ECLI:CZ:NS:2014:8.TDO.1177.2014.1
sp. zn. 8 Tdo 1177/2014-63
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 10. 2014 o dovolání obviněného R. H. , proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. 4. 2014, sp. zn. 6 To 18/2014, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 31 T 6/2011, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného R. H. odmítá .
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 4. 10. 2013, sp. zn. 31 T 6/2011, uznal obviněného R. H. (dále jen „obviněný“, příp. „dovolatel“) vinným, že
„jako jediný jednatel společnosti České bagety, s. r. o., se sídlem Skotnice 12, IČ 27827747 (dále jen České bagety), jež byla do obchodního rejstříku zapsána dne 2. 1. 2008,
v době od ledna 2008 do 23. 3. 2010 ve S. a dalších místech České republiky, poté, co ze společnosti v průběhu roku 2008 postupně odčerpal prostřednictvím půjčky ve prospěch své osoby finanční prostředky ve výši 6.675.000,- Kč, vědom si celkové ekonomické situace uvedené společnosti, včetně toho, že nebude schopna řádně plnit své závazky, přesto na úkor smluvních partnerů, pod příslibem včasné a plné úhrady dodaného zboží a služeb, sám, případně prostřednictvím zaměstnanců společnosti, postupně uzavíral smlouvy, na základě kterých byly společnosti České bagety zboží a služby poskytovány, avšak s ohledem na popsanou situaci:
1) odebral od společnosti VIVA, s .r. o., se sídlem Kelč 243, IČ 41084853, zboží, přičemž na faktury:
… ze dne 1. 7. 2008 na částku 235.862,90 Kč neuhradil 76.344,90 Kč,
… ze dne 11. 7. 2008 na částku 214.227,50 Kč neuhradil 170.227,50 Kč,
… ze dne 1. 9. 2008 na částku 214.957,30 Kč neuhradil 199.732,40 Kč,
… ze dne 11. 9. 2008 na částku 288.045,10 Kč neuhradil 170.045,10 Kč,
… ze dne 20. 11. 2009 na částku 143.507,80 Kč neuhradil 112.105,90 Kč
a faktury:
… ze dne 21. 7. 2008 na částku 177.883,70 Kč,
… ze dne 1. 8. 2008 na částku 237.788,90 Kč,
… ze dne 11. 8. 2008 na částku 172.349,20 Kč,
… ze dne 21. 8. 2008 na částku 218.612,10 Kč,
… ze dne 22. 9. 2008 na částku 257.272,20 Kč,
… ze dne 1. 10. 2008 na částku 299.965,80 Kč,
… ze dne 1. 12. 2009 na částku 228.523,20 Kč,
… ze dne 11. 12. 2009 na částku 193.718,60 Kč,
…ze dne 21. 12. 2009 na částku 159.454,50 Kč,
… ze dne 1. 1. 2010 na částku 43.565,70 Kč,
… ze dne 11. 1. 2010 na částku 187.446,10 Kč,
… ze dne 21. 1. 2010 na částku 207.668,50 Kč,
… ze dne 1. 2. 2010 na částku 193.198,10 Kč,
… ze dne 11. 2. 2010 na částku 180.325,20 Kč,
… ze dne 22. 2. 2010 na částku 132.216,70 Kč,
… ze dne 1. 3. 2010 na částku 153.794,30 Kč,
… ze dne 11. 3. 2010 na částku 188.513,70 Kč,
… ze dne 20. 3. 2010 na částku 137.066,70 Kč,
nezaplatil, čímž způsobil společnosti VIVA, s. r. o., škodu ve výši 4.097.819,- Kč,
2) odebral od společnosti JAROMÍR STEINHAUSER, s. r. o., se sídlem Brno, Mojmírovo náměstí 20, IČ 60704390, zboží, přičemž na faktury:
… ze dne 31. 3. 2009 na částku 16.452,- Kč neuhradil 2.086,- Kč,
… ze dne 2. 4. 2009 na částku 16.555,- Kč neuhradil 6.555,- Kč,
a faktury:
… ze dne 9. 4. 2009 na částku 19.245,- Kč,
… ze dne 16. 4. 2009 na částku 8.183,- Kč,
… ze dne 17. 4. 2009 na částku 22.814,- Kč,
… ze dne 20. 4. 2009 na částku 16.526,- Kč,
… ze dne 12. 5. 2009 na částku 5.736,- Kč,
… ze dne 14. 5. 2009 na částku 9.719,- Kč,
… ze dne 19. 5. 2009 na částku 21.907,- Kč,
… ze dne 21. 5. 2009 na částku 8.659,- Kč,
… ze dne 26. 5. 2009 na částku 6.782,- Kč,
… ze dne 27. 5. 2009 na částku 7.811,- Kč,
… ze dne 11. 6. 2009 na částku 15.814,- Kč,
nezaplatil, čímž způsobil společnosti JAROMÍR STEINHAUSER, s. r. o., škodu ve výši 151.837,- Kč,
3) odebral od společnosti AVIAN-M.Z., s. r. o., se sídlem Lipník nad Bečvou, Smetanova 1489, IČ 25822012 zboží, přičemž faktury:
… ze dne 21. 8. 2009 na částku 18.312,- Kč,
… ze dne 26. 8. 2009 na částku 18.312,- Kč,
… ze dne 28. 8. 2009 na částku 21.364,- Kč,
… ze dne 2. 9. 2009 na částku 18.312,- Kč,
… ze dne 4. 9. 2009 na částku 24.416,- Kč,
… ze dne 9. 9. 2009 na částku 18.312,- Kč,
… ze dne 11. 9. 2009 na částku 24.416,- Kč,
… ze dne 18. 9. 2009 na částku 43.197,- Kč,
… ze dne 25. 9. 2009 na částku 42.728,- Kč,
… ze dne 2. 10. 2009 na částku 42.728,- Kč,
… ze dne 9. 10. 2009 na částku 41.856,- Kč,
… ze dne 16. 10. 2009 na částku 41.856,- Kč,
… ze dne 16. 10. 2009 na částku 2.507,- Kč,
… ze dne 23. 10. 2009 na částku 44.363,- Kč
nezaplatil, čímž způsobil společnosti AVIAN-M.Z., s. r. o, škodu ve výši 402.679,- Kč,
4) odebral od společnosti Jarnot CZ, s. r. o., se sídlem Velké Hoštice, Mírová 86, IČ 26793121, zboží, přičemž faktury:
… ze dne 26. 2. 2010 na částku 11.449,- Kč,
… ze dne 3. 3. 2010 na částku 12.008,- Kč,
… ze dne 10. 3. 2010 na částku 11.610,- Kč,
… ze dne 17. 3. 2010 na částku 11.795,- Kč,
… ze dne 19. 3. 2010 na částku 15.181,- Kč,
nezaplatil, čímž způsobil společnosti Jarnot CZ, s. r. o., škodu ve výši 62.043,- Kč,
5) odebral od společnosti Beskydské uzeniny, a. s., se sídlem Frýdek-Místek, Příborská 520, IČ: 26790203, zboží, přičemž na fakturu:
- … ze dne 20. 8. 2008 na částku 26.381,43 neuhradil 9.429,29 Kč,
a fakturu:
- … ze dne 22. 8. 2008 na částku 11.452,23 Kč,
nezaplatil, čímž způsobil společnosti Beskydské uzeniny, a. s., škodu ve výši 20.881,52 Kč,
6) odebral od společnosti Lactalis CZ, s. r. o., se sídlem Praha 9, Českobrodská 1174, IČ: 27132471, zboží, přičemž faktury:
- … ze dne 5. 2. 2009 na částku 6.559,10 Kč,
- … ze dne 19. 2. 2009 na částku 4.589,60 Kč,
- … ze dne 5. 3. 2009 na částku 5.130,80 Kč
- … ze dne 12. 3. 2009 na částku 5.837,60 Kč
nezaplatil, čímž způsobil společnosti Lactalis CZ, s. r. o., škodu ve výši 22.117,10 Kč,
7) odebral od společnosti UNILEVER ČR, s. r. o., se sídlem Praha 8, Thámova 18, IČ: 18627781, zboží, přičemž faktury:
- … ze dne 23. 3. 2009 na částku 11.489,47 Kč,
- … ze dne 31. 3. 2009 na částku 9.574,56 Kč,
- … ze dne 10. 4. 2009 na částku 7.659,65 Kč
- … ze dne 24. 4. 2009 na částku 11.489,47 Kč,
nezaplatil, čímž způsobil společnosti UNILEVER ČR, s. r. o., škodu ve výši 40.213,15 Kč,
8) odebral od společnosti MORAVAN - masná výroba, s. r. o., se sídlem Petřvald 20, IČ: 27120309, zboží, přičemž na faktury:
- … ze dne 4. 5. 2009 na částku 54.590,- Kč neuhradil 8.307,- Kč,
- … ze dne 11. 5. 2009 na částku 27.165,- Kč neuhradil 12.165,- Kč,
a faktury:
- … ze dne 22. 5. 2009 na částku 73.072,- Kč,
- … ze dne 1. 6. 2009 na částku 39.393,- Kč,
- … ze dne 10. 6. 2009 na částku 78.374,- Kč,
- … ze dne 25. 6. 2009 na částku 38.447,- Kč,
- … ze dne 1. 7. 2009 na částku 67.185,- Kč,
- … ze dne 13. 7. 2009 na částku 57.507,- Kč,
- … ze dne 20. 7. 2009 na částku 47.288,- Kč,
- … ze dne 3. 8. 2009 na částku 26.246,- Kč,
- … ze dne 10. 8. 2009 na částku 18.428,- Kč,
- … ze dne 21. 9. 2009 na částku 20.673,- Kč,
- … ze dne 25. 9. 2009 na částku 19.207,- Kč,
- … ze dne 29. 9. 2009 na částku 21.758,- Kč,
nezaplatil, čímž způsobil společnosti MORAVAN - masná výroba, s. r. o., škodu ve výši 528.050,- Kč,
9) odebral od společnosti Drůbež trade, s. r. o., se sídlem Lobodice 223, IČ: 27836371, zboží, přičemž na fakturu:
