Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29.04.2014, sp. zn. 4 Tdo 239/2014 [ usnesení / výz-C ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2014:4.TDO.239.2014.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz

Podvod

ECLI:CZ:NS:2014:4.TDO.239.2014.1
sp. zn. 4 Tdo 239/2014-130 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. dubna 2014 o dovolání obviněných 1) J. V. , 2) Mgr. A. V. , 3) V. V. , proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. 9. 2013, sp. zn. 2 To 38/2013, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 46 T 7/2009, takto: Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného J. V. odmítá . Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného Mgr. A. V. odmítá . Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného V. V. odmítá . Odůvodnění: Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 19. 11. 2012, sp. zn. 46 T 7/2009, ve znění usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. 11. 2013 a ze dne 6. 12. 2013, sp. zn. 46 T 7/2009, byli obvinění J. V., Mgr. A. V. a V. V. uznáni vinnými ze spáchání: - obviněný J. V. zločinu úvěrového podvodu podle §211 odst. 1, odst. 6 tr. zákoníku (body 1 a 2 rozsudku), pokusu zločinu podvodu podle §21 odst. 1, §209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku (bod 3 rozsudku) a organizátorství pokusu zločinu podvodu podle §21 odst. 1, §24 odst. 1 písm. a), §209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku (bod 4 rozsudku), - obviněný Mgr. A. V. pokusu zločinu podvodu podle §21 odst. 1, §209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku a pomoci k pokusu zločinu podvodu podle §21 odst. 1, §24 odst. 1 písm. c), §209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku, - obviněný V. V. pokusu zločinu podvodu podle §21 odst. 1, §209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku. Uvedeného jednání se obvinění podle skutkové věty výroku o vině uvedeného rozsudku dopustili tím, že: 1. obviněný J. V. jako jediný jednatel společnosti SWISSPORT, s.r.o., se sídlem Brno, Dobrovského 867/42, IČO: 60721847 (dále jen SWISSPORT), jednající od počátku se záměrem vylákat od poškozené společnosti GE Money Bank, a.s., se sídlem Vyskočilova 1422/1a, Praha 4, IČ: 25672720 (dále jen GE Money Bank), financování formou revolvingového úvěru, a to prostřednictvím deklarování nepravdivých skutečností týkajících se zajištění úvěru, předložením neexistujících pohledávek společnosti SWISSPORT za účelem jejich zastavení, následně úvěrové prostředky vyčerpat a tyto ve sjednaných termínech ani později nevrátit, dne 28.1.2005 v B., v budově pobočky G. M. B. v B. na L. ulici jako statutární zástupce společnosti SWISSPORT, podal žádost o poskytnutí revolvingového úvěru za účelem profinancovávání existujících pohledávek společnosti SWISSPORT za jejími obchodními partnery a následně dne 21.2.2005 v B. uzavřel se společností GE Money Bank Smlouvu o revolvingovém úvěru, dle které banka jako úvěrový věřitel poskytla společnosti SWISSPORT úvěr ve výši maximální nepřekročitelné částky pro opakované čerpání do 54.000.000 Kč, který se společnost SWISSPORT jako úvěrový dlužník zavázala splatit do 28.2.2006, přičemž úrokové období bylo stanoveno jako měsíční a poskytnuté úvěrové prostředky měly být čerpány z účtu a účet, ze kterého byl úvěr poskytnut a na který měl být úvěr formou zápočtu z účtu splácen, je účet, a současně uzavřel dne 21.2.2005 za účelem zajištění úvěru zástavním právem k pohledávkám společnosti SWISSPORT se společností GE Money Bank Smlouvu o zřízení zástavního práva k pohledávkám, na kterou následně navazovala Zástavní smlouva k pohledávkám a ze dne 27.7.2006 uzavřená za společnost SHER-WOOD hockey, s.r.o., se sídlem Brno, Střed, Příkop 843/4, IČ: 60721847 (dále jen SHER-WOOD hockey), dříve SWISSPORT, přičemž nedílnou součástí této smlouvy jsou Přílohy č. 1 stanovící seznam pohledávek, podle kterých obžalovaný předkládal na základě zástavních smluv k zástavě úvěrovému věřiteli pohledávky vůči dlužníkům: Tesco Stores ČR, a.s., se sídlem Praha 10, Vršovická 1527/68b, IČ: 45308314 (dále TESCO), AHOLD Czech Republic, a.s., se sídlem Brno, Slavíčkova 1a, IČ: 44012373 (dále AHOLD), SPAR Česká obchodní společnost, s.r.o., se sídlem Praha 10, Nákupní 389/1, IČ: 45023093 (dále SPAR), MAKRO Cash&Carry ČR, s.r.o., se sídlem Praha 5, Jeremiášova 1249/7, IČ: 26450691 (dále MAKRO), A.P.S. SPORT, s.r.o., se sídlem Brno, Dusíkova 1, IČ: 26927683 (dále A.P.S. SPORT), FREETIMEX AG, Mgr. P. V. s místem podnikání Brno, Jírovcova 46, IČ: 14627108 (dále Mgr. V.), AHOLD Retail SK, IČO 35818913 (dále AHOLD Retail SK), GARPTIMEX, a.s., se sídlem Brno, Mečířova 2242/40, IČ: 26975351 (dále GARPTIMEX), METRO Cash&Carry Slovakia, s.r.o., IČO 35772841 (dále METRO), COOPER Establishment, se sídlem Am Schragen Weg 14, Postfach 1618, Fl-9490, Vaduz (dále COOPER), STAR SPORT, s.r.o., se sídlem Horná 20, Šaĺa, Slovenská republika, IČO 36537730 (dále STAR SPORT), AHOLD PL (dále AHOLD PL) , JVT TRADE, s.r.o., se sídlem Brno, Nerudova 2, IČ: 26905469 (dále JVT TRADE), dle následujících seznamů: Seznam zastavených pohledávek ze dne 1. 3. 2005:
Poř. číslo Variabilní symbol Dlužník Datum Částka
1. TESCO STORES ČR 02.11.2004 985,-Kč
2. TESCO STORES ČR 03.11.2004 1 245 780,-Kč
3. TESCO STORES ČR 04.11.2004 1 920 580,-Kč
4. TESCO STORES ČR 08.11.2004 1 730 240,-Kč
5. TESCO STORES ČR 10.11.2004 1 130 256,-Kč
6. TESCO STORES SR 20.12.2004 1 140 590,-Kč
7. TESCO STORES SR 21.12.2004 840 860,-Kč
8. TESCO STORES SR 22.12.2004 805 320,-Kč
9. TESCO STORES ČR 10.11.2004 675 280,-Kč
10. TESCO STORES ČR 10.11.2004 1 130 420,-Kč
11. TESCO STORES ČR 11.11.2004 1 010 340,-Kč
12. TESCO STORES ČR 12.11.2004 1 095 900,-Kč
13. TESCO STORES ČR 10.12.2004 936 850,-Kč
14. AHOLD ČR 29.12.2004 440 235,-Kč
15. AHOLD ČR 29.12.2004 470 280,-Kč
16. AHOLD ČR 29.12.2004 464 780,-Kč
17. TESCO STORES ČR 13.12.2004 672 110,-Kč
18. TESCO STORES ČR 13.12.2004 1 052 340,-Kč
19. TESCO STORES SR 22.12.2004 1 005 320,-Kč
20. TESCO STORES ČR 13.12.2004 475 640,-Kč
21. SPAR 23.11.2004 1 424 256,-Kč
22. SPAR 29.11.2004 2 506 850,-Kč
23. SPAR 30.11.2004 375 860,-Kč
24. TESCO STORES SR 22.12.2004 1 140 580,-Kč
25. SPAR 02.12.2004 482 920,-Kč
26. SPAR 03.12.2004 1 112 310,-Kč
27. SPAR 03.12.2004 852 680,-Kč
28. TESCO STORES ČR 22.12.2004 1 590 420,-Kč
29. TESCO STORES ČR 22.12.2004 1 498 565,-Kč
30. TESCO STORES ČR 22.12.2004 1 710 111,-Kč
31. TESCO STORES SR 17.01.2005 1 295 350,-Kč
32. TESCO STORES SR 19.01.2005 1 770 680,-Kč
33. AHOLD ČR 13.01.2005 1 110 450,-Kč
34. TESCO STORES ČR 22.12.2004 1 390 360,-Kč
35. TESCO STORES ČR 22.12.2004 1 580 320,-Kč
36. TESCO STORES ČR 22.12.2004 1 230 450,-Kč
37. SPAR 09.12.2004 569 280,-Kč
Seznam zastavených pohledávek ze dne 1. 4. 2005:
Poř. číslo Variabilní symbol Dlužník Datum Částka
1. MAKRO CaC 25.02.2005 650 150,-Kč
2. MAKRO CaC 04.03.2005 985 250,-Kč
3. MAKRO CaC 07.03.2005 850 200,-Kč
4. MAKRO CaC 10.03.2005 920 350,-Kč
5. TESCO STORES ČR 10.11.2004 1 130 256,-Kč
6. TESCO STORES SR 20.12.2004 1 140 590,-Kč
7. TESCO STORES SR 21.12.2004 840 860,-Kč
8. TESCO STORES SR 22.12.2004 805 320,-Kč
9. MAKRO CaC 14.03.2005 725 550,-Kč
10. MAKRO CaC 16.03.2005 950 500,-Kč
11. MAKRO CaC 18.03.2005 1 140 150,-Kč
12. MAKRO CaC 21.03.2005 1 110 250,-Kč
13. TESCO STORES ČR 10.12.2004 936 850,-Kč
14. AHOLD ČR 29.12.2004 440 235,-Kč
15. AHOLD ČR 29.12.2004 470 280,-Kč
16. AHOLD ČR 29.12.2004 464 780,-Kč
17. TESCO STORES ČR 13.12.2004 672 110,-Kč
18. TESCO STORES ČR 13.12.2004 1 052 340,-Kč
19. TESCO STORES SR 22.12.2004 1 005 320,-Kč
20. TESCO STORES ČR 13.12.2004 475 640,-Kč
21. A.P.S. SPORT 01.04.2005 1 450 200,-Kč
22. A.P.S. SPORT 01.04.2005 1 150 860,-Kč
23. A.P.S. SPORT 01.04.2005 1 720 540,-Kč
24. TESCO STORES SR 22.12.2004 1 140 580,-Kč
25. A.P.S. SPORT 16.03.2005 1 220 400,-Kč
26. A.P.S. SPORT 16.03.2005 1 300 450,-Kč
27. A.P.S. SPORT 16.03.2005 1 115 000,-Kč
28. TESCO STORES ČR 22.12.2004 1 590 420,-Kč
29. TESCO STORES ČR 22.12.2004 1 498 565,-Kč
30. TESCO STORES ČR 22.12.2004 1 710 111,-Kč
31. TESCO STORES SR 17.01.2005 1 295 350,-Kč
32. TESCO STORES SR 19.01.2005 1 770 680,-Kč
33. AHOLD ČR 13.01.2005 1 110 450,-Kč
34. TESCO STORES ČR 22.12.2004 1 390 360,-Kč
35. TESCO STORES ČR 22.12.2004 1 580 320,-Kč
36. TESCO STORES ČR 22.12.2004 1 230 450,-Kč
37. A.P.S. SPORT 01.04.2005 1 200 790,-Kč
Seznam zastavených pohledávek ze dne 1. 5. 2005:
Poř. číslo Variabilní symbol Dlužník Datum Částka
1. MAKRO CaC 25.02.2005 650 150,-Kč
2. MAKRO CaC 04.03.2005 985 250,-Kč
3. MAKRO CaC 07.03.2005 850 200,-Kč
4. MAKRO CaC 10.03.2005 920 350,-Kč
5. TESCO STORES ČR 21.04.2005 956 250,-Kč
6. TESCO STORES ČR 22.04.2005 725 890,-Kč
7. TESCO STORES ČR 20.04.2005 890 200,-Kč
8. TESCO STORES ČR 22.04.2005 1 010 250,-Kč
9. MAKRO CaC 14.03.2005 725 550,-Kč
10. MAKRO CaC 16.03.2005 950 500,-Kč
11. MAKRO CaC 18.03.2005 1 140 150,-Kč
12. MAKRO CaC 21.03.2005 1 110 250,-Kč
13. TESCO STORES ČR 22.04.2005 1 140 280,-Kč
14. TESCO STORES ČR 22.04.2005 920 270,-Kč
15. SPAR 25.04.2005 1 110 285,-Kč
16. SPAR 25.04.2005 910 245,-Kč
17. SPAR 25.04.2005 840 555,-Kč
18. SPAR 25.04.2005 987 650,-Kč
19. SPAR 25.04.2005 1 240 890,-Kč
20. SPAR 25.04.2005 1 310 240,-Kč
21. A.P.S. SPORT 01.04.2005 1 450 200,-Kč
22. A.P.S. SPORT 01.04.2005 1 150 860,-Kč
23. A.P.S. SPORT 01.04.2005 1 720 540,-Kč
24. TESCO STORES ČR 22.04.2005 1 005 695,-Kč
25. A.P.S. SPORT 16.03.2005 1 220 400,-Kč
26. A.P.S. SPORT 16.03.2005 1 300 450,-Kč
27. A.P.S. SPORT 16.03.2005 1 115 000,-Kč
28. SPAR 26.04.2005 1 022 580,-Kč
29. SPAR 26.04.2005 955 655,-Kč
30. SPAR 26.04.2005 1 157 896,-Kč
31. SPAR 26.04.2005 1 325 455,-Kč
32. SPAR 26.04.2005 889 520,-Kč
33. AHOLD ČR 13.01.2005 1 110 450,-Kč
34. TESCO STORES ČR 22.04.2005 1 115 475,-Kč
35. TESCO STORES ČR 22.04.2005 796 580,-Kč
36. TESCO STORES ČR 22.04.2005 885 470,-Kč
37. A.P.S. SPORT 01.04.2005 1 200 790,-Kč
Seznam zastavených pohledávek ze dne 1. 6. 2005:
Poř. číslo Variabilní symbol Dlužník Datum Částka
1. MAKRO CaC 25.02.2005 650 150,-Kč
2. MAKRO CaC 04.03.2005 985 250,-Kč
3. MAKRO CaC 07.03.2005 850 200,-Kč
4. MAKRO CaC 10.03.2005 920 350,-Kč
5. TESCO STORES ČR 21.04.2005 956 250,-Kč
6. TESCO STORES ČR 22.04.2005 725 890,-Kč
7. TESCO STORES ČR 20.04.2005 890 200,-Kč
8. TESCO STORES ČR 22.04.2005 1 010 250,-Kč
9. MAKRO CaC 14.03.2005 725 550,-Kč
10. MAKRO CaC 16.03.2005 950 500,-Kč
11. MAKRO CaC 18.03.2005 1 140 150,-Kč
12. MAKRO CaC 21.03.2005 1 110 250,-Kč
13. TESCO STORES ČR 22.04.2005 1 140 280,-Kč
14. TESCO STORES ČR 22.04.2005 920 270,-Kč
15. SPAR 25.04.2005 1 110 285,-Kč
16. SPAR 25.04.2005 910 245,-Kč
17. SPAR 25.04.2005 840 555,-Kč
18. SPAR 25.04.2005 987 650,-Kč
19. SPAR 25.04.2005 1 240 890,-Kč
20. SPAR 25.04.2005 1 310 240,-Kč
21. A.P.S. SPORT 01.06.2005 2 465 680,-Kč
22. A.P.S. SPORT 01.06.2005 695 466,-Kč
23. Mgr. V. 01.06.2005 2 130 000,-Kč
24. TESCO STORES ČR 22.04.2005 1 005 695,-Kč
25. Mgr. V. 01.06.2005 2 130 000,-Kč
26. Mgr. V. 01.06.2005 1 491 000,-Kč
27. SPAR 26.04.2005 1 022 580,-Kč
28. SPAR 26.04.2005 955 655,-Kč
29. SPAR 26.04.2005 1 157 896,-Kč
30. SPAR 26.04.2005 1 325 455,-Kč
31. SPAR 26.04.2005 889 520,-Kč
32. Mgr. V. 01.06.2005 1 171 500,-Kč
33. TESCO STORES ČR 22.04.2005 1 115 475,-Kč
34. TESCO STORES ČR 22.04.2005 796 580,-Kč
35. TESCO STORES ČR 22.04.2005 885 470,-Kč
Seznam zastavených pohledávek ze dne 29. 6. 2005:
Poř. číslo Variabilní symbol Dlužník Datum Částka
1. MAKRO CaC 08.06.2005 323 566,-Kč
2. MAKRO CaC 04.03.2005 985 250,-Kč
3. MAKRO CaC 07.03.2005 850 200,-Kč
4. MAKRO CaC 10.03.2005 920 350,-Kč
5. TESCO STORES ČR 21.04.2005 956 250,-Kč
6. TESCO STORES ČR 22.04.2005 725 890,-Kč
7. TESCO STORES ČR 20.04.2005 890 200,-Kč
8. TESCO STORES ČR 22.04.2005 1 010 250,-Kč
9. MAKRO CaC 14.03.2005 725 550,-Kč
10. MAKRO CaC 16.03.2005 950 500,-Kč
11. MAKRO CaC 18.03.2005 1 140 150,-Kč
12. MAKRO CaC 21.03.2005 1 110 250,-Kč
13. TESCO STORES ČR 22.04.2005 1 140 280,-Kč
14. TESCO STORES ČR 22.04.2005 920 270,-Kč
15. SPAR 25.04.2005 1 110 285,-Kč
16. SPAR 25.04.2005 910 245,-Kč
17. SPAR 25.04.2005 840 555,-Kč
18. SPAR 25.04.2005 987 650,-Kč
19. SPAR 25.04.2005 1 240 890,-Kč
20. SPAR 25.04.2005 1 310 240,-Kč
21. A.P.S. SPORT 01.06.2005 2 465 680,-Kč
22. A.P.S. SPORT 01.06.2005 695 466,-Kč
23. Mgr. V. 01.06.2005 2 130 000,-Kč
24. TESCO STORES ČR 22.04.2005 1 005 695,-Kč
25. Mgr. V. 01.06.2005 2 130 000,-Kč
26. Mgr. V. 01.06.2005 1 491 000,-Kč
27. SPAR 26.04.2005 1 022 580,-Kč
28. SPAR 26.04.2005 955 655,-Kč
29. SPAR 26.04.2005 1 157 896,-Kč
30. SPAR 26.04.2005 1 325 455,-Kč
31. SPAR 26.04.2005 889 520,-Kč
32. Mgr. V. 01.06.2005 1 171 500,-Kč
33. TESCO STORES ČR 22.04.2005 1 115 475,-Kč
34. TESCO STORES ČR 22.04.2005 796 580,-Kč
35. TESCO STORES ČR 22.04.2005 885 470,-Kč
36. MAKRO CaC 08.06.2005 485 655,-Kč
37. MAKRO CaC 08.06.2005 525 485,-Kč
38. MAKRO CaC 08.06.2005 575 895,-Kč
39. AHOLD ČR 15.06.2005 548 755,-Kč
40. AHOLD ČR 15.06.2005 458 950,-Kč
Seznam zastavených pohledávek ze dne 29. 7. 2005:
Poř. číslo Variabilní symbol Dlužník Datum Částka
1. MAKRO CaC 08.06.2005 323 566,-Kč
2. AHOLD ČR 19.07.2005 685 450,-Kč
3. AHOLD ČR 21.07.2005 785 455,-Kč
4. AHOLD ČR 25.07.2005 805 485,-Kč
5. TESCO STORES ČR 21.04.2005 956 250,-Kč
6. TESCO STORES ČR 22.04.2005 725 890,-Kč
7. TESCO STORES ČR 20.04.2005 890 200,-Kč
8. TESCO STORES ČR 22.04.2005 1 010 250,-Kč
9. AHOLD Retail SK 27.07.2005 925 680,-Kč
10. AHOLD Retail SK 27.07.2005 895 755,-Kč
11. AHOLD Retail SK 28.07.2005 985 655,-Kč
12. AHOLD Retail SK 28.07.2005 795 850,-Kč
13. TESCO STORES ČR 22.04.2005 1 140 280,-Kč
14. TESCO STORES ČR 22.04.2005 920 270,-Kč
15. SPAR 25.04.2005 1 110 285,-Kč
16. SPAR 25.04.2005 910 245,-Kč
17. SPAR 25.04.2005 840 555,-Kč
18. SPAR 25.04.2005 987 650,-Kč
19. SPAR 25.04.2005 1 240 890,-Kč
20. SPAR 25.04.2005 1 310 240,-Kč
21. A.P.S. SPORT 01.06.2005 2 465 680,-Kč
22. A.P.S. SPORT 01.06.2005 695 466,-Kč
23. Mgr. V. 01.06.2005 2 130 000,-Kč
24. TESCO STORES ČR 22.04.2005 1 005 695,-Kč
25. Mgr. V. 01.06.2005 2 130 000,-Kč
26. Mgr. V. 01.06.2005 1 491 000,-Kč
27. SPAR 26.04.2005 1 022 580,-Kč
28. SPAR 26.04.2005 955 655,-Kč
29. SPAR 26.04.2005 1 157 896,-Kč
30. SPAR 26.04.2005 1 325 455,-Kč
31. SPAR 26.04.2005 889 520,-Kč
32. Mgr. V. 01.06.2005 1 171 500,-Kč
33. TESCO STORES ČR 22.04.2005 1 115 475,-Kč
34. TESCO STORES ČR 22.04.2005 796 580,-Kč
35. TESCO STORES ČR 22.04.2005 885 470,-Kč
36. MAKRO CaC 08.06.2005 485 655,-Kč
37. MAKRO CaC 08.06.2005 525 485,-Kč
38. MAKRO CaC 08.06.2005 575 895,-Kč
39. AHOLD ČR 15.06.2005 548 755,-Kč
40. AHOLD ČR 15.06.2005 458 950,-Kč
41. AHOLD Retail SK 28.07.2005 825 455,-Kč
Seznam zastavených pohledávek ze dne 1. 9. 2005:
Poř. číslo Variabilní symbol Dlužník Datum Částka
1. MAKRO CaC 08.06.2005 323 566,-Kč
2. AHOLD ČR 19.07.2005 685 450,-Kč
3. AHOLD ČR 21.07.2005 785 455,-Kč
4. AHOLD ČR 25.07.2005 805 485,-Kč
5. MAKRO CaC 25.08.2005 1 325 678,-Kč
6. MAKRO CaC 25.08.2005 1 314 076,-Kč
7. MAKRO CaC 25.08.2005 1 337 281,-Kč
8. MAKRO CaC 25.08.2005 1 227 920,-Kč
9. AHOLD Retail SK 27.07.2005 925 680,-Kč
10. AHOLD Retail SK 27.07.2005 895 755,-Kč
11. AHOLD Retail SK 28.07.2005 985 655,-Kč
12. AHOLD Retail SK 28.07.2005 795 850,-Kč
13. MAKRO CaC 25.08.2005 1 423 437,-Kč
14. MAKRO CaC 25.08.2005 1 147 952,-Kč
15. MAKRO CaC 25.08.2005 1 503 405,-Kč
16. MAKRO CaC 25.08.2005 1 686 814,-Kč
17. MAKRO CaC 25.08.2005 1 325 678,-Kč
18. MAKRO CaC 25.08.2005 964 543,-Kč
19. MAKRO CaC 29.08.2005 796 692,-Kč
20. MAKRO CaC 29.08.2005 729 077,-Kč
21. A.P.S. SPORT 01.06.2005 2 465 680,-Kč
22. A.P.S. SPORT 01.06.2005 695 466,-Kč
23. Mgr. V. 01.06.2005 2 130 000,-Kč
24. MAKRO CaC 29.08.2005 864 308,-Kč
25. Mgr. V. 01.06.2005 2 130 000,-Kč
26. Mgr. V. 01.06.2005 1 491 000,-Kč
27. MAKRO CaC 29.08.2005 712 440,-Kč
28. MAKRO CaC 29.08.2005 880 944,-Kč
29. MAKRO CaC 29.08.2005 796 692,-Kč
30. MAKRO CaC 29.08.2005 793 479,-Kč
31. MAKRO CaC 29.08.2005 979 780,-Kč
32. Mgr. V. 01.06.2005 1 171 500,-Kč
33. AHOLD Retail SK 01.09.2005 2 032 560,-Kč
34. AHOLD Retail SK 01.09.2005 677 520,-Kč
35. AHOLD Retail SK 01.09.2005 1 355 040,-Kč
36. MAKRO CaC 08.06.2005 485 655,-Kč
37. MAKRO CaC 08.06.2005 525 485,-Kč
38. MAKRO CaC 08.06.2005 575 895,-Kč
39. AHOLD ČR 15.06.2005 548 755,-Kč
40. AHOLD ČR 15.06.2005 458 950,-Kč
41. AHOLD Retail SK 28.07.2005 825 455,-Kč
42. MAKRO CaC 29.08.2005 793 479,-Kč
43. MAKRO CaC 29.08.2005 607 179,-Kč
44. MAKRO CaC 31.08.2005 532 199,-Kč
45. MAKRO CaC 31.08.2005 487 122,-Kč
46. MAKRO CaC 31.08.2005 577 277,-Kč
47. MAKRO CaC 31.08.2005 532 199,-Kč
48. MAKRO CaC 31.08.2005 528 986,-Kč
49. MAKRO CaC 31.08.2005 472 818,-Kč
50. MAKRO CaC 31.08.2005 585 154,-Kč
51. MAKRO CaC 31.08.2005 528 986,-Kč
52. MAKRO CaC 31.08.2005 653 187,-Kč
53. MAKRO CaC 31.08.2005 404 786,-Kč
54. AHOLD Retail SK 01.09.2005 1 355 040,-Kč
55. AHOLD Retail SK 01.09.2005 677 520,-Kč
56. AHOLD Retail SK 01.09.2005 677 520,-Kč
Seznam zastavených pohledávek ze dne 3. 10. 2005:
Poř. číslo Variabilní symbol Dlužník Datum Částka
1. MAKRO CaC 08.06.2005 323 566,-Kč
2. AHOLD ČR 19.07.2005 685 450,-Kč
3. AHOLD ČR 21.07.2005 785 455,-Kč
4. AHOLD ČR 25.07.2005 805 485,-Kč
5. MAKRO CaC 25.08.2005 1 325 678,-Kč
6. MAKRO CaC 25.08.2005 1 314 076,-Kč
7. MAKRO CaC 25.08.2005 1 337 281,-Kč
8. MAKRO CaC 25.08.2005 1 227 920,-Kč
9. AHOLD Retail SK 27.07.2005 925 680,-Kč
10. AHOLD Retail SK 27.07.2005 895 755,-Kč
11. AHOLD Retail SK 28.07.2005 985 655,-Kč
12. AHOLD Retail SK 28.07.2005 795 850,-Kč
13. MAKRO CaC 25.08.2005 1 423 437,-Kč
14. MAKRO CaC 25.08.2005 1 147 952,-Kč
15. MAKRO CaC 25.08.2005 1 503 405,-Kč
16. MAKRO CaC 25.08.2005 1 686 814,-Kč
17. MAKRO CaC 25.08.2005 1 325 678,-Kč
18. MAKRO CaC 25.08.2005 964 543,-Kč
19. MAKRO CaC 29.08.2005 796 692,-Kč
20. MAKRO CaC 29.08.2005 729 077,-Kč
21. A.P.S. SPORT 03.10.2005 2 102 968,-Kč
22. A.P.S. SPORT 03.10.2005 2 139 620,-Kč
23. A.P.S. SPORT 03.10.2005 1 349 460,-Kč
24. MAKRO CaC 29.08.2005 864 308,-Kč
25. A.P.S. SPORT 03.10.2005 1 845 095,-Kč
26. A.P.S. SPORT 03.10.2005 1 428 595,-Kč
27. MAKRO CaC 29.08.2005 712 440,-Kč
28. MAKRO CaC 29.08.2005 880 944,-Kč
29. MAKRO CaC 29.08.2005 796 692,-Kč
30. MAKRO CaC 29.08.2005 793 479,-Kč
31. MAKRO CaC 29.08.2005 979 780,-Kč
32. AHOLD ČR 30.09.2005 1 842 644,-Kč
33. AHOLD Retail SK 01.09.2005 2 032 560,-Kč
34. AHOLD Retail SK 01.09.2005 677 520,-Kč
35. AHOLD Retail SK 01.09.2005 1 355 040,-Kč
36. MAKRO CaC 08.06.2005 485 655,-Kč
37. MAKRO CaC 08.06.2005 525 485,-Kč
38. MAKRO CaC 08.06.2005 575 895,-Kč
39. AHOLD ČR 15.06.2005 548 755,-Kč
40. AHOLD ČR 15.06.2005 458 950,-Kč
41. AHOLD Retail SK 28.07.2005 825 455,-Kč
42. MAKRO CaC 29.08.2005 793 479,-Kč
43. MAKRO CaC 29.08.2005 601 179,-Kč
44. MAKRO CaC 31.08.2005 532 199,-Kč
45. MAKRO CaC 31.08.2005 487 122,-Kč
46. MAKRO CaC 31.08.2005 577 277,-Kč
47. MAKRO CaC 31.08.2005 532 199,-Kč
48. MAKRO CaC 31.08.2005 528 986,-Kč
49. MAKRO CaC 31.08.2005 472 818,-Kč
50. MAKRO CaC 31.08.2005 585 154,-Kč
51. MAKRO CaC 31.08.2005 528 986,-Kč
52. MAKRO CaC 31.08.2005 653 187,-Kč
53. MAKRO CaC 31.08.2005 404 786,-Kč
54. AHOLD Retail SK 01.09.2005 1 355 040,-Kč
55. AHOLD Retail SK 01.09.2005 677 520,-Kč
56. AHOLD Retail SK 01.09.2005 677 520,-Kč
57. AHOLD ČR 30.09.2005 1 014 166,-Kč
58. AHOLD ČR 30.09.2005 2 671 122,-Kč
59. AHOLD ČR 30.09.2005 1 446 434,-Kč
60. AHOLD ČR 30.09.2005 2 238 855,-Kč
61. AHOLD ČR 30.09.2005 1 842 644,-Kč
62. AHOLD ČR 30.09.2005 1 425 728,-Kč
Seznam zastavených pohledávek ze dne 1. 11. 2005:
Poř. číslo Variabilní symbol Dlužník Datum Částka
1. SPAR 30.10.2005 1 638 273,-Kč
2. AHOLD ČR 19.07.2005 685 450,-Kč
3. AHOLD ČR 21.07.2005 785 455,-Kč
4. AHOLD ČR 25.07.2005 805 485,-Kč
5. MAKRO CaC 25.08.2005 1 325 678,-Kč
6. MAKRO CaC 25.08.2005 1 314 076,-Kč
7. MAKRO CaC 25.08.2005 1 337 281,-Kč
8. MAKRO CaC 25.08.2005 1 227 920,-Kč
9. AHOLD Retail SK 27.07.2005 925 680,-Kč
10. AHOLD Retail SK 27.07.2005 895 755,-Kč
11. AHOLD Retail SK 28.07.2005 985 655,-Kč
12. AHOLD Retail SK 28.07.2005 795 850,-Kč
13. MAKRO CaC 25.08.2005 1 423 437,-Kč
14. MAKRO CaC 25.08.2005 1 147 952,-Kč
15. MAKRO CaC 25.08.2005 1 503 405,-Kč
16. MAKRO CaC 25.08.2005 1 686 814,-Kč
17. MAKRO CaC 25.08.2005 1 325 678,-Kč
18. MAKRO CaC 25.08.2005 964 543,-Kč
19. MAKRO CaC 29.08.2005 796 692,-Kč
20. MAKRO CaC 29.08.2005 729 077,-Kč
21. GARPTIMEX 01.11.2005 2 102 968,-Kč
22. GARPTIMEX 01.11.2005 2 139 620,-Kč
23. GARPTIMEX 01.11.2005 1 349 460,-Kč
24. MAKRO CaC 29.08.2005 864 308,-Kč
25. GARPTIMEX 01.11.2005 1 845 095,-Kč
26. GARPTIMEX 01.11.2005 1 428 595,-Kč
27. MAKRO CaC 29.08.2005 712 440,-Kč
28. MAKRO CaC 29.08.2005 880 944,-Kč
29. MAKRO CaC 29.08.2005 796 692,-Kč
30. MAKRO CaC 29.08.2005 793 479,-Kč
31. MAKRO CaC 29.08.2005 979 780,-Kč
32. AHOLD ČR 30.09.2005 1 842 644,-Kč
33. AHOLD Retail SK 01.09.2005 2 032 560,-Kč
34. AHOLD Retail SK 01.09.2005 677 520,-Kč
35. AHOLD Retail SK 01.09.2005 1 355 040,-Kč
36. SPAR 30.10.2005 1 310 904,-Kč
37. AHOLD Retail SK 28.07.2005 825 455,-Kč
38. MAKRO CaC 29.08.2005 793 479,-Kč
39. MAKRO CaC 29.08.2005 607 179,-Kč
40. MAKRO CaC 31.08.2005 532 199,-Kč
41. MAKRO CaC 31.08.2005 487 122,-Kč
42. MAKRO CaC 31.08.2005 577 277,-Kč
43. MAKRO CaC 31.08.2005 532 199,-Kč
44. MAKRO CaC 31.08.2005 528 986,-Kč
45. MAKRO CaC 31.08.2005 472 818,-Kč
46. MAKRO CaC 31.08.2005 585 154,-Kč
47. MAKRO CaC 31.08.2005 528 986,-Kč
48. MAKRO CaC 31.08.2005 653 187,-Kč
49. MAKRO CaC 31.08.2005 404 786,-Kč
50. AHOLD Retail SK 01.09.2005 1 355 040,-Kč
51. AHOLD Retail SK 01.09.2005 677 520,-Kč
52. AHOLD Retail SK 01.09.2005 677 520,-Kč
53. AHOLD ČR 30.09.2005 1 014 166,-Kč
54. AHOLD ČR 30.09.2005 2 671 122,-Kč
55. AHOLD ČR 30.09.2005 1 446 434,-Kč
56. AHOLD ČR 30.09.2005 2 238 855,-Kč
57. AHOLD ČR 30.09.2005 1 842 644,-Kč
58. AHOLD ČR 30.09.2005 1 425 728,-Kč
Seznam zastavených pohledávek ze dne 1. 12. 2005:
Poř. číslo Variabilní symbol Dlužník Datum Částka
1. SPAR 30.10.2005 1 638 273,-Kč
2. METRO CaC 29.11.2005 3 355 258,-Kč
3. METRO CaC 29.11.2005 3 355 258,-Kč
4. MAKRO CaC 25.08.2005 1 325 678,-Kč
5. MAKRO CaC 25.08.2005 1 314 076,-Kč
6. MAKRO CaC 25.08.2005 1 337 281,-Kč
7. MAKRO CaC 25.08.2005 1 227 920,-Kč
8. MAKRO CaC 25.08.2005 1 423 437,-Kč
9. MAKRO CaC 25.08.2005 1 147 952,-Kč
10. MAKRO CaC 25.08.2005 1 503 405,-Kč
11. MAKRO CaC 25.08.2005 1 686 814,-Kč
12. MAKRO CaC 25.08.2005 1 325 678,-Kč
13. MAKRO CaC 25.08.2005 964 543,-Kč
14. MAKRO CaC 29.08.2005 796 692,-Kč
15. MAKRO CaC 29.08.2005 729 077,-Kč
16. GARPTIMEX 01.11.2005 2 102 968,-Kč
17. GARPTIMEX 01.11.2005 2 139 620,-Kč
18. GARPTIMEX 01.11.2005 1 349 460,-Kč
19. MAKRO CaC 29.08.2005 864 308,-Kč
20. GARPTIMEX 01.11.2005 1 845 095,-Kč
21. GARPTIMEX 01.11.2005 1 428 595,-Kč
22. MAKRO CaC 29.08.2005 712 440,-Kč
23. MAKRO CaC 29.08.2005 880 944,-Kč
24. MAKRO CaC 29.08.2005 796 692,-Kč
25. MAKRO CaC 29.08.2005 793 479,-Kč
26. MAKRO CaC 29.08.2005 979 780,-Kč
27. AHOLD ČR 30.09.2005 1 842 644,-Kč
28. AHOLD Retail SK 01.09.2005 2 032 560,-Kč
29. AHOLD Retail SK 01.09.2005 677 520,-Kč
30. AHOLD Retail SK 01.09.2005 1 355 040,-Kč
31. SPAR 30.10.2005 1 310 904,-Kč
32. MAKRO CaC 29.08.2005 793 479,-Kč
33. MAKRO CaC 29.08.2005 607 179,-Kč
34. MAKRO CaC 31.08.2005 532 199,-Kč
35. MAKRO CaC 31.08.2005 487 122,-Kč
36. MAKRO CaC 31.08.2005 577 277,-Kč
37. MAKRO CaC 31.08.2005 532 199,-Kč
38. MAKRO CaC 31.08.2005 528 986,-Kč
39. MAKRO CaC 31.08.2005 472 818,-Kč
40. MAKRO CaC 31.08.2005 585 154,-Kč
41. MAKRO CaC 31.08.2005 528 986,-Kč
42. MAKRO CaC 31.08.2005 653 187,-Kč
43. MAKRO CaC 31.08.2005 404 786,-Kč
44. AHOLD Retail SK 01.09.2005 1 355 040,-Kč
45. AHOLD Retail SK 01.09.2005 677 520,-Kč
46. AHOLD Retail SK 01.09.2005 677 520,-Kč
47. AHOLD ČR 30.09.2005 1 014 166,-Kč
48. AHOLD ČR 30.09.2005 2 671 122,-Kč
49. AHOLD ČR 30.09.2005 1 446 434,-Kč
50. AHOLD ČR 30.09.2005 2 238 855,-Kč
51. AHOLD ČR 30.09.2005 1 842 644,-Kč
52. AHOLD ČR 30.09.2005 1 425 728,-Kč
Seznam zastavených pohledávek ze dne 28. 12. 2005:
Poř. číslo Variabilní symbol Dlužník Datum Částka
1. SPAR 30.10.2005 1 638 273,-Kč
2. METRO CaC 29.11.2005 3 355 258,-Kč
3. METRO CaC 29.11.2005 3 355 258,-Kč
4. GARPTIMEX 01.11.2005 2 102 968,-Kč
5. GARPTIMEX 01.11.2005 2 139 620,-Kč
6. GARPTIMEX 01.11.2005 1 349 460,-Kč
7. GARPTIMEX 01.11.2005 1 845 095,-Kč
8. GARPTIMEX 01.11.2005 1 428 595,-Kč
9. AHOLD ČR 30.09.2005 1 842 644,-Kč
10. AHOLD Retail SK 01.09.2005 2 032 560,-Kč
11. AHOLD Retail SK 01.09.2005 677 520,-Kč
12. AHOLD Retail SK 01.09.2005 1 355 040,-Kč
13. SPAR 30.10.2005 1 310 904,-Kč
14. MAKRO CaC 31.08.2005 532 199,-Kč
15. MAKRO CaC 31.08.2005 487 122,-Kč
16. MAKRO CaC 31.08.2005 577 277,-Kč
17. MAKRO CaC 31.08.2005 532 199,-Kč
18. MAKRO CaC 31.08.2005 528 986,-Kč
19. MAKRO CaC 31.08.2005 472 818,-Kč
20. MAKRO CaC 31.08.2005 585 154,-Kč
21. MAKRO CaC 31.08.2005 528 986,-Kč
22. MAKRO CaC 31.08.2005 653 187,-Kč
23. MAKRO CaC 31.08.2005 404 786,-Kč
24. AHOLD Retail SK 01.09.2005 1 355 040,-Kč
25. AHOLD Retail SK 01.09.2005 677 520,-Kč
26. AHOLD Retail SK 01.09.2005 677 520,-Kč
27. AHOLD ČR 30.09.2005 1 014 166,-Kč
28. AHOLD ČR 30.09.2005 2 671 122,-Kč
29. AHOLD ČR 30.09.2005 1 446 434,-Kč
30. AHOLD ČR 30.09.2005 2 238 855,-Kč
31. AHOLD ČR 30.09.2005 1 842 644,-Kč
32. AHOLD ČR 30.09.2005 1 425 728,-Kč
33. SPAR 29.11.2005 33 737 743,-Kč
Seznam zastavených pohledávek ze dne 27. 1. 2006:
Poř. číslo Variabilní symbol Dlužník Datum Částka
1. SPAR 30.10.2005 1 638 273,-Kč
2. METRO CaC SLOV 29.11.2005 3 355 258,-Kč
3. METRO CaC SLOV 29.11.2005 3 355 258,-Kč
4. GARPTIMEX 01.11.2005 2 102 968,-Kč
5. GARPTIMEX 01.11.2005 2 139 620,-Kč
6. GARPTIMEX 01.11.2005 1 349 460,-Kč
7. GARPTIMEX 01.11.2005 1 845 095,-Kč
8. GARPTIMEX 01.11.2005 1 428 595,-Kč
9. AHOLD ČR 30.09.2005 1 842 644,-Kč
10. STAR SPORT 01.12.2005 5 855 900,-Kč
11. COOPER ESTAB. 12.01.2006 3 648 980,-Kč
12. STAR SPORT 02.01.2006 9 838 575,-Kč
13. SPAR 30.10.2005 1 310 904,-Kč
14. AHOLD ČR 30.09.2005 1 842 644,-Kč
15. AHOLD ČR 30.09.2005 1 842 644,-Kč
16. AHOLD ČR 30.09.2005 2 259 561,-Kč
17. GARPTIMEX 12.01.2006 985 460,-Kč
18. GARPTIMEX 13.01.2006 1 605 890,-Kč
19. AHOLD ČR 30.09.2005 1 014 166,-Kč
20. AHOLD ČR 30.09.2005 2 671 122,-Kč
21. AHOLD ČR 30.09.2005 1 446 434,-Kč
22. AHOLD ČR 30.09.2005 2 238 855,-Kč
23. AHOLD ČR 30.09.2005 1 842 644,-Kč
24. AHOLD ČR 30.09.2005 1 425 728,-Kč
25. GARPTIMEX 13.01.2006 1 342 920,-Kč
26. GARPTIMEX 13.01.2006 1 780 940,-Kč
27. GARPTIMEX 13.01.2006 1 220 080,-Kč
28. AHOLD PL 20.12.2005 747 896 ,-Kč
Seznam zastavených pohledávek ze dne 27. 2. 2006:
Poř. číslo Variabilní symbol Dlužník Datum Částka
1. Mgr. V. 20.02.2006 403 886,-Kč
2. METRO CaC SLOV 29.11.2005 3 355 258,-Kč
3. METRO CaC SLOV 29.11.2005 3 355 258,-Kč
4. GARPTIMEX 23.02.2006 2 050 560,-Kč
5. GARPTIMEX 23.02.2006 2 235 425,-Kč
6. GARPTIMEX 23.02.2006 1 324 560,-Kč
7. GARPTIMEX 23.02.2006 1 745 650,-Kč
8. GARPTIMEX 23.02.2006 1 528 250,-Kč
9. JVT TRADE 22.02.2006 1 835 650,-Kč
10. STAR SPORT 01.12.2005 5 855 900,-Kč
11. COOPER ESTAB. 12.01.2006 3 648 980,-Kč
12. STAR SPORT 02.01.2006 9 838 575,-Kč
13. Mgr. V. 25.02.2006 2 290 455,-Kč
14. COOPER ESTAB. 21.02.2006 2 650410,-Kč
15. COOPER ESTAB. 21.02.2006 3 280 450,-Kč
16. COOPER ESTAB. 21.02.2006 1 980 250,-Kč
17. GARPTIMEX 12.01.2006 985 460,-Kč
18. GARPTIMEX 13.01.2006 1 605 890,-Kč
19. COOPER ESTAB. 21.02.2006 3 890 250,-Kč
20. JVT TRADE 22.02.2006 1 185 260,-Kč
21. JVT TRADE 22.02.2006 1 125 450,-Kč
22. JVT TRADE 22.06.2006 2 460 050,-Kč
23. GARPTIMEX 13.01.2006 1 342 920,-Kč
24. GARPTIMEX 13.01.2006 1 780 940,-Kč
25. GARPTIMEX 13.01.2006 1 220 080,-Kč
26. AHOLD PL 20.12.2005 747 896,-Kč
Seznam zastavených pohledávek ze dne 6. 4. 2006:
Poř. číslo Variabilní symbol Dlužník Datum Částka
1. FREETIMEX AG 05.04.2006 3 280 420,-Kč
2. GARPTIMEX 23.02.2006 2 050 560,-Kč
3. GARPTIMEX 23.02.2006 2 235 425,-Kč
4. GARPTIMEX 23.02.2006 1 324 560,-Kč
5. GARPTIMEX 23.02.2006 1 745 650,-Kč
6. GARPTIMEX 23.02.2006 1 528 250,-Kč
7. COOPER ESTAB. 12.01.2006 3 648 980,-Kč
8. STAR SPORT 05.04.2006 4 680 245,-Kč
9. COOPER ESTAB. 21.02.2006 2 650 410,-Kč
10. COOPER ESTAB. 21.02.2006 3 280 450,-Kč
11. COOPER ESTAB. 21.02.2006 1 980 250,-Kč
12. GARPTIMEX 12.01.2006 985 460,-Kč
13. GARPTIMEX 13.01.2006 1 605 890,-Kč
14. COOPER ESTAB. 21.02.2006 3 890 250,-Kč
15. GARPTIMEX 13.01.2006 1 342 920,-Kč
16. GARPTIMEX 13.01.2006 1 780 940,-Kč
17. GARPTIMEX 13.01.2006 1 220 080,-Kč
18. FREETIMEX AG 05.04.2006 1 140 250,-Kč
19. FREETIMEX AG 05.04.2006 2 840 260,-Kč
20. FREETIMEX AG 05.04.2006 2 250 424,-Kč
21. FREETIMEX AG 05.04.2006 3 389 560,-Kč
22. STAR SPORT 05.04.2006 1 165 425,-Kč
23. STAR SPORT 05.04.2006 2 917 850,-Kč
24. STAR SPORT 05.04.2006 2 545 652,-Kč
25. STAR SPORT 05.04.2006 1 495 980,-Kč
26. JVT TRADE 22.02.2006 1 185 260,-Kč
27. JVT TRADE 22.02.2006 1 125 450,-Kč
28. JVT TRADE 22.02.2006 2 460 050,-Kč
29. JVT TRADE 22.02.2006 1 835 650,-Kč
a to s vědomím, že se nejméně v případě pohledávek za subjekty TESCO, AHOLD, SPAR, MAKRO, A.P.S. SPORT, Mgr. V., GARPTIMEX, METRO a JVT TRADE jedná v době předložení o neexistující pohledávky, které společnosti SWISSPORT buď nikdy nevznikly, případně byly již předtím zcela vyrovnány, a současně s vědomím, že výše k čerpání uvolněných úvěrových prostředků je dle úvěrové smlouvy přímo odvislá od hodnoty zastavených pohledávek, jež však nesměly překročit výši poskytnutého úvěrového rámce, přičemž platby za zastavené pohledávky měly být jednotlivými dlužníky poukazovány na účet s variabilním symbolem odpovídajícím variabilním symbolům jednotlivých zastavených pohledávek dle seznamů zastavených pohledávek a z těchto měly být hrazeny měsíční závazky dluhové služby, k čemuž pro neexistenci těchto pohledávek nedocházelo; dne 12.7.2006 uzavřel za účelem zajištění úvěru zástavním právem za společnost SHER-WOOD hockey se společností GE Money Bank zástavní smlouvu formou notářského zápisu, sepsaného notářkou JUDr. Danuší Hyprovou, sídlem Brno, Šumavská 31, přičemž předmětem zástavy byla hromadná věc – zásoby, které se nacházejí ve skladových prostorách společnost SHER-WOOD hockey na adrese Brno, Dusíkova 1, kdy společnost SHER-WOOD hockey je výlučným vlastníkem uvedených věcí, kdy hodnota zastavených věcí je dle vypracovaného znaleckého posudku ze dne 30.3.2006 ve výši 52.255.492 Kč, s podmínkou, že na část zboží v celkové hodnotě cca 26 mil. Kč byla společností SWISSPORT uzavřena Kupní smlouva se společností SPAR Beteiligungsgesellschaft, s.r.o., ze dne 11.10.2005, přičemž společnosti GE Money Bank zatajil, že již dne 19.5.2006 uzavřel na totožný předmět zástavy se společností Slovenská sporitelňa, a.s., se sídlem Suché mýto 4, Bratislava, Slovenská republika, IČO: 00151653 (dále Slovenská spořitelna), Smlouvu o zastavení movité věci a pohledávek formou notářského zápisu sepsaného notářem JUDr. Jiříkem Fleischerem, se sídlem Brno, Dvořákova 10 (za účelem zajištění pohledávky společnosti Slovenská spořitelna ze smlouvy o úvěru ze dne 19.5.2006), se sjednaným předmětem zástavy – souborem movitých věcí tvořícím zásoby sportovního oblečení a sportovního náčiní ve vlastnictví společnost SWISSPORT, které se nacházejí ke dni vzniku zástavního práva v jakémkoli skladovém prostoru, který společnost SWISSPORT používá v rámci své činnosti, zásoby, které jsou ke dni podpisu této listiny ve skladových prostorách v Brně na ul. Dusíkova 1; a následně z poskytnutého úvěrového rámce vyčerpal celkovou částku 54.000.000 Kč, a to nejméně v části 29.609.079,92 Kč spolu s bratrem Mgr. A. V., v době od března 2005 do května 2006 prostřednictvím 116 hotovostních výběrů v bankovních automatech a hotovostních výběrů na pobočkách GE Money Bank, dne 24.2.2006 byl uzavřen Dodatek č. 1, kterým byla posunuta splatnost jistiny úvěru ke dni 30.6.2006 a následně ze stejného důvodu byl dne 30.6.2006 uzavřen Dodatek č. 2, kterým byla opětovně posunuta splatnost úvěru ke dni 27.12.2006, přičemž ani v jednom z těchto termínů, případně později, úvěr nesplatil, čímž způsobil společnosti GE Money Bank, a.s., škodu odpovídající výši vyčerpaných úvěrových prostředků, celkem ve výši 54.000.000 Kč; 2. obviněný J. V. jako jediný jednatel společnosti SWISSPORT, s.r.o., sídlem Brno, Dobrovského 867/42, IČ: 60721847 (dále SWISSPORT), jednající od počátku se záměrem vylákat od poškozené společnosti Slovenská sporitelňa, a.s., sídlem Suché mýto 4, Bratislava, Slovenská republika, IČO 00151653 (dále Slovenská spořitelna), financování formou úvěru, následně úvěrové prostředky vyčerpat a tyto ve sjednaných termínech ani později nevrátit, dne 19.5.2006 v B. na blíže neurčeném místě jako statutární zástupce společnosti SWISSPORT uzavřel se společností Slovenská spořitelna Smlouvu o úvěru, dle které společnost Slovenská spořitelna poskytla společnosti SWISSPORT úvěrový rámec ve výši 15.000.000 Sk jako kontokorent a k tomu účelu byl zřízen účet, přičemž společnost SWISSPORT se zavázala k tomu, že splatnost úvěrového rámce použitého ve formě kontokorentu bude splácet postupně z plateb došlých na běžný účet nejpozději do 30.4.2007, současně téhož dne tj. 19.5.2006 byla k zajištění pohledávky společnosti Slovenská spořitelna uzavřena mezi společností SWISSPORT zastoupenou obžalovaným J. V. a společností Slovenská spořitelna Smlouva o zastavení movité věci a pohledávek, kdy tato smlouva byla uzavřena formou notářského zápisu s předmětem zástavy – souborem movitých věcí tvořící zásoby sportovního oblečení a sportovního náčiní ve vlastnictví společnost SWISSPORT, které se nacházejí ke dni vzniku zástavního práva v jakémkoli skladovém prostoru, který společnost SWISSPORT používá v rámci své činnosti, přičemž zástavní právo vzniklo dne 19.5.2006 zápisem do rejstříku zástav vedeném Notářskou komorou České republiky, číslo zápisu, číslo rejstříku NZ, následně obžalovaný dne 24.5.2006 převedl ze shora uvedeného kontokorentního účtu částku ve výši 9.000.000 Sk a 5.700.000 Sk na jiné účty a taktéž provedl hotovostní výběry dne 22.5.2006 ve výši 130.000 Sk a dne 14.6.2006 ve výši 65.000 Sk a takto získané finanční prostředky použil k blíže nezjištěnému účelu, následně úvěr nebyl splácen a taktéž nebyly spláceny řádně sjednané úroky, neboť na výše uvedený účet nepřišly žádné platby, přičemž obžalovaný již v době, kdy uzavíral shora uvedenou Smlouvu o úvěru, věděl, vzhledem k finančním možnostem společnost SWISSPORT, že poskytnutý úvěr nebude schopen za sjednávaných podmínek splatit, neboť ke dni 28.2.2006 měl splatit revolvingový úvěr poskytnutý společností GE Money Bank (viz bod 1), přičemž v žádosti o poskytnutí úvěru společnosti SWISSPORT ze dne 25.4.2006 v přehledu úvěrů, půjček od bankovních a nebankovních subjektů uvedl pouze půjčku – profi úvěr od Komerční banky, a.s., ve výši 3.900.000 Kč, čerpaný od dne 31.10.2004 a splatný k 31.8.2009, avšak v tomto přehledu úmyslně neuvedl revolvingový úvěr poskytnutý společnost GE Money Bank ve výši 54.000.000 Kč splatný ke dni 28.2.2006, který také nebyl splácen a z důvodu neschopnosti ze strany společnost SWISSPORT tento úvěr splácet byla posunuta splatnost úvěru, neboť věděl, že by úvěr od společnosti Slovenská spořitelna nezískal, čímž způsobil společnosti Slovenská spořitelna škodu odpovídající výši vyčerpaných úvěrových prostředků, celkem ve výši 14.895.000 Sk; 3. obvinění J. V. a Mgr. A. V. po předchozí vzájemné domluvě vedeni společným záměrem podvodně vylákat od společnosti SPAR Česká obchodní společnost, s.r.o., se sídlem Praha 10, Nákupní 389/1, IČ: 27207048 (do 24.10.2005 SPAR Beteiligungsgesellschaft, s.r.o.) (dále jen SPAR), plnění ve formě náhrady škody a smluvní pokuty získaného formou žaloby k rozhodčímu soudu, v přesně nezjištěném období roku 2005 vyhotovili Kupní smlouvu s datem 20.9.2005 v Praze, dle které obviněný J. V., jako statutární zástupce společnost SWISSPORT, s.r.o., sídlem Brno, Dobrovského 867/42, IČ: 60721847 (dodavatel; dále jen SWISSPORT), uzavřel se společnost SPAR Česká obchodní společnost, s.r.o., se sídlem Praha 10, Nákupní 389/1, IČ: 45023093 (od 20.9.2009 SPAR Invest CZ, s.r.o.; odběratel) tuto Kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo dodání sportovního zboží dle přílohy č. 1 Závazné garantované objednávky podzim-zima 2005-2006, jež je součástí předmětné kupní smlouvy, v celkové částce 30.952.381,47 Kč s DPH a dle smlouvy mělo být zboží odebráno nejpozději do 30.10.2005 po předchozí písemné výzvě dodavatele, přičemž tato smlouva měla být zrušena a následně, v přesně nezjištěném období, vyhotovili novou Kupní smlouvu s datem 11.10.2005, dle které obviněný J. V. jako statutární zástupce společnost SWISSPORT (dodavatel) uzavřel se společnost SPAR Beteiligungsgesellschaft, s.r.o., sídlem Praha 10, Nákupní 389/1, IČO: 27207048 (od 24.10.2005 SPAR Česká obchodní společnost, s.r.o.) tuto novou Kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo dodání sportovního zboží dle přílohy č. 1 Závazné garantované objednávky podzim zima 2005-2006, jež je