ECLI:CZ:NS:2011:26.CDO.2985.2010.1
sp. zn. 26 Cdo 2985/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Miroslava Feráka a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., ve věci žalobce MUDr. W. S., zastoupeného JUDr. Wieslawem Firlou, advokátem se sídlem v Havířově–Městě, U Stromovky 11, proti žalované městské části Praha 4 , se sídlem úřadu v Praze 4, Táborská 350/32, zastoupené JUDr. Ivanou Sittkovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Medkova 913/48, o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 27 C 493/2008, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. března 2010, č. j. 19 Co 490/2009-68, ve znění opravného usnesení ze dne 31. března 2010, č. j. 19 Co 490/2009-71, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.160,- Kč k rukám JUDr. Wieslawa Firly, advokáta se sídlem v Havířově–Městě, U Stromovky 11, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 4 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 29. července 2009, č. j. 27 C 493/2008-42, určil, že „výpověď žalovaného žalobci z nájmu bytu č.
1 o velikosti 2+kk druhé kategorie umístěného v 1. nadzemním podlaží budovy č. p. 733/3 na ulici S. v P. – N. ze dne 18. 9. 2008 je neplatná“, a rozhodl o nákladech řízení.
Městský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalované rozsudkem ze dne 3. března 2010, č. j. 19 Co 490/2009-68, ve znění opravného usnesení ze dne 31. března 2010, č. j. 19 Co 490/2009-71, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud dospěl shodně se soudem prvního stupně k závěru, že výpovědní důvod podle §711 odst. 2 písm. c) občanského zákoníku ve znění po novele provedené zákonem č. 107/2006 Sb. – dále „obč. zák.“, uvedený ve výpovědi z nájmu žalobce k bytu doručené mu 4. října 2008, nebyl naplněn. Ke dni doručení výpovědi již žalobce nebyl vlastníkem dvou bytů, které v srpnu 2008 daroval svému otci, a nesvědčil mu ani jiný právní důvod jejich užívání.
Dovolání, které podala žalovaná proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu včas, řádně zastoupena advokátkou, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění novely provedené zákonem č. 7/2009 Sb. (dále jen „o.s.ř.“), neboť ve věci nebylo vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil. Dovolání není přípustné ani podle §237 odst. 1 písm. c) a odst. 3 o.s.ř., neboť rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam.
Při posuzování otázky naplněnosti uplatněného výpovědního důvodu podle §711 odst. 2 písm. c) obč. zák., jejíž nesprávnost žalovaná v dovolání předestřela, se odvolací soud neodchýlil od judikatury, na níž se soudní praxe ustálila při výkladu ustanovení §711 odst.
1 písm. g) zákona č. 40/1964 Sb., ve znění před novelou provedenou zákonem č. 107/2006 Sb. – dále jen „obč. zák. před novelou“ (srov. rozsudky Nejvyššího soudu České republiky z 20. května 2008, sp. zn. 26 Cdo 2777/2007, a z 10. listopadu 2009, sp. zn. 26 Cdo 5383/2008). Nejvyšší soud ve svých rozsudcích ze 17. června 2008, sp. zn. 26 Cdo 2288/2007, z 19. srpna 2009, sp. zn. 26 Cdo 3407/2007, z 10. 1istopadu 2009, sp. zn. 26 Cdo 5383/2008, a v usnesení z 17. března 2010, sp. zn. 26 Cdo 2326/2008, zaujal právní názor, který sdílí i v projednávané věci, že pro posouzení existence výpovědního důvodu podle §711 odst. 2 písm. c) obč. zák. je i nadále využitelná dosavadní judikatura ohledně výpovědního důvodu podle §711 odst. 1 písm. g) obč. zák. před novelou.
Ustálená soudní praxe dovodila, že o situaci, kdy nájemce má ve smyslu §711 odst.
1 písm. g) obč. zák. před novelou (nyní §711 odst. 2 písm. c/ obč. zák.) dva nebo více bytů, jde v případě, svědčí-li nájemci právní titul k užívání dvou (více) bytů. Tak je tomu nejen tehdy, kdy nájemci svědčí právo nájmu bytu ve smyslu §685 a násl. obč. zák. ke dvěma (více) bytům, ale i tehdy, užívá-li nájemce jeden byt z titulu práva nájmu bytu a další byt z titulu vlastnického práva k domu či bytu či práva odpovídajícího věcnému břemenu apod. Z hlediska naplněnosti předpokladu existence dvou (více) bytů ve smyslu ustanovení §711 odst. 1 písm. g) obč. zák. před novelou (nyní §711 odst. 2 písm. c/ obč. zák.) je tedy především rozhodné, zda nájemci svědčí dva, resp. více právních titulů zakládajících právo na bydlení trvalé povahy (srov. rozhodnutí uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1978, pod pořadovým číslem 14, str. 160, dále např. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky z 29. srpna 2000, sp. zn. 26 Cdo 813/99,
a z 12. července 2007, sp. zn. 26 Cdo 1837/2006). Přitom soudní praxe se ustálila v názoru, že také existenci výpovědního důvodu podle §711 odst. 1 písm. g) obč. zák. před novelou (nyní §711 odst. 2 písm. c/ obč. zák.) je nutno posuzovat k okamžiku doručení výpovědi nájemci bytu (srov. rozsudky Nejvyššího soudu České republiky z 24. února 1999, sp. zn. 2 Cdon 1081/97, uveřejněný pod č. 68 v sešitě č. 7 z roku 1999 časopisu Soudní judikatura,
a ze 16. února 2006, sp. zn. 26 Cdo 2460/2005).
Z uvedeného vyplývá, že dovolání proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné, a proto je Nejvyšší soud podle §243b odst. 5 a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. a zavázal dovolatelku k náhradě nákladů dovolacího řízení, které žalobci vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 1.500,- Kč (§2 odst. 1, §7 písm. d/ ve spojení s §10 odst. 3, §15 a §18 odst. 1 a vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů), z paušální částky náhrady hotových výdajů 300,- Kč, jež stojí vedle odměny (srov. §2 odst. 1, §13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů), a z částky 360,- Kč představující 20 % daň z přidané hodnoty (§137 odst. 3 o. s. ř.), celkem 2.160,- Kč.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
V Brně dne 30. března 2011
JUDr. Marie R e z k o v á , v. r.
předsedkyně senátu