ECLI:CZ:NS:2014:29.CDO.373.2014.1
sp. zn. 29 Cdo 373/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a Mgr. Ing. Davida Bokra v právní věci navrhovatele Z. K., zastoupeného Mgr. Čestmírem Sekaninou, advokátem, se sídlem v Boskovicích, Hybešova 2378/17, PSČ 680 01, za účasti společnosti INTERKONTAKT, spediční a obchodní servis, spol. s r. o. , se sídlem ve Velkých Opatovicích, Sokolská 27, PSČ 679 63, identifikační číslo osoby 46965092, zastoupené JUDr. Miroslavem Keršnerem, advokátem, se sídlem v Boskovicích, Bezručova 166/16, PSČ 680 01, o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 35 Cm 255/2012, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 3. září 2013, č. j. 5 Cmo 136/2013-91, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 8. ledna 2013, č. j. 35 Cm 255/2012-48, zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti INTERKONTAKT, spediční a obchodní servis, spol. s r. o. (dále jen „společnost“), konané dne 30. března 2012 (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
V záhlaví označeným usnesením potvrdil Vrchní soud v Olomouci usnesení soudu prvního stupně v odstavci I. výroku, „ve správném znění“ tak, že se neplatnost usnesení valné hromady společnosti nevyslovuje (první výrok), změnil je ve výroku o nákladech řízení (druhý výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (třetí výrok).
Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné.
Učinil tak proto, že dovolání, které není přípustné podle §238a o. s. ř., neshledal přípustným ani podle §237 o. s. ř.
Závěr, podle kterého společnost doručuje pozvánku na valnou hromadu společníku na adresu uvedenou v seznamu společníků, a to i tehdy, udělí-li společník třetí osobě plnou moc k zastupování na valných hromadách, jestliže současně společnost nepožádá, aby mu byla pozvánka doručována na jinou adresu (než adresu uvedenou v seznamu společníků), plyne z §129 odst. 1 a §118 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále též jen „obch. zák.“), jakož i ustálené judikatury Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení ze dne 29. července 2009, sp. zn. 29 Cdo 590/2009, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 5, ročník 2010, pod číslem 67, usnesení ze dne 24. října 2012, sp. zn. 29 Cdo 1982/2011, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2013, pod číslem 126, či obdobně usnesení ze dne 20. září 2006, sp. zn. 29 Odo 634/2005, která jsou veřejnosti dostupná – stejně jako dále citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu – na webových stránkách Nejvyššího soudu).
K doručení pozvánky společníku srov. dále např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. ledna 2008, sp. zn. 29 Odo 1429/2006 uveřejněné pod číslem 22/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a k okamžiku doručení zásilky prostřednictvím držitele poštovní licence např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. května 2012, sp. zn. 29 Cdo 272/2011, uveřejněného v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročník 2013, pod číslem 37.
Závěr odvolacího soudu, podle něhož nesoulad obsahu pozvánky a přijatého usnesení valné hromady je v poměrech projednávané věci porušením právního předpisu, které nemělo závažné právní následky, Nejvyšší soud shledává souladným s §131 odst. 3 písm. a) obch. zák. a ustálenou judikaturou (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. února 2011, sp. zn. 29 Cdo 4820/2010, či ze dne 12. prosince 2013, sp. zn. 29 Cdo 709/2012). Dovolatel se v tomto směru ostatně omezuje na pouhé obecné tvrzení, že jeho práva byla (chybou v pozvánce) podstatně porušena, aniž tvrdí, jakým způsobem.
Námitkou, podle níž nebyl s přijatým usnesením obeznámen, dovolatel nevystihuje přípustný dovolací důvod (srov. §241a odst. 1 o. s. ř.), neboť brojí toliko proti opačnému skutkovému závěru soudů nižších stupňů. Nehledě k uvedenému je otázka následného doručení usnesení přijatých valnou hromadou společníku pro posouzení jejich platnosti zásadně bez právního významu.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II. bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. dubna 2014
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu