ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.4352.2016.1
sp. zn. 30 Cdo 4352/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Františka Ištvánka a Mgr. Víta Bičáka v právní věci žalobkyně M. P. , zastoupené JUDr. Ludmilou Pávkovou, advokátkou, se sídlem v Praze 10, Kodaňská 25, proti žalované České republice - Ministerstvu financí , se sídlem v Praze 1, Letenská 525/15, o zaplacení 6 292 Kč a 420 EUR s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 25 C 42/2014, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 4. 2016, č. j. 72 Co 145/2016-31, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 1 (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 22. 12. 2015, č. j. 25 C 42/2014-20, nepřipustil s odkazem na §27 odst. 2 o. s. ř. zastoupení žalobkyně Ing. J. R., neboť zjistil, že tato zmocněnkyně opakovaně vystupuje jako zástupce různých účastníků v různých řízeních. V posledních dvou letech šlo celkem o patnáct řízení, která ve výroku specifikoval.
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) napadeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně, když se ztotožnil se zjištěními soudu prvního stupně i jeho právním posouzením, jak je soud prvního stupně vyjádřil přímo ve výroku svého usnesení (s odkazem na §169 odst. 2 o. s. ř.).
Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně, zastoupená advokátkou, v celém rozsahu včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. čl. VII zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Napadené rozhodnutí ve smyslu §237 o. s. ř. nezávisí na řešení otázky, zda zastupování žalobkyně daňovým poradcem v soudním řízení o žalobě o náhradu škody je poskytováním právní pomoci a finančně ekonomických rad ve věcech, které s daněmi přímo souvisí, tedy zda je daňovým poradenstvím, ani na řešení dalších otázek, které žalobkyně v dovolání uvádí. Tyto otázky proto nemohou přípustnost dovolání založit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. 2 Cdon 808/97, uveřejněné pod číslem 27/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Otázka, zda lze připustit zastoupení účastníka řízení podle §27 o. s. ř., jestliže zástupce vystupuje v různých věcech opakovaně, rovněž nemůže přípustnost dovolání založit. Odvolací soud posoudil uvedenou otázku v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2014, sp. zn. 30 Cdo 2642/2013) a Nejvyšší soud neshledal důvod se od této judikatury odchýlit; na tom nemůže nic změnit ani skutečnost, že zástupcem v nyní posuzované věci měla být daňová poradkyně (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 11. 2016, sp. zn. 30 Cdo 3107/2016).
Přípustnost dovolání nezakládá ani námitka, že napadené rozhodnutí není náležitě odůvodněno. Odůvodnění napadeného usnesení je v souladu s ustálenou judikaturou soudu dovolacího, když je z něj zřejmé, na základě jakých důvodů odvolací soud rozhodl (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2014, sp. zn. 32 Cdo 3000/2012, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§243c odst. 3 ve spojení s §224 odst. 1 a §151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. března 2017
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu