ECLI:CZ:NS:2008:20.CDO.1041.2007.1
sp. zn. 20 Cdo 1041/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněné P. s.r.o., zastoupené advokátem, proti povinnému Ing. L. D., pro 15.199,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 95 Nc 10334/2005, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě z 29. 3. 2006, č.j. 9 Co 2033/2005-30, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení z 25. 7. 2005, č. j. 95 Nc 10334/2005-19, kterým Okresní soud v Ostravě zamítl návrh oprávněné na nařízení exekuce svých rozhodnutí z 3. 12. 1997, sp. zn. 67 Ro 125/97 a sp. zn. 67 Ro 111/97 na majetek povinné k uspokojení pohledávek oprávněné ve výši 15.199,50 Kč s příslušenstvím. Odvolací soud uzavřel, že oprávněná neprokázala, že na ni přešlo nebo bylo převedeno právo z exekučních titulů; smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 10. 2004, respektive 19. 11. 2004, jimiž převod práva dokládala, nemají povahu listin ve smyslu §36 odst. 4 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 120/2001 Sb.“), neboť podpisy smluvních stran nejsou zákonem předepsaným způsobem ověřeny.
V dovolání – jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §238a odst. 1 písm. c) a §237 odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) – oprávněná namítá nesprávné právní posouzení věci; je přesvědčena, že k prokázání přechodu práva z rozhodnutí není třeba, aby podpisy na smlouvách o postoupení pohledávek byly úředně ověřeny, neboť ustanovení §36 odst. 4 zákona č. 120/2001 Sb. má na mysli vidimaci, nikoli legalizaci. Procesní právo nemůže klást na prokázání aktivní legitimace požadavky nad rámec práva hmotného, jež ověření podpisů na smlouvě o postoupení pohledávky nevyžaduje. Je navíc otázkou, jak by bylo možno splnit požadavek na předložení smluv s ověřenými podpisy v případech, kdyby osoby na smlouvách podepsané již zemřely. Navrhla, aby napadené usnesení bylo zrušeno a aby věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Dovolání není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) ve spojení s §238a odst. 1 písm. c), odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), a přípustnost nelze vyvozovat ani z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. Otázku, kterou dovolatelka nabídla k přezkumu (zda kvalifikovaný průkaz převodu práva ve prospěch jiného, než kdo je v exekučním titulu označen jako oprávněný, představuje notářsky ověřená shoda kopie smlouvy o postoupení pohledávky s originálem /vidimace/), vyřešil odvolací soud v souladu s ustálenou judikaturou [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 1998, sp. zn. 2 Cdon 721/97, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 1999 pod č. 4, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 1999, sp. zn. 20 Cdo 1772/98, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 1999 pod č. 50, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2005, sp. zn. 21 Cdo 2053/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 3, ročník 2005 pod č. 43, a rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věcech, v nichž oprávněná byla účastnicí (20 Cdo 3104/2005, 20 Cdo 335/2006, 20 Cdo 517/2006, 20 Cdo 555/2006, 20 Cdo 591/2006, 20 Cdo 1099/2006, 20 Cdo 1125/2006, 20 Cdo 1188/2006, 20 Cdo 1570/2006 a 20 Cdo 1998/2006)]. Odlišná judikatura soudů prvních stupňů v jiných projednávaných případech (citovaná oprávněnou v dovolání) není způsobilá založit zásadní právní význam pro tuto projednávanou věc.
O rozpor s hmotným právem (§237 odst. 3 o.s.ř.) pak jít nemůže proto, že napadené rozhodnutí vychází z ustanovení práva procesního (§251 a násl. o.s.ř.).
Poněvadž dovolání není přípustné podle žádného v úvahu přicházejícího ustanovení, Nejvyšší soud je bez jednání (§243a odst. 1, věta první, o.s.ř.) podle ustanovení §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
Dovolání bylo odmítnuto, povinnému, jenž by jinak měl podle §146 odst. 3, §224 odst. 1 a §243b odst. 5 o.s.ř. právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, takové náklady podle obsahu spisu nevznikly; této procesní situaci odpovídá výrok, že na náhradu nákladů tohoto řízení nemá právo žádný z účastníků.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. ledna 2008
JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.
předseda senátu