ECLI:CZ:US:2024:3.US.2385.23.1
sp. zn. III. ÚS 2385/23
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně a soudkyně zpravodajky Daniely Zemanové, soudkyně Lucie Dolanské Bányaiové a soudce Tomáše Lichovníka o ústavní stížnosti JUDr. Josefa Srby, MBA, advokáta, sídlem Mezibranská 1579/4, Praha 1, zastoupeného JUDr. Vladislavem Vnenkem, Ph.D., advokátem, sídlem Mezibranská 1579/4, Praha 1, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. srpna 2023, sp. zn. 8 To 186/2023, a výroku II usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 29. května 2023, sp. zn. 44 T 141/2022, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 1, jako účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Skutkové okolnosti posuzované věci a obsah napadených rozhodnutí
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů s tím, že jimi došlo k porušení jeho ústavních práv vyplývajících z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.
2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh vyplývá, že v záhlaví uvedeným usnesením Obvodní soud pro Prahu 1 (dále jen "obvodní soud") přiznal stěžovateli, jakožto ustanovenému obhájci, mimosmluvní odměnu a náhradu hotových výdajů v celkové výši 40 050 Kč (výrok I) a zároveň mu nepřiznal částku 34 800 Kč (výrok II), mimo jiné za úkon nahlížení do vyšetřovacího spisu (odměna 1 500 Kč a náhrada hotových výdajů 300 Kč). K tomuto úkonu obvodní soud uvedl, že šlo o nahlédnutí do spisu dne 27. 6. 2022 na žádost obhájce a nejednalo se o zvláštní úkon prostudování spisu při skončení vyšetřování. K závěrečnému prostudování spisu došlo dne 22. 7. 2022, za což stěžovateli byla přiznána odměna. Předchozí nahlédnutí do spisu tak soud považoval za součást úkonu převzetí a příprava obhajoby. Pod pojmem příprava obhajoby je třeba rozumět i seznámení se s věcí, a to právě nejtypičtěji prostřednictvím spisu.
3. Proti usnesení obvodního soudu podal stěžovatel stížnost, kterou Městský soud v Praze (dále jen "městský soud") zamítl napadeným usnesením. V jeho odůvodnění (bod 8) zcela odkázal na napadené usnesení.
II.
Argumentace stěžovatele
4. Stěžovatel v ústavní stížnosti zpochybňuje závěry soudů pouze ohledně úkonu spočívajícího v nahlížení do spisu v přípravném řízení. Stěžovatel namítá, že soudy se ve svých závěrech odchýlily od ustálené judikatury Ústavního soudu. Poukazoval-li stěžovatel na tuto judikaturu ve stížnostním řízení, ponechal soud tuto námitku zcela bez povšimnutí. Soudy tak postupovaly v rozporu se závěry nálezů ze dne 1. 3. 2021, sp. zn. I. ÚS 3906/17, ze dne 22. 2. 2022, sp. zn. III. ÚS 2289/21, a ze dne 8. 3. 2021, sp. zn. I. ÚS 4012/18. Přestože se výší částky jedná o bagatelní věc, Ústavní soud v ní vzhledem k důležitosti věci opakovaně připustil ústavněprávní přezkum, neboť jde o dlouhodobý a rozšířený problém. K samotnému nahlížení do spisu stěžovatel uvedl, že k němu došlo jen jednou, a to na počátku trestního řízení, přičemž sám obviněný nemohl kopii spisu obstarat, neboť byl ve vazbě. Neúčelnost tohoto úkonu netvrdí ani obecné soudy.
III.
Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem
5. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, v němž byla vydána rozhodnutí napadená ústavní stížností. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je právně zastoupen v souladu s §29 až 31 zákona o Ústavním soudu. Stěžovatel vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva; ústavní stížnost je přípustná (§75 odst. 1 téhož zákona a contrario).
IV.
Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti
6. Ústavní soud dále posoudil obsah ústavní stížnosti a dospěl k závěru, že návrh je zjevně neopodstatněný podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
7. Předně je třeba uvést, že nezbytným předpokladem věcného přezkumu ústavní stížnosti je vyloučení tzv. bagatelnosti. Ta je však v dané věci dána, neboť mezi účastníky je spornou částka 1 800 Kč. S ohledem na výši této částky a okolnosti případu je zřejmé, že se jedná o věc bagatelní, která zpravidla pro nikoliv zcela zásadní faktické (kvantitativní) dopady na osobu stěžovatele, resp. na jeho majetkové poměry, ústavněprávní roviny nedosahuje (usnesení ze dne 13. 8. 2013, sp. zn. III. ÚS 1367/13; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz/). Ústavní soud při rozhodování o ústavních stížnostech opakovaně judikuje, že spor o bagatelní částku zakládá důvod pro posouzení ústavní stížnosti jako zjevně neopodstatněné, neprovázejí-li posuzovaný případ takové (mimořádné) okolnosti, které jej z hlediska ústavnosti významným činí [viz např. nález ze dne 10. 4. 2014, sp. zn. III. ÚS 3725/13 (N 55/73 SbNU 89)]. Je především na stěžovateli, aby v ústavní stížnosti doložil, proč věc přes svou "bagatelnost" vyvolává v jeho právní sféře ústavněprávně relevantní újmu (viz např. usnesení ze dne 21. 5. 2014, sp. zn. III. ÚS 1161/14).
8. Takové skutečnosti stěžovatel neuvádí. Uvedená částka je navíc bagatelní nejen "objektivně", ale i ve srovnání s částkami, které byly předmětem řízení ve věcech, v nichž Ústavní soud vydal nálezy, jejichž závěrů se stěžovatel dovolává (nedosahuje ani poloviny nejmenší z těchto částek). K tomu lze navíc dodat, že ratio decidendi výše uvedených nálezů, na něž stěžovatel odkazuje, spočívá v povinnosti obecných soudů zkoumat účelnost konkrétního nahlížení do spisu ve vazbě na průběh a okolnosti každého řízení (dále také např. usnesení ze dne 19. 7. 2022 sp. zn. IV. ÚS 1351/22, ze dne 5. 10. 2022 sp. zn. IV. ÚS 663/22, ze dne 15. 11. 2022 sp. zn. II. ÚS 2415/22 nebo ze dne 21. 3. 2023 sp. zn. IV. ÚS 3520/22). Jinak řečeno, z uvedených nálezů, týkajících se specifických okolností posuzovaných řízení, nevyplývá, že by nahlížení do spisu mělo být bez dalšího posuzováno jako samostatný úkon právní služby, za který obhájci náleží odměna podle advokátního tarifu.
9. Obvodní soud v dané věci (s ohledem na časový průběh trestního řízení a jeho předmět) vyložil, proč považoval nahlížení do spisu za součást úkonu právní služby dle §11 odst. 1 písm. b) advokátního tarifu (srov. usnesení ze dne 15. 11. 2022, sp. zn. II. ÚS 2415/22).
10. Protože Ústavní soud ze shora uvedených důvodů nezjistil namítané porušení základních práv stěžovatele, dospěl k závěru, že jde o návrh zjevně neopodstatněný, a ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. února 2024
Daniela Zemanová v. r.
předsedkyně senátu