- … ze dne 15. 6. 2009 na částku 27.838,70 Kč neuhradil 13.839,- Kč,
a faktury:
- … ze dne 17. 6. 2009 na částku 12.895,84 Kč,
- … ze dne 19. 6. 2009 na částku 17.155,34 Kč,
- … ze dne 22. 6. 2009 na částku 27.838,52 Kč,
nezaplatil, čímž způsobil společnosti Drůbež trade, s. r. o., škodu ve výši 71.728,- Kč,
10) odebral od společnosti BENZINA, s. r. o., se sídlem Praha 4, Na Pankráci 127, IČ: 60193328, na základě platebních karet pohonné hmoty, přičemž faktury:
- … ze dne 2. 7. 2009 na částku 150,- Kč,
- … ze dne 5. 8. 2009 na částku 135.215,79 Kč,
- … ze dne 17. 8. 2009 na částku 41.712,90 Kč,
nezaplatil, čímž způsobil společnosti BENZINA, s. r. o., po odpočtu kauce pro vydané platební karty v částce 15.000,- Kč, škodu ve výši 162.078,69 Kč,
11) odebral od společnosti PEK-TK, s. r. o., se sídlem Praha 5, Högerova 677/2, IČ: 27142213, plnění spočívající v opravě chladírenského zařízení, přičemž faktury:
- … ze dne 17. 08. 2009 na částku 20.060,- Kč,
- … ze dne 25. 09. 2009 na částku 655,- Kč,
- … ze dne 03. 10. 2009 na částku 6.937,- Kč,
neuhradil, čímž způsobil společnosti PEK-TK, s. r. o., škodu ve výši 27.652,- Kč,
12) v době od 1. 6. 2008 do 31. 12. 2008, užíval na základě dohody s Obecním úřadem ve Skotnici, se sídlem Skotnice 24, IČ 00600806, veřejné prostranství o výměře 30 m2 na pozemku … v katastrálním území S., jako parkovací místa, přičemž platební výměr na místní poplatek ze dne 18. 11. 2008 ve výši 5.980,- Kč nezaplatil, čímž způsobil Obecnímu úřadu Skotnice škodu ve výši 5.980,- Kč,
13) odebral od společnosti Severomoravská plynárenská, a. s., se sídlem Moravská Ostrava, Plynární 2748/6, IČ 47675748, dodávky plynu, přičemž fakturu … ze dne 20. 08. 2009 na částku 11.239,68 Kč nezaplatil, čímž způsobil společnosti Severomoravská plynárenská, a. s., škodu ve výši 11.239,68 Kč,
14) v době od 05. 09. 2008 do 12. 09. 2009 odebral od pronajímatele Města Kopřivnice, se sídlem Kopřivnice, Štefánikova 1163/12, IČ 00298077, služby spojené s nájmem nebytových prostor, přičemž úhradu za nájem dle faktury … ze dne 15. 10. 2008 na částku 9.380,- Kč nezaplatil, čímž způsobil Městu Kopřivnice, se sídlem Kopřivnice škodu ve výši 9.380,- Kč,
15) odebral od společnosti ČEZ Prodej, s. r. o., se sídlem Praha 4, Duhová 425/1, IČ 27232433, dodávky elektřiny, přičemž faktury:
- … ze dne 12. 10. 2009 na částku 34.820,- Kč,
- … ze dne 08. 12. 2009 na částku 12.241,- Kč,
nezaplatil, čímž způsobil společnosti ČEZ Prodej, s. r. o., škodu ve výši 47.061,- Kč,
16) odebral od podnikatele J. P., se sídlem Rohov, U Křižovatky 39, IČ 43595626, zboží, přičemž faktury:
- … ze dne 03. 02. 2009 na částku 10.651,- Kč,
- … ze dne 11. 02. 2009 na částku 11.449,- Kč,
nezaplatil, čímž způsobil J. P., škodu ve výši 22.100,- Kč,
17) odebral od podnikatele D. P., se sídlem Rohov, U Křižovatky 177, IČ 66176735, zboží, přičemž faktury (dodací listy):
- … ze dne 09. 03. 2009 na částku 7.626,- Kč,
- … ze dne 01. 04. 2009 na částku 6.407,- Kč,
- … ze dne 27. 04. 2009 na částku 8.910,- Kč,
nezaplatil, čímž způsobil D.P., škodu ve výši 22.943,- Kč,
18) v době od 16. 03. 2009 do 23. 3. 2010 využíval jako nájemce předmět finančního leasingu - automobil Volkswagen Transporter 1.9TDi s chladírenskou nástavbou pronajímatele S MORAVA Leasing, a. s., se sídlem Znojmo, Horní náměstí 264/18, IČ 16325460, přičemž leasingové splátky:
- … splatné ke dni 10. 10. 2009 v částce 12.455,- Kč,
- … splatné ke dni 10. 11. 2009 v částce 12.455,- Kč,
- … splatné ke dni 10. 12. 2009 v částce 12.455,- Kč,
- … splatné ke dni 10. 01. 2010 v částce 12.546,- Kč,
- … splatné ke dni 10. 02. 2010 v částce 12.546,- Kč,
- … splatné ke dni 10. 03. 2010 v částce 12.546,- Kč,
nezaplatil, čímž způsobil společnosti S MORAVA Leasing, a. s., škodu ve výši 75.003,- Kč,
19) odebral od společnosti PICADO CZ, s. r. o., se sídlem Nový Jičín, Hoblíkova 501/22, IČ 25893319, zboží, přičemž na fakturu:
- … ze dne 18. 03. 2009 na částku 5.815,- Kč neuhradil 1.315,- Kč,
a faktury:
- … ze dne 26. 03. 2009 na částku 3.826,- Kč,
- … ze dne 06. 04. 2009 na částku 8.130,- Kč,
- … ze dne 16. 04. 2009 na částku 8.130,- Kč,
- … ze dne 04. 05. 2009 na částku 7.675,- Kč,
- … ze dne 12. 05. 2009 na částku 7.224,- Kč,
- … ze dne 18. 05. 2009 na částku 8.498,- Kč,
nezaplatil, čímž způsobil společnosti PICADO CZ, s. r. o., škodu ve výši 44.798,- Kč,
20) odebral od podnikatelky J. K. - MASOMA, se sídlem Kravaře, Novodvorská 644/40, IČ 45199981, zboží, přičemž faktury:
- …ze dne 03. 04. 2009 na částku 33.861,10 Kč,
- … ze dne 10. 04. 2009 na částku 19.616,50 Kč,
- … ze dne 17. 04. 2009 na částku 10.018,00 Kč,
- … ze dne 24. 04. 2009 na částku 14.567,20 Kč,
nezaplatil, čímž způsobil J. K., škodu ve výši 78.062,80 Kč,
21) odebral od společnosti Moravia Lacto, a. s., se sídlem Jihlava, Jiráskova 94, IČ 49969897, zboží, přičemž na fakturu:
- … ze dne 23. 04. 2009 na částku 11.317,- Kč neuhradil 3.000,- Kč,
a faktury:
- … ze dne 05. 05. 2009 na částku 42.492,- Kč,
- … ze dne 25. 05. 2009 na částku 40.396,- Kč,
- … ze dne 02. 06. 2009 na částku 20.198,- Kč,
- … ze dne 12. 06. 2009 na částku 32.714,- Kč,
- … ze dne 23. 06. 2009 na částku 21.453,- Kč,
- … ze dne 01. 07. 2009 na částku 17.480,- Kč,
- … ze dne 15. 07. 2009 na částku 36.202,- Kč,
- … ze dne 22. 07. 2009 na částku 18.721,- Kč,
nezaplatil, čímž způsobil společnosti Moravia Lacto, a. s., škodu ve výši 232.656,- Kč,
22) odebral od společnosti Telefónica O2 Czech Republic, a. s., se sídlem Praha 4,
Za Brumlovkou 266/2, IČ 60193336, telekomunikační služby, přičemž faktury:
- … za období od 01. 06. 2009 do 30. 06. 2009 na částku 2.335,67 Kč,
- … za období od 01. 07. 2009 do 31. 07. 2009 na částku 2.335,67 Kč,
- … za období od 01. 08. 2009 do 31. 08. 2009 na částku 2.335,67 Kč,
- … za období od 01. 09. 2009 do 30. 09. 2009 na částku 2.110,42 Kč,
- … za období od 01. 11. 2009 do 30. 11. 2009 na částku 1.780,04 Kč,
- … za období od 01. 12. 2009 do 31. 12. 2009 na částku 1.035,60 Kč,
- … za období od 01. 01. 2010 do 31. 01. 2010 na částku 1.044,00 Kč,
- … za období od 01. 02. 2010 do 28. 02. 2010 na částku 1.044,00 Kč,
- … za období od 01. 03. 2010 do 31. 03. 2010 na částku 1.044,00 Kč,
nezaplatil, čímž způsobil společnosti Telefónica O2 Czech Republic, a. s., škodu ve výši 15.065,07 Kč,
23) odebral od podnikatele M. B., se sídlem Tichá 486, IČ 64977358, služby daňového poradenství spočívající ve zpracování daňového přiznání daně z příjmů právnických osob za rok 2008, přičemž fakturu … ze dne 22. 06. 2009 na částku 5.000,- Kč nezaplatil, čímž způsobil M. B., škodu ve výši 5.000,- Kč,
24) odebral od Technických služeb města Příbora, se sídlem Příbor, Štramberská 483, IČ 00143651, služby spočívající v odvozu odpadu, přičemž faktury:
- … ze dne 02. 07. 2009 na částku 5.348,- Kč,
- … ze dne 07. 08. 2009 na částku 4.943,- Kč,
- … ze dne 05. 10. 2009 na částku 5.286,- Kč,
nezaplatil, čímž způsobil Technických službám města Příbora škodu ve výši 15.577,- Kč,
