ECLI:CZ:US:2009:4.US.2453.09.1
sp. zn. IV. ÚS 2453/09
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 1. října 2009 o ústavní stížnosti M. H., zastoupené JUDr. Hanou Helešicovou, advokátkou, AK Jana Palacha 4, 690 02 Břeclav, proti rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 17. 7. 2007 č. j. 8 C 47/2007-63 takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
V ústavní stížnosti se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Okresního soudu v Břeclavi s tím, že jím byla porušena její práva zakotvená v článku 36 odst. 1 a v článku 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, v článku 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i článek 90 Ústavy. Dále stěžovatelka žádá, aby na základě ustanovení §62 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu") uložil Ústavní soud okresnímu soudu povinnost uhradit jí náklady spojené s právním zastoupením v řízení o ústavní stížnosti ve výši 4.800 Kč.
Stěžovatelka uvádí, že o existenci ústavní stížností napadeného rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 17. 7. 2007 č. j. 8 C 47/2007-63, jímž jí byla uložena povinnost zaplatit žalobci v rozsudku specifikovanou částku, se dozvěděla teprve v exekučním řízení vedeném soudním exekutorem JUDr. Tomášem Vránou pod sp. zn. 103 Ex 10558/09 a z usnesení Okresního soudu Brno - venkov ze dne 23. 3. 2009 č. j. 28 Nc 5524/209-11, jímž byla nařízena exekuce na její majetek. S rozsudkem se pak seznámila dne 4. 8. 2009 nahlédnutím do spisu Okresního soudu v Břeclavi.
Stěžovatelka vytýká okresnímu soudu, že řádně nezjišťoval její adresu pobytu, neboť se jí pokusil doručit pouze jedinou písemnost - platební rozkaz - na adresu, na které stěžovatelka přechodně bydlela a kterou uvedla jako korespondenční. Poté, kdy soud neuspěl, již v řízení nedoručoval, poněvadž zřejmě využil zjištění z jiného řízení o nedoručitelnosti zásilek na tuto adresu, ačkoli následně dotazem u Centrální evidence obyvatelstva zjistil stěžovatelčinu adresu trvalého pobytu, na níž se sice stěžovatelka po rozvodu nezdržovala trvale, avšak žila zde tchyně, která stěžovatelce poštu předávala a informaci o místě stěžovatelčina pobytu by poskytla. V důsledku neúplných zjištění o stěžovatelčině pobytu okresní soud usnesením ze dne 28. 2. 2007 ustanovil stěžovatelce opatrovnici - pracovnici tohoto soudu, čímž nerespektoval pravidla pro ustanovení opatrovníka vyslovená v nálezech Ústavního soudu (sp. zn. II. ÚS 27/2000, I. ÚS 204/2000, I. ÚS 559/2000, II. ÚS 843/08 a další). Ustanovená opatrovnice v řízení nehájila stěžovatelčiny zájmy, protože nepodala žádné vyjádření a nezúčastnila se jediného jednání, které bylo ve věci nařízeno a při kterém byl vyhlášen stěžovaný rozsudek.
V projednávané věci je námitka, že nebyly dány předpoklady pro ustanovení opatrovníka z důvodu neznámého pobytu stěžovatelky, klíčová.
Zákonem č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, platným ode dne 8. 1. 2009 a účinným ode dne 1. 7. 2009, došlo ke změnám procesních pravidel občanského soudního řízení, jež z důvodů dále vyložených činí dosavadní judikaturu Ústavního soudu upínající se k postupům obecných soudů při ustanovování opatrovníka osobám neznámého pobytu nebo osobám, jimž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, nepoužitelnou.
Podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh usnesením odmítne, jde-li o návrh nepřípustný. Podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je návrh nepřípustný, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje.
Podle §229 odst. 1 písm. h) o. s. ř., ve znění zákona č. 7/2009 Sb., žalobou pro zmatečnost může účastník napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže účastníku řízení byl ustanoven opatrovník z důvodu neznámého pobytu nebo proto, že se mu nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, ačkoliv k takovému opatření nebyly splněny předpoklady.
Podle §234 odst. 5 o. s. ř. z důvodu zmatečnosti uvedeného v §229 odst. 1 písm. h) lze žalobu podat ve lhůtě 3 měsíců od té doby, kdy se ten, kdo žalobu podává, dozvěděl o napadeném rozhodnutí.
Namítá-li stěžovatelka neexistenci předpokladů k ustanovení opatrovníka, má tak ve smyslu výše citovaných ustanovení k dispozici procesní prostředek, který je nutno čerpat za účelem obrany jejích práv před tím, než se může se svou ústavní stížností obrátit na Ústavní soud.
Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud ústavní stížnost jako nepřípustnou odmítl podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu. Požadavku stěžovatelky, aby Okresní soud v Břeclavi uhradil stěžovatelce náklady řízení před Ústavním soudem, vyhověno nebylo, neboť výsledek řízení ani jiné okolnosti případu tento postup neodůvodňují.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 1. října 2009
Miloslav Výborný, v. r.
soudce zpravodaj