ECLI:CZ:NS:2012:3.TDO.976.2012.1
sp. zn. 3 Tdo 976/2012-14
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 29. srpna 2012 dovolání, které podal obviněný R. H. , nar., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. 1. 2012, sp. zn. 4 To 470/2011, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 2 T 148/2011, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného R. H. odmítá .
Odůvodnění:
I.
Rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne 1. 11. 2011, sp. zn. 2 T 148/2011, byl obviněný R. H. uznán vinným přečinem krádeže podle §205 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen „tr. zákoník“), kterého se dle skutkových zjištění dopustil tím, že „ dne 28. 6. 2011 v 05.00 hodin v herně-baru E. v P. na S. ulici č., odcizil z neuzamčené zásuvky barového pultu finanční hotovost ve výši 1.000,--Kč ke škodě H. H. a finanční hotovost ve výši 2.800,-- Kč ke škodě P. K., a tohoto jednání se dopustil přesto, že byl v posledních třech letech rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 13. 12. 2010, č. j. l0 T 178/2010-86, který nabyl právní moci dne 14. 12. 2010, odsouzen mimo jiné pro přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání 30 měsíců podmíněně na zkušební dobu do 14. 12. 2015 a rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 15. 12. 2010, č. j. 6 T 218/2010-48, který nabyl právní moci dne 29. 12. 2010, odsouzen mimo jiné pro přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku ve stádiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku a byl mu uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin, který dosud nevykonal “.
Za to byl odsouzen podle §205 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 21 (dvacet jedna) měsíců, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou.
Proti rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne 1. 11. 2011, sp. zn. 2 T 148/2011, podal obviněný odvolání směřující do výroku o trestu. Odvolání podala také družka obviněného D. P., zastoupená opatrovnicí D. P..
O odvolání rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 17. 1. 2012, sp. zn. 4 To 470/2011 , a to tak, že podle §256 tr. ř. odvolání obviněného i jeho družky D. P. zamítl.
II.
Proti citovanému usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. 1. 2012, sp. zn. 4 To 470/2011, podal obviněný dovolání (č. l. 112), přičemž uplatnil dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř ., maje za to, že v předcházejícím řízení byl dán důvod dovolání uvedený v písm. g) §265b odst. 1 tr. ř.
Obviněný v rámci dovolání namítl, že rozhodnutí soudu spočívá na nesprávném právním posouzení skutku. Popis činu (skutku) musí vyjadřovat všechny skutečnosti významné pro jeho právní kvalifikaci. Tvrdí, že skutek uvedený ve výroku rozsudku nelze právně kvalifikovat jako přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku, protože jeho popis neobsahuje skutečnosti, ze kterých by bylo možno beze všech pochybností usuzovat na naplnění objektivní a subjektivní stránky tohoto přečinu a potřebný stupeň jeho společenské škodlivosti. V trestním řízení měl být totiž obligatorně znalecky (znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie) zkoumán jeho duševní stav (z důvodu uváděné závislosti na hracích automatech), se zaměřením především na zodpovězení otázky, zda v rozhodné době mohl rozpoznat protiprávnost svého jednání a své jednání ovládat, či nikoli. V daném případě nelze bez posouzení příčetnosti v době činu mít za naplněnou zejména subjektivní stránku přečinu, v čemž lze spatřovat nesprávné právní posouzení skutku.
Z uvedených důvodů obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) napadené usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. 1. 2012, sp. zn. 4 To 470/2011, a jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Prostějově ze dne 1. 11. 2011, sp. zn. 2 T 148/2011, zrušil, současně zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle §265 l odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Prostějově, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Opis dovolání obviněného byl předsedou senátu soudu prvního stupně za podmínek §265h odst. 2 tr. ř. zaslán k vyjádření Nejvyššímu státnímu zastupitelství České republiky , které jej obdrželo dne 1. 3. 2012. Dne 19. 3. 2012 byl Nejvyššímu soudu doručen přípis ze dne 16. 3. 2012, v němž Nejvyšší státní zastupitelství oznámilo, že se k dané věci nebude věcně vyjadřovat a současně vyjádřilo souhlas s tím, aby ve věci Nejvyšší soud rozhodl za podmínek uvedených v ustanovení §265r odst. 1 tr. ř. v neveřejném zasedání, a to i ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. ř.
III.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) v neveřejném zasedání nejprve zkoumal, zda v této věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. ř., a shledal, že dovolání obviněného je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, přičemž směřuje proti rozhodnutí, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku, kterým byl obviněný uznán vinným a byl mu uložen trest. Obdobně Nejvyšší soud zjistil, že dovolání, které splňuje náležitosti obsahu dovolání podle §265f odst. 1 tr. ř., bylo podané osobou oprávněnou k podání dovolání (§265d odst. 1 písm. b/, odst. 2 tr. ř.), ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. a na místě určeném tímtéž zákonným ustanovením.
Nejvyšší soud se proto dále zabýval otázkou opodstatněnosti dovolatelem uplatněného dovolacího důvodu.
Protože dovolání je možné učinit pouze z důvodů uvedených v §265b tr. ř., bylo nutno posoudit, zda obviněným R. H. vznesené námitky naplňují jím uplatněné zákonem stanovené dovolací důvody.
Pokud jde o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. , lze dovolání podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) – g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písm. a) – k). Tento dovolací důvod tedy spočívá ve dvou alternativách. První alternativa spočívá v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) a g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, nebo v rámci druhé alternativy zde byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k).
První alternativa ustanovení §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. by měla své místo pouze tehdy, pokud by došlo k rozhodnutí odvolacího soudu bez věcného přezkoumání řádného opravného prostředku obviněného. V trestní věci obviněného je však naprosto zřejmé, že Krajský soud v Brně odvolání obviněného a jeho družky D. P. projednal a také z podnětu tohoto odvolání rozhodl výše uvedeným rozsudkem. Uplatnění dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. v jeho první alternativě, proto nepřichází v úvahu.
Obviněný však podle obsahu dovolání uplatnil tento dovolací důvod v jeho druhé variantě, tedy, že v řízení předcházejícím napadenému rozhodnutí byl dán některý z důvodů dovolání, jak jsou uvedeny v ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř., kdy konkrétně odkázal na dovolací důvod uvedeným pod písm. g).
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
V rámci dovolacího důvodu dle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je možno namítat, že skutek, jak byl v původním řízení soudem zjištěn, byl nesprávně kvalifikován jako určitý trestný čin, ačkoliv šlo o jiný trestný čin nebo nešlo o žádný trestný čin. Vedle těchto vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též jiné nesprávné hmotně právní posouzení, jímž se rozumí právní posouzení jiné skutkové okolnosti, která má význam z hlediska hmotného práva. Z dikce ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. přitom vyplývá, že ve vztahu ke zjištěnému skutku je možné dovoláním namítat toliko vady právní (srov. např. názor vyslovený v usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 73/03, sp. zn. II. ÚS 279/03, sp. zn. IV. ÚS 449/03). Námitky procesního charakteru, které též uplatnil obviněný (týkající se namítaného procesního pochybení soudu, resp. zprávy o pověsti z bydliště obviněného) tedy nelze podřadit pod jím uplatněné dovolací důvody, ale ani žádný jiný z dovolacích důvodů uvedených v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.
Při posuzování, zda je oprávněné tvrzení obviněného o existenci dovolacího důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je dovolací soud vždy vázán konečným skutkovým zjištěním, které ve věci učinily soudy prvního a druhého stupně. Formulace dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. znamená, že předpokladem jeho existence je nesprávná aplikace hmotného práva, ať již jde o hmotně právní posouzení skutku nebo o hmotně právní posouzení jiné skutkové okolnosti.
Obviněný vznesl námitku, že jeho jednání nenaplňuje znaky skutkové podstaty přečinu krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku, resp. popis skutku neobsahuje skutečnosti, ze kterých by bylo možno beze vší pochybnosti usuzovat na naplnění objektivní a subjektivní stránky tohoto přečinu, kteroužto lze formálně podřadit pod jím uplatněný dovolací důvod, nicméně námitka obviněným vznesená byla uplatněna toliko s odkazem na neprovedení znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, který měl zodpovědět, zda mohl rozpoznat protiprávnost svého jednání, tedy s odkazem na neprovedení jím navrhovaných důkazů, kdy takto soudům vytýká nesprávné hodnocení důkazů a z toho vyvozená vadná skutková zjištění (námitka, že nebyl v době spáchání činu příčetný), čímž se však míjí s jím uplatněným dovolacím důvodem.
Obviněný nevznáší v rámci podaného dovolání žádné konkrétní hmotně právní námitky, ze kterých by měla vyplývat existence možného rozporu mezi skutkem zjištěným soudy nižších stupňů a jeho právním posouzením. Taková námitka pro svou neurčitost vyvolává nepřezkoumatelnost. Je evidentní, že ačkoli obviněný v dovolání formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., vůči právnímu posouzení skutku, jak byl zjištěn soudem prvního (a potažmo i druhého) stupně, žádnou konkrétní hmotně právní námitku neuplatnil a ve skutečnosti uplatnil pouze námitky skutkové, resp. námitku směřující do oblasti důkazní situace, kdy se prostřednictvím jeho zmiňovaného důkazu domáhal změny skutkových zjištění ve svůj prospěch.
Provádění důkazů, včetně jejich hodnocení a vyvozování skutkových závěrů z důkazů, ale neupravuje hmotné právo, nýbrž předpisy trestního práva procesního, zejména pak ustanovení §2 odst. 5, odst. 6, §89 a násl., §207 a násl. a §263 odst. 6, odst. 7 tr. ř. Jestliže tedy obviněný namítl nesprávnost právního posouzení skutku a jiné nesprávné hmotně právní posouzení, ale tento svůj názor ve skutečnosti dovozoval především z tvrzeného nesprávného hodnocení důkazů a vadných skutkových zjištění, pak soudům nižších stupňů nevytýkal vady při aplikaci hmotného práva, nýbrž porušení procesních ustanovení. Porušení určitých procesních ustanovení sice může být rovněž důvodem k dovolání, nikoli však podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale jen v případě výslovně stanovených jiných dovolacích důvodů [zejména podle §265b odst. 1 písm. a), b), c), d), e), f) a l ) tr. ř.], (viz přiměř. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2007, sp. zn. 5 Tdo 22/2007).
Napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak není zatíženo vytýkanými vadami, což znamená, že dovolání obviněného nebylo možno v daném bodě přiznat jakékoliv opodstatnění.
IV.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b odst. 1 tr. ř. Jelikož Nejvyšší soud v posuzované věci shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem, rozhodl v souladu s §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí bez věcného projednání.
Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 29. srpna 2012
Předseda senátu:
JUDr. Petr Šabata