ECLI:CZ:NS:2014:32.CDO.2054.2014.1
sp. zn. 32 Cdo 2054/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Miroslava Galluse v právní věci žalobkyně MIDESTA, s.r.o. , se sídlem v Brně, Čechyňská 419/14a, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 27 68 50 98, zastoupené Mgr. Jiřím Šebestou, advokátem se sídlem v Brně, Čechyňská 361/16, proti žalovanému Ing. M. V. , zastoupenému Mgr. Ivo Šotkem, advokátem se sídlem v Olomouci, Ostružnická 325/6, o zaplacení částky 4,000.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 18 C 408/2004, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. února 2013, č. j. 15 Co 838/2012-775, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 29.766,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího zástupce.
Odůvodnění:
Okresní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 27. února 2008, č. j. 18 C 408/2004-349, ve znění usnesení ze dne 3. března 2008, č. j. 18 C 408/2004-360, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 4,000.000,- Kč s příslušenstvím (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
Krajský soud v Ostravě k odvolání žalovaného v záhlaví označeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o nákladech řízení (první výrok), potvrdil jej ve vyhovujícím výroku ve věci samé (druhý výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (třetí výrok).
Proti rozsudku odvolacího soudu v celém rozsahu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení §237 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) a namítá, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Splnění předpokladu přípustnosti dovolání spatřuje v tom, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky, která v rozhodnutí dovolacího soudu nebyla vyřešena, a to „komplexní přeúvěrování bankovního úvěru a otázka zániku závazků vyplývajících z původního úvěru při přeúvěrování“. Dovolatel uvádí, že ručitelské prohlášení ke smlouvě o úvěru č. 818-0105-98 činil s vědomím a v přesvědčení, že nahrazuje původní ručitelský závazek k úvěru č. 818-0135-98 a že tento původní ručitelský závazek zaniká. Smlouva o úvěru č. 818-0105-98 však neobsahuje žádnou informaci či přílohu, ve které by byly specifikovány nedoplatky či stav „přeúvěrovávaného“ úvěru č. 818-0135-98. Dovozuje, že jednání pracovníků původního věřitele - České spořitelny, a. s. - by mohlo naplnit znaky skutkové podstaty trestného činu podvodu.
Podle ustanovení §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně zdůrazňuje, že požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle ustanovení §237 o. s. ř. (jako je tomu v projednávané věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhý odkaz na ustanovení §237 o. s. ř. nebo citace textu tohoto ustanovení (či jeho části). Jiný výklad by vedl ke zjevně nesprávnému (textu občanského soudního řádu odporujícímu) závěru, že dovolání je ve smyslu ustanovení §237 o. s. ř. přípustné vždy, vymezí-li dovolatel dovolací důvod (srov. například usnesení ze dne 16. května 2013, sp. zn. 26 Cdo 1115/2013, ze dne 23. července 2013, sp. zn. 25 Cdo 1559/2013, ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, ze dne 23. října 2013, sp. zn. 29 Cdo 2649/2013, ze dne 31. října 2013, sen. zn. 29 NSČR 97/2013, ze dne 30. ledna 2014, sen. zn. 29 ICdo 7/2014, a ze dne 9. července 2014, sp. zn. 32 Cdo 1974/2014, která jsou, stejně jako níže uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu, veřejnosti dostupná na jeho webových stránkách).
Předpoklady přípustnosti dovolání podle ustanovení §237 o. s. ř., co do otázek formulovaných dovolatelem jako otázek dovolacím soudem dosud neřešených, splněny nejsou, neboť na řešení těchto otázek napadené rozhodnutí nespočívá, tyto otázky nebyly pro rozhodnutí odvolacího určující, když odvolací soud se jimi nezabýval a ani zabývat nemusel, dospěl-li k závěru, že smlouvy o úvěru (č. 818-0133-98, č. 818-0134-98, č. 818-0056-98 a č. 818-0105-98) a ručitelské závazky žalovaného k nim (ve výši 1,000.000,- Kč ke každé z nich) jsou platnými právními úkony (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. března 2004, sp. zn. 29 Odo 1020/2003). Dovolatel pomíjí, že podle dikce ustanovení §237 o. s. ř. je podmínkou všech předpokladů přípustnosti dovolání skutečnost, že na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva napadené rozhodnutí závisí, tedy že odvolacím soudem vyřešená právní otázka je pro jeho rozhodnutí určující. Kromě toho dovolatel argumentuje ve prospěch názoru, že podpisem ručitelského prohlášení ke smlouvě o úvěru č. 818-0105-98 zanikl jeho ručitelský závazek zajišťující závazek ze smlouvy č. 818-0135-98. Předmětem řízení v projednávané věci však je nárok na plnění z ručitelského závazku ke smlouvě č. 818-0105-98, nikoliv z ručitelského závazku ke smlouvě č. 818-0135-98, který měl podle přesvědčení dovolatele zaniknout.
Zpochybňuje-li dovolatel správnost posouzení otázky své pasivní věcné legitimace s ohledem na smlouvu o úplatném převodu cenných papírů, kterou uzavřel se společností Setuza a.s., otázky aktivní věcné legitimace žalobkyně, nebylo-li mu podle jeho názoru řádně doručeno oznámení o postoupení pohledávky, a otázky jednání původního věřitele jako nikoliv rozporné se zásadami poctivého obchodního styku, pak k těmto otázkám neuvedl, který ze čtyř předpokladů přípustnosti dovolání uvedených v ustanovení §237 o. s. ř. uplatňuje. Přípustnost dovolání k těmto otázkám žádným způsobem nevymezil. To, že dovolatel má jiný názor na právní závěry odvolacího soudu, nepředstavuje způsobilé vymezení přípustnosti dovolání podle citovaného ustanovení.
Poukazoval-li dovolatel rovněž na vady řízení spočívající v tom, že odvolací soud rozhodl na základě neúplně zjištěného skutkového stavu věci a neprovedl dovolatelem navržené důkazy, jsou tyto jeho námitky irelevantní, protože podle ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Tvrzení dovolatele o vadách řízení nezahrnuje žádnou otázku procesního práva, která by splňovala předpoklady vymezené v ustanovení §237 o. s. ř.
Přestože dovolání směřuje výslovně i proti výrokům o nákladech řízení rozsudku odvolacího soudu, k těmto výrokům se nevztahuje žádná argumentace a dovolatel ani nevymezil přípustnost dovolání.
Z výše uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání proti rozsudku odvolacího soudu podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Doplnil-li dovolatel dovolání podáním ze dne 23. června 2014, doručeným soudu prvního stupně dne 26. června 2014, nemohl dovolací soud k tomuto doplnění přihlédnout, neboť bylo učiněno po uplynutí lhůty k dovolání (srov. ustanovení §242 odst. 4 o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (srov. ustanovení §243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 19. listopadu 2014
JUDr. Hana Gajdzioková
předsedkyně senátu