součástí předmětné kupní smlouvy, v celkové částce 30.883.010,90 Kč s DPH a dle smlouvy mělo být zboží odebráno nejpozději do 12.12.2005 po předchozí písemné výzvě dodavatele, která měla být učiněna nejméně 7 dní před dodávkou zboží, přičemž obě shora uvedené kupní smlouvy vypracoval Mgr. A. V., přičemž u obou smluv uzavřených jednak mezi společností SWISSPORT a společností SPAR Česká obchodní společnost, s.r.o., a jednak mezi společnost SWISSPORT a společností SPAR Beteiligungsgesellschaft, s.r.o., obvinění zajistili jejich podepsání a opatření razítkem za společnost SPAR Česká obchodní společnost, s.r.o., M. K., přičemž však od počátku věděli, že tato jako nákupčí společnost SPAR Česká obchodní společnost, s.r.o., nemá oprávnění zavazovat tuto společnost kupními smlouvami uzavíranými s dodavateli, neboť k tomuto jsou oprávněni pouze statutární zástupci společnost SPAR Česká obchodní společnost, s.r.o., navíc obviněný J. V. již z dřívějšího obchodního vztahu s tímto odběratelem věděl, že oprávnění za společnost podepisovat mají pouze statutární zástupci a tedy musel v době podpisu shora uvedených kupních smluv vědět, že M. K. vzhledem k tomu, že není statutární zástupce společnosti SPAR Česká obchodní společnost, s.r.o., ale pouze nákupčí, není oprávněna podepisovat kupní smlouvy za shora uvedené společnosti a tedy musel vědět, že uvedené smlouvy jsou neplatné a dále musel vědět, vzhledem k minulým obchodním vztahům, že uvedené společnosti mají vlastní rámcové smlouvy pro dodavatele a používají pouze tyto, následně dne 6.12.2005 společnost SWISSPORT prostřednictvím elektronické pošty zaslala společnosti SPAR Česká obchodní společnost, s.r.o., výzvu k zaslání dílčích objednávek pro odběr zboží na základě kupní smlouvy ze dne 11.10.2005, přičemž tato výzva byla zaslána jménem jednatele společnosti SWISSPORT Mgr. A. V. a poté následovaly výzvy k odběru zboží ze dne 9.12.2005, 14.12.2005, 19.12.2005 a 23.12.2005, přičemž dne 13.12.2005 se společnost SWISSPORT pokusila za účasti notáře dodat zboží do OD SPAR v Brně na ulici Vídeňská, který o tomto sepsal notářský zápis, kdy společnost SPAR Česká obchodní společnost, s.r.o., na toto nereagovala a zboží neodebrala, neboť předmětnou kupní smlouvu nepodepsal nikdo za společnost oprávněný a objednávka tedy nebyla zavedena v centrálním systému objednávek společnosti SPAR Česká obchodní společnost, s.r.o., přičemž oba obvinění věděli, že předmětné zboží, které je specifikováno v Závazné garantované objednávce, nemají a nebudou mít k dispozici, neboť uvedené zboží měli nakoupit jednak od společnosti MP wood, s.r.o., se sídlem Pod Hájom 952/1, Dubnica nad Váhom, Slovenská republika, IČO: 36 327 701, a to na základě Kupní smlouvy ze dne 28.10.2005, a jednak od společnosti SWISSPORT SLOVAKIA, s.r.o., sídlem Horná 20, Šaĺa, Slovenská republika, IČO 36537730, na základě kupní smlouvy ze dne 15.10.2005, přičemž zboží od těchto dvou společností tvořilo pouze malou část zboží, kterou měl údajně dodat společnosti SPAR Česká obchodní společnost, s.r.o., a následně dne 23.12.2005 společnost SWISSPORT zaslala společnosti SPAR Česká obchodní společnost, s.r.o., předžalobní upomínku včetně faktury ze dne 23.12.2005 na částku 33.737.743,- Kč se splatností 29.12.2005 a dne 9.1.2006 podala společnost SWISSPORT rozhodčí žalobu k rozhodčímu soudci, přičemž uvedené jednání směřovalo ke způsobení škody společnosti SPAR Česká obchodní společnost, s.r.o., ve výši nejméně 33.737.743,- Kč; 4. obvinění J. V., Mgr. A. V. a V. V. vedeni společným záměrem vylákat od společnosti SPAR Česká obchodní společnost s.r.o. se sídlem Praha 10, Nákupní 389/1, IČO: 27207048 (do 24.10.2005 SPAR Beteiligungsgesellschaft s.r.o.) plnění ve formě náhrady škody získaného formou žaloby k rozhodčímu soudu, obžalovaný V. V. v přesně nezjištěném období roku 2005 nechal vyhotovit Kupní smlouvu s datem 11.10.2005, dle které jako statutární zástupce společnosti GARPTIMEX a.s., sídlem Brno, Mečířova 40, IČ: 26975351 (dále jen GARPTIMEX) uzavřel se společností SPAR Beteiligungsgesellschaft s.r.o. (od 24.10.2005 SPAR Česká obchodní společnost s.r.o.) tuto Kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo dodání sportovního zboží dle přílohy č. 1 Závazné garantované objednávky podzim zima 2005-2006, jež je součástí předmětné kupní smlouvy, v celkové částce 28.269.432,- Kč s DPH a dle smlouvy mělo být zboží odebráno nejpozději do 30.11.2005 po předchozí písemné výzvě dodavatele, která měla být učiněna nejméně 7 dní před dodávkou zboží, přičemž s obžalovaným J. V. zajistili její podepsání a opatření razítkem za společnost SPAR Česká obchodní společnost s.r.o. M. K., přičemž však od počátku věděli, že tato jako nákupčí společnosti SPAR Česká obchodní společnost s.r.o. nemá oprávnění zavazovat tuto společnost kupními smlouvami uzavíranými s dodavateli, neboť k tomuto jsou oprávněni pouze statutární zástupci společnost SPAR Česká obchodní společnost s.r.o. a současně obžalovaný V. V. věděl, že předmětné zboží, které je specifikováno v Závazné garantované objednávce společnost GARPTIMEX nemá a nebude mít k dispozici, neboť uvedené zboží měl nakoupit jednak od společnosti COOPER Establishment, se sídlem Am Schragen Weg 14, Postfach 1618, Fl-9490, Vaduz (dále jen COOPER Establishment) na základě Kupní smlouvy ze dne 17.10.2005, dále od společnosti TATRASVIT SVIT-SOCKS a.s., sídlem Mierova 1, Svit, Slovenská republika, IČO 31707289 (dále jen TATRASVIT) na základě Kupní smlouvy ze dne 12.10.2005 a od společnosti SWISSPORT s.r.o., sídlem Dobrovského 46, Brno (dále jen SWISSPORT) ze dne 15.10.2005, přičemž minimálně od společnosti COOPER Establishment a společnosti TATRASVIT neměl zboží v době uzavření smlouvy ani následně k dispozici a nikdy jej neodebral a neuhradil a tedy věděl, že nebude schopen zboží dodat dle Závazné garantované objednávky, a proto nikdy nevyzval písemně společnost SPAR Česká obchodní společnost s.r.o. k odběru zboží, a následně dne 23.12.2005 společnost SWISSPORT zaslala společnosti SPAR Česká obchodní společnost s.r.o. předžalobní upomínku, včetně faktury ze dne 23.12.2005 na částku 30.882.572,50 Kč se splatností 29.12.2005 a dne 9.1.2006 podala společnost GARPTIMEX rozhodčí žalobu k rozhodkyni JUDr. Veselé, kterou uvedli již do kupní smlouvy pro případ sporu, přičemž uvedené jednání směřovalo ke způsobení škody společnosti SPAR Česká obchodní společnost s.r.o. ve výši nejméně 30.882.572,50 Kč, současně obžalovaný J. V. toto jednání obžalovaného V. V. zosnoval a řídil tím způsobem, že jej sám inicioval, vymyslel jeho průběh ve shodě se skutkem vedeným pod bodem 3., jednání obžalovaného V. usměrňoval a koordinoval se svým pod bodem 3., neboť se sám účastnil schůzky, na které došlo k získání podpisu M. K. a razítka společnosti SPAR Česká obchodní společnost s.r.o., Mgr. A. V. pak s vědomím podstatných okolností jednání obžalovaného V. V. tomuto napomohl vypracováním předmětné kupní smlouvy mezi společnostmi GARPTIMEX a SPAR Beteiligungsgesellschaft s.r.o. ; Za uvedené jednání byl obviněnému J. V. podle §209 odst. 5 tr. zákoníku za užití §43 odst. 1 tr. zákoníku uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 8 let a 6 měsíců, podle §56 odst. 2 písm. d) tr. zákoníku byl pro výkon uloženého trestu zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle §73 odst. 1 tr. zákoníku mu byl současně uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu, člena statutárního orgánu, prokuristy v obchodních společnostech a družstvech, na dobu 8 let. Podle §67 odst. 1 tr. zákoníku mu byl uložen peněžitý trest ve výměře 50 denních sazeb po 2.000 Kč a podle §69 odst. 1 tr. zákoníku mu byl pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání 1 roku. Za uvedené jednání byl obviněnému Mgr. A. V. podle §209 odst. 5 tr. zákoníku a §43 odst. 1 tr. zákoníku uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 7 let, podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku byl pro výkon uloženého trestu zařazen do věznice s ostrahou. Za uvedené jednání byl obviněnému V. V. podle §209 odst. 5 tr. zákoníku uložen trest odnětí svobody v trvání 6 let, podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku byl pro výkon uloženého trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle §73 odst. 1 tr. zákoníku mu byl současně uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu, člena statutárního orgánu, prokuristy v obchodních společnostech a družstvech, na dobu 5 let. Podle §229 odst. 1 tr. ř. byly poškozené společnosti: 1) Slovenská sporitelňa, a.s., se sídlem Tomáškova 48, Bratislava, Slovenská republika, IČO: 00151653, 2) GE Money Bank, a.s., se sídlem Praha 4 Michle, Vyskočilova 1422/1a, PSČ: 14028 IČ: 25672720, 3) SPAR Česká obchodní společnost s.r.o., se sídlem Praha 10, Nákupní 389/1, PSČ 10200, IČ: 27207048, odkázány se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. 11. 2012, sp. zn. 46 T 7/2009, podali obhájci obviněných J. V. a Mgr. A. V., obviněný V. V. a státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně odvolání, o kterých rozhodl Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 17. 9. 2013, sp. zn. 2 To 38/2013, tak, že je podle §256 tr. ř. zamítl. Následně podali obvinění J. V., Mgr. A. V. a V. V. proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. 9. 2013, sp. zn. 2 To 38/2013, prostřednictvím svých obhájců dovolání, ve kterých každý z nich uplatnil dovolací důvod vymezený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. s tím, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku a na nesprávném hmotně právním posouzení. Obviněný J. V. ve svém dovolání nejprve poukázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. 4 Tdo 46/2012, kterým byla zrušena rozhodnutí vydaná již dříve v dané věci soudy obou stupňů a věc jim byla přikázána k novému projednání a rozhodnutí. Obviněný dovozuje, že Nejvyšší soud vyslovil jednoznačné právní názory, kterými se však nižší soudy následně neřídily. K bodům 1 a 2 výroku o vině rozsudku Krajského soudu v Brně obviněný uvedl, že stran nich nedošlo k žádné změně, pouze byly přidány tabulky s přehledem zastavených pohledávek. Napadená rozhodnutí dle názoru obviněného neodůvodňují závěr o jeho úmyslu vylákat od poškozené společnosti GE Money bank, a. s., financování formou revolvingového úvěru prostřednictvím tvrzení nepravdivých skutečností. Obviněný dále namítl, že nikdy neuvedl GE Money Bank žádné nepravdivé údaje, nemohl tak naplnit objektivní stránku zločinu úvěrového podvodu. Dále uvedl, že soudy bylo vzato za prokázané, že obviněný před společností Slovenská sporiteľna zatajil revolvingový úvěr od GE Money Bank, přestože úvěrová dokumentace obsahuje bilanční výkaz společnosti SWISSPORT v podobě rozvahy, přičemž z ní je jasně vidět podíl cizích zdrojů, dle názoru obviněného tedy nelze vyvodit závěr, že obviněný úvěr u GE Money Bank zatajil. Ze znaleckého posudku znalkyně Ing. Markéty Volkmerové vyplývá, že společnost SWISSPORT měla k dispozici zboží v hodnotě 100 milionů Kč, z čehož je zřejmé, že obviněný nemohl jednat s podvodným úmyslem a nenaplnil tedy subjektivní stránku skutkové podstaty zločinu úvěrového podvodu. Pokud se týká zločinu podvodu (body 3 a 4 výroku), obviněný J. V. uvedl, že bylo prokázáno, že podpisy M. K. na listinách jsou pravé, stejně jako otisky razítek, přičemž jmenovaná jednala za celý úsek nákupu nepotravinového zboží. Obviněný namítl, že nemohl nijak vědět, že smlouvy jsou neplatné, resp. že společnost SPAR Česká obchodní společnost, s. r. o., (dále jen „SPAR“) používá vlastní rámcové smlouvy. Obviněný rovněž dodává, že teprve poté, co bylo ze strany společnosti SPAR odmítnuto převzetí zboží, byla věc předána JUDr. K. S., jenž podle svého uvážení zvolil domáhání se pohledávek v rozhodčím řízení, tedy zcela nesmyslný je závěr soudů obou stupňů, že smlouvy byly nachystány na rozhodčí řízení a k vylákání peněžního plnění. Obviněný rovněž namítl, že společnost SWISSPORT, s. r. o., disponovala se zbožím, které se zavázala dodat společnosti SPAR, tedy jeho jednání směřovalo k naplnění sjednaných smluv. Obviněný také zpochybnil závěry soudů stran osoby, která měla být v daném případě uvedena v omyl, když podle napadených rozhodnutí jí měli být M. K., následně skladník společnosti SPAR a poté statutární zástupci společnosti SPAR. Nakonec obviněný tvrdí postup soudů v rozporu s §2 odst. 5 tr. ř. Závěrem svého dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí nalézacího i odvolacího soudu v předmětné věci včetně všech dalších rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby podle ustanovení §265m odst. 1 tr. ř. sám rozhodl tak, že se obviněný J. V. zprošťuje obžaloby ve všech bodech, příp. aby podle §265l odst. 1 tr. ř. přikázal věc Krajskému soudu v Brně k novému projednání a rozhodnutí, a to podle §265l odst. 3 trestního řádu v jiném složení senátu. Obviněný Mgr. A. V. ve svém dovolání poukázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. 4 Tdo 46/2012, kterým byla zrušena rozhodnutí vydaná již dříve v dané věci soudy obou stupňů a věc jim byla přikázána k novému projednání a rozhodnutí. Obviněný uvedl, že Nejvyšší soud zde vyslovil jednoznačné právní názory, kterými se však nižší soudy následně neřídily. K bodu 3 výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně obviněný namítl, že nebyla prokázána jeho dohoda s bratrem J. V., naopak bylo podle názoru obviněného prokázáno, že podpisy M. K. na listinách jsou pravé, stejně jako otisky razítek, přičemž jmenovaná jednala za celý úsek nákupu nepotravinového zboží. Obviněný tak má za to, že nemohl nijak vědět, že smlouvy jsou neplatné, resp. že společnost SPAR používá vlastní rámcové smlouvy pro dodavatele a používá pouze tyto smlouvy. Obviněný rovněž uvedl, že nebyl proveden žádný důkaz, který by prokazoval jeho vědomost o tom, že svědkyně M. K. nebyla oprávněna za společnost SPAR podepisovat smlouvy. Teprve poté, co bylo ze strany společnosti SPAR odmítnuto převzetí zboží dle závazných garantovaných objednávek, byla věc předána JUDr. K. S., jenž podle svého uvážení zvolil domáhání se pohledávek v rozhodčím řízení, tedy zcela nesmyslný je závěr soudů obou stupňů, že smlouvy byly nachystány na rozhodčí řízení. Uzavřené kupní smlouvy byly ze strany soudů označeny za fiktivní a sloužící pouze k vylákání peněžního plnění, avšak fiktivnost uzavřených smluv nebyla nijak prokázána. Jediné aktivní jednání obviněného, které připustil, přitom byly úkony spočívající ve výzvách zaslaných společnosti SPAR k odběru zboží, tedy jednání směřující k řádnému dodání zboží. Obviněný dále v dovolání zpochybnil závěry soudů stran osoby, která měla být v daném případě uvedena v omyl, když podle napadených rozhodnutí jí měli být M. K., následně skladník společnosti SPAR a poté statutární zástupci společnosti SPAR. Dovolatel dále uvedl, že postup soudů byl v rozporu s §2 odst. 5 tr. ř. Závěrem svého dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí nalézacího i odvolacího soudu v předmětné věci včetně všech dalších rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby podle ustanovení §265m odst. 1 tr. ř. sám rozhodl tak, že se obviněný Mgr. A. V. zprošťuje obžaloby ve všech bodech, příp. aby podle §265l odst. 1 tr. ř. přikázal věc Krajskému soudu v Brně k novému projednání a rozhodnutí, a to podle §265l odst. 3 trestního řádu v jiném složení senátu. Obviněný V. V. ve svém dovolání namítl nesprávný postup soudů obou stupňů při opravě rozsudku soudu prvního stupně podle §131 odst. 1 tr. ř. a dovozuje z toho jejich zaujatost. Dále obviněný poukázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. 4 Tdo 46/2012, kterým byla zrušena rozhodnutí vydaná již dříve v dané věci soudy obou stupňů a věc jim byla přikázána k novému projednání a rozhodnutí. Dle jeho názoru soudy obou stupňů rozhodující ve věci pominuly zásadní námitky obhajoby a selektovaly důkazy tak, aby ty, které při podpisu skutkového stavu věci použily, odpovídaly verzi prosazované státním zástupcem v obžalobě. Přitom soudy ignorovaly značnou část důkazů obsažených ve spise a před soudem provedených, čímž se hodnocení důkazů dostalo do příkrého rozporu s principy formální logiky. Současně soudy nerespektovaly zmíněné usnesení dovolacího soudu. Jako zásadní pochybení obviněný vytýká závěr o údajném naplnění subjektivní stránky pokusu zločinu podvodu, když zejména v rozhodnutích chybí specifikace nepravdivých či padělaných dokladů. Podpisy M. K. na souvisejících smlouvách, jak obviněný dodává, přitom byly shledány pravými. Obviněný navíc má za to, že v celé transakci vystupoval spíše formálně, když byl obviněným J. V. požádán, zda by nemohl za společnost GARPTIMEX uzavřít se společností SPAR smlouvu na dodávku zboží, neboť bylo nezbytné rozdělit dodávku zboží, která již byla předjednána, na dvě menší dodávky, a nemohl tedy vědět o neplatnosti zmíněných smluv. Smlouvy přitom byly vypracovány obviněným Mgr. A. V. ve spolupráci s JUDr. K. S. a byly podle názoru obviněného uzavřeny s vědomím a souhlasem vedení společnosti SPAR. Obviněný rovněž zpochybňuje tvrzení soudů činných dříve ve věci, podle něhož byla uzavřená kupní smlouvy označena za fiktivní a sloužící pouze k vylákání peněžního plnění v souvislosti s očekávaným nenaplněním smluvních povinností ze strany společnosti SPAR. přímo na rozhodčí řízení, což však nebylo nijak prokázáno, stejně jako jejich fiktivnost, když zejména zboží, které mělo být společnosti SPAR dodáno, bylo připraveno. Fiktivnost uzavřené smlouvy nebyla nijak soudem prokázána a hovoří proti ní rozsah zboží, které bylo ve skladech připraveno pro dodávku společnosti SPAR. Množství a připravenost zboží na skladech zcela vylučuje podvodný úmysl obviněného. Z uvedených důvodů obviněný závěrem svého dovolání navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení Vrchního soudu v Olomouci i rozsudek Krajského soudu v Brně, aby zrušil podle §265k odst. 2 tr. ř. všechna další rozhodnutí obsahově navazující, a dále aby podle §265m odst. 1 tr. ř. přikázal věc Krajskému soudu v Brně k novému projednání a rozhodnutí. Současně obviněný navrhnul, aby podle §265o odst. 1 tr. ř. předseda senátu Nejvyššího soudu rozhodl o odkladu výkonu napadeného rozhodnutí. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství využil svého zákonného práva a k dovolání obviněných se vyjádřil. Ve svém vyjádření stručně shrnul dosavadní průběh trestního řízení a dále uvedl, že s odkazem na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se nelze úspěšně domáhat opravy skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani přezkoumávání správnosti jimi provedeného dokazování. Z dikce uplatněného dovolacího důvodu totiž vyplývá, že jeho výchozím předpokladem je nesprávná aplikace hmotného práva, nikoli nesprávnost v provádění důkazů, v jejich hodnocení či ve vyvozování skutkových závěrů, jež jsou upraveny předpisy trestního práva procesního. Při posuzování oprávněnosti tvrzení dovolatele o tom, zda existuje dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je proto dovolací soud vždy vázán konečným skutkovým zjištěním, které ve věci učinily soudy prvního a druhého stupně. Zásah do skutkových zjištění je možné připustit v určitém rozsahu i v rámci řízení o dovolání, avšak zejména tehdy, existuje-li extrémní nesoulad mezi učiněnými skutkovými zjištěními na straně jedné a právními závěry soudu na straně druhé, tzn. v případech, kdy zjištění soudů nemají vůbec žádnou obsahovou vazbu na provedené důkazy, jestliže zjištění soudů nevyplývají z důkazů při žádném z logických způsobů jejich hodnocení, jestliže zjištění soudů jsou pravým opakem toho, co bylo obsahem dokazování apod. Taková situace však v dané věci nenastala. Ve věci totiž bylo provedeno dostatečné dokazování, doplněné podle pokynů vyslovených v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. 4 Tdo 46/2012, přičemž ve vztahu k těmto důkazům bylo důsledně postupováno podle §2 odst. 5 a 6 tr. ř. V daném ohledu proto neshledal námitky obviněných relevantními, tedy podřaditelnými pod uplatněný dovolací důvod. Pokud jde potom o dovolací argumentaci, směřující proti bodům 1 a 2 výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně, uvedl, že z výtek, jež se podávají z citovaného usnesení Nejvyššího soudu, vyplývá, že pochybením bylo shledáno toliko neuvedení seznamu a vyčíslení fingovaných pohledávek ve výroku dříve vydaného odsuzujícího rozsudku. Tato vada byla zcela napravena, proto nyní rozhodnutí odpovídají vysloveným závazným pokynům a tudíž důvodnost dovolání nelze v daném ohledu dovodit. Ve vztahu k částem dovolání obviněných týkajícím se bodů 3 a 4 výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně, v nichž se obvinění v zásadě svými tvrzeními překrývají, uvedl následující. Nejvyšší soud zde především uložil soudům nižších stupňů doplnit dokazování ke zjištění vědomosti obviněných, zda byla M. K. oprávněna jednat za společnost SPAR a dále k dostatku zboží, jímž obvinění disponovali, resp. doplnit další důkazy (zejména výslech svědka JUDr. K. S.). K tomu bylo konstatováno, že obvinění (mimo jiné vzhledem k další manipulaci s listinami ve formě dotisku) o tom, že M. K. není k takovému úkonu oprávněna, jistě věděli, přičemž ani neměli dostatek zboží (viz podrobně na s. 39 a 40 usnesení Vrchního soudu v Olomouci). Na základě popsaných zjištění potom byla jednoznačně dovozena existence podvodného jednání všech obviněných, kterého se dopustili společným jednáním, neboť vzhledem k jeho okolnostem, zejména nedostatku zboží, nemohl nikdo z nich jednat v přesvědčení reálného obchodu. Byly jim přitom zejména známy všechny rozhodné okolnosti (zcela běžné a standardní), týkající se obchodních vztahů mezi dodavateli a společností SPAR, a proto připravili poměrně sofistikovaný plán trestné činnosti, v konečném důsledku ukončené ve stadiu pokusu, v jejímž rámci činili kroky k uvedení v omyl M. K., zejména doplněním textu do příslušných listin, resp. činili kroky k uvedení v omyl následně osob jednajících ve skladu společnosti SPAR předáním části (s ohledem na obsah smluv nevratné) zboží, popř. nakonec i ve věci činné rozhodkyně JUDr. Renaty Veselé tvrzením objektivně nepravdivých skutečností. K uvedenému dodal, že jakékoli jiné vysvětlení postupu obviněných (zejména v tom smyslu, že snad řádně jako ostatní dodavatelé vstoupili do jednání se společností SPAR, za ni se zcela nesmyslně podepsala M. K. a nakonec společnost SPAR, byť měla zájem o obchod – proto také podepsala smlouvy – a přestože tyto smlouvy byly pro ni spíše nevýhodné, jejich plnění naprosto průhledně odmítla) by zcela postrádalo logiku. K problematice uvedení rozhodkyně v omyl uvedl, že již byť byla ustálena soudní praxe, podle níž není možné v omyl uvést soud rozhodující v občanskoprávním řízení, má za to, že se tyto závěry týkají výslovně pouze soudů. Soudy jsou totiž nezávislé státní orgány, kterým je svěřen výkon soudnictví. Jejich rysem je zejména nezávislost, vázanost pouze zákony a mezinárodními smlouvami a veřejnost soudního jednání (srov. čl. 95 a 96 Ústavy České republiky). Soudy v občanskoprávních věcech rozhodují v řízení ovládaném mimo jiné zásadou projednací, veřejnosti, ústnosti, přímosti a materiální pravdy. K naplnění svého poslání jsou soudy nadány autoritou, umožňující jim vynutit si k úspěšnému provedení řízení součinnost stran a dalších subjektů, a to případně i s trestněprávní ochranou. Tomu odpovídající nároky jsou stanoveny i pro soudce, kteří musí splňovat náročné odborné, morální a další předpoklady vymezené v Ústavě České republiky a v zákoně o soudech a soudcích. Nelze samozřejmě přehlédnout ani zázemí, kterým disponují soudy. Naproti tomu pro rozhodčí soudy, byť jejich činnost je nepochybně alternativou soudní moci a jejich rozhodnutím jsou přiznávány obdobné účinky, zdaleka natolik vysoké požadavky a oprávnění stanoveny nejsou. Rozhodčí soudy mohou být stálé, ale i vytvářeny ad hoc pouze pro určitý účel. Rozhodčí řízení je zásadně neveřejné, ústní je pokud není dohodnuto jinak. Rozhodci se nemohou domáhat aktivní účasti dalších subjektů a jsou odkázáni na jejich dobrovolnost, což případnou aplikaci zásady materiální pravdy přinejmenším omezuje. Výrazně nižší požadavky jsou stanoveny i pro rozhodce, kterými mohou obecně vzato být občané České republiky, kteří jsou zletilí a způsobilí k právním úkonům. Z popsaných okolností je podle jeho názoru nutné dovodit, že byť i v případě rozhodčích řízení je namístě předpokládat jistou profesionalitu rozhodců a správnost rozhodčích nálezů, vyloučení možnosti uvedení rozhodců v omyl, zejména v případě cíleného a plánovaného jednání některé strany řízení, nemá v postavení rozhodčích soudů oporu. K jednání v omylu tedy mohlo dojít. Další znaky skutkových podstat pokusů zločinů podvodu podle §21 odst. 1, §209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku, případně v účastenství ve formě organizátorství nebo pomoci podle §21 odst. 1 písm. a) či c) tr. zákoníku, které byly na předmětné jednání aplikovány, již potom nebyly Nejvyšším soudem v jeho dříve vydaném kasačním rozhodnutí zpochybněny. V konečném důsledku dovodil, že soudy obou stupňů plně respektovaly dříve v téže věci vydané usnesení Nejvyššího soudu, podle jehož pokynů doplnily jednak dokazování a jednak svoji argumentaci tak, aby bylo vyslovené hmotně právní posouzení správné a bez vad. Závěrem svého vyjádření proto státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněných odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné a aby tak učinil za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že všechna tři dovolání jsou přípustná [§265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř.], byla podána obviněnými jako osobami oprávněnými prostřednictvím obhájců [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání obsahují i obligatorní náležitosti stanovené v §265f odst. 1 tr. ř. Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda námitky vznesené obviněnými naplňují jimi uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod, jehož existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. ř. Ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotně právních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§259 odst. 3, §263 odst. 6, 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jenÚmluva“) a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě. Dovolací soud není obecnou třetí instancí zaměřenou na přezkoumání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a samotnou správnost a úplnost skutkových zjištění nemůže posuzovat už jen z toho důvodu, že není oprávněn bez dalšího přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět (srov. omezený rozsah dokazování v dovolacím řízení podle §265r odst. 7 tr. ř.). Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň plného přezkumu, nepředepisoval by katalog dovolacích důvodů. Už samo chápání dovolání jako mimořádného opravného prostředku ospravedlňuje restriktivní pojetí dovolacích důvodů Nejvyšším soudem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03). Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozsudku z vlastní iniciativy. Právně fundovanou argumentaci má přitom zajistit povinné zastoupení odsouzeného obhájcem – advokátem (§265d odst. 2 tr. ř.). Obvinění ve svých dovoláních uplatnili dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., podle kterého lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V mezích tohoto dovolacího důvodu je pak možno namítat, že skutek zjištěný soudem byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, třebaže nejde o trestný čin nebo sice jde o trestný čin, ale jeho právní kvalifikace neodpovídá tomu, jak byl skutek ve skutkové větě výroku o vině popsán. Z těchto skutečností pak vyplývá, že Nejvyšší soud se nemůže odchýlit od skutkového zjištění, které bylo provedeno v předcházejících řízeních, a protože není oprávněn v rámci dovolacího řízení jakýmkoliv způsobem nahrazovat činnost nalézacího soudu, je takto zjištěným skutkovým stavem vázán (srov. rozhodnutí Ústavního soudu II. ÚS 760/02, IV. ÚS 449/03). Povahu právně relevantních námitek nemohou tedy mít námitky, které směřují do oblasti skutkového zjištění, hodnocení důkazů či takové námitky, kterými dovolatel vytýká soudu neúplnost provedeného dokazování. Ke shora uvedenému je dále vhodné uvést, že závěr obsažený ve výroku o vině je výsledkem určitého procesu. Tento proces primárně spadá do pravomoci nalézacího soudu a v jeho průběhu soudy musí nejprve zákonným způsobem provést důkazy, tyto pak hodnotit podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu a výsledkem této činnosti je zjištění skutkového stavu věci. Nejvyššímu soudu tedy v rámci dovolacího řízení nepřísluší hodnotit správnost a úplnost zjištěného skutkového stavu věci podle §2 odst. 5 tr. ř. ani přezkoumávání úplnosti provedeného dokazování či se zabývat otázkou hodnocení důkazů ve smyslu §2 odst. 6 tr. ř. Námitky týkající se skutkového zjištění, tj. hodnocení důkazů, neúplnosti dokazování apod. nemají povahu právně relevantních námitek. Nejvyšší soud po prostudování předmětného spisového materiálu shledal, že obvinění J. V., Mgr. A. V. a V. V. sice podali dovolání z důvodu podle ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., v části dovolání však ve skutečnosti nenamítají nesprávnost právního posouzení skutku, ale pouze napadají soudy učiněná skutková zjištění. Námitky obviněných, v jejichž rámci namítali nesprávné hodnocení důkazů, je nutno považovat za námitky skutkového charakteru týkající se úplnosti a hodnocení provedeného dokazování. Uvedenou skutečnost však nelze podřadit pod dovolací důvod vymezený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., dle kterého je dovolání možno podat, spočívá-li rozhodnutí na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Obvinění J. V. a Mgr. A. V. rovněž v této souvislosti soudům vytýkali porušení zásady trestního řízení, která vyplývá z ustanovení §2 odst. 5 tr. ř. Z toho je zřejmé, že obvinění v této části dovolání ve skutečnosti poukazovali nikoli na porušení hmotného práva, které je dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., nýbrž na porušení procesního ustanovení, které pod tento dovolací důvod nespadá, stejně jako namítané procesní pochybení, že Krajský soud v Brně rozhodl rozsudkem ze dne 19. 11. 2012, sp. zn. 46 T 7/2009 a o odvolání proti tomuto rozsudku rozhodnul Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 17. 9. 2013, sp. zn. 2 To 38/2013, když až po tomto usnesení Krajský soud v Brně rozhodnul opravným usnesením ve dnech 15. 11. 2013 a 6. 12. 2013, kterými změnil svůj rozsudek ze dne 19. 11. 2012. Zde je třeba poznamenat, že v dané trestní věci bylo provedeno dostatečné dokazování, doplněné podle pokynů vyslovených v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. 4 Tdo 46/2012, přičemž soudy obou stupňů jasně, srozumitelně a logicky vysvětlily svůj hodnotící postup, nedopustily se žádné deformace důkazů a ani jinak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 tr. ř. Na úvod je třeba uvést, že v dané trestní věci již bylo rozhodováno rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 11. 11. 2010, sp. zn. 46 T 7/2009 a rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. 9. 2011, sp. zn. 2 To 26/2011, přičemž tato rozhodnutí byla usnesením Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. 4 Tdo 46/2012, zrušena s tím, že Krajskému soudu v Brně bylo přikázáno věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout. V tomto usnesení Nejvyšší soud ohledně trestné činnosti obviněného J. V. uvedené pod bodem 1. a 2. výroku o vině rozsudku odvolacího soudu vytkl formální nedostatky tzv. skutkové věty rozsudku odvolacího soudu, který byl napaden dovoláním obviněného, když uvedl, že je pro úplný popis projednávaného skutku nezbytné, aby zahrnoval i seznam a vyčíslení jednotlivých konkrétních fingovaných (neexistujících) pohledávek, které měly sloužit k zajištění úvěru u GE Money Bank, neboť tyto neexistující pohledávky totiž tvoří právě ty nepravdivé údaje, které obviněný při sjednávání úvěrové smlouvy sděloval a které byly rozhodující pro rozhodnutí banky o poskytnutí úvěru. Nejvyšší soud z předloženého spisového materiálu zjistil, že ohledně jednání kvalifikovaného jako zločin úvěrového podvodu podle §211 odst. 1, 6 písm. a) tr. zákoníku vzaly rozhodující soudy prvního i druhého stupně za prokázané, že obviněný J. V. při uzavírání smlouvy o revolvingovém úvěru u GE Money Bank uvedl nepravdivé údaje ohledně vlastní podnikatelské činnosti (v rozsahu předložených seznamů pohledávek, které mohly být použity k úhradám), kdy při znalosti reálné situace by ze strany GE Money Bank nedošlo k poskytnutí tohoto úvěru s tím, že byla prokázána neexistence jednotlivých obviněným deklarovaných pohledávek přinejmenším ve vztahu k odběratelům TESCO STORES, AHOLD ČR, SPAR, MAKRO, A.P.S. SPORT, Mgr. V., GARPTIMEX, METRO CaC, JVT TRADE a nepodloženost s nimi souvisejících dokladů (zejména faktur a dodacích listů) reálným plněním. U části odběratelů bylo zjištěno, že vůbec se společností SWISSPORT neobchodovali, u dalších byly předkládány pohledávky z obchodů, které se neuskutečnily. Co se týká jednání obviněného J. V. uvedeného pod bodem 1. a 2. výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně, Nejvyšší soud se ztotožnil se závěry nalézacího i odvolacího soudu ohledně dostatečnosti dokazování k příslušnému skutku, skutkovými závěry i s užitou právní kvalifikací. Pokud jde o dovolací argumentaci obviněného J. V., která směřovala proti bodům 1 a 2 výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně, je třeba konstatovat, že nový výrok o vině, který je obsahem napadeného rozsudku Krajského soudu v Brně (pod bodem 1) výše uvedenému požadavku Nejvyššího soudu vyhovuje. Při novém projednání soud doplnil seznam a vyčíslení jednotlivých konkrétních fingovaných (neexistujících) pohledávek do výroku rozsudku, proto je dovolání v tomto směru nedůvodné. Pokud jde o jednání kvalifikované jako pokus zločinu podvodu podle §21 odst. 1, §209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku a organizátorství pokusu zločinu podvodu podle §24 odst. 1 písm. a), §21 odst. 1, §209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku (tj. jednání pod bodem 3. a 4. výroku o vině rozsudku odvolacího soudu), i zde dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání jsou zjevně neopodstatněná. V usnesení ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. 4 Tdo 46/2012, ohledně trestné činnosti uvedené pod body 3. a 4. výroku o vině rozsudku odvolacího soudu Nejvyšší soud vytkl, že soudy neprovedly důkaz výslechem svědka P. B., který se účastnil schůzky obviněného J. V. a svědkyně M. K. ohledně podpisu smluv, a svědka JUDr. K. S., tj. advokáta, který měl příslušné smlouvy připomínkovat a doplnit do nich rozhodčí doložku. Dále v tomto usnesení uvedl, že by se soud měl zabývat konkrétním podílem jednotlivých obviněných na spáchaném jednání, zaměřit dokazování na prokázání subjektivní stránky zločinu podvodu, zjistit, zda a případně kdo byl příslušným jednáním obviněných uveden v omyl, zaměřit dokazování na zjištění vědomosti obviněných, že M. K. nebyla oprávněna uzavírat smlouvy se společností SPAR, a rovněž vypracovat odborné vyjádření či znalecký posudek k posouzení, zda obvinění měli dostatek zboží ve skladech (případně nasmlouvaného zboží) k tomu, aby mohli splnit příslušné dodávky pro společnost SPAR. Jako pokus zločinu podvodu podle §21 odst. 1, §209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku (bod 3 rozsudku), a organizátorství pokusu zločinu podvodu podle §21 odst. 1, §24 odst. 1 písm. a), §209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku (bod 4 rozsudku) u obviněného J. V., pokus zločinu podvodu podle §21 odst. 1, §209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku (bod 3 rozsudku) a pomoc k pokusu zločinu podvodu podle §21 odst. 1, §24 odst. 1 písm. c), §209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku (bod 4 rozsudku) u obviněného Mgr. A. V. a pokus zločinu podvodu podle §21 odst. 1, §209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku (bod 4 rozsudku) u obviněného V. V. byly posouzeny skutky, které spočívaly v podstatě v tom, že Bod 3. rozsudku: obvinění J. V. a Mgr. A. V. po předchozí vzájemné domluvě vedeni společným záměrem podvodně vylákat od společnosti SPAR plnění ve formě náhrady škody a smluvní pokuty získaného formou žaloby k rozhodčímu soudu, v přesně nezjištěném období roku 2005 vyhotovili Kupní smlouvu s datem 20. 9. 2005 v Praze, dle které obviněný J. V. jako statutární zástupce společnost SWISSPORT, s.r.o., uzavřel se společnost SPAR tuto Kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo dodání sportovního zboží dle přílohy č. 1 Závazné garantované objednávky podzim-zima 2005-2006, jež je součástí předmětné kupní smlouvy, v celkové částce 30.952.381,47 Kč s DPH, dle smlouvy mělo být zboží odebráno nejpozději do 30. 10. 2005 po předchozí písemné výzvě dodavatele, přičemž tato smlouva měla být zrušena a následně, v přesně nezjištěném období, vyhotovili novou Kupní smlouvu s datem 11. 10. 2005, dle které obviněný J. V. jako statutární zástupce společnost SWISSPORT uzavřel se společnost SPAR tuto novou Kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo dodání sportovního zboží dle přílohy č. 1 Závazné garantované objednávky podzim zima 2005-2006, jež je součástí předmětné kupní smlouvy, v celkové částce 30.883.010,90 Kč s DPH, dle smlouvy mělo být zboží odebráno nejpozději do 12. 12. 2005 po předchozí písemné výzvě dodavatele, která měla být učiněna nejméně 7 dní před dodávkou zboží, přičemž obě shora uvedené kupní smlouvy vypracoval Mgr. A. V., přičemž u obou smluv uzavřených jednak mezi společností SWISSPORT a společností SPAR, jednak mezi společností SWISSPORT a společností SPAR, obvinění zajistili jejich podepsání a opatření razítkem za společnost SPAR Česká obchodní společnost, s.r.o., M. K., přičemž však od počátku věděli, že tato jako nákupčí společnosti SPAR nemá oprávnění zavazovat tuto společnost kupními smlouvami uzavíranými s dodavateli, neboť k tomuto jsou oprávněni pouze statutární zástupci společnosti SPAR Česká obchodní společnost, s.r.o., navíc obviněný J. V. již z dřívějšího obchodního vztahu s tímto odběratelem věděl, že oprávnění za společnost podepisovat mají pouze statutární zástupci, a tedy musel v době podpisu shora uvedených kupních smluv vědět, že M. K. vzhledem k tomu, že není statutární zástupce společnosti SPAR, ale pouze nákupčí, není oprávněna podepisovat kupní smlouvy za shora uvedené společnosti, a tedy musel vědět, že uvedené smlouvy jsou neplatné a dále musel vědět vzhledem k minulým obchodním vztahům, že uvedené společnosti mají vlastní rámcové smlouvy pro dodavatele a používají pouze tyto, následně dne 6. 12. 2005 společnost SWISSPORT prostřednictvím elektronické pošty zaslala společnosti SPAR výzvu k zaslání dílčích objednávek pro odběr zboží na základě kupní smlouvy ze dne 11. 10. 2005, přičemž tato výzva byla zaslána jménem jednatele společnosti SWISSPORT Mgr. A. V., a poté následovaly výzvy k odběru zboží ze dne 9. 12. 2005, 14. 12. 2005, 19. 12. 2005 a 23. 12. 2005, přičemž dne 13. 12. 2005 se společnost SWISSPORT pokusila za účasti notáře dodat zboží do OD SPAR v Brně na ulici Vídeňská, který o tomto sepsal notářský zápis, když společnost SPAR na toto nereagovala a zboží neodebrala, neboť předmětnou kupní smlouvu nepodepsal nikdo za společnost oprávněný a objednávka tedy nebyla zavedena v centrálním systému objednávek společnosti SPAR, přičemž oba obvinění věděli, že předmětné zboží, které je specifikováno v Závazné garantované objednávce, nemají a nebudou mít k dispozici, neboť uvedené zboží měli nakoupit jednak od společnosti MP wood, s.r.o., a to na základě Kupní smlouvy ze dne 28. 10. 2005, jednak od společnosti SWISSPORT SLOVAKIA, s.r.o., na základě kupní smlouvy ze dne 15. 10. 2005, přičemž zboží od těchto dvou společností tvořilo pouze malou část zboží, kterou měl údajně dodat společnosti SPAR, a následně dne 23. 12. 2005 společnost SWISSPORT zaslala společnosti SPAR předžalobní upomínku včetně faktury ze dne 23. 12. 2005 na částku 33.737.743,- Kč se splatností 29. 12. 2005 a dne 9. 1. 2006 podala společnost SWISSPORT rozhodčí žalobu k rozhodčímu soudci, přičemž uvedené jednání směřovalo ke způsobení škody společnosti SPAR, ve výši nejméně 33.737.743,- Kč; Bod 4. rozsudku: obvinění J. V., Mgr. A. V. a V. V. vedeni společným záměrem vylákat od společnosti SPAR plnění ve formě náhrady škody získaného formou žaloby k rozhodčímu soudu, obžalovaný V. V. v přesně nezjištěném období roku 2005 nechal vyhotovit Kupní smlouvu s datem 11. 10. 2005, dle které jako statutární zástupce společnosti GARPTIMEX uzavřel se společností SPAR tuto Kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo dodání sportovního zboží dle přílohy č. 1 Závazné garantované objednávky podzim zima 2005-2006, jež je součástí předmětné kupní smlouvy, v celkové částce 28.269.432,- Kč s DPH, dle smlouvy mělo být zboží odebráno nejpozději do 30. 11. 2005 po předchozí písemné výzvě dodavatele, která měla být učiněna nejméně 7 dní před dodávkou zboží, přičemž s obžalovaným J. V. zajistili její podepsání a opatření razítkem za společnost SPAR M. K., přičemž však od počátku věděli, že tato jako nákupčí společnosti SPAR nemá oprávnění zavazovat tuto společnost kupními smlouvami uzavíranými s dodavateli, neboť k tomuto jsou oprávněni pouze statutární zástupci společnost SPAR, současně obžalovaný V. V. věděl, že předmětné zboží, které je specifikováno v Závazné garantované objednávce, společnost GARPTIMEX nemá a nebude mít k dispozici, neboť uvedené zboží měl nakoupit jednak od společnosti COOPER Establishment na základě Kupní smlouvy ze dne 17. 10. 2005, dále od společnosti TATRASVIT SVIT-SOCKS, a.s., na základě Kupní smlouvy ze dne 12. 10. 2005 a od společnosti SWISSPORT, s.r.o., ze dne 15. 10. 2005, přičemž minimálně od společnosti COOPER Establishment a společnosti TATRASVIT neměl zboží v době uzavření smlouvy ani následně k dispozici a nikdy jej neodebral a neuhradil, tedy věděl, že nebude schopen zboží dodat dle Závazné garantované objednávky, a proto nikdy nevyzval písemně společnost SPAR k odběru zboží, následně dne 23. 12. 2005 společnost SWISSPORT zaslala společnosti SPAR předžalobní upomínku, včetně faktury ze dne 23. 12. 2005 na částku 30.882.572,50 Kč se splatností 29. 12. 2005 a dne 9. 1. 2006 podala společnost GARPTIMEX rozhodčí žalobu k rozhodkyni JUDr. Veselé, kterou uvedli již do kupní smlouvy pro případ sporu, přičemž uvedené jednání směřovalo ke způsobení škody společnosti SPAR ve výši nejméně 30.882.572,50 Kč, současně obžalovaný J. V. toto jednání obžalovaného V. V. zosnoval a řídil tím způsobem, že jej sám inicioval, vymyslel jeho průběh ve shodě se skutkem vedeným pod bodem 3., jednání obžalovaného V. usměrňoval a koordinoval se svým pod bodem 3., neboť se sám účastnil schůzky, na které došlo k získání podpisu M. K. a razítka společnosti SPAR Česká obchodní společnost, s.r.o., Mgr. A. V. pak s vědomím podstatných okolností jednání obžalovaného V. V. tomuto napomohl vypracováním předmětné kupní smlouvy mezi společnostmi GARPTIMEX a SPAR. Zločinu podvodu podle §209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku se dopustí ten, kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu velkého rozsahu. Skutky uvedené ve výroku o vině pod bodem 3. a 4. rozsudku soudu prvního stupně evidentně odpovídají zákonným znakům tohoto trestného činu, a to i z hlediska naplnění znaku „uvedení v omyl“ a z hlediska subjektivní stránky, která spočívá v úmyslném zavinění (§13 odst. 2 tr. zákoníku). Námitky obviněných (ve kterých se obvinění v zásadě svými tvrzeními překrývají) směřující proti závěru soudů ohledně subjektivní stránky posuzovaných činů byly založeny v podstatě na tom, že nejednali s úmyslem uvést svědkyni K. v omyl nebo vyvolat mylnou představu o obsahu listin, které podepisovala, nevěděli, že svědkyně není oprávněna za společnost SPAR podepisovat smlouvy, a nejednali s úmyslem vylákat od společnosti SPAR plnění ve formě náhrady škody. Po novém projednání a rozhodnutí věci Krajský soud v Brně (oproti původnímu rozhodnutí) konkretizoval v odůvodnění svého rozhodnutí subjektivní stránku zločinu podvodu a naplnění znaku „uvedení v omyl“. Soudy prvního i druhého stupně vzaly za prokázané, že obviněný J. V. po předchozí vzájemné domluvě s obviněným Mgr. A. V. jednali s úmyslem vylákat od společnosti SPAR plnění ve formě náhrady škody a dále že obviněný J. V. zosnoval a řídil totožné jednání V. V. Úmyslné zavinění obviněných J. V., Mgr. A. V. a V. V. je nyní jasně patrné ze zjištění, že obvinění svým aktivním jednáním v určitých formách součinnosti vytvořili dokumenty, které měly sloužit k vylákání finančních prostředků od poškozené společnosti SPAR (byly jim zejména známy všechny rozhodné okolnosti zcela běžné a standardní, týkající se obchodních vztahů mezi dodavateli a společností SPAR), a to tím způsobem, že by řetězec nasmlouvané zboží odmítl a dostal se tak do situace, kdy by bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit částku uvedenou ve smlouvách, navíc bez kompenzace odběrem zboží, k čemuž v daném případě také došlo. O tom svědčí širší okruh důkazů – svědeckých výpovědí (především zaměstnanců společnosti SPAR a obchodních partnerů obviněných) a listinných důkazů. Skutečnost, že obvinění věděli, že společnost SPAR má vlastní rámcové smlouvy pro dodavatele a používá pouze tyto a že za společnost SPAR jednají a uzavírají smlouvy pouze konkrétní jednatelé, vyplývá z listinných důkazů a svědeckých výpovědí. Zde je třeba zmínit výpověď svědka S. S., který uvedl, že založení společnosti A.P.S. SPORT mu bylo nabídnuto J. V., přičemž se společností SPAR měli uzavřenou rámcovou obchodní smlouvu, a to zřejmě od roku 2003, obchodování skončilo v roce 2005. Z výpovědi se dále podává, že obchody fakticky domlouval J. V., svědek podepisoval smlouvy, případně se účastnil jednání spolu s obviněným J. V. Rámcovou smlouvu se společností SPAR uzavřeli tím způsobem, že byla poslána na jejich adresu a svědek ji předal obviněnému Mgr. A. V., který ji zkontroloval a následně podepsal. Z výpovědi svědka M. H., jednatele společnosti SPAR a ze sdělení společnosti SPAR ohledně obchodování se společností SWISSPORT plyne, že na základě rámcových obchodních podmínek ze dne 25. 5. 2001 spolu společnosti obchodovaly v letech 2001 a 2002, když rámcové obchodní podmínky byly za společnost SWISSPORT sjednány a vypovězeny obviněným J. V. Dále uvedla, že rámcové obchodní podmínky jsou pro všechny dodavatele shodné a že společnosti SWISSPORT muselo být známo, že obchodují pouze na základě tohoto druhu smluv, neboť v letech 2004-2006 byla subdodavatelem zboží jejich dodavatele A.P.S. SPORT. Z uvedeného pak lze dovodit, že jak obviněný J. V., tak i obviněný Mgr. A. V. museli znát rámcové obchodní podmínky, které používala společnost SPAR, neboť obviněnému Mgr. A. V. byla přímo předložena smlouva se společností SPAR a obviněný Mgr. A. V. se k jejímu obsahu vyjadřoval a doporučil ji k podpisu. Vědomost obviněného V. V. o používání rámcových obchodní podmínek jednoznačně vyplývá z dokladů předložených společnosti Cash Reform, a.s., se kterou společnost GARPTIMEX uzavřela dne 13. 10. 2005 faktoringovou smlouvu, kterou za tuto společnost podepsal obviněný V. V., přičemž obsahem faktoringové dokumentace byly mimo jiné také standardní rámcové obchodní podmínky společnosti SPAR (č.l. 461-545). Z uvedených rámcových obchodních podmínek společnosti SPAR pak zcela jednoznačně vyplývá, že za společnost SPAR jednají pouze konkrétní jednatelé, a to M. H. a J. P. V průběhu trestního řízení bylo znaleckým zkoumáním prokázáno, že předmětné kupní smlouvy a závazné objednávky vlastnoručně podepisovala za společnost SPAR svědkyně M. K. a že byly opatřeny originály otisků pravých razítek společnosti SPAR. Svědkyně M. K. jednala za společnost SPAR jako zástupkyně vedoucího celého úseku nákupu nepotravinového zboží. Dne 26. 4. 2004 uzavřela se společností SPAR Česká obchodní společnost, s.r.o., pracovní smlouvu (č. l. 1234 spisu), ve které se zavázala pro společnost SPAR pracovat jako manažerka nákupu NONFOOD zboží. Následně, dne 1. 11. 2004, byla uzavřena Dohoda o změně pracovní smlouvy spočívající ve změně druhu práce, tj. svědkyně M. K. se stala zástupkyní vedoucího oddělení nákupu NONFOOD zboží, a to s platností od 1. 11. 2004 (č. l. 1238 spisu). Jmenovaná svědkyně sice popírá, že by předmětné dokumenty podepisovala a opatřovala razítky společnosti SPAR, ovšem není schopna vysvětlit množství vlastních popisů a razítek společnosti SPAR na těchto dokladech. Nalézací soud v odůvodnění svého rozsudku konstatuje, že svědecká výpověď svědkyně M. K. není v plném rozsahu věrohodná a vycházel z ní pouze tam, kde ji má za prokázanou dalšími důkazy. Rozsah dokladů, které měla podepsat, prakticky vylučuje možnost omylu, různá místa na stranách, kde k podpisu došlo, vylučují i možné podstrčení v rámci jiných dokladů. Z výše uvedeného soud prvního stupně dovozuje jistou míru srozumění s podpisy, avšak nevylučuje, že tato nesouvisí s příslušným textem, tedy, že věděla, že podepisuje jisté doklady, ovšem nikoli, že by musela vědět, k čemu budou užity, kdy zčásti její podpis byl na listině, na kterou až následně byl dodán text. Z odborného vyjádření z oboru kriminalistika, odvětví kriminalistická expertíza dokladů a písemností vyplývá, že předložené kupní smlouvy a závazné garantované objednávky jsou opatřeny originály otisků pravých razítek společnosti SPAR (s výjimkou smlouvy a objednávky ze dne 20. 9. 2005) s tím, že nejprve došlo k napsání podpisů a následně vytvoření razítek. V případě závazné garantované objednávky ke smlouvě ze dne 20. 9. 2005 došlo nejprve k napsání podpisu a teprve následně k vytisknutí podpisové doložky „za SPAR Česká obchodní společnost s.r.o.“ a dvoulinky (jako součásti celého tisku), přičemž je patrné, že tyto jsou součástí celého tisku závazné garantované objednávky. Z uvedeného lze dovodit, že svědkyně M. K. podepsala ať již vědomě nebo nevědomě listinu, na kterou byl následně doplněn text, který nemusela znát. Nejvyšší soud se ztotožnil s názorem obou soudů, že shora uvedené svědčí jednak proti závěru, že by M. K. vědomě spolupracovala na vytváření nepravdivých listin s obviněnými a jednak potvrzuje závěr o naplnění subjektivní stránky obviněnými, neboť pokud by nevěděli o tom, že M. K. není oprávněna podepisovat příslušné smlouvy, neměli by ani důvod uvedeným způsobem s listinami manipulovat. Dále soudy konstatovaly, že poté, co bylo prokázáno, že obvinění si museli být vědomi skutečnosti, že svědkyně M. K. není oprávněna podepisovat předmětné smlouvy (když znali její postavení ve společnosti SPAR i postup při uzavírání smluv v uvedené společnosti), obvinění uvedli, že se svědkyně M. K. měla prokazovat při jednáních plnou mocí k takovým úkonům, avšak tato plná moc nebyla předložena rozhodci ani soudu a svědci tuto skutečnost dostatečně věrohodným způsobem neosvědčili. Navíc svědkyně M. K. i další zaměstnanci společnosti SPAR vyloučili, že by svědkyně M. K. v průběhu svého působení společnosti SPAR disponovala plnou mocí k podpisu smluv, ke kterým jsou v rámci jmenované společnosti oprávněni pouze dva statutární zástupci společnosti. Zcela logické je i tvrzení poškozené společnosti, že s ohledem na vlastní obchodní sílu ona diktuje smluvní podmínky. Vzhledem k tomu, že všichni obvinění přicházeli do styku s podobnými smlouvami, tuto skutečnost nepochybně věděli. Z výše uvedeného již lze učinit závěr (jak uvedly i soudy obou stupňů), že oproti běžným rámcovým smlouvám s obchodními řetězci byly předmětné smlouvy v podstatě připraveny pro rozhodčí řízení, přičemž veškeré jednání obviněných k tomuto evidentně směřovalo. Co se týká námitek obviněných, že v rámci celého trestního řízení nebyla prokázána skutečnost, že by nějaký subjekt byl jejich jednáním uveden v omyl, Nejvyšší soud uvádí následující. Soudy rozhodující ve věci dovodily, že jednání obviněných směřovalo nejen vůči vedení společnosti, ale prvotně vůči zaměstnancům na nižší úrovni (otázka doručování k rukám svědkyně K., faktické přejímky zboží). Dle názoru soudů prvního i druhého stupně však byla otázka vědomosti vedení společnosti vedlejší, neboť obvinění věděli, že mají k dispozici listiny, na kterých jsou pravé podpisy svědkyně K., když chtěli využít rozhodčího řízení, tedy obejít řízení soudní (jehož charakter by mohl být problematický pro potřebné rozhodnutí) a získat tak jakýmkoli způsobem finanční částku odpovídající minimálně jimi stanovené hodnotě příslušného zboží. V podstatě počítali s tím, že rozhodkyně rozhodne v jejich prospěch, ať již z důvodů jejího zainteresování na věci, případně proto, že ji uvedou v omyl ohledně uzavírání daných smluv s tím, že si byly vědomy, že objektivně použité skutkové námitky budou schopni eliminovat. Obvinění primárně spoléhali na tu skutečnost (která ostatně nastala), že společnost SPAR se bude bránit odběru údajně nasmlouvaného zboží, a proto byla do smluv zkoncipována rozhodčí doložka. Obvinění byli dobře seznámeni se všemi rozhodnými okolnostmi týkajícími se obchodních vztahů, tedy i se skutečností, jakým způsobem se uzavírají smlouvy opatřené rozhodčí doložkou, když s osobou rozhodce musí souhlasit obě zainteresované strany a v posuzovaném případě se tak nemohlo stát vzhledem k okolnostem uzavření smluv. Nejvyšší soud je toho názoru, že jednání obviněných sestávající se z několika dílčích aktů směřovalo od počátku k uvedení v omyl osoby rozhodce v rozhodčím řízení. K otázce týkající se uvedení rozhodce v omyl je třeba poznamenat, že již byla ustálena soudní praxe, podle níž není možné v omyl uvést soud rozhodující v občanskoprávním řízení. Nejvyšší soud se ztotožňuje s názory soudů i státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, že se tyto závěry týkají výslovně pouze soudů, neboť soudy jsou nezávislé státní orgány, kterým je svěřen výkon soudnictví. Jejich rysem je zejména nezávislost, vázanost pouze zákony a mezinárodními smlouvami a veřejnost soudního jednání. Soudce musí splňovat předpoklady pro tuto funkci vymezené v Ústavě ČR a v zákoně č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), přičemž soudce odvozuje své ustanovení a autoritu přímo od státu. Pro rozhodčí soudy, přestože jejich činnost je nepochybně alternativou soudní moci a jejich rozhodnutím jsou přiznávány obdobné účinky, však zdaleka natolik vysoké požadavky a oprávnění stanoveny nejsou (viz zákon č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů). Výrazně nižší požadavky jsou stanoveny i pro rozhodce, kterými mohou být občané České republiky, kteří jsou zletilí a způsobilí k právním úkonům, zákonem není stanoven výslovný předpoklad kvalifikace, tzn. ani právnické vzdělání. Rozhodčí řízení není zcela autonomní, neboť soudní řízení představuje ve vztahu k němu opravný element, byť jsou možnosti nápravy omezené a podmíněné existencí jen taxativně vyjmenovaných vad. Zatímco soudní řízení je vedeno nezávislými soudci, začleněnými do institucionálně vybudované struktury soudní soustavy (čl. 82 a čl. 91 Ústavy) na základě jmenování prezidentem republiky bez časového omezení (čl. 93 odst. 1 Ústavy), k rozhodčímu řízení jsou povoláni ad hoc rozhodci jakožto soukromé osoby, určené zásadně dohodou účastníků sporu. Soudní řízení je výrazem typové působnosti soudní moci jakožto ústavně založené moci státní (čl. 2 odst. 1, čl. 81 a čl. 90 Ústavy), a tím i nezpochybnitelné moci „veřejné“, na rozdíl od řízení rozhodčího, jež má sice zákonnou základnu, nicméně nenastupuje automaticky, nýbrž na základě soukromé („soukromoprávní“) dohody účastníků konkrétního občanskoprávního vztahu, resp. jejich individuálního rozhodnutí či vůle, a je tak od soudního řízení odklonem. Všechny tyto odlišnosti jsou natolik zásadní, že postavení rozhodce k postavení soudu připodobnit nelze. Lze proto dovodit, že v daném případě tedy došlo k uvedení v omyl rozhodkyně JUDr. Renaty Veselé. Pro úplnost zbývá poznamenat, že soud prvního stupně v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. 4 Tdo 46/2012, rovněž doplnil dokazování ke zjištění, zda měli či neměli obvinění dostatek zboží k tomu, aby mohly být z jejich strany realizovány dodávky společnosti SPAR, když nechal zpracovat znalecký posudek z oboru ekonomika, odvětví účetní evidence a v hlavním líčení za součinnosti stran tento znalecký posudek, včetně výslechu znalce, provedl a vyvodil závěr, že konkrétní množství zboží k datu případného plnění smluv objektivně zjistitelné není. Znalecký posudek byl zpracováván na základě výsledků inventarizace provedené správcem konkurzní podstaty až ke dni 22. 6. 2007, neboť jiné objektivní důkazy nebyly k dispozici. Ze závěrů znaleckého posudku vyplývá, že při inventuře se ve skladu nenacházelo 100% konkrétního množství, ale ve většině případů mnohem menší množství v konkrétních sortimentních položkách, mnohdy danému typu neodpovídalo žádné zboží, případně daného zboží bylo minimální množství, na druhou stranu v případě jiných druhů zboží, tyto se nacházely v počtu převyšujícím dané smlouvy a to ve vztahu ke společnosti SWISSPORT, přičemž ke společnosti GARPTIMEX nejsou objektivní důkazy vůbec. V rámci odvolacího řízení bylo provedeno dokazování znaleckými posudky předloženými obhajobou, a to znaleckým posudkem znalkyně v oboru ekonomika, odvětví účetní evidence, Ing. Markéty Volkmerové a dále posudkem Ústavu kvalifikovaného pro znaleckou činnost, INFO 7 – znalecká organizace, s.r.o., a rovněž bylo provedeno dokazování výslechem znalkyně Ing. Markéty Volkmerové. I přes provedené dokazování dospěl odvolací soud k závěru, že konkrétní množství nasmlouvaného zboží již není objektivně zjistitelné, když znalkyně Ing. Markéta Volkmerová posuzovala, zda měli či neměli obvinění dostatek zboží na skladě, ze stejných dokladů, které měl k dispozici soud prvního stupně, případně dokladů dalších, avšak s odstupem času ještě delším, než údaje, ze kterých vycházel soudem zadaný znalecký posudek. Ani vyjádření znaleckého ústavu, které je ze strany obviněných předkládáno jako jakýsi revizní znalecký posudek, nemůže na výše uvedených závěrech dle odvolacího soudu nic změnit. Nejvyšší soud podotýká, že při novém projednání a rozhodnutí věci krajským soudem byl již podvodný úmysl obviněných směřující od počátku k vylákání finanční částky ze strany společnosti SPAR dostatečně prokázán při uzavírání smluv se společností SPAR a byla dovozena existence podvodného jednání všech obviněných, proto je nerozhodné, zda nasmlouvané zboží se společností SPAR měli obvinění k dispozici v plném či částečném množství. Je tak možno učinit závěr, že v průběhu daného trestního řízení bylo bez jakýchkoli pochybností prokázáno, že - obviněný J. V. svým předmětným jednáním naplnil všechny zákonné znaky zločinu úvěrového podvodu podle §211 odst. 1, odst. 6 tr. zákoníku (body 1 a 2 rozsudku), pokusu zločinu podvodu podle §21 odst. 1, §209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku (bod 3 rozsudku), a organizátorství pokusu zločinu podvodu podle §21 odst. 1, §24 odst. 1 písm. a), §209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku (bod 4 rozsudku), - obviněný Mgr. A. V. svým jednáním naplnil všechny zákonné znaky pokusu zločinu podvodu podle §21 odst. 1, §209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku a pomoci k pokusu zločinu podvodu podle §21 odst. 1, §24 odst. 1 písm. c), §209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku, - obviněný V. V. svým jednáním naplnil všechny zákonné znaky pokusu zločinu podvodu podle §21 odst. 1, §209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku, příslušný skutek byl bez jakýchkoliv pochybností objasněn, nalézací soud zvolil odpovídající právní kvalifikaci a uložený trest odpovídá všem zákonným kritériím. Nejvyšší soud proto souhlasí se závěry, které učinil v odůvodnění svého rozhodnutí odvolací soud. Z odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně vyplývá logická návaznost mezi provedenými důkazy, jejich hodnocením a učiněnými skutkovými zjištěními na straně jedné a hmotně právními závěry na straně druhé, přičemž dovolací soud mezi nimi neshledal žádný rozpor. Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů shledal, že napadené rozhodnutí, ani řízení, které mu předcházelo, netrpí vytýkanými vadami, a proto dovolání obviněných J. V., Mgr. A. V. a V. V. podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněná odmítl. O dovolání rozhodl za podmínek ustanovení §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný. V Brně dne 29. dubna 2014 Předseda senátu JUDr. Jiří Pácal

Souhrné informace o rozhodnutí
Název judikátu:Podvod
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:§265b odst.1 písm. g) tr.ř.
Datum rozhodnutí:04/29/2014
Spisová značka:4 Tdo 239/2014
ECLI:ECLI:CZ:NS:2014:4.TDO.239.2014.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Podvod
Dotčené předpisy:§209 odst. 1,5 písm. a) tr. zákoník
Kategorie rozhodnutí:C
Podána ústavní stížnost sp. zn. II. ÚS 2020/14; sp. zn. IV. ÚS 2235/14; sp. zn. I. ÚS 2286/14
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19