení části čtvrté, hlavy třetí, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Nejvyššího soudu, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 3, jako účastníků řízení, a Aleše Vondráčka, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
I. Rekapitulace procesního vývoje
1. Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 30. 10. 2023 se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi byla porušena její ústavně zaručená práva. Spolu s ústavní stížností stěžovatelka spojila návrh na zrušení části čtvrté, hlavy třetí, o. s. ř.
2. Podáním, doručeným Ústavnímu soudu dne 31. 10. 2023, vzala stěžovatelka prostřednictvím svého právního zástupce ústavní stížnost v celém rozsahu zpět.
3. Předtím, než Ústavní soud rozhodl o zpětvzetí ústavní stížnosti, obdržel dne 5. 11. 2023 podání, označené jako ústavní stížnost, podané toutéž stěžovatelkou, zastoupenou stejným advokátem, směřující proti shodným rozhodnutím, kterým se stěžovatelka domáhá zrušení stejných ustanovení o. s. ř.; k tomuto podání přiložila speciální plnou moc ze dne 1. 11. 2023. Uvedené podání bylo zařazeno ke sp. zn. I. ÚS 2888/23 jako "doplnění podání".
4. Dne 10. 11. 2023 se právní zástupce stěžovatelky obrátil na generálního sekretáře Ústavního soudu s žádostí o prověření nakládání s podáním ze dne 5. 11. 2023. Uvedl, že zpětvzetí ústavní stížnosti ze dne 30. 10. 2023 se stalo účinné jeho doručením a že nové ústavní stížnosti měla být přiřazena nová spisová značka. Zpětvzetí učinil proto, že plná moc neobsahovala zmocnění pro podání návrhu na zrušení části o. s. ř. a že v ústavní stížnosti ponechal formulaci, která tam nepatří. Nejde podle něj o doplnění podání, ale o novou ústavní stížnost - nelze totiž doplňovat podání, které bylo vzato zpět.
5. Téhož dne generální sekretář Ústavního soudu odpověděl právnímu zástupci stěžovatelky, že žádné pochybení v administraci předmětného podání a jeho zařazení neshledal. Vysvětlil, že ve druhém podání šlo o zcela totožnou věc, účastníky i další okolnosti, a protože řízení vedené pod sp. zn. I. ÚS 2888/23 nebylo ke dni doručení dokumentu skončeno nebo zastaveno, bylo předmětné podání zařazeno do spisu, který se svými věcnými a předmětovými znaky s doručeným podáním shodoval. Hodnocení obsahu podání je vyhrazeno soudnímu tělesu, které následně může zpětně rozhodnout o jiném zařazení dokumentu; administrativní aparát tak bez pokynu nemůže činit. Současně generální sekretář postoupil obdrženou žádost spolu se svou odpovědí soudci zpravodaji ve věci sp. zn. I. ÚS 2888/23.
6. Dne 13. 11. 2023 obdržel Ústavní soud třetí podání stěžovatelky označené jako ústavní stížnost s novou plnou mocí (z téhož dne). Uvedené podání bylo vzhledem k personální, věcné i obsahové totožnosti opětovně zařazeno ke sp. zn. I. ÚS 2888/23.
7. Podáním ze dne 30. 11. 2023, doručeným Ústavnímu soudu téhož dne, vzala stěžovatelka zpět svoje podání - zpětvzetí ústavní stížnosti učiněné dne 31. 10. 2023.
II. Vlastní hodnocení Ústavního soudu
8. Ústavní soud po zhodnocení rekapitulovaného procesního vývoje dospěl k následujícím závěrům:
9. Hlavním smyslem práva na zákonného soudce zakotveného v článku 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") je vyloučit svévolnou manipulaci při přidělování věcí jednotlivým soudcům. Ústavní požadavek, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, představuje záruku, že k rozhodnutí věci jsou povolávány soudy a soudci podle předem daných procesních pravidel tak, aby byla zachována zásada pevného přidělování soudní agendy a aby byl vyloučen - z různých důvodů - účelový výběr soudů a soudců [srov. nález sp. zn. III. ÚS 232/95 ze dne 22. 2. 1996 (N 15/5 SbNU 101) a judikaturu na něj navazující].
