ECLI:CZ:NS:2010:33.CDO.2778.2008.1
sp. zn. 33 Cdo 2778/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce P. K., zastoupeného JUDr. Janou Zejdovou, advokátkou se sídlem Česká Lípa, Železničářská 2695, proti žalovanému V. V., zastoupenému Mgr. Annou Gottliebovou, advokátkou se sídlem Děčín IV, Tržní 218/19, o zaplacení částky 70.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 17 C 229/2006, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 7. ledna 2008, č. j. 30 Co 231/2007-56, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto usnesení na nákladech dovolacího řízení částku 5.100,- Kč k rukám JUDr. Jany Zejdové, advokátky se sídlem Česká Lípa, Železničářská 2695.
Odůvodnění:
Dovolání proti rozsudku ze dne 7. ledna 2008, č. j. 30 Co 231/2007-56, kterým Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci potvrdil rozsudek Okresního soudu v Děčíně ze dne 2. listopadu 2006, č. j. 17 C 229/2006-27, jímž byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 70.000,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 2 % od 27. 5. 2004 do zaplacení, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění do 30. 6. 2009 - dále jen „o. s. ř.“, a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť rozsudek odvolacího soudu nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
Protože je přípustnost dovolání v posuzované věci spjata se závěrem o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí, je dovolací přezkum otevřen jen pro posouzení otázek právních; způsobilým dovolacím důvodem je tudíž pouze důvod podle §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř., jímž lze vytýkat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Uplatnění dovolacího důvodu podle §241a odst. 3 o. s. ř., který míří na pochybení ve skutkovém zjištění, je v případě přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. zcela vyloučeno.
Žalovaný sice v dovolání vyjadřuje názor, že rozsudek odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam, a avizuje použití dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř., avšak podle obsahu jeho dovolacích námitek (§41 odst. 2 o. s. ř.) je zřejmé, že ve skutečnosti uplatnil nezpůsobilý dovolací důvod podle §241a odst. 3 o. s. ř. Výhradami, že údaj o splatnosti uvedený na směnce nemá žádnou vypovídací hodnotu a že z této listiny označené jako směnka ani nevyplývá, že se jedná o půjčku, žalovaný zpochybnil skutkový závěr odvolacího soudu (který převzal od soudu prvního stupně), že mu žalobce půjčil 70.000,- Kč, které se mu zavázal vrátit dne 26. 5. 2004. Na nesprávnost právního posouzení věci odvolacím soudem tudíž žalovaný usuzuje výlučně zpochybněním skutkových závěrů, z nichž odvolací soud při rozhodování vycházel.
Výtkou, že soud prvního stupně mu nesprávným postupem v rozporu s §101 odst. 3 o. s. ř. odňal možnost jednat před soudem (a odvolací soud toto pochybení nenapravil), žalovaný uplatnil zmatečnostní vadu podle §229 odst. 3 o. s. ř.; přehlíží přitom, že zmatečnosti nejsou způsobilým dovolacím důvodem (§241a odst. 2 a 3 o. s. ř.). Dovolací soud sice může ke zmatečnostem podle §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a/ a b/ a §229 odst. 3 o. s. ř. přihlédnout, avšak jen tehdy, je-li dovolání přípustné (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 8. 2002, sp. zn. 29 Odo 523/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 32/2003, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2005, sp. zn. 21 Cdo 496/2005, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 82/2006).
Výhrada žalovaného k postupu odvolacího soudu, který jeho tvrzení, návrhy a důkazy uplatněné až v odvolacím řízení odmítl jako nepřípustné novoty s poukazem na §205a a §211a o. s. ř., i když jej soud prvního stupně nepoučil podle §119a odst. 1 o. s. ř., neboť nebyl přítomen při jeho jednání, je uplatněním dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř. Tato tvrzená vada řízení ovšem nemůže být otázkou zásadního právního významu ve smyslu §237 odst. 3 o. s. ř., jelikož nejde o otázku výkladu procesního práva, která nebyla v rozhodování dovolacího soudu dosud řešena nebo je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem řešena rozdílně; odvolací soud se navíc neodchýlil od ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR, který již v usnesení ze dne 22. 4. 2004, sp. zn. 28 Cdo 2006/2002, vyslovil, že poučovací povinnost soudu podle §119a odst. 1 o. s. ř. o poslední možnosti uvést rozhodná tvrzení a navrhnout důkazy směřuje jen vůči těm účastníkům resp. jejich zástupcům, kteří jsou u jednání přítomni. Ti, kteří se jednání nezúčastnili, nemusí být bez ohledu na důvod nepřítomnosti poučeni. Navíc nelze přehlédnout, že posouzení této procesní otázky postrádá i potřebný judikatorní přesah (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 9. 1. 2008, sp. zn. II. ÚS 650/06, usnesení Ústavního soudu ze dne 17. 5. 2007, sp. zn. IV. ÚS 804/07, ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. III. ÚS 1970/07, a ze dne 9. 7. 2009, sp. zn. II. ÚS 944/09).
Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; dovolací soud je proto podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. a uložil žalovanému nahradit žalobci náklady, které mu vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokátky. Tyto náklady sestávají z odměny advokátky v částce 4.800,- Kč (§2 odst. 1, §3 odst. 1 bod 4. ve spojení s §10 odst. 3, §14 odst. 1 ve spojení s §15, §16 odst. 2 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., v platném znění) a z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč (§2 odst. 1 ve spojení s §13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně 22. února 2010
JUDr. Blanka M o u d r á , v. r.
předsedkyně senátu