ECLI:CZ:US:2015:2.US.3155.14.1
sp. zn. II. ÚS 3155/14
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem, ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. Karla Tejkala, zastoupeného Mgr. Lukášem Trojanem, advokátem, se sídlem Hvězdova 1716/2b, Praha 4, proti příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 15. 7. 2014, sp. zn. 20 Nt 151/2014, a proti jinému zásahu orgánu veřejné moci spočívajícímu v postupu Policie České republiky, Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru závažné hospodářské trestné činnosti, při provádění prohlídky dle citovaného příkazu dne 30. 7. 2014, za účasti Obvodního soudu pro Prahu 9 a Policie České republiky, Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru závažné hospodářské trestné činnosti jako účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 26. 9. 2014, stěžovatel napadl příkaz k prohlídce jiných prostor a pozemků Obvodního soudu pro Prahu 9 (dále jen "obvodní soud") ze dne 15. 7. 2014, sp. zn. 20 Nt 149/2014 (dále jen "příkaz"), kterým byla podle §83a odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, nařízena prohlídka nebytových prostor - kanceláří společnosti Q and A s.r.o., IČ 26473089, na adrese X1, ve 4. patře budovy X2, která je ve vlastnictví spol. Realfina a.s., IČ 28483553. Rovněž napadl jiný zásah orgánu veřejné moci spočívající v postupu Policie České republiky, Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru závažné hospodářské trestné činnosti (dále jen "policie"), při provádění prohlídky dle citovaného příkazu dne 30. 7. 2014.
Stěžovatel namítá nedostatek odůvodnění příkazu, nedostatek důvodů pro provedení prohlídky a její nadbytečnost. Uvádí, že část listin, které při ní měly být hledány, již byla v době vydání příkazu součástí spisu, a že příkaz byl vydán v situaci, kdy dotčená společnost Q and A s.r.o. by požadované dokumenty vydala sama i bez nařízení prohlídky.
Z uvedených důvodů je přesvědčen, že byla porušena jeho ústavně zaručená práva zakotvená v čl. 12 a čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Navrhuje, aby Ústavní soud ústavní stížností napadené rozhodnutí zrušil a také, aby zakázal policii další porušování jeho práv.
II.
Ústavní stížnost byla podána osobou k tomu zjevně neoprávněnou.
Ústavní soud, předtím, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího věcného projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") Ústavní soud rozhoduje o ústavních stížnostech proti pravomocným rozhodnutím a jiným zásahům orgánů veřejné moci do ústavně zaručených práv a svobod. Blížeji tuto Ústavou zakotvenou pravomoc Ústavního soudu rozvádí ustanovení §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu tak, že ústavní stížnost podle citovaného ustanovení Ústavy je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.
Příkaz k prohlídce jiných prostor a pozemků, který stěžovatel ústavní stížností požaduje zrušit, však takovýto charakter nemá. Z jeho znění je totiž zřejmé, že nesměřuje proti stěžovateli, ale týká se výlučně prostor ve vlastnictví společnosti Realfina a.s., které jsou v užívání společnosti Q and A s.r.o. Prohlídka nebyla nařízena ani provedena v prostorách stěžovatele jakožto fyzické osoby a stěžovatel tak není osobou oprávněnou namítat neústavnost příkazu, respektive provedené prohlídky, v dané věci, byť je společníkem společnosti Q and A s.r.o. (obdobně viz usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1682/07, I. ÚS 1267/08, II. ÚS 3644/10, I. ÚS 4482/12, II. ÚS 1880/14, všechna dostupná na http://nalus.usoud.cz).
Ústavní soud pro úplnost dodává, že pokud by v probíhajícím trestním řízení došlo k odsouzení stěžovatele, nic mu nebrání, aby námitky týkající se provedené prohlídky uplatnil v případné ústavní stížnosti směřující proti rozhodnutím ve věci samé. Ústavní stížnost v této fázi může sloužit pouze k řešení bezprostředního zásahu do práv určité osoby na ochranu obydlí a vlastnictví a naopak s ohledem na zásadu subsidiarity uplatňovanou v řízení o ústavní stížnosti (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu) není přípustné, aby Ústavní soud předbíhal posouzení takových námitek, které se teprve mohou stát předmětem přezkumu v soustavě obecných soudů, totiž námitek obhajoby v trestním řízení.
Vzhledem k uvedenému Ústavní soud ústavní stížnost, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením odmítl podle §43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. května 2015
Radovan Suchánek v. r.
soudce zpravodaj