ECLI:CZ:NS:2010:26.CDO.5191.2009.1
sp. zn. 26 Cdo 5191/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobce statutárního města Ostravy, městského obvodu Ostrava-jih , se sídlem v Ostravě – Hrabůvce, Horní 3, zastoupeného JUDr. Jarmilou Jařabáčovou, advokátkou se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Puchmajerova 7, proti žalované Ing. J. S ., zastoupené JUDr. Bohuslavem Heczkem, advokátem se sídlem v Ostravě 1, Smetanovo nám. 2, o žalobě žalované na obnovu řízení, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 54 C 75/2007, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. srpna 2008, č. j. 42 Co 500/2008-62, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Ostravě (dále též jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 26. května 2008, č. j. 54 C 75/2007-48, zamítl žalobu žalované na obnovu řízení ve věci sp. zn. 54 C 53/97 Okresního soudu v Ostravě.
K odvolání žalované Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací usnesením ze dne 13. srpna 2008, č. j. 42 Co 500/2008-62, citované usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.
Odvolací soud především konstatoval, že řízení ve věci sp. zn. 54 C 53/97 Okresního soudu v Ostravě „bylo zastaveno usnesením (již ze dne 31. 12. 1999) poté, kdy žalobce vzal žalobu zpět a kdy žalovaná se zpětvzetím souhlasila (přesněji – výslovně uvedla, že proti zpětvzetí návrhu nemá námitek). I když žalovaná toto usnesení napadla odvoláním, odvolací soud je ve výroku o zastavení řízení shledal věcně správným, proto je v této části potvrdil a tento výrok již dne 14. 5. 2003 nabyl právní moci“. Poté dovodil, že účastník řízení může podat žalobu na obnovu řízení jen proti pravomocnému rozsudku nebo pravomocnému usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé a nikoli proti usnesení o zastavení řízení z důvodu zpětvzetí žaloby, resp. proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo takové usnesení soudu prvního stupně potvrzeno.
Proti citovanému usnesení odvolacího soudu podala žalovaná – nezastoupena advokátem – včasné dovolání, které následně doplnila podáním ustanoveného advokáta. V dovolání namítla, že v řízení ve věci sp. zn. 54 C 53/97 Okresního soudu v Ostravě nebyl žalobce řádně zastoupen, jelikož plná moc udělená advokátce JUDr. Jarmile Jařabáčové byla neplatná.
Podle čl. II bodu 12 věty první zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. červencem 2009) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Protože žalovaná dovoláním napadla potvrzující usnesení Krajského soudu v Ostravě (odvolacího soudu) ze dne 13. srpna 2008, č. j. 42 Co 500/2008-62, tj. rozhodnutí vydané před 1. červencem 2009, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání projednal a o něm rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 7/2009 Sb. (dále jen „o. s. ř.”).
Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastnicí řízení (§240 odst. 1 o. s. ř.), za splnění podmínky povinného advokátního zastoupení dovolatelky (§241 odst. 1 a 4 o. s. ř.).
Poté se Nejvyšší soud zabýval otázkou přípustnosti dovolání, neboť toliko z podnětu dovolání, které je přípustné, může být přezkoumána správnost napadeného rozhodnutí z hlediska uplatněných (způsobilých) dovolacích důvodů.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení, upravuje ustanovení §238 odst. 1 písm. a/, §238 odst. 2 a v §237 o. s. ř.
Podle §238 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení. Ustanovení §237 o.s.ř. platí obdobně (§238 odst. 2 o. s. ř.). Z ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s dikcí §238 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. plyne, že pro účely přípustnosti dovolání je rozhodnutím ve věci samé též usnesení, jímž odvolací soud změnil nebo potvrdil usnesení soudu prvního stupně o povolení obnovy řízení nebo o zamítnutí žaloby na obnovu řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 4. září 2003, sp. zn. 29 Odo 270/2003, uveřejněné pod č. 172 v sešitě č. 10 z roku 2003 časopisu Soudní judikatura). Z ustanovení §238 o. s. ř. pak vyplývá, že vymezuje přípustnost dovolání proti usnesením vyjmenovaným v jeho odstavci 1 za podmínek, jež jsou uvedeny v §237 o. s. ř.
Dovolání není přípustné podle §238 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. ve spojení s ustanovením §237 odst. 1 písm. a/ a b/ o.s.ř., neboť napadené usnesení není usnesením měnícím a usnesení soudu prvního stupně potvrzené napadeným usnesením bylo prvním rozhodnutím o žalobě na obnovu řízení.
Konečně není splněna ani podmínka přípustnosti uvedená v ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. (ve spojení s ustanovením §238 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.), jelikož napadené rozhodnutí není rozhodnutím po právní stránce zásadního významu. Podle ustanovení §237 odst. 3 o. s. ř. platí, že rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.
Z toho, že přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. je spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pouze pro posouzení otázek právních. Způsobilým dovolacím důvodem, jímž lze dovolání odůvodnit, je v tomto případě zásadně jen důvod podle §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř., jehož prostřednictvím lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Přitom k vadám podle §241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř., které dovolatelka – s přihlédnutím k obsahu dovolání (§41 odst. 2 o. s. ř.) – namítla poukazem na to, že žalobce nebyl v řízení ve věci sp. zn. 54 C 53/97 Okresního soudu v Ostravě řádně zastoupen, jelikož plná moc udělená jeho advokátce byla neplatná, (a také k vadám uvedeným v §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a/ a b/ a §229 odst. 3 o. s. ř.), dovolací soud přihlíží (z úřední povinnosti) jen tehdy, je-li dovolání přípustné (§242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.); samy o sobě však takovéto vady, i kdyby byly dány, přípustnost dovolání (podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.) zásadně nezakládají (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. října 2005, sp. zn. 26 Cdo 181/2005, ve spojení s usnesením Ústavního soudu České republiky ze dne 20. července 2006, sp. zn. III. ÚS 51/06, a usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9. března 2006, sp. zn. 26 Cdo 1829/2005, a dále např. rozhodnutí Ústavního soudu České republiky ze 7. března 2006, sp. zn. III. ÚS 10/06, z 12. dubna 2006, sp. zn. IV. ÚS 155/06, a z 15. srpna 2008, sp. zn. III. ÚS 1482/08). Navíc nelze ani přehlédnout, že dovolací námitky (ve smyslu §241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř.) se v daném případě – opět s přihlédnutím k obsahu dovolání – z větší části upínají k řízení v původní věci vedené u soudu prvního stupně pod sp. zn. 54 C 53/97 a nikoliv k napadenému usnesení odvolacího soudu (natož k právnímu závěru v něm vyslovenému).
Vycházeje z uvedených závěrů, dovolací soud nedovodil přípustnost dovolání ze žádného v úvahu přicházejícího ustanovení občanského soudního řádu, a proto je podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c/ o. s. ř. odmítl (pro nepřípustnost).
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. a o skutečnost, že žalobci nevznikly v dovolacím řízení žádné prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl proti dovolatelce právo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. března 2010
JUDr. Miroslav Ferák, v. r.
předseda senátu