25) odebral od společnosti SAMOHÝL AUTO, a. s., se sídlem Zlín, tř. T. Bati 623, IČ 25508211, služby spočívající v zapůjčení náhradního vozidla zn. HYUNDAI, přičemž fakturu … ze dne 04. 07. 2009 na částku 30.540,- Kč nezaplatil, čímž způsobil společnosti SAMOHÝL AUTO, a. s., škodu ve výši 30.540,- Kč,
26) odebral od společnosti MAKENEX, s. r. o., se sídlem Mošnov 130, IČ 26833468, instalatérské práce, přičemž faktury:
- … ze dne 08. 09. 2009 na částku 39.204,- Kč,
- … ze dne 07. 12. 2009 na částku 18.412,- Kč,
nezaplatil, čímž způsobil společnosti MAKENEX, s. r. o., škodu ve výši 57.616,- Kč,
27) odebral od podnikatele Ing. M. S., se sídlem Ostrava, Čujkovova 48, IČ 14603241, dílo spočívající ve zpracování dokumentace k podání žádosti o získání dotace, přičemž fakturu … ze dne 11. 09. 2009 na částku 31.654,- Kč nezaplatil, čímž způsobil Ing. M. S., škodu ve výši 31.654,- Kč,
28) odebral od společnosti Laboratoř M O R A V A, s. r. o., se sídlem Studénka, Oderská 456, IČ 25399951, služby spočívající v provedení rozborů, přičemž faktury:
- … ze dne 15. 09. 2009 na částku 5.712,- Kč,
- … ze dne 13. 01. 2010 na částku 4.641,- Kč,
nezaplatil, čímž způsobil společnosti Laboratoř M O R A V A, s. r. o., škodu ve výši 10.353,- Kč,
29) odebral od podnikatele J. R., se sídlem Frýdlant nad Ostravicí, Nová Ves 306, IČ 73111392, služby spočívající v dopravě výrobků, přičemž na fakturu:
- … ze dne 21. 09. 2009 na částku 8.330,- Kč neuhradil 5.310,- Kč,
a faktury:
- … ze dne 01. 10. 2009 na částku 16.660,- Kč,
- … ze dne 11. 10. 2009 na částku 8.330,- Kč,
- … ze dne 21. 10. 2009 na částku 8.330,- Kč,
- … ze dne 01. 11. 2009 na částku 12.495,- Kč,
- … ze dne 11. 11. 2009 na částku 12.495,- Kč,
- … ze dne 21. 11. 2009 na částku 12.495,- Kč,
- … ze dne 01. 12. 2009 na částku 12.495,- Kč,
- … ze dne 11. 12. 2009 na částku 12.495,- Kč,
- … ze dne 21. 12. 2009 na částku 8.330,- Kč,
- … ze dne 21. 01. 2010 na částku 8.400,- Kč,
- … ze dne 01. 02. 2010 na částku 4.200,- Kč,
- … ze dne 11. 02. 2010 na částku 8.400,- Kč,
- … ze dne 21. 02. 2010 na částku 4.200,- Kč,
- … ze dne 01. 03. 2010 na částku 4.200,- Kč,
- … ze dne 11. 03. 2010 na částku 8.400,- Kč,
- … ze dne 21. 03. 2010 na částku 4.200,- Kč,
nezaplatil, čímž způsobil J. R., škodu ve výši 151.435,- Kč,
30) odebral od společnosti HELAN, s. r. o., se sídlem Předklášteří, Štěpánovice 76, IČ 47908670, služby spočívající v opravě lednice, přičemž fakturu … ze dne 05. 10. 2009 na částku 1.085,- Kč nezaplatil, čímž způsobil společnosti HELAN, s. r. o., škodu ve výši 1.085,- Kč,
31) odebral od společnosti Alena Chovancová, s. r. o., se sídlem Ostrava-Svinov, Stanislavského 606/35, IČ 26866731, úklidové služby, přičemž faktury:
- … ze dne 14. 10. 2009 na částku 8.657,30 Kč,
- … ze dne 14. 12. 2009 na částku 27.389,- Kč,
nezaplatil, čímž způsobil společnosti Alena Chovancová, s. r. o., škodu ve výši 36.046,30 Kč,
32) odebral od podnikatele V. H. - PNEUSERVIS HOLUB, se sídlem Kopřivnice, Česká 867/35, IČ 10614966, zboží a montážní služby, přičemž faktury:
- … ze dne 19. 10. 2009 na částku 6.760,- Kč,
- … ze dne 21. 10. 2009 na částku 5.100,- Kč,
- … ze dne 23. 10. 2009 na částku 24.010,- Kč,
- … ze dne 30. 10. 2009 na částku 11.180,- Kč,
- … ze dne 04. 11. 2009 na částku 5.880,- Kč,
nezaplatil, čímž způsobil V. H., škodu ve výši 52.930,- Kč,
33) odebral od společnosti Letiště Ostrava, a. s., se sídlem Mošnov, Letiště Ostrava 401, IČ 26827719, služby spočívající v dodávce vody a elektřiny, přičemž faktury:
- … ze dne 04. 11. 2009 na částku 26.496,54 Kč,
- … ze dne 04. 01. 2010 na částku 5.514,53 Kč,
nezaplatil, čímž způsobil společnosti Letiště Ostrava, a. s., škodu ve výši 32.011,07 Kč,
34) odebral od společnosti Profi-tisk group, s. r. o., se sídlem Olomouc, Krakovská 201/14, IČ 26868954, zboží, přičemž faktury:
- … ze dne 23. 11. 2009 na částku 77.017,- Kč,
- … ze dne 22. 01. 2010 na částku 57.182,- Kč
- … ze dne 03. 02. 2010 na částku 18.360,- Kč,
- … ze dne 18. 02. 2010 na částku 46.512,- Kč,
- … ze dne 16. 03. 2010 na částku 18.096,- Kč,
- … ze dne 23. 03. 2010 na částku 8.976,- Kč,
nezaplatil, čímž způsobil společnosti Profi-tisk group, s. r. o., škodu ve výši 226.143,- Kč,
35) odebral od společnosti LINDSTRÖM, s. r. o., se sídlem Žebrák, Skandinávská 999, IČ 65411366, služby spočívající v servisním pronájmu pracovních oděvů, přičemž faktury:
- … ze dne 01. 12. 2009 na částku 9.022,22 Kč,
- … ze dne 29. 12. 2009 na částku 5.443,54 Kč,
- … ze dne 05. 01. 2010 na částku 1.360,88 Kč,
- … ze dne 03. 02. 2010 na částku 6.051,60 Kč,
- … ze dne 02. 03. 2010 na částku 4.366,44 Kč,
nezaplatil, čímž způsobil společnosti LINDSTRÖM, s.r.o., škodu ve výši 26.244,68 Kč,
36) odebral od podnikatele V. L., se sídlem Kateřinice č. 88, IČ 64976009, služby spočívající v malířských pracích, přičemž fakturu … ze dne 04. 12. 2009 na částku 16.571,90 Kč nezaplatil, čímž způsobil V. L. škodu ve výši 16.571,90 Kč,
37) odebral od společnosti JENÍK, s. r. o., se sídlem Ostrava-Zábřeh, Výškovická 50, IČ 25393359, stavební práce, přičemž fakturu … ze dne 31. 12. 2009 na částku 9.377,- Kč nezaplatil, čímž způsobil společnosti JENÍK, s .r. o., škodu ve výši 9.377,- Kč,
38) odebral od podnikatele S. S., se sídlem Velký Týnec, Boční 463, IČ 66195161, zboží a přepravní služby, přičemž faktury:
- … ze dne 16. 02. 2010 na částku 5.690,- Kč,
- … ze dne 23. 02. 2010 na částku 7.175,- Kč,
- … ze dne 02. 03. 2010 na částku 7.175,- Kč,
- … ze dne 09. 03. 2010 na částku 7.075,- Kč,
- … ze dne 16. 03. 2010 na částku 7.025,- Kč,
nezaplatil, čímž způsobil S. S., škodu ve výši 34.140,- Kč,
39) odebral od společnosti MADE GROUP, a.s., se sídlem Praha 1, Dlouhá 614/10, IČ 27124151, zboží, přičemž faktury:
- … ze dne 19. 02. 2010 na částku 4.584,- Kč,
- … ze dne 23. 02. 2010 na částku 5.452,- Kč,
- … ze dne 26. 02. 2010 na částku 5.024,- Kč,
- … ze dne 02. 03. 2010 na částku 5.314,- Kč,
- … ze dne 05. 03. 2010 na částku 5.571,- Kč,
- … ze dne 09. 03. 2010 na částku 5.611,- Kč,
- … ze dne 12. 03. 2010 na částku 6.071,- Kč,
- … ze dne 16. 03. 2010 na částku 7.198,- Kč,
- … ze dne 19. 03. 2010 na částku 7.784,- Kč,
nezaplatil, čímž způsobil společnosti MADE GROUP, a.s., škodu ve výši 52.609,- Kč,
40) odebral od společnosti FIRMA HANDLOWA Wioletta Hiltawska, se sídlem Brenna, Objazdowa 33a, Polská republika, IČ PL6412110066, zboží, přičemž faktury:
- … ze dne 19. 02. 2010 na částku 30.610,80 Kč,
- … ze dne 23. 02. 2010 na částku 29.673,30 Kč,
- … ze dne 26. 02. 2010 na částku 27.447,75 Kč,
- … ze dne 02. 03. 2010 na částku 28.964,70 Kč,
- … ze dne 05. 03. 2010 na částku 27.723,60 Kč,
- … ze dne 09. 03. 2010 na částku 29.136,60 Kč,
- … ze dne 12. 03. 2010 na částku 27.562,50 Kč,
- … ze dne 16. 03. 2010 na částku 28.811,55 Kč,
- … ze dne 19. 03. 2010 na částku 27.504,60 Kč,
nezaplatil, čímž způsobil společnosti FIRMA HANDLOWA Wioletta Hiltawska, škodu ve výši 257.435,40 Kč,
a tímto jednáním , popsaným pod body 1) až 40), způsobil poškozeným subjektům celkovou škodu ve výši 7.198.155,36 Kč, čímž obohatil sebe, jakož i společnost České bagety, s. r. o. “.
Takto popsané jednání obviněného soud právně kvalifikoval jako zvlášť závažný zločin podvodu podle §209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku a uložil mu za to podle §209 odst. 5 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání pěti let, pro jehož výkon jej zařadil podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku do věznice s ostrahou. Podle §73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku mu uložil také trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu obchodních společností a družstev, na čtyři léta.
Podle §228 odst. 1 tr. ř. soud obviněnému uložil zaplatit poškozeným:
VIVA, s. r. o. , se sídlem 756 43 Kelč 243, IČ 41084853, škodu ve výši 3.377.250,33 Kč,
JAROMÍR STEINHAUSER, s. r. o. , se sídlem Mojmírovo náměstí 20, 612 00 Brno 12, IČ 60704390, škodu ve výši 151.837,- Kč,
AVIAN - M. Z., s. r. o. , se sídlem Smetanova 1489, 751 31 Lipník nad Bečvou, IČ 25822012, škodu ve výši 402.679,- Kč,
Jarnot CZ, s. r. o. , se sídlem Mírová 86, 747 31 Velké Hoštice, IČ 26793121, škodu ve výši 62.043,- Kč,
Lactalis CZ, s. r. o. , se sídlem Českobrodská 1174, 198 00 Praha 9, IČ 27132471, škodu ve výši 22.117,10 Kč,
KRESTA, s. r. o. , se sídlem Slovenská 1085/1a, 702 00 Ostrava-Přívoz, IČ 25366297, škodu ve výši 71.728,70 Kč,
BENZINA, s. r. o. , se sídlem Na Pankráci 127, 140 00 Praha 4, IČ 60193328, škodu ve výši 162.078,69 Kč ,
PEK - TK, s. r. o. , se sídlem Högerova 677/2, 152 00 Praha 5, IČ 27142213, škodu ve výši 27.652,- Kč,
Město Kopřivnice , zastoupenému Městským úřadem, se sídlem Štefánkova 1163/12, 742 21 Kopřivnice, IČ 00298077, škodu ve výši 9.380,- Kč,
D. P. , bytem U k., R., škodu ve výši 45.043,- Kč,
S MORAVA Leasing, a. s. , se sídlem Horní náměstí 264/18, 669 02 Znojmo, IČ 16325460, škodu ve výši 75.003,- Kč,
PICADO CZ, s. r. o. , se sídlem Hoblíkova 501/22, 741 01 Nový Jičín, IČ 25893319, škodu ve výši 44.789,- Kč,
J. K. , bytem N., K., IČ 45199981, škodu ve výši 78.062,80 Kč,
Telefonica Czech Republic , a. s., se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 22 Praha 4, IČ 60193336, škodu ve výši 15.065,07 Kč,
MAKENEX, s. r. o. , se sídlem 742 51 Mošnov 130, IČ 26833468, škodu ve výši 57.616,- Kč,
Ing. M. S. , bytem Č., O., škodu ve výši 31.654,- Kč,
Laboratoř M O R A V A , s. r. o. , se sídlem Oderská 456, 742 13 Studénka, IČ 25399951, škodu ve výši 10.353,- Kč,
J. R. , bytem N., F., škodu ve výši 151.435,- Kč,
V. H. , bytem L., K., škodu ve výši 52.930,- Kč,
Letiště Ostrava, a. s. , se sídlem Letiště Ostrava 401, 742 51 Mošnov, IČ 26827719, škodu ve výši 32.011,07 Kč,
Profi-tisk group, s. r. o. , se sídlem Krakovská 201/14, 779 00 Olomouc, IČ 26868954, škodu ve výši 246.975,- Kč,
V. L. , bytem K., P., škodu ve výši 16.571,90 Kč,
JENÍK, s. r. o. , se sídlem Výškovická 50, 700 30 Ostrava-Zábřeh, škodu ve výši 9.377,- Kč,
S. S. , bytem B., V., škodu ve výši 34.140,- Kč,
MADE GROUP, a. s. , se sídlem Nuselská 375/98, 140 00 Praha 4, IČ 27124151, škodu ve výši 52.609,- Kč,
FIRMA HANDLOWA Wioletta Hiltawska , se sídlem Objazdova 33a, 43-438 Brenna, Polská republika, IČ PL 6412110066, škodu ve výši 162.101,78 Kč.
Podle §229 odst. 2 tr. ř. poškozené:
AVIAN - M. Z., s. r. o. ,
Profi-tisk group, s. r. o. ,
V. L.,
S MORAVA Leasing, a. s. ,
Telefonica Czech Republic, a. s. ,
se zbytky jejich nároků odkázal na řízení ve věcech občanskoprávních.
Podle §229 odst. 1 tr. ř. poškozené :
Beskydské uzeniny, a. s. , se sídlem Příborská 520, 738 01 Frýdek-Místek, IČ 26790203,
ČEZ Prodej, s. r. o. , se sídlem Duhová 425/1, 140 53 Praha 4, IČ 27232433, SAMOHÝL AUTO, a. s. , se sídlem tř. T. Bati 623, 763 02 Zlín, IČ 25508211,
MORAVAN - masná výroba, s. r. o. , se sídlem 742 60 Petřvald 20, IČ 27120309
Moravia Lacto, a. s. , se sídlem Jiráskova 94, 586 01 Jihlava,
Severomoravská plynárenská, a. s. , se sídlem Plynární 2748/6, 702 72 Moravská Ostrava, IČ 47675748,
s jejich nároky na náhradu škody odkázal na řízení ve věcech občanskoprávních.
Proti citovanému rozsudku podali odvolání obviněný a poškozený AVIAN-M. Z., s. r. o. Vrchní soud v Olomouci o nich rozhodl rozsudkem ze dne 24. 4. 2014, sp. zn. 6 To 18/2014, tak, že:
I . Podle §258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek z podnětu odvolání obviněného R.H. částečně zrušil, a to ve výroku, kterým byla podle §228 odst. 1 tr. ř. uložena obviněnému R. H. povinnost zaplatit poškozené obchodní společnosti Profi-tisk group, s. r. o., se sídlem Krakovská 201/14, 779 00 Olomouc, IČ 26868954, škodu ve výši 246.975,- Kč, a ve výroku, jímž byla podle §229 odst. 2 tr. ř. poškozená obchodní společnost Profi-tisk group, s. r. o., odkázána se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Podle §259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněnému podle §228 odst. 1 tr. ř. uložil povinnost zaplatit na náhradě škody poškozené obchodní společnosti Profi-tisk group, s. r. o., částku ve výši 226.143,- Kč.
Podle §229 odst. 2 tr. ř. obchodní společnost Profi-tisk group, s. r. o., odkázal se zbytkem jejího nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
II. Podle §256 tr. ř. odvolání poškozené obchodní společnosti AVIAN-M. Z., s. r. o., se sídlem Lipník nad Bečvou, Smetanova 1489, IČ 25822012, zamítl.
III. V ostatních výrocích zůstal napadený rozsudek nezměněn.
Obviněný se ani s rozhodnutím odvolacího soudu neztotožnil a prostřednictvím obhájce Mgr. Jaromíra Jaroše proti němu podal dovolání, v němž uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Dovolatel v prvé řadě uvedl, že oběma soudy zjištěný skutkový stav není trestným činem podvodu podle §209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, neboť skutková zjištění nevyjadřují naplnění všech zákonných znaků skutkové podstaty přisouzeného trestného činu, a to zejména s ohledem na absenci úmyslu. Ze skutkové věty, resp. z odůvodnění, ani jednoho rozhodnutí nelze spolehlivě dovodit jeho podvodný úmysl obohatit se ke škodě poškozených. Obecná konstatování ve skutkové větě, že odčerpal finanční prostředky ve prospěch své osoby prostřednictvím půjčky, vědom si celkové ekonomické situace společnosti, včetně toho, že nebude schopna řádně plnit své závazky, jsou neopodstatněná. Skutečnost, že vyčerpal prostřednictvím půjčky finanční prostředky ze společnosti, není schopna sama o sobě abstrahovat úmysl, byť nepřímý, nezaplatit dodávky zboží dodané společnosti České Bagety, s. r. o. A to z těch důvodů, že půjčka byla v celkové výši vrácena, a to část v hotovosti a část započtením za pronájem věcí movitých, že společnost dosáhla v roce 2008 tržeb za prodej zboží 43.431.000,- Kč a v roce 2009 částky 33.361.000,- Kč, čehož dosáhla proto, že jí (obviněný) poskytl komplexní provozní a technické zařízení. Jednání, které je mu kladeno za vinu, proto nemohlo naplnit s ohledem na absenci subjektivní stránky skutkovou podstatu trestného činu podvodu.
Obviněný dále prezentoval, že o naplnění skutkové podstaty trestného činu podvodu lze uvažovat tehdy, pokud pachatel již v době vzniku závazku jedná v úmyslu jej nesplnit, anebo jedná s vědomím, že ho nebude moci splnit, a že tím uvádí věřitele v omyl. Závěr o existenci podvodného úmyslu lze učinit pouze za předpokladu, pokud zde v době vzniku závazku nebylo možné vůbec důvodně očekávat dostatečné zdroje ke splnění závazku. Podle dovolatele nelze akceptovat závěr o naplnění subjektivní stránky trestného činu podvodu jen z plnění závazků po lhůtě jejich splatnosti (zde poukázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 9. 2009, sp. zn. 8 Tdo 1013/2009).
Dovolatel rovněž tvrdil, že závěr o existenci podvodného úmyslu lze učinit pouze, pokud zde již v době vzniku závazku nebylo možné vůbec důvodně očekávat dostatečné zdroje ke splnění závazku nebo jestliže pachatel již v době vzniku závazku bezdůvodně spoléhal na budoucí nejisté skutečnosti, které však nenastaly. Podvodnému úmyslu nenasvědčuje ani fakt, že společnost po celou dobu spolupráce s dodavateli, byť částečně plnila své závazky. Výše uhrazených závazků a doba plnění vyvrací jakékoli úvahy o existenci úmyslu v době od ledna 2008 do 23. 3. 2010 za odebrané zboží nezaplatit. Jeho jednání proto lze hodnotit pouze jako vztah obchodněprávní, nikoli jako věc náležející do oblasti trestního práva. Soudy obou stupňů tak svými rozhodnutími kriminalizovaly obchodněprávní vztah.
Obviněný s poukazem na nálezy Ústavního soudu dále uvedl, že za určitých výjimečných okolností je umožněno, aby bylo z podnětu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. zkoumáno, zda ve výroku o vině skutková věta představuje slovní vyjádření posuzovaného skutku tak, že obsahuje všechny relevantní okolnosti z hlediska použité právní kvalifikace, a zda skutek tak, jak je popsán v odsuzujícím rozsudku, byl skutečně prokázán. K takovému přezkumu může dojít jen, pokud Nejvyšší soud shledal, že právní závěry obecného soudu jsou v extrémním nesouladu s učiněnými skutkovými zjištěními a dovolatel jeho existenci s odkazem na konkrétní okolnosti a výhrady namítal.
Tento extrémní nesoulad dovolatel spatřoval v tom, že skutková věta výroku o vině naznačuje, že měl tzv. tunelováním finančních prostředků formou půjčky způsobit nepříznivou situaci společnosti. Ze znaleckého posudku však vyplývá součet nákladů (leasingových splátek), které hradil v rozhodném období na základě leasingových smluv, přičemž pořizovací náklady činily 9.603.229,- Kč, tedy částku, která převyšuje výši poskytnuté půjčky. Soudy tuto skutečnost pominuly. Ze znaleckého posudku rovněž vyplynulo, že v rozhodném období poskytl společnosti vyšší přímou finanční hodnotu, než formou půjčky ze společnosti vyčerpal. Jestliže poskytnutá půjčka byla uhrazena zápočtem za pronájem věcí movitých, tak tato částka nepokryla ani nájemné, které hradil v rozhodném období leasingovým nájemcům (správně zřejmě pronajímatelům) a které v rozhodném období využívala výhradně společnost České bagety, s. r. o. Další náklady za leasingové splátky činily částku ve výši 3.317.624,- Kč, přičemž tuto částku nebyla společnost nucena vynaložit v počátku svého podnikání, ale postupně podle splátek na základě smlouvy o nájmu.
Dovolatel také tvrdil, že v rozsudcích obou soudů se nikde neuvádí, z jakých skutečností soudy vycházely při stanovení počátku podvodného jednání již v době od ledna 2008. Jestliže vycházely ze závěrů znaleckého posudku, kde se uvádí, že hospodářský stav společnosti byl již několik dnů po jejím založení nepříznivý, pak pouze z této skutečnosti není možné vyvodit závěr podvodného jednání. Právě proto, že společnost začínala, bylo logické a oprávněné předpokládat, že společnost bude schopna dostát veškerým závazkům, a to také s ohledem na množství zakázek, které měla díky předchozímu podnikání obviněného jako fyzické osoby.
Obviněný proto shrnul, že s ohledem na uvedené mu nebyl prokázán úmysl ve vztahu k jednání popsanému ve skutkové větě rozsudku soudu prvého stupně a tedy nebyla prokázána skutková podstata trestného činu podvodu podle §209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku vzhledem k absenci subjektivní stránky, a popsané jednání tak není trestným činem.
S odkazem na §265 o odst. 1 tr. ř. dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud před rozhodnutím o dovolání odložil výkon rozhodnutí, proti němuž bylo podáno, jelikož pokračování ve výkonu rozhodnutí by mohlo mít nezvratné důsledky.
V samém závěru svého podání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podanému dovolání vyhověl a podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadený rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. 4. 2014, č. j. 6 To 18/2014-2584, a jemu předcházející rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 10. 2013, č. j. 31 T 6/2011-2467, a podle §265 l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Ostravě, aby věc znovu projednal a rozhodl.
K podanému dovolání se ve smyslu ustanovení §265h odst. 2 tr. ř. vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“), který uvedl, že námitky, podle kterých je skutek vymezený v tzv. skutkové větě pouze obchodněprávním vztahem, neboť nevykazuje znaky trestného činu podvodu, a to především vzhledem k absenci subjektivní stránky, lze pod deklarovaný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. podřadit. Při posuzování jejich důvodnosti je však nutno důsledně vycházet z té podoby skutkových zjištění, jaká byla vymezena v tzv. skutkové větě a v odůvodnění soudních rozhodnutí. V této souvislosti zdůraznil, že těžiště trestné činnosti dovolatele spočívalo nikoli v „tunelování“ majetku společnosti České bagety, tj. odčerpání částky 6.675.000,- Kč formou půjčky, byť toto jednání nepochybně mělo vliv na solventnost uvedené společnosti, nýbrž v podvodném jednání na úkor dodavatelů uvedené společnosti, když s nimi uzavíral smlouvy a na jejich podkladě odebíral zboží a služby, a to s vědomím skutečnosti, že společnost České bagety nebude schopna svoje závazky splnit. Skutkové výklady dovolatele obsažené v dovolání se při tom týkají především okolností výše uvedené půjčky; tato skutková argumentace tedy nejen že neodpovídá deklarovanému dovolacímu důvodu, ale ani z věcného hlediska nemá pro trestní odpovědnost obviněného podstatný význam. Zjištění, že společnost neměla v rozhodné době dostatek finančních prostředků ke splnění závazku, při tom podatel fakticky nezpochybňoval.
Státní zástupce dále uvedl, že v tzv. skutkové větě rozsudku byla existence subjektivní stránky trestného činu podvodu vyjádřena zjištěním, že dovolatel „… vědom si celkové ekonomické situace uvedené společnosti, včetně toho, že nebude schopna řádně plnit své závazky, přesto na úkor smluvních partnerů, pod příslibem včasné a plné úhrady dodaného zboží a služeb, sám, případně prostřednictvím zaměstnanců společnosti, postupně uzavíral smlouvy, na základě kterých byly společnosti České bagety poskytnuty zboží a služby …“ . Z rozvedení skutkových zjištění v odůvodnění soudních rozhodnutí vyplývá, že podnikáním pod hlavičkou právnické osoby České bagety dovolatel navázal na svoje předcházející problémové podnikání ve stejném oboru, které provozoval jako fyzická osoba; půjčka ve výši 6.675.000,- Kč sloužila právě k úhradě dluhů z jeho dřívějšího podnikání. Společnost již od počátku měla problémy s placením svých závazků a postupně narůstalo její zadlužení.
V této souvislosti státní zástupce k argumentaci obviněného o částečném hrazení závazků uvedl, že v naprosto převažujícím počtu případů uvedených v tzv. skutkové větě nebylo za zboží a služby zaplaceno nic. Současně neexistovaly žádné skutečnosti, na jejichž základě by obviněný mohl reálně předpokládat, že se ekonomická situace společnosti zlepší a že bude schopna svým závazkům dostát. Odvolací soud některé podnikatelské projekty obviněného z té doby charakterizoval jako rizikové a konstatoval, že pokud obviněný spoléhal na to, že tyto projekty přinesou společnosti příjmy umožňující uhrazení všech jejich závazků, pak spoléhal na budoucí nejistou událost. Posléze obviněný ke dni 23. 3. 2010 za současné změny názvu společnosti na Chopok svůj obchodní podíl převedl na osobu M. P., a to za zcela symbolickou částku 1,- Kč. V té době jediný majetek společnosti představovala částka cca 60.000,- Kč na účtu. Do následného insolvenčního řízení společnosti Chopok přitom byly přihlášeny pohledávky v celkové výši 11.000.000,- Kč, když šlo nepochybně o dluhy vzniklé z činnosti společnosti České bagety. Společnost Chopok totiž byla nečinná a žádné další závazky již negenerovala.
Jestliže obviněný bez ohledu na špatnou a postupně se dále zhoršující ekonomickou situaci společnosti České bagety a rozsah jejího zadlužení v dlouhodobě neúspěšném podnikání pokračoval a přijímal jménem společnosti další a další závazky, pak musel být minimálně srozuměn s tím, že závazky nebudou ve sjednané lhůtě ani později uhrazeny, a že tak dojde ke škodě na straně dodavatelů a současně k obohacení společnosti České bagety o dodané zboží a služby. Na úmyslné zavinění na straně pachatele lze usuzovat i na základě okolností, které nastaly až po spáchání činu. Z tohoto hlediska pak jednání obviněného, který se převodem svého obchodního podílu formálně zbavil z hlediska práva civilního jakékoli odpovědnosti za výsledky svého neúspěšného podnikání, jednoznačně svědčí proti závěru, že by měl v době uzavírání smluv vážný úmysl závazky splnit.
Státní zástupce dále uvedl, že námitka týkající se časového vymezení skutku, resp. momentu, kdy obviněný započal s podvodným jednáním, je námitkou primárně skutkovou. Konstatoval, že obsah tzv. skutkové věty v tomto směru vykazuje určitý rozpor, když se uvádí, že obviněný se dopouštěl podvodného jednání od ledna roku 2008, první konkrétní odběr zboží je však uveden až k 1. 7. 2008. Z odůvodnění rozhodnutí nalézacího soudu sice vyplývá, že společnost měla problémy s placením svých závazků prakticky od začátku své existence, přesto však má za to, že nebylo namístě v úvodní části skutkových vět uvést širší časové vymezení doby páchání pokračujícího trestného činu, než jak odpovídá době spáchání prvního konkrétního zjištěného dílčího útoku. Tato dílčí nepřesnost však nemá žádný vliv na právní kvalifikaci skutku a nemůže být důvodem pro zrušení pravomocných soudních rozhodnutí v dovolacím řízení.
Státní zástupce proto uzavřel, že skutek v podobě vymezené v tzv. skutkové větě a v odůvodnění soudních rozhodnutí vykazuje všechny znaky trestného činu podvodu podle §209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku, a to včetně znaků subjektivních. Dovolací námitky obviněného zčásti neodpovídají formálně deklarovanému dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., zčásti jde o námitky zjevně nedůvodné. Vzhledem k výše uvedenému pak navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl, protože je zjevně neopodstatněné. Současně navrhl, aby Nejvyšší soud v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. učinil takové rozhodnutí v neveřejném zasedání. S rozhodnutím věci v neveřejném zasedání souhlasil i pro případ jakéhokoli jiného nežli výše navrhovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu [§265r odst. 1 písm. c) tr. ř.].
Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že ke dni svého rozhodnutí žádné jiné vyjádření, příp. repliku k němu k dispozici neměl (obviněný sice dnem 2. 10. 2014 datoval a zřejmě téhož dne sepsal podání označené jako replika k vyjádření Nejvyššího státního zastupitelství, které však doručil do datové schránky Nejvyššího soudu teprve dne 31. 10. 2014 ve 14.25.03 hodin, tedy až po rozhodnutí Nejvyššího soudu, takže k němu nebylo možno přihlížet).
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání v této trestní věci je přípustné [§265a odst. 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno osobou oprávněnou [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.), a splňuje i obligatorní náležitosti obsahu dovolání uvedené v §265f odst. 1 tr. ř.
Vzhledem k tomu, že dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., Nejvyšší soud musel dále posoudit otázku, zda obviněným uplatněný dovolací důvod lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem. Současně je třeba dodat, že z hlediska §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. nepostačuje pouhé formální uvedení některého z důvodů vymezených v §265b odst. 1 písm. a) až l ) tr. ř. odkazem na toto zákonné ustanovení, ale tento důvod musí být také skutečně v podaném dovolání tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami.
Dovolatel uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., jenž je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V rámci takto vymezeného dovolacího důvodu je možno namítat, že skutek, jak byl v původním řízení zjištěn, byl nesprávně kvalifikován jako určitý trestný čin, ačkoli šlo o jiný trestný čin, nebo se o trestný čin vůbec nejednalo. Důvody dovolání jako specifického opravného prostředku jsou koncipovány tak, že v dovolání není možno namítat neúplnost dokazování, způsob hodnocení důkazů a nesprávnost skutkových zjištění. Nejvyšší soud jakožto soud dovolací nemůže přezkoumávat a posuzovat postup hodnocení důkazů soudy obou stupňů ve věci ve smyslu ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř., neboť tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotně právních. V dovolacím řízení je naopak povinen vycházet z jejich konečného skutkového zjištění a teprve v návaznosti na to zvažovat právní posouzení skutku. V opačném případě by se totiž dostával do pozice soudu druhého stupně a suploval jeho činnost (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu např. ve věcech sp. zn. I. ÚS 412/02, sp. zn. III. ÚS 732/02, sp. zn. III. ÚS 282/03, sp. zn. II. ÚS 651/02, a další). V této souvislosti je také třeba připomenout, že z hlediska nápravy skutkových vad trestní řád obsahuje další mimořádné opravné prostředky, a to především obnovu řízení (§277 a násl. tr. ř.) a v určitém rozsahu i stížnost pro porušení zákona (§266 a násl. tr. ř.).
Dovolatel předložil Nejvyššímu soudu rozsáhlé podání, v němž uvedl také řadu skutkových (výše popsaných) okolností, které z důvodů shora vyložených v zásadě nejsou pod uplatněný dovolací důvod podřaditelné, ohledně nichž však tvrdil, že ve věci existuje extrémní nesoulad mezi skutkovými zjištěními a právními závěry soudů.
K takové námitce Nejvyšší soud v obecné rovině konstatuje, že podle respektované judikatury Ústavního soudu zásah do skutkových zjištění sice lze v rámci řízení o dovolání připustit, ale jen tehdy, existuje-li extrémní nesoulad mezi vykonanými skutkovými zjištěními a právními závěry soudu a učiní-li dovolatel (současně) tento nesoulad předmětem dovolání. Dovolatel sice ve svém podání namítal existenci tzv. extrémního nesouladu skutkových zjištění s právními závěry, Nejvyšší soud však shledal, že v posuzované věci se ani o takovou situaci nejednalo, neboť z odůvodnění rozhodnutí obou soudů nižších stupňů vyplývá zjevná logická návaznost mezi provedenými důkazy, způsobem jejich hodnocení a učiněnými skutkovými zjištěními na straně jedné a právními závěry soudů na straně druhé. V rozhodnutích učiněných v předchozím řízení jsou (oproti názoru dovolatele) řádně zdůvodněny závěry, které soudy učinily, přičemž tyto závěry provedeným důkazům odpovídají. Přitom je patrné, že oba soudy nižších stupňů postupovaly v souladu s pravidly zakotvenými v §2 odst. 5, 6 tr. ř. a odůvodnění jejich rozhodnutí splňují požadavky zakotvené v §125 odst. 1 tr. ř. a jako takové jsou plně přezkoumatelné. Za takové situace Nejvyšší soud nemohl o správnosti jejich rozhodnutí pochybovat, a proto dovolatelovo tvrzení o extrémním nesouladu považuje za neopodstatněné.
Nejvyšší soud nemohl přiznat relevanci ani některým dalším dovolatelovým výhradám. Pokud například vyslovil námitky, v nichž popsal skutečnosti týkající se předmětné půjčky od společnosti České bagety ve svůj prospěch jako fyzické osoby a plnění s ní spojených, šlo o výhrady z hlediska dovolacího řízení irelevantní. Těžiště jeho trestné činnosti totiž spočívalo – jak na to přiléhavě poukázal ve svém vyjádření již státní zástupce – nikoli v „tunelování“ majetku společnosti České bagety, tj. odčerpání částky 6.675.000,- Kč formou půjčky (byť také toto jednání mělo nepochybně vliv na solventnost společnosti), nýbrž v podvodném jednání na úkor dodavatelů uvedené společnosti, když s nimi znovu a znovu uzavíral smlouvy, na jejich podkladě od nich odebíral zboží a služby, které pak nehradil vůbec, nebo jen částečně. Činil tak přitom s vědomím, že společnost České bagety nebude schopna svoje závazky splnit. Nad rámec toho je třeba dodat, že skutkové výklady dovolatele obsažené v dovolání nejenže nemají relevanci, ale navíc se týkají především okolností výše uvedené půjčky. Taková skutková argumentace ovšem ani z věcného hlediska nemá pro jeho trestní odpovědnost zásadní význam. Zjištění, že jmenovaná společnost neměla v rozhodné době dostatek finančních prostředků ke splnění svých závazků, při tom fakticky nezpochybňoval.
Obdobně dovolatelova námitka týkající se časového vymezení skutku, resp. momentu, kdy s podvodným jednáním započal, je námitkou primárně skutkovou. Také v tomto případě lze ve shodě se státním zástupcem konstatovat, že obsah tzv. skutkové věty rozsudku sice v tomto směru vykazuje určitý rozpor, když je v ní uvedeno, že (obviněný) se dopouštěl podvodného jednání od ledna roku 2008, přitom však první konkrétní odběr zboží je uveden až ke dni 1. 7. 2008. I když z odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně vyplývá, že společnost měla problémy s placením svých závazků prakticky od začátku své existence, přesto nemělo opodstatnění v úvodní části skutkových vět uvádět širší časové vymezení doby páchání pokračujícího trestného činu, než jak odpovídá době spáchání prvního konkrétního zjištěného dílčího útoku. Tato dílčí nepřesnost v popisu skutku však nemá žádný vliv na právní kvalifikaci zjištěného skutku a sama o sobě není důvodem pro zrušení pravomocných soudních rozhodnutí v dovolacím řízení.
Všemi dosud zmíněnými dovolacími námitkami obviněný směřoval do oblasti skutkových zjištění. Námitky skutkové ovšem žádný z důvodů dovolání podle §265b tr. ř. nezakládají, a proto neexistuje ve vztahu k nim ani zákonná povinnost Nejvyššího soudu dovolání přezkoumat (srov. například usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 1. 2004, sp. zn. II. ÚS 651/02, ze dne 2. 6. 2005, sp. zn. III. ÚS 78/05 aj.).
Dovolatel však ve svém podání primárně uplatnil námitku, že jeho jednání nenaplnilo znaky zločinu podvodu podle §209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku, neboť absentoval jeho úmysl spáchat takový trestný čin. Ačkoliv taková námitka je z hlediska formálního pod uplatněný dovolací důvod podřaditelná, Nejvyšší soud jí po posouzení věci nepřiznal opodstatnění.
K tomu je zapotřebí (alespoň stručně a v obecné rovině) nejprve uvést, že zločinu podvodu podle §209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku se dopustí, kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu velkého rozsahu.
Objektivní stránka tohoto trestného činu spočívá v tom, že pachatel jiného uvede v omyl, jeho omylu využije nebo mu zamlčí podstatné skutečnosti, v důsledku čehož tato osoba provede majetkovou dispozici a tím vznikne na cizím majetku škoda velkého rozsahu a dojde k obohacení pachatele nebo jiné osoby (srov. Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. §140 až 421. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 2052). Obohacení znamená neoprávněné rozmnožení majetku pachatele nebo někoho jiného. Omyl je rozpor mezi představou a skutečností. Uvedení v omyl, jehož se obviněný podle výroku o vině dopustil, je jednání, kterým pachatel předstírá okolnosti, které nejsou v souladu se skutečným stavem věci. Za škodu velkého rozsahu je považována majetková újma ve výši nejméně 5 000 000,- Kč (srov. §138 odst. 1 tr. zákoníku).
K naplnění subjektivní stránky u tohoto trestného činu se vyžaduje alespoň nepřímý úmysl, o nějž se podle §15 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku jedná, jestliže pachatel věděl, že svým jednáním může způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný trestním zákonem, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn. Srozuměním se přitom rozumí i smíření pachatele s tím, že způsobem uvedeným v trestním zákoně může porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem.
Namítal-li dovolatel, že v jeho jednání absentuje úmyslné zavinění, Nejvyšší soud takové námitce nemohl přisvědčit. Ze skutkové věty rozsudku i z odůvodnění rozhodnutí obou soudů nižších stupňů totiž lze jeho podvodný úmysl bez pochybností spolehlivě dovodit. Konkrétně již v tzv. skutkové větě odsuzujícího rozsudku je subjektivní stránka trestného činu podvodu vyjádřena zjištěním, že obviněný „… vědom si celkové ekonomické situace uvedené společnosti, včetně toho, že nebude schopna řádně plnit své závazky, přesto na úkor smluvních partnerů, pod příslibem včasné a plné úhrady dodaného zboží a služeb, sám, případně prostřednictvím zaměstnanců společnosti, postupně uzavíral smlouvy, na základě kterých byly společnosti České bagety poskytnuty zboží a služby …“ , které jednoznačně svědčí pro závěr o jeho nepřímém úmyslu ve smyslu §15 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku.
Takový závěr je ovšem zřejmý i z odůvodnění obou napadených rozhodnutí (srov. zejména stranu 51 poslední odstavec rozsudku nalézacího soudu a strany 25 až 29 rozsudku odvolacího soudu), kde se nachází podrobný a přesvědčivý výklad subjektivní stránky jednání obviněného, když zejména soud druhého stupně vyslovil jednoznačný závěr o minimálně nepřímém úmyslu obviněného. Už z toho je zjevné, že dovolatelova námitka o absenci jeho úmyslu není námitkou novou, že ji vznášel již v předchozím (odvolacím) řízení a že odvolací soud se s ní náležitě vypořádal.
K jinak správným úvahám soudu druhého stupně proto Nejvyšší soud jen pro úplnost dodává, že obviněný byl registrovaným podnikatelem a jako takový uzavíral obchodněprávní, příp. občanskoprávní vztahy. Při této činnosti však jednal způsobem, jímž porušil pravidla poctivého obchodního styku stanovená právem civilním takovým způsobem, že jeho jednání již překročilo rámec civilního a naplnilo již příslušná ustanovení práva trestního.
Obviněný v rámci své obhajoby zdůrazňoval, že obchodní společnosti České bagety při jejím založení poskytl jak materiální tak imateriální zázemí pro její činnost a rozvoj, a prezentoval ji jako novou nijak nezatíženou společnost. Ve skutečnosti tomu však bylo od samého počátku jinak. Obviněný v době před vznikem této obchodní společnosti podnikal ve stejném oboru jakožto fyzická osoba, přičemž jeho podnikání vyústilo v jeho zadlužení jakožto fyzické osoby s výší dluhu přibližně 5 až 7 milionů Kč. Na to na začátku roku 2008 založil společnost České bagety (do obchodního rejstříku byla zapsána dne 2. 1. 2008), jejímž byl jediným společníkem a jednatelem. Jak sám vypověděl, aby mohl dostát závazkům ze svého podnikání před vznikem jmenované společnosti, půjčil si od ní částku 6.675.000,- Kč, která tvořila 98 % všech peněžních prostředků z její obchodní činnosti.
Už to jsou skutečnosti, které svědčí pro správnost názoru odvolacího soudu, že skutečným důvodem, proč obviněný založil obchodní společnost České bagety, byla existence jeho závazků z jeho podnikání jako fyzické osoby, a proto potřeboval vytvářet před svými dodavateli obraz důvěryhodnosti, docílit toho, aby mu dodavatelé nadále dodávali své zboží (příp. služby), a mohl tak uhradit své dluhy jako fyzické osoby; to byl také hlavní důvod, proč se zaštítil formou osoby právnické.
Obchodní společnost České bagety v důsledku toho měla ihned od počátku své existence rozsáhlé problémy se svým provozním kapitálem, neboť neměla finanční prostředky na svou činnost. Z hlediska konkrétnosti lze zdůraznit zjištění ze znaleckého posudku z oboru ekonomika, který byl jedním z důkazů v řízení (srov. stranu 46 rozsudku soudu prvého stupně), že již v únoru 2008 měla závazky jeden měsíc po splatnosti, od dubna poté již 3 měsíce po splatnosti a od září 6 měsíců od splatnosti. Pokud obviněný tvrdil, že společnost začínala podnikání, již nedopověděl na otázku, jak si představoval, že společnost bude fungovat, když jí v hned po jejím vzniku zbavil 98 % jejích provozních prostředků, jinak řečeno ji „finančně paralyzoval“. Z dokazování vyplynulo, že společnost měla problémy s placením svým obchodním partnerům ihned od počátku a aby vůbec dodávky pokračovaly, musela přejít do režimu plnění dodavatelům vždy při jednotlivých dodávkách zboží, čímž byly umořovány její nejstarší dluhy. Tento postup ovšem plně vysvětluje, proč je popis ve skutkové větě započat již lednem 2008. Je tomu tak proto, že problémy s placením dodavatelům měla společnost již od svého vzniku a nejstarší faktury byly umořeny při časově pozdějších dodávkách zboží, takže jako prvá nezaplacená faktura je poté uvedena faktura poškozeného VIVA, s. r. o., ze dne 1. 7. 2008. Pokud obviněný argumentoval nálezem listeriózy v surovinách společností používaných, evidentně opomněl dodat, že k tomu došlo teprve v září roku 2008, přičemž – jak je výše uvedeno – problémy s uhrazováním svých závazků měla společnost již od svého vzniku v lednu 2008.
Z pohledu této výchozí situace způsobené samotným obviněným (příčinná souvislost je zde nezpochybnitelná) je třeba nahlížet na další jeho jednání. Obviněný si musel být jednoznačně vědom toho, že společnosti, kterou založil, chybí celých 98 % jejích provozních prostředků a že nehradí (buď plně, nebo dokonce vůbec) svým dodavatelům za poskytnuté dodávky. Pokud by skutečně chtěl řádně podnikat, jak tvrdil, musel by neprodleně učinit kroky, aby společnost získala odpovídající finanční prostředky na svůj provoz, aby byla schopna řádně fungovat. Z dokazování však žádný takový krok obviněného nevyplývá. Naopak jeho jednání svědčí o tom, že fakticky pouze oddaloval dopad svého jednání, když od dodavatelů odebíral stále nové a nové dodávky a služby, aniž měl prostředky na jejich úhradu, a vytvářel tak nepravdivý obraz o stavu společnosti, když dokonce tvrdil, že společnost se rozvíjí, tedy uváděl své dodavatele v omyl (srov. například výpověď svědka P. V., jednatele společnosti VIVA na str. 26 rozsudku soudu prvého stupně). Pokud z předchozího řízení vyplývá, že obviněný hovořil o plánech na expanzi na S. a projektu svačin do škol, shoduje se Nejvyšší soud s názorem odvolacího soudu, který je označil za rizikové a vyslovil na str. 29 svého rozhodnutí, že nešlo opětovně o nic jiného než o spoléhání se na nejistou budoucí událost. Důležité je také, že obviněný byl v rozhodné době jediným jednatelem a jediným společníkem společnosti České bagety (např. svědek Z. R. vypověděl, že k účtu společnosti měl přístup pouze obviněný).
Stejně tak nelze souhlasit s tvrzením obviněného, že své dodavatele informoval o tom, že aktivity společnosti České bagety přebírá společnost Great food, a. s. Z výpovědí svědků soudy zjistily zcela opačný stav. Svědek MVDr. J. S., jednatel společnosti JAROMÍR STEINHAUSER, s. r. o. (strany 27 a 28 rozsudku soudu prvého stupně), vypověděl, že následně zjistili (tj. sama jmenovaná společnost), že veškerý majetek společnosti České bagety byl převeden na společnost Great food, a. s. Svědkyně Ing. A. F. (str. 30 rozsudku soudu prvního stupně) vypověděla, že nakonec došlo k tomu, že při objednané dodávce bylo řidiči sděleno, že je třeba na dodacím listu a faktuře změnit údaj odběratelské firmy, že firma České bagety neexistuje a vznikla firma Great food a. s.
Pokud by i po výše uvedeném přetrvával byť i malý kousek pochybnosti o úmyslném podvodném jednání obviněného (čemuž tak není), spolehlivě by jej rozptýlil závěrečný úkon obviněného, jenž v dubnu 2010, tedy v době, kdy společnost České bagety byla rozsáhle zatížena závazky vůči svým dodavatelům, chtěl se zbavit své odpovědnosti tím, že převedl obchodní podíl a jednatelství ve společnosti na nového společníka a jednatele, tj. na svědkyni M. P., a to za pouhou 1,- Kč (srov. stranu 25 rozsudku soudu prvého stupně). Z výpovědi jmenované svědkyně se podává, že společnost České bagety v té době nevykonávala žádnou činnost, neměla žádné zaměstnance a ani žádný majetek, na jejím účtu bylo cca 57.000,- Kč, přičemž účet byl obstaven. Společnost byla předlužena, závazky převyšovaly pohledávky, proto se rozhodla, že nejlepším řešením je likvidace společnosti. Společnost vstoupila do insolvenčního řízení, přičemž insolvenční správkyně Mgr. Dagmar Cenknerová vypověděla, že do insolvenčního řízení byly přihlášeny pohledávky ve výši cca 11 milionů Kč (srov. stranu 25 rozsudku soud prvého stupně).
Nejvyšší soud tak shrnuje, že dovolatelova námitka nedostatku subjektivní stránky je zcela bezdůvodná. Obviněný byl přinejmenším srozuměn s tím, že uzavíral jako jednatel společnosti České bagety smlouvy s jednotlivými dodavateli a odebíral od nich dodávky zboží, díla a služby, přičemž si byl vědom, že společnost nebude schopna za dané dodávky a služby zaplatit. Pokud již odvolací soud vyslovil ve svém rozhodnutí, že obviněný v daných souvislostech zcela zjevně projevil evidentní lhostejnost k možnému následku, která s ohledem na množství dodavatelů, na výši dlužné částky a pochopitelně i na dobu, po kterou jednal způsobem popsaným ve výroku rozsudku prvého stupně, již evidentně přesahuje hranice vědomé nedbalosti a naopak je nutno ji vyhodnotit minimálně jako nepřímý úmysl, shledává Nejvyšší soud tento závěr za správný a přiléhavě vyjádřený.
Pokud dovolatel ve svém podání rovněž tvrdil, že jeho jednání bylo toliko v rámci vztahu obchodněprávního (str. 4 jeho podání), a proto nespadá pod normy práva trestního, je třeba připomenout ustanovení §12 tr. zákoníku, jenž v odstavci prvém stanoví, co se rozumí trestným činem a v odstavci druhém pak upravuje princip ultima ratio.
Nejvyšší soud k uvedenému zdůrazňuje, že daným zákonným podmínkám pro vyvození trestní odpovědnosti obviněného v posuzované věci nebránila povinná zdrženlivost při uplatňování prostředků trestního práva, kdy je kritérium společenské škodlivosti činu doplněno principem „ ultima ratio “.
K tomu lze ve výkladové rovině uvést, že podle §12 odst. 2 tr. zákoníku trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu. Z tohoto vymezení, které navazuje na zásadu zákonnosti vyjádřenou v §12 odst. 1 tr. zákoníku, podle níž jen trestní zákon vymezuje trestné činy a stanoví trestní sankce, které lze uložit, plyne, že trestní represe, tj. prostředky trestního práva, je možné v konkrétní věci použít jen tehdy, když jde o společensky škodlivé jednání a uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu nepostačuje.
Takto definovaným principem „ultima ratio“ je zajištěno, aby prostředky trestního práva byly použity zdrženlivě, především tam, kde jiné právní prostředky selhávají nebo nejsou efektivní. Tím je vyjádřena funkce trestního práva jako krajního prostředku ve vztahu k ostatní deliktní právní úpravě (správněprávní, občanskoprávní, obchodněprávní apod.). Z uvedeného vyplývá, že trestnými činy mohou být pouze závažnější případy protispolečenských jednání, a to podle zásady, že tam, kde postačí k regulaci prostředky správního nebo civilního práva v širším slova smyslu, jsou trestněprávní prostředky nejen nadbytečné, ale z pohledu principu právního státu také nepřípustné. Ochrana majetkových vztahů má být v prvé řadě uplatňována prostředky občanského a obchodního práva a teprve tam, kde je taková ochrana neúčinná a kde porušení občanskoprávních vztahů svou intenzitou dosahuje zákonem předpokládané společenské škodlivosti, je namístě uvažovat o trestní odpovědnosti (v podrobnostech k tomu srov. nálezy Ústavního soudu například ve věcech sp. zn. II. ÚS 372/2003, I. ÚS 558/2001, I. ÚS 69/2006, I. ÚS 541/2010, II. ÚS 1098/2010, dále celou řadu rozhodnutí Nejvyššího soudu a zejména stanovisko jeho trestního kolegia ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. Tpjn 301/2012, publikované pod č. 26/2013 Sb. rozh. trest., z komentované literatury pak Šámal P. a kol. Trestní zákoník I. §1 až 139. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. BECK, 2012, str. 117 a 118).
Jak bylo již výše podrobně rozebráno, obviněný se zaštiťoval tvrzením, že jednal v mantinelech vztahů obchodněprávních. V obecné rovině možno deklarovat, že strany obchodněprávních vztahů mají předpisy práva civilního vymezený soubor práv i povinností. Obviněný ovšem nejenže porušil své povinnosti z obchodněprávních vztahů, tj. neposkytoval řádně a včas protiplnění svým dodavatelům, navíc byl při svém jednání veden minimálně úmyslem nepřímým neplnit a obohacovat se na jejich úkor. Takovým jednáním překročil hranice práva obchodního, resp. obecněji práva civilního, neboť postupoval takovým způsobem, že již vstoupil do hranic práva trestního a naplnil znaky trestného činu, jímž byl uznán vinným. Nejen vzhledem ke skutečnosti, že prostředky civilními by již nebylo možné dosáhnout nápravy, bylo již namístě v posuzovaném případě přistoupit k ochraně práv poškozených prostředky práva trestního.
Z těchto jen stručně uvedených důvodů (§265i odst. 2 tr. ř.) Nejvyšší soud dovolání obviněného jako celek odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř., neboť shledal, že je zjevně neopodstatněné. Učinil tak v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud neopomněl, že obviněný ve svém podání učinil rovněž podnět na postup podle §265 o odst. 1 tr. ř. Předseda senátu Nejvyššího soudu však důvod pro odklad výkonu rozhodnutí neshledal již s ohledem na způsob rozhodnutí o podaném dovolání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 30. října 2014
Předseda senátu:
JUDr. Jan B l á h a