ECLI:CZ:NS:2012:4.TDO.262.2012.1
sp. zn. 4 Tdo 262/2012-29
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 8. března 2012 o dovolání obviněného V. R. , proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 10. 2011, sp. zn. 5 To 47/2011, v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze, sp. zn. 48 T 4/2011, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání obviněného V. R. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 19. 4. 2011, sp. zn. 48 T 4/2011, byl obviněný V. R. uznán vinným zločinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 3 alinea 2, odst. 4 písm. a), b) tr. zákoníku v souběhu se zločinem podvodu podle §209 odst. 1, odst. 4 písm. a), d) tr. zákoníku dílem dokonaného a dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 a §209 odst. 1, odst. 4 písm. a), d) tr. zákoníku.
Podle rozsudku se vytýkaného jednání dopustil tím, že
v přesně nezjištěné době, nejpozději dne 21. 4. 2010 po vzájemné dohodě s odděleně stíhanými spolupachateli A. G. a R. A., v úmyslu neoprávněně vylákat z České spořitelny, a.s. finanční prostředky uložené na bankovních účtech jejích klientů, přesvědčili odděleně trestně stíhaného R. M. alias J. Z., který podle jejich pokynů za příslib finančního podílu ve výši 3% z převedené částky získal k účasti na trestné činnosti dalšího spolupachatele, a to odděleně trestně stíhaného V. K., a proto V. K. dne 22. 4. 2010 dle jejich příkazů založil v České spořitelně, a.s., pobočce v P., J. na své jméno bankovní účet, krátce poté od něj R. M. převzal veškerou dokumentaci k tomuto účtu a předal ji R. A., a souběžně s tím si dosud nejištěný pachatel či pachatelé blíže nezjištěným způsobem opatřili:
ad I.
číslo bankovního účtu, vedeného u České spořitelny, a.s., na majitele spol. Brudra, s.r.o., se sídlem P., J., i podpis oprávněného disponenta-příkazce k tomuto bankovnímu účtu, poté obviněný V. R. a jeho spolupachatelé R. A., A. G., R. M. a V. K. z tohoto účtu celkem 18x neoprávněně převedli či se pokusili převést finanční prostředky na bankovní účet majitele V. K., a to prostřednictvím padělaných jednorázových příkazů k úhradě, které vlastnoručně vyplnili a opatřili napodobeninou podpisového vzoru bez vědomí oprávněného disponenta tak, aby je banka považovala za pravé, a to
1) příkaz k úhradě na částku 89.500,- Kč, vhozený dosud nezjištěným pachatelem dne 22. 4. 2010 do samoobslužného sběrného boxu pobočky České spořitelny, a.s., P., V., ve prospěch účtu a transakce byla bankou realizována,
2) příkaz k úhradě na částku 87.000,- Kč, vhozený dosud nezjištěným pachatelem dne 22. 4. 2010 do samoobslužného boxu pobočky České spořitelny, a.s., P., N. n., ve prospěch účtu a transakce byla bankou realizována,
3) příkaz k úhradě na částku 86.000,- Kč, vhozený dosud nezjištěným spolupachatelem dne 22. 4. 2010 do samoobslužného sběrného boxu pobočky České spořitelny a. s., P., S., ve prospěch účtu, transakce byla bankou realizována,
4) příkaz k úhradě na částku 83.000,- Kč, vhozený dosud nezjištěným spolupachatelem dne 22. 4. 2010 do samoobslužného sběrného boxu pobočky České spořitelny a. s., P., P. P., ve prospěch účtu, transakce byla bankou realizována,
5) příkaz k úhradě na částku 79.500,- Kč, vhozený dosud nezjištěným pachatelem dne 22. 4. 2010 do samoobslužného sběrného boxu pobočky České spořitelny a. s., P., V., ve prospěch účtu, transakce byla bankou realizována,
6) příkaz k úhradě na částku 75.000,- Kč, vhozený dosud nezjištěným pachatelem dne 22. 4. 2010 do samoobslužného sběrného boxu pobočky České spořitelny a. s., P., T., ve prospěch účtu, transakce byla bankou realizována,
7) příkaz k úhradě na částku 79.000,- Kč, vhozený obviněným R. A. dne 22. 4. 2010 kolem 12:49 hodin do samoobslužného sběrného boxu pobočky České spořitelny a. s., P., N., ve prospěch účtu, transakce nebyla bankou realizována,
8) příkaz k úhradě na částku 85.000,- Kč, vhozený dosud nezjištěným spolupachatelem dne 22. 4. 2010 do samoobslužného sběrného boxu pobočky České spořitelny a. s., P., B., ve prospěch účtu, transakce nebyla bankou realizována,
