ECLI:CZ:NS:2022:23.ND.556.2022.1
sp. zn. 23 Nd 556/2022-1285
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobce P. Ch. , narozeného XY, podnikajícího pod obchodní firmou P. CH. – T., se sídlem v XY, identifikační číslo osoby XY, proti žalovaným 1) I. D. , narozenému XY, podnikajícímu pod obchodní firmou I. I. D. M. C., se sídlem v XY, identifikační číslo osoby XY a 2) M. , se sídlem v XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené Mgr. et Mgr. Evou Šplíchalovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Štupartská 769/18, o zaplacení 10 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 50 Cm 258/2006, o námitce podjatosti, takto:
I. Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Michal Krenk, Ph.D., JUDr. Monika Vacková a JUDr. PhDr. Filip Havrda nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 4 Cmo 114/2022 a 4 Cmo 115/2022.
II. Ve zbývajícím rozsahu se k námitce podjatosti soudů Vrchního soudu v Praze jako k nepřípustné nepřihlíží.
Odůvodnění:
Žalobce podáním ze dne 17. 2. 2022 (č. l. 1055 a násl.) vznesl námitku podjatosti JUDr. Jana Sváčka, JUDr. Toma Frankiče, všech soudců Vrchního soudu v Praze i všech soudců všech soudů prvního a druhého stupně, kteří jsou podřízeni JUDr. Janu Sváčkovi. Dále konkrétně namítal podjatost soudkyně Krajského soudu v Praze Mgr. Aleny Watzkové (o tom, že tato soudkyně není vyloučena z projednávání a rozhodnutí této věci, bylo pravomocně rozhodnuto již usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 2. 2021, sp. zn. Nco 100/2020-532) a podjatost dalších soudců Vrchního soudu v Praze mezi nimi i JUDr. Michala Krenka, Ph.D. a JUDr. Moniky Vackové (č. l. 1056), a to z důvodů „vztahů a podřízenosti i vazeb“, „spáchání kriminality“, „tzv. účastenství v jiných řízeních a sice řízeních občanskoprávních, řízeních trestněprávních“, a „tzv. ‚předjímání výsledků prokazování‘. Žalobce poukazuje na „koordinovanou zločinnost justiční“ a tvrdí, že „podřízení soudci“ jsou z uvedeného důvodu vyloučeni. V rozsáhlém podání ze dne 7. 7. 2022 (které bylo doručeno Krajskému soudu v Praze dne 11. 7. 2022) pak žalobce předchozí podání doplnil tak, že uplatnil námitku podjatosti jmenovitě uvedených soudců Obvodního soudu pro Prahu 5, Městského soudu v Praze, Krajského soudu v Praze a Vrchního soudu v Praze mezi nimi i JUDr. Michala Krenka, Ph.D., JUDr. Moniky Vackové a JUDr. PhDr. Filipa Havrdy (č. l. 1264), všech soudců, kteří jsou podřízeni Městskému soudu v Praze a Krajskému soudu v Praze, jakož i všech soudců působících na všech stupních soudní soustavy v Praze, a to zejména z důvodu „existující justiční kriminality u pražských soudů“.
Nejvyššímu soudu byla věc předložena k rozhodnutí o námitce podjatosti uplatněné ve vztahu k soudcům Vrchního soudu v Praze vzhledem k tomu, že uvedenému soudu byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání žalobce proti usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 28. 4. 2022, č. j. 50 Cm 258/2006-1224, a ze dne 13. 6. 2022, č. j. 50 Cm 258/2006-1237. Věc je u Vrchního soudu v Praze vedena pod sp. zn. 4 Cmo 114/2022 a 4 Cmo 115/2022. Rozhodnout o ní přísluší senátu složenému ze soudců JUDr. Michala Krenka, Ph.D., JUDr. Moniky Vackové a JUDr. PhDr. Filipa Havrdy a určenému rozvrhem práce Vrchního soudu v Praze pro rok 2022.
JUDr. PhDr. Filip Havrda, JUDr. Michal Krenk, Ph.D. a JUDr. Monika Vacková se k námitce podjatosti vyjádřili shodně tak, že v dané věci nejsou osobně zainteresováni, nemají žádný poměr k věci, k žádnému z účastníků řízení ani k jejich zástupcům a že tak není dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle §14 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
Podle §16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
Požadavek, aby ve věci jednal a rozhodoval soudce, u něhož není důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, se z povahy věci může týkat jen soudců, kterým věc náleží podle pravidel stanovených rozvrhem práce soudu. Z toho vyplývá, že námitku podjatosti lze uplatnit jen ve vztahu k těm soudcům, kteří jsou určeni ve věci rozhodovat; k námitce směřující proti jiným soudcům soud rozhodující o námitce podjatosti nepřihlíží (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2007, sp. zn. 33 Nd 107/2007). Žalobce své výhrady směřuje obecně i proti všem soudcům působícím na Vrchním soudě v Praze, tedy i proti soudcům, kteří podle rozvrhu práce nejsou určeni k rozhodování ve věci. Námitka podjatosti je tedy v tomto rozsahu úkonem, který není za řízení přípustný a k němuž se nepřihlíží (§41a odst. 3 o. s. ř.), když nemůže mít žádný vliv na probíhající řízení. Proto se Nejvyšší soud dále zabýval námitkou podjatosti pouze ve vztahu k JUDr. Michalu Krenkovi, Ph.D., JUDr. Monice Vackové a JUDr. PhDr. Filipu Havrdovi. Z těchto důvodů bylo rovněž rozhodnuto, že ve zbývajícím rozsahu se k námitce podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze jako k nepřípustné nepřihlíží.
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Důvod pochybovat o nepodjatosti soudce je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2014, sen. zn. 29 NSČR 79/2014, uveřejněné pod číslem 20/2015 Sb. rozh. obč., či ze dne 31. 8. 2016, sen. zn. 29 NSČR 149/2016).
Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. 2 Cdon 828/96, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2001, sp. zn. 29 Odo 750/2001, či ze dne 18. 4. 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sb. rozh. obč.) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdyby soudce sám byl účastníkem řízení, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V úvahu přichází také vztah ekonomické závislosti.
Nejvyšší soud po posouzení důvodů, v nichž žalobce spatřuje důvod pro vyloučení výše jmenovaných soudců Vrchního soudu v Praze z projednávání a rozhodnutí věci, dospěl k závěru, že podmínky ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. splněny nejsou. Z obsahu spisu nevyplývá žádná skutečnost, která by svědčila o tom, že u uvedených soudců je dán takový poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům, s přihlédnutím k němuž by tu byl založen důvod pochybností o jejich nepodjatosti, jak má na zřeteli citované ustanovení. Důvody, o něž žalobce opírá námitku podjatosti, jsou formulovány obecně, odbývají se výlučně v rovině představ žalobce a ničím blíže nepodložených domněnek či tvrzení. Žalobce neuvádí žádnou konkrétní skutečnost, z níž by vyplýval jím tvrzený důvod pochybnosti o nepodjatosti jmenovaných soudců a o jejich nezpůsobilosti rozhodnout objektivně o řešené věci. Jeho námitky (obsahující též difamující tvrzení) směřují převážně k osobě JUDr. Jana Sváčka, přičemž důvod vyloučení (i) jmenovaných soudců žalobce dovozuje z jejich „podřízenosti“. Žalobce však zjevně přehlíží, že soudce je při výkonu své rozhodovací pravomoci nezávislý. Stejně tak z obsahu spisu nevyplývají žádné skutečnosti svědčící o „předjímání výsledků prokazování“ výše uvedenými soudci.
Jelikož nejsou dány žádné okolnosti, z nichž by bylo možno dovodit důvodné pochybnosti o podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze, kteří jsou podle rozvrhu práce povoláni věc projednat a rozhodnout, Nejvyšší soud jako nadřízený soud (§16 odst. 1 o. s. ř.) rozhodl, že ve výroku I. označení soudci Vrchního soudu v Praze nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí ve věci.
Z obsahu spisu se podává, že žalobce v řízení opakovaně obdobně namítá podjatost všech soudců působících zejména na soudech na území hlavního města Prahy. Nejvyšší soud proto pro úplnost žalobci (pro další průběh řízení) připomíná, že podle ustálené rozhodovací praxe opakované návrhy, které mimo jiné spočívají v tom, že zbytečně zatěžují soudní soustavu a užívají ji k cílům, které neodpovídají jejímu pravému poslání, jímž je poskytování ochrany právům v souladu s čl. 90 Ústavy (tj. které mají obstrukční charakter), představují zneužití práva, jež nepožívá právní ochrany (srov. například usnesení Ústavního soudu ze dne 5. 12. 2017, sp. zn. III. ÚS 2834/17, ze dne 14. 11. 2018, sp. zn. I. ÚS 2751/18, ze dne 14. 11. 2018, sp. zn. I. ÚS 2792/18, či ze dne 26. 6. 2019, sp. zn. I. ÚS 3084/18, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2018, sen. zn. 29 NSCR 104/2017, a ze dne 29. 6. 2022, sp. zn. 27 Nd 307/2022).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 3. 11. 2022
Mgr. Jiří Němec
předseda senátu