ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.3080.2016.1
sp. zn. 20 Cdo 3080/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Zbyňkem Polednou ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné R. K. F. , P., zastoupené Mgr. Martinem Vovsíkem, advokátem se sídlem v Plzni, Malá č. 43/6, proti povinnému Ing. S. M. , za účasti manželky povinného D. M. , oba M., zastoupené JUDr. Jaroslavem Skoupým, advokátem se sídlem v Rakovníku, Havlíčkova č. 584, pro 600 000 USD, vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 26 EXE 1611/2012, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. prosince 2015, č. j. 20 Co 473/2015-272, takto:
I. Dovolání oprávněné se odmítá.
II. Oprávněná je povinna zaplatit manželce povinného na náhradě nákladů dovolacího řízení 30 697,70 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Jaroslava Skoupého, advokáta se sídlem v Rakovníku, Havlíčkova č. 584 .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.) :
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nejvyšší soud dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. prosince 2015, č. j. 20 Co 473/2015-272, podle ustanovení §243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“, odmítl, neboť dovolání nesplňuje obligatorní náležitosti dovolání uvedené v ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř., když především neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, ani vymezení dovolacího důvodu způsobem uvedeným v ustanovení §241a odst. 3 o. s. ř.
Podle ustanovení §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Podle ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4 o. s. ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Podle ustanovení §241a odst. 3 se důvod dovolání vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.
Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně zdůrazňuje, že požadavek, aby dovolatel v dovolání konkrétně uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako je tomu v projednávané věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. či jeho části. Jiný výklad by vedl ke zjevně nesprávnému (textu občanského soudního řádu odporujícímu) závěru, že dovolání je ve smyslu ustanovení §237 o. s. ř. přípustné vždy, když v něm dovolatel vymezí dovolací důvod (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. května 2013, sp. zn. 26 Cdo 1115/2013, ze dne 23. července 2013, sp. zn. 25 Cdo 1559/2013, ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSCR 55/2013, ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, ze dne 23. října 2013, sp. zn. 29 Cdo 2649/2013, ze dne 31. října 2013, sen. zn. 29 NSCR 97/2013, a ze dne 30. ledna 2014, sen. zn. 29 ICdo 7/2014, která jsou veřejnosti dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu), přičemž musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde (srov. shodně například usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Dovolatelka v dovolání namítá nesprávný postup odvolacího soudu ohledně výkladu §530 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. prosince 2013, v této otázce se však jedná o nepřípustnou novotu ve smyslu §241a odst. 6 o. s. ř. Dále nesouhlasí s rozhodnutím odvolacího soudu ohledně nákladů odvolacího řízení, které je oprávněná povinna zaplatit manželce povinného. Uvádí, že manželka povinného není účastníkem celého exekučního řízení, nýbrž toliko té části řízení, která se přímo týká věcí, práv a jiných majetkových hodnot náležejících do společného jmění a to navíc pouze tehdy, jsou-li postiženy exekučním příkazem. Kromě toho, že ve vztahu k těmto námitkám oprávněná nedostála výše uvedenému požadavku na vymezení přípustnosti dovolání a dovolacího důvodu, vyřešení zmíněných otázek je v souladu s dikcí relevantní právní úpravy [manželka povinného je v zásadě účastníkem celého exekučního řízení, včetně řízení o návrhu na zastavení exekuce, jsou-li splněny podmínky pro vznik a trvání jejího účastenství podle §36 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ex. řád“); rovněž otázka nákladů byla vyřešena v souladu s §89 a násl. téhož zákona]. Případná aplikace §150 o. s. ř. je zřejmou vadou řízení, jíž lze přezkoumat jen, je-li dovolání přípustné.
Nedostatek vymezení přípustnosti a důvodu dovolání nelze již odstranit, neboť lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit (srov. ustanovení §241b odst. 3 větu první o. s. ř.), uplynula. Jde přitom o takovou vadu, jež brání pokračování v dovolacím řízení, neboť v důsledku absence uvedené náležitosti nelze posoudit přípustnost dovolání.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. 8. 2016
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu