ECLI:CZ:NS:2017:8.TDO.1753.2016.1
sp. zn. 8 Tdo 1753/2016-51
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 15. 2. 2017 o dovolání obviněného J. J. proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 7. 6. 2016, sp. zn. 4 To 88/2016, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 2 T 238/2010, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. J. odmítá .
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 29. 12. 2015, sp. zn. 2 T 238/2010, byl obviněný J. J. pod body 1 až 19 a 21 uznán vinným jako spolupachatel podle §23 tr. zákoníku dílem dokonaným, dílem nedokonaným zločinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, §21 odst. 1 k §205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku a přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1, odst. 3 písm. d) tr. zákoníku. Za to byl podle §205 odst. 4, §43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody na čtyři léta, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou, a podle §70 odst. 2 písm. a), b) tr. zákoníku mu byl uložen i trest propadnutí věcí vyjmenovaných ve výroku rozsudku. V dalším bylo rozhodnuto o vině a trestu spoluobviněných J. H. a J. Š. a o povinnosti obviněných J. J., J. H. a J. Š. k náhradě škody a o odkázání poškozených s nárokem na náhradu škody, popř. se zbytkem nároku na náhradu škody, na řízení ve věcech občanskoprávních (§228 odst. 1, §229 odst. 1, 2 tr. ř.).
2. Proti označenému rozsudku soudu prvního stupně podali odvolání státní zástupce Okresního státního zastupitelství ve Žďáru nad Sázavou i obvinění J. J., J. H. a J. Š. Státní zástupce podal odvolání v neprospěch všech obviněných směřující proti výroku o trestu, obvinění brojili proti jich se týkajícímu výroku o vině i všem na něj navazujícím výrokům. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 7. 6. 2016, sp. zn. 4 To 88/2016, byl podle §258 odst. 1 písm. b), d), e), f) tr. ř. z podnětu odvolání obviněných a státního zástupce rozsudek soudu prvního stupně v celém rozsahu zrušen. Podle §259 odst. 3 písm. b) tr. ř. bylo nově rozhodnuto tak, že obviněný J. J. byl pod body 1. až 18. a 20. znovu učiněného výroku o vině uznán vinným jako spolupachatel podle §23 tr. zákoníku dílem dokonaným, dílem nedokonaným zločinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, §21 odst. 1 k §205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku a přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1, odst. 3 písm. d) tr. zákoníku. Za tyto trestné činy mu byl uložen podle §205 odst. 4, §43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody ve výměře čtyř let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle §70 odst. 2 písm. a), b) tr. zákoníku mu byl uložen i trest propadnutí věcí vyjmenovaných ve výroku rozsudku. Dále bylo znovu rozhodnuto o vině a trestu spoluobviněných J. H. a J. Š. a též o náhradě škody. Tímtéž rozsudkem odvolací soud podle §226 písm. c) tr. ř. obviněné J. J., J. H. a J. Š. zprostil obžaloby státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve Žďáru nad Sázavou ze dne 11. 11. 2010, č. j. Zt 165/2010-254, pro skutek pod bodem 14 obžaloby (bod 6 rozsudku soudu prvního stupně), v němž byl obžalobou spatřován dílčí skutek pokračujícího dílem dokonaného, dílem nedokonaného zločinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, §21 odst. 1 k §205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku a přečinu poškození cizí věci podle §228 odst. 1, odst. 3 písm. d) tr. zákoníku, neboť nebylo prokázáno, že tento skutek spáchali obvinění. V návaznosti na zproštění obžaloby bylo rozhodnuto o nároku poškozeného na náhradu škody (§229 odst. 3 tr. ř.).
3. Podle skutkové věty výroku o vině v rozsudku odvolacího soudu obvinění J. H., J. J. a J. Š., kteří se znají z místa bydliště v Ch., po vzájemné dohodě v zájmu získání finančních prostředků prováděli v období od října 2009 do června 2010 v nočních hodinách na území téměř celé republiky vloupání do uzavřených čerpacích stanic, odkud odcizovali především cigarety a další lehce zpeněžitelné zboží, přičemž obvykle při vloupáních měli rozdělené úlohy, kdy jeden hlídal v přistaveném autě a další dva s rukavicemi a maskovacími kuklami za užití přivezeného uzpůsobeného nářadí po znefunkčnění signalizačního a zabezpečovacího zařízení vypáčili vstupní dveře nebo jinak násilně vnikli do čerpací stanice, kde si počínali celkově vandalsky, a z prodejní a skladovací části odcizovali zboží, které odnášeli ve velkoobjemových taškách a prodávali za blíže nezjištěných okolností, a takto
všichni obvinění společně po vzájemné dohodě
1. (podle obžaloby skutek ad 20)
dne 18. 10. 2009 kolem 03:45 hod. v P., okr. L., S. kraj, obviněný J. Š. hlídal v odstaveném autě nedaleko čerpací stanice a obvinění J. H. a J. J. po vypáčení vstupních dveří vnikli do čerpací stanice, odkud odcizili cigarety různých značek, čímž způsobili provozovateli čerpací stanice E. R. odcizením škodu ve výši 27 567,40 Kč a majiteli objektu ČEPRO, a. s., Dělnická 213/12, Holešovice, Praha 7, IČO 60193531, poškozením dveří škodu ve výši 45 905 Kč,
2. (13)
dne 10. 12. 2009 kolem 03:40 hod. na P. ulici v T. n. S., okr. B., S. kraj, obviněný J. Š. hlídal asi 500 m od čerpací stanice u zástavby domů a obvinění J. H. a J. J. po vypáčení vstupních dveří vnikli do prodejního prostoru čerpací stanice EuroOil, odkud odcizili cigarety různých značek, alkohol různých značek a jeden pár sněhových řetězů, čímž způsobili provozovateli čerpací stanice V. K. odcizením škodu ve výši 35 574,40 Kč a majiteli objektu ČEPRO, a. s., Dělnická 213/12, Holešovice, Praha 7, IČO 60193531, poškozením dveří škodu ve výši 12 944 Kč,
3. (1)
dne 22. 12. 2009 kolem 02:47 hodin na B. ulici v N. Ř., okres J., kraj V., obviněný J. Š. hlídal s pomocí mobilního telefonu v odstaveném autě nedaleko čerpací stanice a obvinění J. H. a J. J. po vyřazení z provozu zabezpečovacího zařízení a vypáčení vstupních dveří vnikli do prodejních prostor čerpací stanice EuroOil, odkud odcizili alkohol, autodoplňky, potraviny, cigarety, autokosmetiku, tiskoviny a DVD, čímž způsobili provozovateli čerpací stanice M. J. odcizením škodu ve výši 56 000 Kč a majiteli objektu ČEPRO, a. s., Dělnická 213/12, Holešovice, Praha 7, IČO 60193531, poškozením dveří a zabezpečovacího zařízení škodu ve výši 56 185 Kč,
4. (2)
dne 23. 12. 2009 kolem 03:40 hodin v R. n. O., okr. Ž. n. S., kraj V., obviněný J. Š. hlídal v autě u nedalekého objektu zemědělského družstva a obvinění J. H. a J. J. po vypáčení vstupních dveří vnikli do čerpací stanice EuroOil, odkud z prodejní části, kanceláře a skladu odcizili cigarety různých značek, DVD a hračky, čímž způsobili provozovateli čerpací stanice P. F. odcizením škodu ve výši 67 343 Kč a majiteli objektu ČEPRO, a. s., Dělnická 213/12, Holešovice, Praha 7, IČO 60193531, poškozením dveří škodu ve výši 57 149 Kč,
5. (3)
dne 10. 1. 2010 v době od 02:00 hod. do 04:50 hod. na P. ulici v Ž., okres T., kraj V., obviněný J. Š. hlídal v autě u asi 500 metrů vzdáleného hostince, obvinění J. H. a J. J. po vyřazení z provozu zabezpečovacího zařízení a elektroinstalace stanice, odstranění pevně instalovaného stojanu na vystavení zboží u vchodu a vypáčení vstupních dveří vnikli do čerpací stanice EuroOil, odkud odcizili cigarety různých značek, čímž způsobili provozovateli čerpací stanice R. H. odcizením škodu ve výši 55 178,70 Kč, majiteli objektu ČEPRO, a. s., Dělnická 213/12, Holešovice, Praha 7, IČO 60193531, odcizením 2 ks poukazů na pohonné hmoty Čepro v hodnotě 500 Kč a poškozením vstupních dveří a zabezpečovacího zařízení další škodu ve výši 75 387 Kč, tj. celkem 75 887 Kč, a DF PARTNER, s. r. o., Zádveřice 165, Vizovice, IČO 00545503, poškozením stojanu na uložení zboží škodu ve výši 5 000 Kč,
6. (4)
dne 4. 3. 2010 kolem 01:29 hod. na P. ulici v Č., okr. P., kraj V., obviněný J. Š. hlídal nedaleko v autě a obvinění J. H. a J. J. po částečném vyřazení z provozu zabezpečovacího zařízení a vypáčení vstupních dveří vnikli do čerpací stanice EuroOil, kde odklonili záznamovou kameru a vypáčili dveře do skladu, odkud z prodejní části a skladu odcizili cigarety různých značek, čímž způsobili provozovateli čerpací stanice J. Z. odcizením škodu ve výši 47 985 Kč a majiteli objektu ČEPRO, a. s., Dělnická 213/12, Holešovice, Praha 7, IČO 60193531, poškozením škodu ve výši 10 903 Kč,
7. (5)
dne 5. 3. 2010 kolem 03:10 hod. v H. C., okr. P., kraj V., obviněný J. Š. hlídal opodál v autě a obvinění J. H. a J. J. po vyřazení z provozu zabezpečovací zařízení, neúspěšném páčení bočních vstupních dveří do skladu a vypáčením vstupních dveří vnikli do čerpací stanice EuroOil, kde v prodejním prostoru neúspěšně páčili dvířka hracího automatu a vypáčili dveře od příručního skladu a odcizili cigarety různých značek, čímž způsobili provozovateli čerpací stanice R. Š. odcizením škodu ve výši 96 377,40 Kč, majiteli objektu ČEPRO, a. s., Dělnická 213/12, Holešovice, Praha 7, IČO 60193531, poškozením škodu ve výši 111 614 Kč a provozovateli hracího automatu společnosti SAZKA sázková kancelář, a. s., K Žižkovu 851, Praha 9, IČO 47116307, poškozením škodu ve výši 1 000 Kč,
8. (6)
v noci na 8. 3. 2010 do 05:30 hod. v B., okr. Ž. n. S., kraj V., ve snaze provést vloupání obviněný J. Š. hlídal v autě asi 50 m daleko a obvinění J. H. a J. J. po vyřazení zabezpečovacího zařízení z provozu neúspěšně páčili vstupní dveře do prodejního prostoru čerpací stanice EuroOil, provozovatele P. H., čímž majiteli objektu ČEPRO, a. s., Dělnická 213/12, Holešovice, Praha 7, IČO 60193531, způsobili poškozením dveří a zabezpečovacího zařízení škodu ve výši 1 000 Kč,
9. (21)
dne 18. 3. 2010 kolem 02:56 hod. v L. B.-H. V., okr. J., K. kraj, obviněný J. Š. hlídal v autě asi 50 m opodál a obvinění J. H. a J. J. po vyřazení z provozu sirény zabezpečovacího zařízení a vypáčení vstupních dveří vnikli do čerpací stanice, kde dále vypáčili dveře do skladu, odkud odcizili cigarety různých značek, čímž způsobili provozovateli čerpací stanice J. B. odcizením škodu ve výši 105 435 Kč, a majiteli objektu ČEPRO, a. s., Dělnická 213/12, Holešovice, Praha 7, IČO 60193531, poškozením škodu ve výši 3 048 Kč,
10. (19)
dne 22. 3. 2010 kolem 02:29 hod. na ulici N. v T., J. kraj, obviněný J. Š. hlídal v autě asi 400 m opodál a obvinění J. H. a J. J. po vyřazení z provozu sirény zabezpečovacího zařízení, dvou halogenových svítilen s čidly pohybu a neonového osvětlení po vypáčení vstupních dveří vnikli do čerpací stanice EuroOil, kde dále vypáčili dvířka dosud nenainstalovaného výherního hracího automatu zn. Cyber View, a z prodejny stanice odcizili cigarety různých značek, čímž způsobili provozovateli čerpací stanice A. K. odcizením škodu ve výši 56 120 Kč, majiteli objektu ČEPRO, a. s., Dělnická 213/12, Holešovice, Praha 7, IČO 60193531, poškozením škodu ve výši 57 861 Kč a majiteli poškozeného hracího automatu společnosti SAZKA sázková kancelář, a. s., K Žižkovu 851, Praha 9, IČO 47116307, škodu ve výši 37 110 Kč,
11. (7)
dne 23. 3. 2010 kolem 02:34 hod. v K., okr. Ž. n. S., kraj V., obviněný J. Š. hlídal asi 200 m daleko směrem na D. V. a obvinění J. H. a J. J. po poškození sirény zabezpečovacího zařízení a vypáčení vstupních dveří vnikli do čerpací stanice EuroOil, kde páčením poškodili videoloterijní terminál zn. NIKITA, a z prodejního prostoru odcizili cigarety různých značek, čímž způsobili provozovateli čerpací stanice J. H. odcizením škodu ve výši 26 898 Kč, majiteli objektu ČEPRO, a. s., Dělnická 213/12, Holešovice, Praha 7, IČO 60193531, poškozením při vloupání škodu ve výši 2 033 Kč a majiteli poškozeného hracího automatu společnosti SAZKA sázková kancelář, a. s., K Žižkovu 851, Praha 9, IČO 47116307, škodu ve výši 7 896 Kč,
12. (10)
dne 16. 4. 2010 kolem 02:45 hod. v B., okr. K., P. kraj, obviněný J. Š. hlídal asi 1 km daleko, kdy k dorozumívání používali mobilní telefony, a obvinění J. H. a J. J. po částečně vyřazení z provozu zabezpečovací zařízení a vypáčení vstupních dveří vnikli do čerpací stanice Robin Oil, odkud odcizili cigarety různých značek, čímž způsobili provozovateli čerpací stanice J. M. odcizením škodu ve výši 57 314 Kč a majiteli objektu RoBiN OIL, s. r. o., Libušina 172, Dubí, Kladno, IČO 49823574, poškozením škodu ve výši 14 740 Kč,
13. (15)
dne 22. 4. 2010 kolem 03:21 hod. v P., okr. K., S. kraj, obviněný J. Š. hlídal v autě opodál a obvinění J. H. a J. J. po vypáčení pravého křídla vstupních dveří vnikli do čerpací stanice společnosti BENZ, spol. s r. o., Suchdol 234, IČO 4752098, odkud jí odcizili cigarety různých značek, čímž jí způsobili odcizením cigaret škodu ve výši 139 350 Kč a poškozením dveří škodu ve výši 9 100 Kč,
14. (16)
dne 26. 4. 2010 kolem 03:20 hod. v P., okr. K., S. kraj, obviněný J. Š. hlídal v autě opodál a obvinění J. H. a J. J. po vypáčení pravého křídla vstupních dveří vnikli do prodejní části čerpací stanice společnosti BENZ, spol. s r. o., Suchdol 234, IČO 4752098, odkud jí odcizili cigarety různých značek, čímž jí způsobili odcizením cigaret škodu ve výši 107 296 Kč a poškozením dveří škodu ve výši 3 490 Kč,
15. (11)
dne 29. 4. 2010 kolem 02:30 hod v B., okr. K., P. kraj, obviněný J. Š. hlídal asi 1 km daleko za pomoci mobilního telefonu a obvinění J. H. a J. J. po vypáčení vstupních dveří vnikli do prodejních prostor čerpací stanice RoBiN OIL, odkud odcizili cigarety různých značek, čímž způsobili provozovateli čerpací stanice J. M. odcizením škodu ve výši 69 223 Kč a majiteli objektu společnosti RoBiN OIL, s. r. o., Libušina 172, Dubí, Kladno, IČO 49823574, poškozením škodu ve výši 35 000 Kč,
16. (17)
dne 30. 5. 2010 kolem 03:42 hod. v obci P., okr. K., S. kraj, obviněný J. Š. hlídal opodál v autě a obvinění J. H. a J. J. po odklonění záznamové kamery do „hluchého“ místa a vypáčení vchodových dveří vnikli do čerpací stanice společnosti BENZ, spol. s r. o., Suchdol 234, IČO 4752098, kde dále vypáčili dveře od skladu a ve skladu vytrhli pohybové čidlo s ústřednou zabezpečení, odkud jí odcizili cigarety různých značek, čímž jí způsobili odcizením cigaret škodu ve výši 55 740 Kč a poškozením zařízení škodu ve výši 6 192 Kč,
17. (18)
dne 7. 6. 2010 kolem 02:30 hod v obci P., okr. K., S. kraj, obviněný J. Š. hlídal opodál v autě a obvinění J. H. a J. J. po vypáčení pravého křídla vstupních dveří vnikli do čerpací stanice společnosti BENZ, spol. s r. o., Suchdol 234, IČO 4752098, kde dále vypáčili dveře od skladu a ve skladu vytrhli ústřednu zabezpečovacího systému, odkud jí odcizili cigarety různých značek, čímž jí způsobili odcizením cigaret škodu ve výši 70 190 Kč a poškozením zařízení škodu ve výši 9 526 Kč,
18. (12)
dne 13. 6. 2010 kolem 03:02 hod. v B., okr. K., P. kraj, obviněný J. Š. hlídal asi 1 km daleko od místa a obvinění J. H. a J. J. po vypáčení vstupních dveří vnikli do čerpací stanice RoBiN OIL, odkud odcizili cigarety, doutníky a plastové zapalovače, čímž způsobili provozovateli čerpací stanice J. M. odcizením škodu ve výši 48.078 Kč a majiteli objektu společnosti RoBiN OIL, s. r. o., Libušina 172, Dubí, Kladno, IČO 49823574, poškozením škodu ve výši 5 200 Kč,
19. (8)
obvinění J. H. a J. Š. společně po předchozí vzájemné dohodě
dne 15. 6. 2010 kolem 02:36 hod. na P. ulici v Č., okr. P., kraj V., po částečném vyřazení z provozu zabezpečovací zařízení se marně snažili vypáčit vstupní dveře a vniknout do čerpací stanice EuroOil provozovatele J. Z., čehož zanechali pro strach z přistižení policií, čímž společnosti ČEPRO, a. s., Dělnická 213/12, Holešovice, Praha 7, IČO 60193531, způsobili poškozením dveří, které byly jen opraveny, škodu ve výši 5 925 Kč a signalizace škodu ve výši nejméně 2 138 Kč,
20. (22)
všichni obvinění společně po předchozí vzájemné dohodě
dne 22. 6. 2010 kolem 02:43 hod. v L. B.-H. V., okr. J., K. kraj, obviněný J. Š. hlídal v autě opodál u hostince a obvinění J. H. a J. J. po vyřazení z provozu sirény zabezpečovacího zařízení a vypáčení vstupních dveří vnikli do čerpací stanice, kde dále vypáčili dveře do skladu, odkud odcizili cigarety různých značek, čímž způsobili provozovateli čerpací stanice J. B. odcizením škodu ve výši 76 385,30 Kč a poškozením dveří skladu škodu ve výši 500 Kč a majiteli objektu ČEPRO, a. s., Dělnická 213/12, Holešovice, Praha 7, IČO 60193531, poškozením škodu ve výši 5 482 Kč,
21. (9)
obvinění J. H. a J. Š. společně po předchozí vzájemné dohodě
dne 23. 6. 2010 kolem 02:20 hod. na P. ulici v Č., okr. P., kraj V., po částečném vyřazení z provozu zabezpečovací zařízení a po vypáčení vstupních dveří vnikli do čerpací stanice EuroOil, odkud odcizili cigarety různých značek, čímž způsobili provozovateli čerpací stanice J. Z. odcizením škodu ve výši 45 527 Kč a majiteli objektu ČEPRO, a. s., Dělnická 213/12, Holešovice, Praha 7, IČO 60193531, poškozením dveří, které bylo nutno vyměnit, škodu ve výši nejméně 45 000 Kč.
4. Pro úplnost je zapotřebí doplnit, že Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou a Krajský soud v Brně se trestní věcí obviněného J. J. (a spoluobviněných J. H. a J. Š.) zabývaly opakovaně. Rozsudkem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 14. 3. 2011, sp. zn. 2 T 238/2010, byl obviněný J. J. uznán vinným dílem dokonaným a dílem nedokonaným zločinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku a §21 odst. 1 tr. zákoníku k §205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, přečinem krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku a přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1, odst. 3 písm. d) tr. zákoníku, jichž se dopustil jako spolupachatel podle §23 tr. zákoníku (ad výrok o vině pod body 1 až 7 a 10 až 22 označeného rozsudku). Za to byl podle §205 odst. 4 tr. zákoníku, §43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř a půl let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle §70 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku byl jemu a spoluobviněným J. H. a J. Š., o jejichž vině a trestu bylo citovaným rozsudkem taktéž rozhodnuto, uložen trest propadnutí věci. V dalším bylo rozhodnuto o nárocích poškozených na náhradu škody (§228 odst. 1 tr. ř., §229 odst. 1, 2 tr. ř.). Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 13. 7. 2011, sp. zn. 42 To 194/2011, byl rozsudek soudu prvního stupně podle §258 odst. 1 písm. a), b), c), d), e), f) tr. ř. zrušen a podle §259 odst. 1 tr. ř. byla věc soudu prvního stupně vrácena. Rozsudkem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 16. 9. 2013, sp. zn. 2 T 238/2010, byl obviněný J. J. uznán vinným dílem dokonaným a dílem nedokonaným zločinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 4 písm. c) tr. zákoníku a §21 odst. 1 tr. zákoníku k §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 4 písm. c) tr. zákoníku a přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1, odst. 3 písm. d) tr. zákoníku, jichž se dopustil jako spolupachatel podle §23 tr. zákoníku (ad výrok o vině pod body 1 až 19 a 21 označeného rozsudku). Za to byl podle §205 odst. 4 tr. zákoníku, §43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř a půl let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle §70 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku byl jemu a spoluobviněným J. H. a J. Š., o jejichž vině a trestu bylo citovaným rozsudkem taktéž rozhodnuto, uložen trest propadnutí věci. V dalším bylo rozhodnuto o nárocích poškozených na náhradu škody (§228 odst. 1 tr. ř., §229 odst. 1, 2 tr. ř.). Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 14. 1. 2014, sp. zn. 42 To 414/2013, byl rozsudek soudu prvního stupně podle §258 odst. 1 písm. b), c), d), f) tr. ř. zrušen a podle §259 odst. 1 tr. ř. byla věc soudu prvního stupně vrácena. Rozsudkem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 27. 11. 2014, sp. zn. 2 T 238/2010, byl obviněný J. J. uznán vinným dílem dokonaným a dílem nedokonaným zločinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 4 písm. c) tr. zákoníku a §21 odst. 1 tr. zákoníku k §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 4 písm. c) tr. zákoníku a přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1, odst. 3 písm. d) tr. zákoníku, jichž se dopustil jako spolupachatel podle §23 tr. zákoníku (ad výrok o vině pod body 1 až 19 a 21 označeného rozsudku). Za to byl podle §205 odst. 4 tr. zákoníku, §43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle §70 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku byl jemu a spoluobviněným J. H. a J. Š., o jejichž vině a trestu bylo citovaným rozsudkem taktéž rozhodnuto, uložen trest propadnutí věci. V dalším bylo rozhodnuto o nárocích poškozených na náhradu škody (§228 odst. 1 tr. ř., §229 odst. 1, 2 tr. ř.). Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 26. 5. 2015, sp. zn. 4 To 70/2015, byl rozsudek soudu prvního stupně podle §258 odst. 1 písm. a), b), c) tr. ř. zrušen a podle §259 odst. 1 tr. ř. byla věc soudu prvního stupně vrácena. Dále bylo soudem prvního stupně, jakož i odvolacím soudem rozhodnuto způsobem již dříve uvedeným v tomto usnesení.
II. Dovolání a vyjádření k němu
5. Proti odsuzující části rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 7. 6. 2016, sp. zn. 4 To 88/2016, podal obviněný J. J. prostřednictvím své obhájkyně v zákonné lhůtě dovolání, v němž odkázal na dovolací důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a namítl, že napadený rozsudek spočívá na nesprávném právním posouzení skutku.
6. Poukázal na rozhodnutí, jež napadenému rozsudku předcházela, a uvedl, že navzdory opakovanému rušení rozsudku nalézacího soudu nedošlo k odstranění pochybností, nedostatků a vad řízení obhajobou soustavně vytýkaných. K uvedenému odstranění nedošlo ani v odvolacím řízení, v němž byl vydán dovoláním napadený rozsudek. Odvolací soud se nevypořádal se všemi pro rozhodnutí významnými okolnostmi a svůj rozsudek náležitě neodůvodnil. Pokud navíc zrušil rozsudek nalézacího soudu podle §258 odst. 1 písm. b) tr. ř., měl věc tomuto soudu vrátit. Obviněný je přesvědčen, že o jeho vině a trestu bylo rozhodnuto na podkladě nedostatečných důkazů. Podle odvolacího soudu jej usvědčovaly výpovědi spoluobviněných J. H. a J. Š., spoluobviněný J. H. však uvedl, že trestnou činnost páchal pouze se spoluobviněným J. Š., čímž podpořil obhajobu. Na soudem zmiňovaných videozáznamech jsou bez dalšího zachyceni dva pachatelé, i tento důkaz tedy koresponduje s výpovědí obviněného (nikoliv z přípravného řízení, k této nelze přihlížet) a spoluobviněného J. H. Obviněný závěrem napadl rovněž výrok o trestu. Měl za to, že odvolací soud nepřihlédl k době, která uplynula od spáchání činu, a k délce trestního řízení.
7. Navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 7. 6. 2016, sp. zn. 4 To 88/2016, a jemu předcházející rozsudek Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 29. 12. 2015, sp. zn. 2 T 238/2010, a věc Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou přikázal k novému projednání a rozhodnutí.
8. Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství sdělila, že Nejvyšší státní zastupitelství se k dovolání obviněného nebude věcně vyjadřovat.
III. Přípustnost dovolání
9. Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že dovolání je podle §265a tr. ř. přípustné, že je podala včas oprávněná osoba a že splňuje náležitosti obsahu dovolání ve smyslu §265f odst. 1 tr. ř. Shledal však, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
IV. Důvodnost dovolání
10. Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Výklad tohoto ustanovení v kontextu dalších důvodů dovolání obsažených v ustanovení §265b tr. ř. standardně vychází z úvahy, že dovolání je opravným prostředkem mimořádným a odpovídají tomu i zákonem stanovené podmínky rozhodování o něm. Dovolání je zákonem určeno k nápravě procesních a právních vad rozhodnutí vymezených v §265a tr. ř., není (a ani nemůže být) další instancí přezkoumávající skutkový stav v celé šíři. Procesněprávní úprava řízení před soudem prvního stupně a posléze před soudem odvolacím poskytuje dostatečný prostor k tomu, aby se skutkovou stránkou věci nemusel (a vzhledem k právní úpravě rozhodování o dovolání ani neměl) zabývat Nejvyšší soud v řízení o dovolání.
11. V mezích uplatněného dovolacího důvodu lze namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde, nebo jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu nelze přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno, ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř., poněvadž tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotněprávních. Proto je též dovolací soud vázán skutkovými zjištěními soudu prvního stupně, eventuálně soudu odvolacího, a těmito soudy zjištěný skutkový stav je pro něj východiskem pro posouzení skutku z hlediska hmotného práva. Vedle vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též „jiné nesprávné hmotněprávní posouzení“. Rozumí se jím zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva. Současně platí, že obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle §265b tr. ř., nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů.
12. Nejvyšší soud však připouští, že se zásada, s níž jako dovolací soud přistupuje k hodnocení skutkových námitek, nemusí uplatnit bezvýhradně, a to v případě zjištění, že nesprávná realizace důkazního řízení má za následek porušení základních práv a svobod ve smyslu dotčení zásadních požadavků spravedlivého procesu. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu se rozhodování o mimořádném opravném prostředku nemůže ocitnout mimo rámec ochrany základních práv jednotlivce a tato ústavně garantovaná práva musí být respektována (a chráněna) též v řízení o všech opravných prostředcích (k tomu viz např. nálezy Ústavního soudu ze dne 25. 4. 2004, sp. zn. I. ÚS 125/04, ze dne 18. 8. 2004, sp. zn. I. ÚS 55/04, ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. I. ÚS 554/04, stanovisko pléna ze dne 4. 3. 2014, sp. zn. Pl. ÚS-st. 38/14). Ústavní soud vymezil taktéž zobecňující podmínky, za jejichž splnění má nesprávná realizace důkazního řízení za následek porušení základních práv a svobod ve smyslu dotčení postulátů spravedlivého procesu. Podle Ústavního soudu tak lze vyčlenit případy důkazů opomenutých, případy důkazů získaných, a tudíž posléze i použitých v rozporu s procesními předpisy a konečně případy svévolného hodnocení důkazů provedeného bez jakéhokoliv akceptovatelného racionálního logického základu (k tomu např. nálezy Ústavního soudu ze dne 18. 11. 2004, sp. zn. III. ÚS 177/04, ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. IV. ÚS 570/03, aj.).
13. Pochybení podřaditelná pod shora zmíněné vady dovolací soud v projednávané věci neshledal. Nezjistil žádný, natožpak extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. Obviněný J. J. je z jednání popsaného ve skutkové větě výroku o vině pod body 1 až 18 a 20) v rozsudku odvolacího soudu usvědčován svou výpovědí před soudem rozhodujícím o jeho vazbě (č. listu 939) ve spojení s výpověďmi spoluobviněných J. H. (č. listu 924 až 926, 1641 až 1642) a J. Š. (č. listu 931 až 934, 1643 až 1644) a svědků, zejména kpt. Bc. M. B. (č. listu 1654 a 1655), nprap. J. B. (č. listu 1655), kpt. Mgr. P. Š. (č. listu 1821), kpt. Bc. P. M. (č. listu 1821 a 1822), J. H. (č. listu 1841 a 1842) či O. B. (č. listu 1862 a 1863), jakož i s listinnými důkazy, z mnohých lze zmínit záznamy bezpečnostních kamer a záznam o uskutečněném telekomunikačním provozu. Ve světle uvedených důkazů nemohou dovolací námitky obstát. Spoluobvinění J. H. a J. Š. se k páchání trestné činnosti přiznali jak v rámci přípravného řízení, tak před soudem v hlavním líčení. Ačkoliv v přípravném řízení oba ze spáchání trestné činnosti usvědčovali i dovolatele, v hlavním líčení obviněný J. H. pozměnil svoji výpověď a uvedl, že se trestné činnosti dopouštěl toliko se spoluobviněným J. Š. Soudy se však se změnou jeho výpovědi logicky vypořádaly a vysvětlily, proč o ni neopřely své závěry o vině dovolatele. V této souvislosti nelze ignorovat především skutečnost, že obviněný J. J. se k činu doznal ve výpovědi u soudu, který rozhodoval o jeho vazbě. Že k této jeho výpovědi, byť učiněné v přípravném řízení, lze přihlížet, již dostatečně přesvědčivě vysvětlily soudy nižších stupňů, přičemž Nejvyšší soud se s jejich argumentací plně ztotožňuje (srov. str. 20 a 21, 27 rozsudku nalézacího soudu, str. 30 a 31 rozsudku odvolacího soudu). Není žádný důvod, proč by tato výpověď měla být označena za nepřípustnou. Odvolací soud přiléhavě připomněl, že se zřetelem k časovému intervalu, po který výslech, jemuž byla přítomna i obhájkyně obviněného, trval (více než jedna hodina), k okolnostem, za nichž se uskutečnil (obviněný již měl brýle a sdělení obvinění si přečetl), jakož i k údajům, které obviněný o způsobu provedení trestné činnosti sdělil, jednak dokládají, že výslech byl proveden v souladu se zákonem, jednak též že doznání obviněného J. J. nebylo jen účelové, motivované dosažením toho, aby nebyl vzat do vazby.
14. Pro úplnost lze poukázat na odůvodnění rozhodnutí soudů obou stupňů (str. 20 až 28 rozsudku nalézacího soudu, str. 30 a 31 rozsudku odvolacího soudu), z nichž vyplývá přesvědčivý vztah mezi učiněnými skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů. Není úkolem Nejvyššího soudu coby soudu dovolacího, aby jednotlivé důkazy znovu reprodukoval, rozebíral, porovnával a vyvozoval z nich vlastní skutkové závěry. Podstatné je, že soudy nižších stupňů hodnotily provedené důkazy v souladu s jejich obsahem, že se nedopustily žádné deformace důkazů, že ani jinak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů a že své hodnotící závěry jasně a logicky vysvětlily. To, že způsob hodnocení provedených důkazů nekoresponduje s představami dovolatele, není dovolacím důvodem a samo o sobě závěr o porušení zásad spravedlivého procesu a o nezbytnosti zásahu Nejvyššího soudu neopodstatňuje. Je zjevné, že soudy postupovaly při hodnocení důkazů důsledně podle §2 odst. 6 tr. ř. a učinily skutková zjištění, která řádně zdůvodnily. Důkazy hodnotily podle vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu, a v odůvodnění rozsudků v souladu s požadavky §125 odst. 1 tr. ř. vyložily, jak se vypořádaly s obhajobou obviněného a proč jí neuvěřily. Rozhodně nelze souhlasit s výtkou obviněného, že rozsudek odvolacího soudu není dostatečně odůvodněn, že se tento soud nevypořádal se všemi okolnostmi významnými pro rozhodnutí, především pak s jeho obhajobou. Přisvědčit není možné ani jeho názoru, že po zrušení rozsudku soudu prvního stupně měla být věc vrácena soudu prvního stupně. V konkrétním případě odvolací soud naopak postupoval správně, pokud na podkladě skutkového stavu, který byl v rozsudku soudu prvního stupně v rozsahu skutkových zjištění uvedených pod body 1. až 18., 20. tzv. skutkové věty výroku rozsudku odvolacího soudu správně zjištěn, sám o vině dovolatele rozhodl; jeho procesní postup zcela koresponduje s apelačními prvky rozhodování odvolacího soudu a podmínkami obsaženými v §259 odst. 3 tr. ř., podle něhož rozhodnout sám rozsudkem ve věci může odvolací soud, jen je-li možno nové rozhodnutí učinit na podkladě skutkového stavu, který byl v napadeném rozsudku správně zjištěn (právě o takovou situaci se zde v rozsahu výroku o vině odvolacího soudu jednalo) a popřípadě na základě důkazů provedených před odvolacím soudem doplněn nebo změněn.
15. Vzhledem k tomu, že obviněný svoje přesvědčení o vadné právní kvalifikaci založil na odlišných skutkových zjištěních, než ke kterým soudy po provedeném dokazování dospěly, dovolací soud se posouzením skutku z hlediska hmotného práva nezabýval. Se zřetelem na zásadu reformationis in peius se tedy nezabýval ani tím, zda mohli být obvinění J. H., J. Š. a J. J. považováni za členy organizované skupiny, a zda tedy obviněný J. J. mohl spáchat zločin krádeže i jako člen organizované skupiny podle §205 odst. 4 písm. a) tr. zákoníku.
16. Co se týče výtky vztahující se k trestu, Nejvyšší soud považuje za podstatné připomenout, že za jiné nesprávné hmotněprávní posouzení ve smyslu důvodu dovolání uvedeného v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je možno, pokud jde o výrok o trestu, považovat jen jiné vady tohoto výroku záležející v porušení hmotného práva, než jsou otázky druhu a výměry trestu, jako je např. pochybení soudu v právním závěru o tom, zda měl či neměl být uložen souhrnný trest nebo úhrnný trest, popř. společný trest za pokračování v trestném činu, apod. Uložení nepřiměřeně přísného nebo naopak mírného trestu v důsledku nesprávného vyhodnocení kritérií podle §39, §41 a §42 tr. zákoníku nelze v dovolání namítat prostřednictvím tohoto ani jiného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 tr. ř. (viz č. 22/2003 Sb.).
17. Námitky vůči druhu a výměře uloženého trestu (s výjimkou trestu odnětí svobody na doživotí) lze v dovolání úspěšně uplatnit jen v rámci zákonného důvodu uvedeného v ustanovení §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., který je v soustavě dovolacích důvodů §265b odst. 1 tr. ř. dovolacím důvodem speciálním vůči důvodu uvedenému v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
18. Podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. S odkazem na tento dovolací důvod musí být obsahem námitek, že buď byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo že byl uložen trest co do druhu přípustný, avšak mimo zákonnou trestní sazbu. Jiná pochybení spočívající v nesprávném druhu či výměře uloženého trestu, zejména nesprávné vyhodnocení kriterií uvedených v §39, §41 či §42 tr. zákoníku, a v důsledku toho uložení nepřiměřeného přísného (nebo naopak mírného trestu), nelze jako dovolací námitku relevantně uplatnit (k tomu viz č. 22/2003 Sb. rozh. tr.). Zásah dovolacího soudu by přicházel v úvahu toliko výjimečně, a to pokud by shledal, že uložený trest je v tak extrémním rozporu s povahou a závažností trestného činu a s dalšími relevantními hledisky, že by byl neslučitelný s ústavním principem proporcionality trestní represe (k tomu např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 7 Tdo 410/2013, ze dne 30. 11. 2016, sp. zn. 8 Tdo 1561/2016). O takový případ se ale v posuzované věci nejedná.
19. Odvolací soud, jenž obviněnému J. J. uložil úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání čtyř let, přesvědčivě vyložil, jakými úvahami se při ukládání tohoto trestu řídil (str. 34 rozsudku). Akcentoval, že v případě obviněného neshledal žádnou polehčující okolnost. Polehčující okolnosti spočívající v doznání při vazebním zasedání se obviněný zcela zbavil, když v dalším řízení trestnou činnost popřel. Podle soudu tak nebylo možné konstatovat, že by obviněný svým postojem napomohl orgánům činným v trestním řízení k objasnění trestné činnosti. Soud dovodil, že na straně obviněného jsou jen přitěžující okolnosti. V minulosti byl opakovaně soudně trestán i pro trestnou činnost majetkové povahy, v projednávané věci se dopustil více skutků, přitěžovala mu výše škody způsobené na věcech odcizených a poškozených a nesvědčilo mu to, že se dopustil více trestných činů, které páchal po delší dobu. Soud uzavřel, že i s přihlédnutím k výši trestu, který obviněný t. č. vykonával, bude účelu trestu dosaženo trestem odnětí svobody v trvání čtyř let, tj. ve výši uložené již soudem prvního stupně. Proti takovému závěru nelze mít žádných výhrad. Argumentace odvolacího soudu je přiléhavá a úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání čtyř let adekvátní. Soud uvážil všechny okolnosti relevantní z hlediska druhu a výměry trestu a jeho závěr je vyvážený. Pokud se jedná o délku trestního stíhání a dobu uplynuvší od spáchání skutku, je zjevné, že v posuzované trestní věci právo obviněného na projednání věci bez zbytečných průtahů ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod porušeno nebylo. Trestní stíhání obviněného bylo zahájeno dnem 24. 6. 2010 (č. listu 927) a skončeno dnem 7. 6. 2016. Ačkoliv celková doba trestního stíhání dosahovala téměř šesti let, nelze s ohledem na rozsáhlost a složitost projednávané věci a na opakovaná zrušovací rozhodnutí odvolacího soudu hovořit o nějakém excesu. Co se týče doby, která uplynula od spáchání skutku, byť se obviněný posledního dílčího útoku dopustil dne 22. 6. 2010, nelze konstatovat existenci nepřiměřeně dlouhého časového období, které by mělo být při úvaze trestu zohledněno. Jestliže proto soud při úvaze o trestu rozhodoval bez zřetele k délce trestního stíhání a bez zřetele k odstupu od doby spáchání činu, nelze jeho postup shledávat chybným. Nejvyšší soud uzavírá, že obviněnému, osobě se 14 záznamy v rejstříku trestů, která se v minulosti dopouštěla i trestné činnosti majetkového charakteru, hrozil za spáchání dílem dokonaného a dílem nedokonaného zločinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku a §21 odst. 1 tr. zákoníku k §205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku a přečinu poškození cizí věci podle §228 odst. 1, odst. 3 písm. d) tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání osmi let. Trest odnětí svobody v trvání čtyř let tedy nemůže být považován za extrémně přísný a zjevně nespravedlivý. K případnému zásahu dovolacího soudu tudíž není dán žádný důvod.
20. Nejvyšší soud uzavírá, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než jaký činí dovolání přípustným ustanovení §265b tr. ř., a proto je podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl. Učinil tak v neveřejném zasedání za splnění podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. 2. 2017
JUDr. Věra Kůrková
předsedkyně senátu