9) příkaz k úhradě na částku 79.500,- Kč, vhozený dosud nezjištěným spolupachatelem dne 22. 4. 2010 do samoobslužného sběrného boxu pobočky České spořitelny a. s., P., N., ve prospěch účtu, transakce nebyla bankou realizována,
10) příkaz k úhradě na částku 89.000,- Kč, vhozený dosud nezjištěným spolupachatelem dne 22. 4. 2010 do samoobslužného sběrného boxu pobočky České spořitelny a. s., P., N., ve prospěch účtu, transakce nebyla bankou realizována,
11) příkaz k úhradě na částku 89.000,- Kč, vhozený dosud nezjištěným spolupachatelem dne 22. 4. 2010 do samoobslužného sběrného boxu pobočky České spořitelny a. s., P., S., ve prospěch účtu, transakce nebyla bankou realizována,
12) příkaz k úhradě na částku 89.000,- Kč, vhozený obviněným R. A. dne 22. 4. 2010 kolem 12:16 hodin do samoobslužného sběrného boxu pobočky České spořitelny a. s., P., H., ve prospěch účtu, transakce nebyla bankou realizována,
13) příkaz k úhradě na částku 90.000,- Kč, vhozený dosud nezjištěným pachatelem dne 22. 4. 2010 do samoobslužného sběrného boxu pobočky České spořitelny a. s., P., P. P. ve prospěch účtu, transakce nebyla bankou realizována,
14) příkaz k úhradě na částku 87.000,- Kč, vhozený dosud nezjištěným spolupachatelem dne 22. 4. 2010 do samoobslužného sběrného boxu pobočky České spořitelny a. s., P., V. n., ve prospěch účtu, transakce nebyla bankou realizována,
15) příkaz k úhradě na částku 81.500,- Kč, vhozený dosud nezjištěným spolupachatelem dne 22. 4. 2010 do samoobslužného sběrného boxu pobočky České spořitelny a. s., P., J., ve prospěch účtu, transakce nebyla bankou realizována,
16) příkaz k úhradě na částku 93.000,- Kč, vhozený obviněným R. A. dne 22. 4. 2010 kolem 11:53 hodin do samoobslužného sběrného boxu pobočky České spořitelny a. s., P., K., ve prospěch účtu, transakce nebyla bankou realizována,
17) příkaz k úhradě na částku 93.000,- Kč, vhozený dosud nezjištěným pachatelem dne 22. 4. 2010 do samoobslužného sběrného boxu pobočky České spořitelny a. s., P., S., ve prospěch účtu, transakce nebyla bankou realizována,
18) příkaz k úhradě na částku 94.000,- Kč, vhozený dosud nezjištěným pachatelem dne 22. 4. 2010 do samoobslužného sběrného boxu pobočky České spořitelny a. s., P., S., ve prospěch účtu, transakce nebyla bankou realizována,
celkově tak způsobili České spořitelně a. s., P., O., finanční škodu ve výši 500.000,- Kč, a pokusili se způsobit škodu ve výši 1.049.000,- Kč,
ad II.
číslo bankovního účtu, vedeného u České spořitelny a. s., na majitele MUDr. I. S., i její podpis,
poté obžalovaný V. R. a jeho spolupachatelé, R. A., A. G., R. M. a V. K., z tohoto účtu celkem 7x neoprávněně převedli finanční prostředky na bankovní účet majitele účtu V. K. prostřednictvím padělaných jednorázových příkazů k úhradě, které vlastnoručně vyplnili a opatřili napodobeninou podpisového vzoru bez vědomí oprávněného disponenta tak, aby je banka považovala za pravé, a to:
1) příkaz k úhradě na částku 43.000,- Kč, vhozený dosud nezjištěným spolupachatelem dne 22. 4. 2010 do samoobslužného sběrného boxu pobočky České spořitelny a. s., P., V. n., ve prospěch účtu, transakce nebyla bankou realizována,
2) příkaz k úhradě na částku 37.000,- Kč, vhozený dosud nezjištěným spolupachatelem dne 22. 4. 2010 do samoobslužného sběrného boxu pobočky České spořitelny a. s., P., V., ve prospěch účtu, transakce nebyla bankou realizována,
3) příkaz k úhradě na částku 37.000,- Kč, vhozený dosud nezjištěným spolupachatelem dne 22. 4. 2010 do samoobslužného sběrného boxu pobočky České spořitelny a. s., P., K. n., ve prospěch účtu, transakce nebyla bankou realizována,
4) příkaz k úhradě na částku 38.000,- Kč, vhozený dosud nezjištěným spolupachatelem dne 22. 4. 2010 do samoobslužného sběrného boxu pobočky České spořitelny a. s., P., B., ve prospěch účtu, transakce nebyla bankou realizována,
5) příkaz k úhradě na částku 32.000,- Kč, vhozený dosud nezjištěným spolupachatelem dne 22. 4. 2010 do samoobslužného sběrného boxu pobočky České spořitelny a. s., P., P. P., ve prospěch účtu, transakce nebyla bankou realizována,
6) příkaz k úhradě na částku 42.000,- Kč, vhozený dosud nezjištěným spolupachatelem dne 22. 4. 2010 do samoobslužného sběrného boxu pobočky České spořitelny a. s., P., S., ve prospěch účtu, transakce nebyla bankou realizována,
7) příkaz k úhradě na částku 45.000,- Kč, vhozený dosud nezjištěným spolupachatelem dne 22. 4. 2010 do samoobslužného sběrného boxu pobočky České spořitelny a. s., P., S. n., ve prospěch účtu, transakce nebyla bankou realizována,
celkově tak České spořitelně a. s., P., O., se pokusili způsobit finanční škodu ve výši 274.000,- Kč,
dne 22. 4. 2010, s úmyslem vybrat neoprávněně převedené finanční prostředky na bankovní účet V. K., přivedl R. M. V. K. na schůzku s R. A. a obžal. V. R. na N. M. v P., V. K. podle instrukcí R. A. a A. G., jenž se k nim později připojil, a částečně i podle instrukcí od V. R., opakovaně zjišťoval stav finančních prostředků na svém bankovním účtu na pobočkách České spořitelny a. s., a prováděl výběry finančních hotovostí a vybrané peníze předával do rukou spolupachatelů, a to:
dne 22. 4. 2010 na pobočce České spořitelny a. s., OC Ch., P., R., vybral částku 100.000,- Kč, kterou pak předal A. G.,
dne 22. 4. 2010 na pobočce České spořitelny a. s., P., N. P., vybral částku 150.000,- Kč, kterou pak předal obžalovanému a ten ji dále předal,
dne 23. 4. 2010 na pobočce České spořitelny a. s., P., J., vybral částku 250.000,- Kč, kterou pak předal R. A.,
R. A. vždy po každé návštěvě banky odebíral V. K. jeho občanský průkaz i kartičku k jeho bankovnímu účtu, a tyto jeho osobní doklady mu vydával pouze tehdy, když byly nezbytné k jednání v bance,
obžalovaný V. R. byl osobně přítomen tomu, když V. K. dostával instrukce od R. A. a A. G. ohledně výběru finančních prostředků z jeho bankovního účtu, v menším rozsahu tyto instrukce sám vydával, poté obviněný V. R. společně s ostatními spolupachateli střežil V. K. uvnitř i vně poboček České spořitelny a. s. a čekal až V. K. přinese peníze vybrané v hotovosti,
obžalovaný V. R. se svými spolupachateli, A. G., R. A., R. M., V. K. a případně dalšími dosud nezjištěnými spolupachateli při této trestné činnosti vytvořili organizovanou skupinu, padělali platební prostředky, použili je jako pravé a současně uvedli v omyl či se pokusili uvést v omyl pracovníky banky, kteří na základě těchto padělaných platebních prostředků převedli finanční prostředky z bankovních účtů jejich majitelů na bankovní účty cizích osob,
přičemž celková škoda, tj. škoda skutečně vzniklá se škodou hrozící, na níž se obžalovaný V. R. podílel, činí v souhrnu 1.823.000,- Kč.
Za to byl obviněnému v sazbě §234 odst. 4 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání pěti let. Podle §56 odst. 3 tr. zákoníku byl pro výkon trestu zařazen do věznice s dozorem.
Podle §228 odst. 1 tr. řádu byl obviněný zavázán k povinnosti zaplatit na náhradě škody poškozené České pojišťovně, a.s., se sídlem O., P., částku 450.000,- Kč.
Obviněný podal proti rozsudku soudu prvního stupně v zákonné lhůtě odvolání, které projednal a rozhodl o něm ve veřejném zasedání dne 5. 10. 2011 Vrchní soud v Praze. Svým rozsudkem z tohoto data sp. zn. 5 To 47/2011, z podnětu podaného odvolání podle §258 odst. 1 písm. d) tr. řádu napadený rozsudek zrušil a sám nově podle §259 odst. 3 tr. řádu rozhodl tak, že obviněného uznal vinným zvlášť závažným zločinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 3 alinea 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a zločinem podvodu podle §209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku dílem dokonaným a dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku. Za to mu uložil v sazbě §234 odst. 4 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání pěti let, pro jehož výkon obviněného zařadil podle §56 odst. 3 tr. zákoníku do věznice s dozorem. Rozhodl také o povinnosti obviněného uhradit škodu podle §228 odst. 1 tr. řádu v totožném rozsahu, jak bylo specifikováno ve výše citovaném výroku soudu prvního stupně.
Uvedených trestných činů se dopustil podle rozsudku odvolacího soudu tím, že
v přesně nezjištěné době nejpozději dne 21. 4. 2010, po vzájemné dohodě s odděleně stíhanými spolupachateli A. G. a R. A., v úmyslu pomocí padělaných platebních příkazů neoprávněně vylákat od České spořitelny, a.s., finanční prostředky uložené na bankovních účtech jejích klientů, přesvědčili odděleně trestně stíhaného R. M., alias J. Z., který podle jejich pokynů za příslib finančního podílu ve výši 3% z převedené částky získal k účasti na trestné činnosti dalšího spolupachatele, a to odděleně trestně stíhaného V. K., který dne 22. 4. 2010 podle jejich pokynů založil v České spořitelně, a.s., v pobočce v P., ul. J., na své jméno bankovní účet, veškerou dokumentaci k účtu poté předal R. M., který ji dále předal R. A., a souběžně s tím si zatím neobjasněným způsobem, opatřili údaje k bankovním účtům vedeným u České spořitelny, a.s., včetně podpisových vzorů osob oprávněných s účtem nakládat, a to konkrétně k účtu, vedeného u České spořitelny, a.s., na majitele spol. Brudra, s.r.o., a k účtu, vedeného u České spořitelny, a.s., na majitele MUDr. I. S., načež:
ad I. obviněný V. R. a jeho spolupachatelé R. A., A. G., R. M. a V. K. z účtu celkem 18x neoprávněně převedli či se pokusili převést finanční prostředky na bankovní účet majitele V. K., a to prostřednictvím padělaných jednorázových příkazů k úhradě vhozených R. A. nebo doposud neztotožněnou osobou, do sběrných boxů České spořitelny, a.s., konkrétně:
1) příkaz k úhradě na částku 89.500,- Kč, vhozený dosud nezjištěnou osobou dne 22. 4. 2010 do samoobslužného sběrného boxu pobočky České spořitelny, a.s. P., V., ve prospěch účtu a transakce byla bankou realizována,
2) příkaz k úhradě na částku 87.000,- Kč, vhozený dosud nezjištěnou osobou dne 22. 4. 2010 do samoobslužného boxu pobočky České spořitelny, a.s. P., N. n. ve prospěch účtu a transakce byla bankou realizována,
3) příkaz k úhradě na částku 86.000,- Kč, vhozený dosud nezjištěnou osobou dne 22. 4. 2010 do samoobslužného sběrného boxu pobočky České spořitelny, a.s., P., S., ve prospěch účtu a transakce byla bankou realizována,
4) příkaz k úhradě na částku 83.000,- Kč, vhozený dosud nezjištěnou osobou dne 22. 4. 2010 do samoobslužného sběrného boxu pobočky České spořitelny a. s., P., P. P., ve prospěch účtu, transakce byla bankou realizována,
5) příkaz k úhradě na částku 79.500,- Kč, vhozený dosud nezjištěnou osobou dne 22. 4. 2010 do samoobslužného sběrného boxu pobočky České spořitelny a. s., P., V., ve prospěch účtu, transakce byla bankou realizována,
6) příkaz k úhradě na částku 75.000,- Kč, vhozený dosud nezjištěnou osobou dne 22. 4. 2010 do samoobslužného sběrného boxu pobočky České spořitelny, a. s., P., T., ve prospěch účtu, transakce byla bankou realizována,
7) příkaz k úhradě na částku 79.000,- Kč, vhozený R. A. dne 22. 4. 2010 kolem 12:49 hodin do samoobslužného sběrného boxu pobočky České spořitelny, a. s., P., N., ve prospěch účtu, transakce nebyla bankou realizována,
8) příkaz k úhradě na částku 85.000,- Kč, vhozený dosud nezjištěnou osobou dne 22. 4. 2010 do samoobslužného sběrného boxu pobočky České spořitelny, a. s., P., B., ve prospěch účtu, transakce nebyla bankou realizována,
9) příkaz k úhradě na částku 79.500,- Kč, vhozený dosud nezjištěnou osobou dne 22. 4. 2010 do samoobslužného sběrného boxu pobočky České spořitelny, a. s., P., N., ve prospěch účtu, transakce nebyla bankou realizována,
10) příkaz k úhradě na částku 89.000,- Kč, vhozený dosud nezjištěnou osobou dne 22. 4. 2010 do samoobslužného sběrného boxu pobočky České spořitelny, a. s., P., N., ve prospěch účtu, transakce nebyla bankou realizována,
11) příkaz k úhradě na částku 89.000,- Kč, vhozený dosud nezjištěnou osobou dne 22. 4. 2010 do samoobslužného sběrného boxu pobočky České spořitelny, a. s., P., S. n., ve prospěch účtu, transakce nebyla bankou realizována,
12) příkaz k úhradě na částku 89.000,- Kč, vhozený R. A. dne 22. 4. 2010 kolem 12:16 hodin do samoobslužného sběrného boxu pobočky České spořitelny, a. s., P., H., ve prospěch účtu, transakce nebyla bankou realizována,
13) příkaz k úhradě na částku 90.000,- Kč, vhozený dosud nezjištěnou osobou dne 22. 4. 2010 do samoobslužného sběrného boxu pobočky České spořitelny, a. s., P., P. P. ve prospěch účtu, transakce nebyla bankou realizována,
14) příkaz k úhradě na částku 87.000,- Kč, vhozený dosud nezjištěnou osobou dne 22. 4. 2010 do samoobslužného sběrného boxu pobočky České spořitelny, a. s., P., V. n., ve prospěch účtu, transakce nebyla bankou realizována,
15) příkaz k úhradě na částku 81.500,- Kč, vhozený dosud nezjištěnou osobou dne 22. 4. 2010 do samoobslužného sběrného boxu pobočky České spořitelny, a. s., P., J., ve prospěch účtu, transakce nebyla bankou realizována,
16) příkaz k úhradě na částku 93.000,- Kč, vhozený R. A. dne 22. 4. 2010 kolem 11:53 hodin do samoobslužného sběrného boxu pobočky České spořitelny, a. s., P., K., ve prospěch účtu, transakce nebyla bankou realizována,
17) příkaz k úhradě na částku 93.000,- Kč, vhozený dosud nezjištěnou osobou dne 22. 4. 2010 do samoobslužného sběrného boxu pobočky České spořitelny, a. s.,P., S., ve prospěch účtu, transakce nebyla bankou realizována,
18) příkaz k úhradě na částku 94.000,- Kč, vhozený dosud nezjištěnou osobou dne 22. 4. 2010 do samoobslužného sběrného boxu pobočky České spořitelny, a. s., P., S., ve prospěch účtu, transakce nebyla bankou realizována,
Ad II.
obžalovaný V. R. a jeho spolupachatelé R. A., A. G., R. M. a V. K., z účtu celkem 7x neoprávněně pokusili převést finanční prostředky na bankovní účet majitele účtu V. K. prostřednictvím padělaných jednorázových příkazů k úhradě vhozených doposud neztotožněnou osobou do sběrných boxů České spořitelny, a. s., konkrétně:
1) příkaz k úhradě na částku 43.000,- Kč, vhozený dosud nezjištěnou osobou dne 22. 4. 2010 do samoobslužného sběrného boxu pobočky České spořitelny, a. s., P., V. n., ve prospěch účtu, transakce nebyla bankou realizována,
2) příkaz k úhradě na částku 37.000,- Kč, vhozený dosud nezjištěnou osobou dne 22. 4. 2010 do samoobslužného sběrného boxu pobočky České spořitelny, a. s., P., V., ve prospěch účtu, transakce nebyla bankou realizována,
3) příkaz k úhradě na částku 37.000,- Kč, vhozený dosud nezjištěnou osobou dne 22. 4. 2010 do samoobslužného sběrného boxu pobočky České spořitelny, a. s., P., K. n., ve prospěch účtu, transakce nebyla bankou realizována,
4) příkaz k úhradě na částku 38.000,- Kč, vhozený dosud nezjištěnou osobou dne 22. 4. 2010 dosud nezjištěným spolupachatelem do samoobslužného sběrného boxu pobočky České spořitelny, a. s., P., B., ve prospěch účtu, transakce nebyla bankou realizována,
5) příkaz k úhradě na částku 32.000,- Kč, vhozený dosud nezjištěnou osobou dne 22. 4. 2010 do samoobslužného sběrného boxu pobočky České spořitelny, a. s., P., P. P., ve prospěch účtu, transakce nebyla bankou realizována,
6) příkaz k úhradě na částku 42.000,- Kč, vhozený dosud nezjištěnou osobou dne 22. 4. 2010 do samoobslužného sběrného boxu pobočky České spořitelny, a. s., P., S., ve prospěch účtu, transakce nebyla bankou realizována,
7) příkaz k úhradě na částku 45.000,- Kč, vhozený dosud nezjištěnou osobou dne 22. 4. 2010 do samoobslužného sběrného boxu pobočky České spořitelny, a. s., P., S. n., ve prospěch účtu, transakce nebyla bankou realizována,
načež dne 22. 4. 2010, s úmyslem vybrat finanční prostředky neoprávněně převedené na bankovní účet V. K., přivedl R. M. V. K. na schůzku s R. A. a obžalovaným V. R. na N. M. v P., a V. K. podle instrukcí R. A. a A. G., jenž se k nim později připojil, a částečně i přímo podle instrukcí od V. R., opakovaně zjišťoval stav finančních prostředků na svém bankovním účtu na pobočkách České spořitelny, a. s., a prováděl výběry finančních hotovostí, které poté předával do rukou spolupachatelů, a to konkrétně:
dne 22. 4. 2010 na pobočce České spořitelny, a. s., OC Ch., P., R., vybral částku 100.000,- Kč, kterou předal A. G.,
dne 22. 4. 2010 na pobočce České spořitelny, a. s., P., N. P., vybral částku 150.000,- Kč, kterou pak předal obžalovanému V. R.,
dne 23. 4. 2010 na pobočce České spořitelny, a. s., P., J., vybral částku 250.000,- Kč, kterou předal R. A.,
přičemž obžalovaný V. R. se na tomto jednání osobně podílel tím, že kontaktoval R. M., byl přítomen předávání instrukcí V. K. ohledně výběru finančních prostředků z jeho bankovního účtu a v menším rozsahu tyto instrukce sám vydával, byl svědkem toho, že R. A. po každé návštěvě banky odebíral V. K. jeho občanský průkaz i kartu bankovního spojení s jeho účtem, a tyto doklady mu vydával pouze tehdy, když byly nezbytné k dalšímu jednání v bance, a společně s ostatními spolupachateli střežil V. K. při výběru finančních hotovostí uvnitř i vně poboček České spořitelny, a. s.,
a jednáním, na kterém se obžalovaný V. R. vědomě podílel, vznikla České spořitelně, a. s., faktická škoda 500.000,- Kč a hrozila vzniknout další škoda ve výši 1.323.000,- Kč.
Proti výše citovanému rozsudku Vrchního soudu v Praze podal obviněný prostřednictvím svého obhájce ve lhůtě stanovené podle §265e tr. řádu dovolání, ve kterém napadl rozsudek odvolacího soudu s odkazem na zákonný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu s tím, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Odvolací soud dle dovolatele neměl k dispozici jediný přímý důkaz o vině obviněného, když provedené důkazy nesvědčí závěru, že by především bylo prokázáno zavinění obviněného k trestným činům, jimiž byl uznán vinným. Provedené důkazy neskýtají oporu pro zjištění, že by obviněný jednal po vzájemné dohodě s A. G. a R. A., případně že by s jinou osobou či osobami připravoval nějaký plán. Prokázáno bylo pouze to, že obviněného požádal jeho známý A. o pomoc při převedení peněz z firmy, když chtěl najít někoho, kdo by si založil účet, na který by A. mohl poslat firemní peníze, neboť jeho vlastní účet byl zablokovaný. Obviněný nevěděl a ani nemohl vědět, že okolnosti, jimiž A. zdůvodňoval potřebu založení účtu, se nezakládají na pravdě. Obdobně nemá oporu v důkazech závěr soudu, že v době před prováděním výběru peněz věděl anebo mohl vědět, že se tak děje pomocí padělaných platebních příkazů. Ničím nebylo prokázáno ani to, že by v předmětné věci komukoli dával nějaké instrukce nebo pokyny. Dovolatel připustil, že teprve postupný vývoj událostí během velmi krátké doby v rozmezí od 21. 4. do 23. 4. 2010, mohl u něj vyvolat pochybnosti o tom, zda se jedná o standardní bankovní operace, avšak neměl dostatek informací k tomu, aby si věc sám vyhodnotil z hlediska protiprávnosti takovéhoto jednání či dokonce jeho trestnosti.
Uvedené důvody vedou dovolatele k přesvědčení, že nebylo prokázáno jeho zavinění ke všem znakům zákonných skutkových podstat trestných činů, pro něž byl odsouzen a v žalobním návrhu označený skutek tudíž není trestným činem.
Závěrem dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky napadený rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 10. 2011, sp. zn. 5 To 47/2011, v celém rozsahu zrušil a sám ve věci rozhodl rozsudkem tak, že se obviněný V. R. obžaloby zprošťuje.
K obsahu dovolání obviněného do dne konání neveřejného zasedání před Nejvyšším soudem České republiky se státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství písemně nevyjádřil.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací podle §265c tr. řádu shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. řádu, bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce dle §265d odst. 1 písm. b) odst. 2 tr. řádu, v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit dle §265e odst. 1, 2 tr. řádu. Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené §265f odst. 1 tr. řádu.
Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. řádu, bylo dále nutno posoudit, zda námitky vznesené obviněným naplňují jím uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod, jehož existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. řádu.
Ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 tr. řádu je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotně právních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvého stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku ( §259 odst. 3, §263 odst. 6, 7 tr. řádu). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen Úmluva) a čl. 2 odst. 1 protokolu č. 7 k Úmluvě. Dovolací soud není obecnou třetí instancí zaměřenou na přezkoumání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a samotnou správnost a úplnost skutkových zjištění nemůže posuzovat už jen z toho důvodu, že není oprávněn bez dalšího přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět (srov. omezený rozsah dokazování v dovolacím řízení podle §265r odst. 7 tr. řádu). Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň plného přezkumu, nepředepisoval by katalog dovolacích důvodů. Už samo chápání dovolání jako mimořádného opravného prostředku ospravedlňuje restriktivní pojetí dovolacích důvodů Nejvyšším soudem (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03). Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním podle §265f odst. 1 tr. řádu a není povolán k revizi napadeného rozsudku z vlastní iniciativy. Právně fundovanou argumentaci má přitom zajistit povinné zastoupení odsouzeného obhájcem – advokátem dle §265d odst. 2 tr. řádu.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V mezích tohoto dovolacího důvodu je pak možno namítat, že skutek zjištěný soudem byl nesprávně kvalifikován jako trestný čin, třebaže nejde o trestný čin nebo sice jde o trestný čin, ale jeho právní kvalifikace neodpovídá tomu, jak byl skutek ve skutkové větě výroku o vině popsán. Z těchto skutečností pak vyplývá, že Nejvyšší soud se nemůže odchýlit od skutkového zjištění, které bylo provedeno v předcházejících řízeních, a protože není oprávněn v rámci dovolacího řízení jakýmkoli způsobem nahrazovat činnost nalézacího soudu, je takto zjištěným skutkovým stavem vázán (srov. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 760/02, IV. ÚS 449/03). Povahu právně relevantních námitek nemohou tak mít námitky, které směřují do oblasti skutkového zjištění, hodnocení důkazů či takové námitky, kterými dovolatel vytýká soudu neúplnost provedeného dokazování. Ke shora uvedenému Nejvyšší soud dále uvádí, že závěr obsažený ve výroku o vině je výsledkem určitého procesu. Tento proces primárně spadá do pravomoci nalézacího soudu a v jeho průběhu se musí nejprve zákonným způsobem provést důkazy, tyto pak zhodnotit podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu a výsledkem této činnosti je zjištění skutkového stavu věci. Nejvyššímu soudu v rámci dovolacího řízení nepřísluší hodnotit správnost a úplnost zjištěného skutkového stavu věci podle §2 odst. 5 tr. řádu, ani přezkoumávání úplnosti provedeného dokazování či se zabývat otázkou hodnocení důkazů ve smyslu §2 odst. 6 tr. řádu. Námitky týkající se skutkového zjištění, tj. hodnocení důkazů, neúplnost dokazování apod., nemají povahu právně relevantních námitek.
V dovolání podaném z dovolacího důvodu podle §265g odst. 1 písm. g) tr. řádu tak musí dovolatel brojit proti subsumpci jeho jednání pod určitá ustanovení trestního zákona a právě tím vymezit rozsah svého dovolání. Proto musí být důvod dovolání podle tohoto zákonného ustanovení v jeho první alternativě směřovat vždy proti konkrétní přesně určené právní kvalifikaci činu, přičemž dovolací námitka by měla být vyargumentována konkrétnímu skutečnostmi, které užitou právní kvalifikaci vylučují či zpochybňují. Nelze se proto spokojit pouze s obecným tvrzením dovolatele, že skutek není trestným činem (srov. usnesení ÚS ze dne 19. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 1706/08, usnesení NS ČR ze dne 25. 3. 2009, sp. zn. 5 Tdo 247/2009).
Nejvyšší soud konstatuje, že obviněný v dovolání v podstatě opakuje svoji obhajobu z předchozího řízení včetně námitek, které uplatnil v rámci podaného odvolání. Pro úplnost – nesouhlasí s hodnocením důkazů, jak je provedly soudy nižších stupňů a zejména pak se skutkovými zjištěními, která vedla k výroku o vině výše popsanými trestnými činy. Nejvyšší soud po přezkoumání obsahu podaného dovolání shledal, že sice bylo označeno jako podané z důvodu §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, ve skutečnosti však nesprávná právní kvalifikace skutků tkví podle dovolatele v nesprávně a nedostatečně zjištěném skutkovém stavu, jakož i v nesprávném vyhodnocení takto provedených důkazů. Výhrady dovolatele tak směřují výlučně proti správnosti skutkových zjištění a z jejich charakteru plyne, že mají povahu vad skutkových, kterými se primárně snaží dosáhnout změny skutkového stavu, a až teprve na tomto základě poukazuje na údajnou nesprávnost právního posouzení skutku. Znamená to, že dovolatel nezaložil svůj mimořádný opravný prostředek na hmotně právních důvodech, které §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu předpokládá, nýbrž výlučně na procesním základě (§2 odst. 5, 6 tr. řádu) se domáhal revize soudem učiněných skutkových závěrů a prosazení vlastní skutkové verze celého případu. Tuto námitku pod shora uplatněný dovolací důvod podřadit nelze.
Pro úplnost Nejvyšší soud uvádí, že v posuzovaném případě na podkladě obsahu spisu nemohl konstatovat ani případný extrémní nesoulad právních závěrů s učiněnými skutkovými zjištěními, neboť soud prvního stupně ve věci odvolatele založil svá skutková zjištění a z nich plynoucí právní závěry na pečlivém rozboru provedených důkazů a v rozhodnutí svůj postup v intencích požadavků ustanovení §125 odst. 1 tr. řádu řádně vyložil a odůvodnil.
Vrchní soud v Praze v postavení odvolacího soudu v rámci přezkumu věci dospěl důvodně k závěru, že v řízení předcházejícím napadenému rozhodnutí nebylo shledáno pochybení, nalézací soud řádnou procesní formou provedl potřebné důkazy, když provádění důkazů plně respektovalo práva procesních stran a dospěl k takovým skutkovým zjištěním, o kterých nepřetrvávají důvodné pochybnosti, takže se s těmito zjištěními plně ztotožnil. Odvolací soud se bezezbytku vypořádal s uplatněnými odvolacími námitkami obviněného, přičemž závěr, že námitky nejsou relevantní zcela pregnantně zdůvodnil, takže Nejvyšší soud v těchto pasážích na příslušné úvahy Vrchního soudu v Praze plně odkazuje. Vrchní soud v Praze přiznal právní validitu pouze jediné z námitek obviněného, kdy jeho jednání právně nekvalifikoval jako jednání člena organizované skupiny, kterážto okolnost podmiňuje užití vyšší trestní sazby, neboť tento právní závěr v provedených důkazech oporu neměl. V tomto ohledu rovněž vyčerpávajícím a pochybnosti nevzbuzujícím způsobem vyložil své právní úvahy, které ho ve svých důsledcích vedly k nově koncipovanému výroku o vině. Také závěry odvolacího soudu vyjádřené ve výroku o trestu a náhradě škody jsou plně odůvodněny a lze jim plně přisvědčit. Lze proto uzavřít, že nejde o situaci, kdy jsou skutkové závěry soudů v extrémním nesouladu s provedenými důkazy anebo z nich v žádné možné interpretaci odůvodnění soudních rozhodnutí nevyplývají, a kdy je nutno takovéto rozhodnutí považovat za stojící v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i čl. 90 Ústavy České republiky ( srov. usnesení ÚS z 3. 2. 2005, sp. zn. III. ÚS 578/04).
Nejvyšší soud uzavírá, že dovolací námitky obviněného tak, jak byly koncipovány a uplatněny, nejsou se shora rozvedených důvodů podřaditelné pod uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu a stojí mimo jeho rámec. Dovolatel na jedné straně deklaroval zákonný dovolací důvod dle citovaného ustanovení trestního řádu, na straně druhé konkrétně uplatnil pouze námitky, které tento zákonný dovolací důvod nenaplňují. Z těchto stručně uvedených důvodů (srov. §265i odst. 2 tr. řádu) pak Nejvyšší soud odmítl dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu. Toto rozhodnutí učinil Nejvyšší soud v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. řádu).
V Brně dne 8. března 2012
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše N o v o t n á