ECLI:CZ:NS:2014:30.CDO.1817.2014.1
sp. zn. 30 Cdo 1817/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci J. H. , t. č. hospitalizované v Psychiatrické léčebně Dobřany, osoby omezené ve svéprávnosti, zastoupené opatrovníkem městem Dobřany, se sídlem Náměstí T. G. Masaryka 1, 334 41 Dobřany, zastoupeným Mgr. Markem Dejmkem, advokátem se sídlem v Plzni, Perlová 7, o ustanovení opatrovníka, vedené u Okresního soudu Plzeň-jih pod sp. zn. 3 P 177/2013, o dovolání opatrovníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 31. ledna 2014, č. j. 13 Co 13/2014-65, takto:
Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 31. ledna 2014, č. j. 13 Co 13/2014-65, jakož i usnesení Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 10. prosince 2013, č. j. 3 P 177/2013-54, se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu Plzeň-jih k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu Plzeň-jih (dále již „soud prvního stupně“) ze dne 28. května 2013, č. j. 3 Nc 707/2013-36, byla vyšetřovaná J. H. zbavena (tehdejší) způsobilosti k právním úkonům, a v návaznosti na toto rozhodnutí byl usnesením téhož soudu ze dne 10. prosince 2013, č. j. 3 P 177/2013-54, vyšetřované ustanoven opatrovník město Dobřany.
K odvolání opatrovníka Krajský soud v Plzni (dále již „odvolací soud“) usnesením ze dne 31. ledna 2014, č. j. 13 Co 13/2014-65, napadené usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Uvedl, že soud prvního stupně nepochybil, dospěl-li k závěru, že „nenalezl žádnou vhodnou fyzickou osobu pro výkon funkce opatrovníka nesvéprávné a z tohoto důvodu tímto opatrovníkem ustanovil město Dobřany jako veřejného opatrovníka, v jehož obvodu se nachází Psychiatrická nemocnice Dobřany, v níž je již více jak 1 rok J. H. hospitalizována, když tato nemá ani v současné době na území České republiky faktické trvalé bydliště, do kterého by se mohla po případném propuštění z nemocnice vrátit…Podstatné pro danou věc je to, že opatrovníkem nesvéprávného nemohla být ustanovena žádná fyzická osoba, že trvalé bydliště opatrovance hlášené v CEO je čistě formální, a že v obvodu města Dobřany (veřejného opatrovníka) dlouhodobě pobývá, a tak má k opatrovanci určitý vztah.“
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal opatrovník (dále již „dovolatel“) prostřednictvím svého advokáta včasné a (z hlediska občanským soudním řádem stanovených náležitostí) řádné dovolání. Předmětem dovolání dovolatel vymezuje posouzení právní otázky, který orgán místní správy má být podle §27 odst. 3 obč. zák. ustanoven jako veřejný opatrovník osobě (částečně) zbavené svéprávnosti. Dovolatel v další části svého dovolání podrobně rozvádí svou dovolací argumentaci, poukazuje přitom na v obdobné věci (30 Cdo 596/2014) vydané rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky (dále již „Nejvyšší soud“ nebo „dovolací soud“) a závěrem navrhuje, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení odvolacího soudu a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) konstatuje, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (opatrovníkem) v zákonem stanovené lhůtě, obsahuje občanským soudním řádem předepsané náležitosti, je ve smyslu §237 o. s. ř. přípustné a je i důvodné, neboť při rozhodování se odvolací soud odchýlil od rozhodovací práce dovolacího soudu.
Jak již zmínil dovolatel ve svém dovolání, Nejvyšší soud v usnesení ze dne 5. března 2014, č. j. 30 Cdo 596/2014 (in www.nsoud.cz), se zabýval obdobnou právní otázkou, k níž vyložil následující:
„Odvolací soud (stejně jako soud prvního stupně) se v daném případě zabýval aplikaci §27 odst. 3 obč. zák, dle kterého nemůže-li být opatrovníkem ustanoven příbuzný fyzické osoby ani jiná osoba, která splňuje podmínky pro ustanovení opatrovníkem, ustanoví soud opatrovníkem orgán místní správy, popřípadě jeho zařízení, jestliže je oprávněno vystupovat svým jménem (§18 odst. 1). V judikatuře přitom nebylo žádných pochybností o tom, že tímto tzv. veřejným opatrovníkem je třeba ustanovit orgán místní správy, v jehož obvodu opatrovanec bydlí [k tomu srov. např. usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 28. června 2006, sp. zn. IV. ÚS 744/05 (in htttp://nalus.usoud.cz), usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. listopadu 1997, sp. zn. 25 Co 531/97, publikované v časopise Soudní rozhledy č. 4/1999, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2012, sp. zn. 30 Cdo 3616/2010 (in http://www.nsoud.cz )]. Bylo tomu tak již z toho důvodu, že ve smyslu obecního zřízení obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů, o jejichž potřeby obec pečuje, přičemž občanem obce se stává právě ta fyzická osoba, jež je státním občanem České republiky a je v obci hlášena k trvalému pobytu [srov. §1, §2 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a dále např. §16 odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů].“
Z uvedeného je zřejmé, že se odvolací soud od shora připomenutého a v rozhodovací praxi ustáleného právního názoru odchýlil, takže jeho rozhodnutí nelze považovat za věcně správné. Nejvyšší soud proto dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu dle §243e odst. 1 o. s. ř. zrušil. Neboť důvody, pro které bylo zrušeno usnesení odvolacího soudu, platí také na rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud dle §243e odst. 2 věty druhé o. s. ř. i prvoinstanční rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, ve kterém bude již rozhodováno v poměrech nového občanského zákoníku (srov. §3028 a násl. ve vztahu k §471 o. z.); z těchto důvodů proto dovolací soud nepovažoval za nezbytné blíže se vyjadřovat k otázce tzv. veřejného opatrovníka za platnosti předchozího civilního kodexu z r. 1964, neboť v dalším řízení bude již zapotřebí zabývat se aplikací nově upraveného institutu veřejného opatrovníka podle obč. zák. 89/2012 Sb.,, a to ve skutkových poměrech dané věci.
Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný (§243g odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 28. května 2014
JUDr. Pavel V r c h a
předseda senátu