ECLI:CZ:NS:2020:27.CDO.2028.2020.1
sp. zn. 27 Cdo 2028/2020-47
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatelky H. I. , se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené Mgr. Štěpánem Havránkem, M.Phil, advokátem, se sídlem v Praze 1, Na poříčí 1079/3a, PSČ 110 00, za účasti R. H, , narozeného XY, bytem XY, o zrušení rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 83 Cm 2013/2018, o dovolání navrhovatelky a H. J. R. , narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Štěpánem Havránkem, M.Phil, advokátem, se sídlem v Praze 1, Na poříčí 1079/3a, PSČ 110 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 1. 2020, č. j. 14 Cmo 380/2019-25, takto:
I. Dovolání H. J. R. se odmítá .
II. Dovolání H. I. se odmítá .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
[1] Městský soud v Praze usnesením ze dne 27. 6. 2019, č. j. 83 Cm 2013/2018-2, zamítl návrh, jímž se společnost H. I. (dále jen „společnost“), domáhala, aby Městský soud v Praze zrušil své usnesení ze dne 7. 8. 2017, č. j. 83 Cm 1267/2017-5, kterým byla společnost zrušena a kterým jí byl jmenován likvidátor (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).
[2] K odvolání společnosti Vrchní soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením usnesení soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).
[3] Proti usnesení odvolacího soudu podala H. J. R. (jako jednatelka společnosti) a společnost dovolání.
I. K dovolání H. J. R.
[4] Nejvyšší soud dovolání H. J. R. podle §243c odst. 3 věty první ve spojení s §218 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), odmítl jako dovolání podané neoprávněnou osobou.
[5] Zkoumání, zda je dovolání objektivně přípustné, totiž předchází – ve smyslu §243c odst. 3 a §218 písm. b) o. s. ř. – posuzování tzv. subjektivní přípustnosti dovolání.
[6] Je tomu tak proto, že k podání dovolání je oprávněn pouze účastník, v jehož poměrech nastala rozhodnutím odvolacího soudu újma (jakkoli nepatrná) odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. 20 Cdo 1760/98, ze dne 21. 8. 2003, sp. zn. 29 Cdo 2290/2000, uveřejněné pod číslem 38/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. 29 Odo 198/2003).
[7] V projednávané věci H. J. R. není účastnicí řízení, a usnesení odvolacího soudu se tak netýká jejího procesního postavení, nepůsobí újmu na jejích právech a ani jí neukládá žádné povinnosti.
II. K dovolání společnosti
[8] Společností předestřenou otázku – zda je soud oprávněn podle §170 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku změnit rozhodnutí soudu, kterým byla společnost zrušena s likvidací – odvolací soud zodpověděl v souladu se závěry ustálené judikatury Nejvyššího soudu.
[9] Z té se podává, že nestanoví-li zvláštní zákon jinak, změna (zrušení) rozhodnutí soudu o zrušení právnické osoby s likvidací je možná pouze na základě řádných či mimořádných opravných prostředků (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2018, sp. zn. 27 Cdo 1135/2017, uveřejněné pod číslem 36/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, k jehož závěrům se Nejvyšší soud přihlásil v usneseních ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 29 Cdo 4549/2016, ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 27 Cdo 1342/2017, ze dne 27. 2. 2020, sp. zn. 27 Cdo 189/2019, a ze dne 15. 4. 2020, sp. zn. 27 Cdo 2104/2018). Uvedené závěry shledal jako ústavně konformní i Ústavní soud (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 10. 2018, sp. zn. IV. ÚS 1975/18).
[10] Citovaný závěr odvolacího soudu by přitom obstál i jako samostatný důvod pro nevyhovění návrhu společnosti na zrušení soudního rozhodnutí o zrušení společnosti.
[11] Usnesení odvolacího soudu tedy je – co do výsledku – správné, a věcný přezkum posouzení ostatních právních otázek předestřených v dovolání nemůže ovlivnit výsledek řízení (nemůže vést k rozhodnutí, jež by bylo pro společnost příznivější); dovolání je tak nepřípustné jako celek.
III. Společně k dovolání H. J. R. a společnosti
[12] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
[13] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (od 30. 9. 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. 8. 2020
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu