ECLI:CZ:US:2009:3.US.2998.08.1
sp. zn. III. ÚS 2998/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. S., zastoupeného Mgr. Ondřejem Malinou, advokátem se sídlem v Praze 7, Komunardů 36, proti jinému zásahu orgánu veřejné moci v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 1 ve věci sp. zn. 37 D 571/2003, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
V ústavní stížnosti stěžovatel žádá, aby Ústavní soud nařídil Obvodnímu soudu pro Prahu 1 "nepokračovat v průtazích s vyřízením návrhů stěžovatele na zajištění důkazů" ve shora označené věci a aby v této věci neprodleně jednal. Stěžovatel má za to, že obecný soud svou nečinností porušuje jeho práva zaručená článkem 11 odst. 1, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
Z vyžádaného spisu Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 37 D 571/2003 se podává, že usnesením tohoto soudu ze dne 19. 12. 2003 bylo zahájeno řízení ve věci dědictví po M. B., který dle úmrtního listu zemřel dne 14. 11. 2003; v řízení dosud nebylo vydáno meritorní rozhodnutí. Ze spisu se též podává, že též nebylo pravomocně rozhodnuto o návrhu stěžovatele, jímž se v řízení vedeném u tohoto soudu pod sp. zn. 13 C 211/2004 domáhal určení, že závěť zůstavitele není platná, jakož i určení příbuzenského stavu mezi ním a zůstavitelem.
Usnesením ze dne 27. 11. 2006, č. j. 37 D 571/2003-236, zamítl Obvodní soud pro Prahu 1 návrh stěžovatele na zajištění dědictví (stěžovatelem označený jako návrh na vydání předběžného opatření); k jeho odvolání poté Městský soud v Praze usnesením ze dne 25. 3. 2008 napadené rozhodnutí potvrdil. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal stěžovatel dne 9. 6. 2008 dovolání.
Dne 28. 2. 2008 stěžovatel navrhl, aby obvodní soud vyžádal od ČSOB a. s., pro účely dědického řízení informaci o stavu účtů zůstavitele ke dni 9. 11. 2003, kdy podle odůvodnění rozhodnutí soudů v trestní věci sp. zn. 1 T 28/2004 došlo k násilné smrti zůstavitele M. B.; stejný požadavek stěžovatel vznesl i ve svém podání ze dne 4. 3. 2008 a ze dne 6. 10. 2008.
Dne 9. 10. 2008 podal stěžovatel k Obvodnímu soudu pro Prahu 1 v této dědické věci návrh na nařízení předběžného opatření a "zajištění důkazu výpisu z účtů u bank zůstavitele ke dni 9. 11. 2003".
V ústavní stížnosti stěžovatel uvádí, že obvodní soud nijak nereagoval (nereaguje) na jeho návrhy na "zajištění důkazu" a v zákonem stanovené lhůtě nevyhověl ani jeho návrhu na nařízení předběžného opatření, a ve vztahu k němu neučinil ani jiné procesní úkony. Tvrdí proto, že obvodní soud svým nesprávným postupem, kdy ke "škodě dědiců ... naprosto ignoruje" jeho podání a ve věci nečiní žádné úkony, způsobil, že v řízení o dědictví "nebude moci být projednána částka 10 milionů Kč, která se měla údajně v době smrti M. B. dne 9. 11. 2003 nacházet na jeho účtu u ČSOB".
Namítá-li stěžovatel průtahy v řízení, je zřejmé, že brojí proti tzv. jinému zásahu orgánu veřejné moci [§87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky]. K pojmovému vymezení "jiného zásahu" se ve svých rozhodnutích vyslovil Ústavní soud opakovaně; výklad tohoto pojmu je obsažen kupříkladu v jeho nálezu sp. zn. III. ÚS 62/95 (publikovaném ve Sbírce nálezů a usnesení ÚS, svazek 4, str. 243), a průtahy v občanskoprávním řízení, jež stěžovatel namítá, takovým zásahem - v obecné poloze - být mohou.
Podle §43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákona o Ústavním soudu"), soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne mimo jiné tehdy, jde-li o návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle §75 odst. 1 tohoto zákona je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.
Je standardní zásadou rozhodovací praxe Ústavního soudu, že jeho možnosti zasáhnout do procesů vedených obecnými soudy jsou - v případě tvrzených průtahů v řízení - omezeny na situace, kdy jsou průtahy dosud aktuální a náprava nebyla zjednána ani na základě stížnosti na průtahy v řízení dle ustanovení §164 zákona o soudech a soudcích, resp. návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu ve smyslu jeho ustanovení §174a.
Právě využití institutu "návrhu na určení lhůty" dle §174a zákona o soudech a soudcích považuje Ústavní soud po dni 1. 7. 2004 za nezbytnou podmínku přípustnosti ústavní stížnosti (z pohledu citovaného ustanovení §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu) ve věcech návrhů směřujících proti průtahům v probíhajících řízeních před obecnými soudy (k tomu srov. např. rozhodnutí Ústavního soudu ve věcech sp. zn. I. ÚS 506/04, III. ÚS 588/04, III. ÚS 142/06, II. ÚS 32/06, III. ÚS 246/06). Na této již ustálené judikatuře Ústavní soud setrvává i nadále.
Z obsahu vyžádaného spisu je zřejmé, že stěžovatel návrh ve smyslu §174a zákona o soudech a soudcích nepodal. Vzhledem k tomu, že se jedná o procesní prostředek, který Ústavní soud - jak již výše uvedl - považuje za efektivní prostředek sloužící k zamezení tvrzených průtahů, nevyčerpal tím všechny prostředky k ochraně svých práv.
Ústavní soud dospěl proto také v posuzované věci k závěru, že ústavní stížnost je ve smyslu §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustná, a proto ji soudcem zpravodajem podle §43 odst. 1 písm. e) téhož zákona odmítl.
Nad rámec řečeného považuje Ústavní soud za příhodné dodat, že z obsahu vyžádaného spisu se rovněž podává, že před podáním ústavní stížnosti (5. 12. 2008) požádal Obvodní soud pro Prahu 1 dne 11. 11. 2008 ČSOB a. s. o "sdělení údajů o všech produktech a službách, které měl ...zůstavitel v bance ke dni úmrtí 9. 11. 2003" včetně podání informací o pohybech na jeho účtech v době od 9. 11. 2003 do 14. 11. 2003. Požadované informace pak byly soudu poskytnuty dne 24. 11. 2008.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. února 2009
Vladimír Kůrka
soudce zpravodaj