10. Předestřená východiska se týkají i Ústavního soudu. Rovněž v rámci řízení o ústavní stížnosti je třeba zamezit nepřípustnému jevu označovanému jako "forum shopping", který spočívá zjednodušeně řečeno v tom, že si účastník k obraně svých práv "vybere" takový soud (v tomto případě rozhodující soudce a soudní těleso), o němž se domnívá, že před ním má největší šanci na úspěch (srov. usnesení sp. zn. IV. ÚS 2421/23 ze dne 4. 10. 2023, bod 9; nález sp. zn. II. ÚS 859/23 ze dne 23. 8. 2023, bod 32; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz). Právo na zákonného soudce nelze obcházet a zaměňovat ho s právem na výběr "nejpřijatelnějšího" soudce nebo soudního tělesa (takovým přístupem by naopak byla narušena zásada rovnosti zbraní zaručená čl. 37 odst. 3 Listiny).
11. Nelze proto přijmout stěžovatelčin náhled, že každému novému podání - byť by šlo o totožnou věc, účastníky i další okolnosti - je třeba bez dalšího přiřadit novou spisovou značku a evidovat ji jako věc novou; ani tehdy, je-li takové podání označeno jako "ústavní stížnost" a má-li náležitosti návrhu na zahájení řízení. V takovém případě by totiž hypoteticky bylo možné simultánně podat vícero totožných ústavních stížností, podle složení příslušného soudního tělesa a osoby soudce zpravodaje kalkulovat s pravděpodobností úspěchu a podle toho vzít ostatní "nevýhodné" ústavní stížnosti (z pohledu rozhodujících soudců a soudního a tělesa) zpět. Takové eventualitě je s ohledem na požadavky plynoucí z čl. 38 odst. 2 Listiny nezbytné předejít.
12. Zákonným soudcem v řízení před Ústavním soudem je soudce, kterému byla věc přidělena podle předem stanovených, veřejně dostupných, transparentních pravidel, a to podle rozvrhu práce na příslušný kalendářní rok [§16 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu")]. Týká-li se návrh věci, která patří do působnosti senátu, přidělí se soudci zpravodaji a senátu určenému rozvrhem práce (§40 odst. 2 zákona o Ústavním soudu).
13. V nyní projednávané senátní věci byl v souladu s rozvrhem práce Ústavního soudu na období od 1. 1. 2023 (č. Org. 1/23, ve znění pozdějších předpisů) ustanoven soudcem zpravodajem JUDr. Jaromír Jirsa. Zákonnými soudci a soudním tělesem příslušným pro řízení a rozhodnutí v této věci je tak první senát Ústavního soudu ve složení: prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D., JUDr. Jaromír Jirsa a prof. JUDr. PhDr. Jan Wintr, Ph.D. Nelze připustit, aby rozvrhem práce určené rozhodující těleso bylo (potenciálně účelovým) jednáním účastníka nahrazeno jiným (nejde-li o zákonem předvídané důvody pro změnu ve složení rozhodujícího senátu či osoby soudce).
14. Řízení o ústavní stížnosti je ovládáno zásadou dispoziční, která se projevuje zejména tím, že je lze zahájit pouze na návrh (viz §27 a §72 odst. 1 a 2 zákona o Ústavním soudu). Dalším projevem této zásady je možnost stěžovatele (navrhovatele) vzít ústavní stížnost zpět, a to až do okamžiku, než se Ústavní soud odebere k závěrečné poradě (§77 zákona o Ústavním soudu). Zákon na zpětvzetí - vyjma obecných náležitostí podání - další požadavky neklade. Je proto zcela na stěžovateli, zda vůbec, z jakého důvodu a v jakém rozsahu vezme podanou ústavní stížnost zpět. Řízení je zastaveno až poté, co o tom rozhodne Ústavní soud formou usnesení (§54 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), nikoli dříve, např. doručením zpětvzetí Ústavnímu soudu.
15. Rovněž platí, že každý úkon je třeba posuzovat podle jeho obsahu bez ohledu na to, jak je označen (§63 zákona o Ústavním soudu ve spojení s §41 odst. 2 o. s. ř.). Vyhodnocení obsahu podání přísluší pouze soudu, nikoli administrativnímu aparátu. Není současně vyloučeno, že příslušné podání bude po jeho posouzení zařazeno odlišně či že mu bude přidělena nová spisová značka. Dokud ovšem není rozhodnuto o zastavení řízení o ústavní stížnosti, není zásadně důvod pro to, aby doručené podání, shodující se po personální, věcné i obsahové stránce, bylo vyhodnoceno jinak než jako doplnění původního návrhu.
16. Promítnuto do poměrů nynější věci, Ústavní soud posoudil podání stěžovatelky ze dne 5. 11. 2023 a 13. 11. 2023 označená jako ústavní stížnosti podle jejich obsahu jako doplnění stěžovatelčiny ústavní stížnosti ze dne 30. 10. 2023; neshledal přitom žádný důvod, aby nebyla zařazena ke sp. zn. I. ÚS 2888/23. Text všech tří podání označených jako "ústavní stížnost" je obsahově identický, liší se pouze v některých slovech a částech vět.
17. Tvrzení zástupce stěžovatelky, že ústavní stížnost (podání ze dne 30. 10. 2023) vzal zpět proto, že v ní ponechal nevhodnou formulaci a že k ní nepřiložil speciální plnou moc k podání návrhu na zrušení části zákona, je pro posouzení Ústavního soudu bez významu. Stěžovatelce totiž nic nebránilo v průběhu řízení doplnit či objasnit obsah původní stížnosti, stejně tak mohla doložit novou plnou moc zohledňující petit návrhu, příp. by ji k tomu vyzval Ústavní soud.
18. Ústavnímu soudu nepřísluší předjímat a hodnotit motivaci stěžovatelky či jejího zástupce a důvod jimi zvoleného procesního postupu. Bylo zcela v dispozici stěžovatelky a na jejím uvážení, zda ústavní stížnost podá a zda ji vezme zpět (a proč). Není ani obecně vyloučeno, že je-li řízení z důvodu zpětvzetí ústavní stížnosti zastaveno ještě ve lhůtě pro její podání, může tentýž stěžovatel při splnění zákonných podmínek podat stížnost novou. Zpětvzetím ústavní stížnosti se však stěžovatel vystavuje riziku, že o zastavení řízení nebude ve lhůtě pro podání stížnosti rozhodnuto, čímž bude včasné podání případné nové stížnosti znemožněno; to je i případ stěžovatelky.
19. Protože následná podání stěžovatelky nebyla vyhodnocena jako nové (samostatné) návrhy na zahájení řízení a nebyla jim přiřazena vlastní spisová značka, nepřichází v úvahu postup podle §35 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, podle něhož je návrh nepřípustný, jestliže již Ústavní soud v téže věci jedná. Není zde totiž pluralita věcí, a tedy důvod pro odmítnutí některého z pozdějších návrhů pro nepřípustnost.
20. Ústavní soud nepominul podání stěžovatelky ze dne 30. 11. 2023, jímž "vzala zpět" své zpětvzetí ústavní stížnosti, a zabýval se jeho účinky. Zákon o Ústavním soudu upravuje pouze možnost zpětvzetí návrhů na zahájení řízení, nikoli úkonů jiných. Přiměřené použití občanského soudního řádu podle §63 zákona o Ústavním soudu je v tomto ohledu vyloučeno, neboť to je možné pouze za podmínky, že zákon o Ústavním soudu nestanoví nic jiného [viz usnesení sp. zn. I. ÚS 244/95 ze dne 26. 1. 1996 (U 1/5 SbNU 545)]. Mimoto ani občanský soudní řád v současně účinném znění neumožňuje zpětvzetí jiných než dispozičních úkonů (srov. §96, §207 odst. 2, §243c odst. 3 či §250h o. s. ř.); jeho přiměřené použití by tedy jiný výsledek nepřineslo.
21. Na rozdíl od zpětvzetí ústavní stížnosti, zákon o Ústavním soudu výslovně neupravuje (ani nezakazuje) obecnou možnost odvolání úkonu. Pro řízení před Ústavním soudem se proto přiměřeně použije §41a odst. 4 o. s. ř., podle něhož lze odvolat úkon pouze tehdy, je-li jeho odvolání doručeno soudu nejpozději spolu s tímto úkonem. Ústavní soud tedy posoudil podání stěžovatelky ze dne 30. 11. 2023 jako odvolání úkonu - zpětvzetí ústavní stížnosti učiněné dne 31. 10. 2023. Jelikož však odvolání bylo učiněno zjevně opožděně, není přípustné, a tudíž k němu nemohl Ústavní soud přihlédnout.
22. Vzhledem k tomu, že byly naplněny podmínky podle §77 zákona o Ústavním soudu, Ústavní soud řízení zastavil.
23. Zastavení řízení se vztahuje i na návrh na zrušení právního předpisu podaný podle §74 zákona o Ústavním soudu spolu s ústavní stížností.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 13. prosince 2023
Pavel Šámal v. r.
předseda senátu