Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12.05.2014, sp. zn. 28 Nd 155/2014 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2014:28.ND.155.2014.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2014:28.ND.155.2014.1
sp. zn. 28 Nd 155/2014 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a JUDr. Josefa Rakovského ve věci žalobce JUDr. T. P., se sídlem v Praze 1, Dušní 22, insolvenčního správce dlužníka: Pražské stavební bytové družstvo, IČ: 000 33 243, se sídlem v Praze 5, Na Hutmance 7/300, zastoupeného Mgr. Karlem Volfem, advokátem se sídlem v Praze 5, Jindřicha Plachty 3163/28, proti žalovanému Ing. B. S. , zastoupenému JUDr. Eliškou Vranou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Na Hřebenech II 1718/8, vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 26 Cdo 1224/2014, o námitce podjatosti soudců Nejvyššího soudu, takto: Soudci Nejvyššího soudu České republiky doc. JUDr. Věra Korecká, JUDr. Miroslav Ferák, JUDr. Pavlína Brzobohatá a JUDr. Jitka Dýšková nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 26 Cdo 1224/2014. Odůvodnění: Dne 25. března 2014 bylo Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) předloženo dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. června 2013, č. j. 64 Co 301/2011-268, kterým tento soud potvrdil ve věci samé rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 1. března 2011, č. j. 11 C 121/2009-127, jímž bylo žalovanému uloženo vyklidit ve výroku specifikovanou nebytovou jednotku (garáž). Odvolací soud současně změnil výrok o nákladech řízení před soudem prvního stupně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. V rámci podaného dovolání žalovaný (čl. VII dovolání) vznesl námitku podjatosti soudců Nejvyššího soudu doc. JUDr. Věry Korecké, JUDr. Miroslava Feráka, JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové (soudců senátu 26 Cdo). Námitku podjatosti odůvodnil tím, že uvedení soudci rozhodují ve skutkově obdobných věcech v rozporu s judikaturou Ústavního soudu, přičemž důvod pro jejich vyloučení spatřuje rovněž i v jejich zainteresovanosti na výsledku projednávané věci, která má tkvět v „uhájení právních názorů jimi prezentovaných v předchozích rozhodnutích“. Podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu České republiky pro rok 2014 má žalovaným podané dovolání proti rozsudku odvolacího soudu ze dne 20. června 2013, č. j. 64 Co 301/2011-268, projednat a rozhodnout soudní oddělení 26 Cdo, v němž jsou zařazeni soudci doc. JUDr. Věra Korecká, JUDr. Miroslav Ferák, JUDr. Pavlína Brzobohatá a JUDr. Jitka Dýšková. Dle vyjádření jmenovaných soudců nemají tito k účastníkům, případě jejich zástupcům žádný vztah, rovněž nemají žádný poměr k věci a není jim známa žádná skutečnost, která by odůvodňovala pochybnost o jejich nepodjatosti. Podle §16 odst. 1 věty druhé o. s. ř. o vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu. S ohledem na vznesenou námitku podjatosti výše citovaných soudců byla věc v souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2014, předložena k rozhodnutí o vyloučení těchto soudců senátu 28 Nd. Podle §14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle §14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. října 2001, sp. zn. 29 Odo 750/2001, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročník 2002, pod číslem 48) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V úvahu přichází také vztah ekonomické závislosti. V posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti shora uvedených soudců. Uvedení soudci nemají k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům - jak vyplývá z jejich vyjádření - žádný z hlediska ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. významný vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci. Takový vztah uvedených soudců žalobce ani nenamítá, a jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům nelze dovodit ani jinak. Důvodem vyloučení soudců senátu 26 Cdo nemůže být ani ta okolnost, že určitým způsobem rozhodují jiné obdobné případy, neboť ustanovení §14 odst. 4 o. s. ř. výslovně vylučuje, aby důvodem pochybností o soudcově nepodjatosti mohly být okolnosti, které spočívají buď v postupu v řízení o projednávané věci, nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. července 1999 sp. zn. 2 Cdon 828/96, uveřejněný pod č. 33 v časopise Soudní judikatura, roč. 2000). Tato výslovná zákonná úprava nemůže být dotčena ani ojedinělým rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 18. prosince 2008 sp. zn. 4 Nd 309/2008 (jež svým významem nepřekračuje skutkové okolnosti případu), na které žalovaný poukazuje (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. ledna 2012, sp. zn. 21 Nd 9/2012, ze dne 20. března 2012, sp. zn. 20 Nd 11/2012 a sp. zn. 20 Nd 14/2012, jakož usnesení ze dne 19. listopadu 2009, sp. zn. 4 Nd 294/2009). Vzhledem k uvedenému nepovažuje Nejvyšší soud námitku podjatosti soudců senátu 26 Cdo za důvodnou (neboť z ní nevyplývají skutečnosti naplňující dikci ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř.), a proto rozhodl, že soudci Nejvyššího soudu doc. JUDr. Věra Korecká, JUDr. Miroslav Ferák, JUDr. Pavlína Brzobohatá a JUDr. Jitka Dýšková nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 26 Cdo 1224/2014. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 12. května 2014 Mgr. Petr Kraus předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/12/2014
Spisová značka:28 Nd 155/2014
ECLI:ECLI:CZ:NS:2014:28.ND.155.2014.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Podjatost
Dotčené předpisy:§14 odst. 1 o. s. ř.
§14 odst. 4 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19