ECLI:CZ:NS:2015:25.CDO.4790.2014.1
sp. zn. 25 Cdo 4790/2014
sp. zn. 25 Cdo 4793/2014
sp. zn. 25 Cdo 4794/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Robertem Waltrem v právní věci žalobce L. M. , proti žalované JUDr. E. G. , o zaplacení 102.518,20 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 5 C 133/2006, o dovoláních žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 30. 5. 2013, č.j. 60 Co 133/2013-406, ze dne 1. 11. 2013, č.j. 60 Co 432/2013-431, a ze dne 1. 11. 2013, č.j. 60 Co 433/2013-433, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítají .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobce podal dne 27. 11. 2012 proti rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 10. 11. 2011, č.j. 60 Co 384/2011-343, dovolání, v němž mj. žádal osvobození od soudních poplatků, ustanovení advokáta a rovněž prominutí zmeškání lhůty k podání dovolání z důvodu, že mu nebyl dosud doručen výše uvedený rozsudek odvolacího soudu. Současně podal žalobce u okresního soudu žalobu pro zmatečnost.
Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně usnesením ze dne 30. 5. 2013, č.j. 60 Co 133/2013-406, potvrdil usnesení Okresního soudu ve Zlíně ze dne 7. 12. 2012, č.j. 5 C 133/2006-390, v odvoláním napadeném výroku I., jímž nebylo žalobci přiznáno právo na osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení, ve výroku II., jímž žalobci nebyl ustanoven zástupce pro dovolací řízní, a ve výroku III., kterým návrh žalobce na prominutí zmeškání lhůty k podání dovolání byl zamítnut.
Proti uvedenému usnesení odvolacího soudu podal žalobce dne 2. 9. 2013, nezastoupen advokátem, blanketní dovolání, v němž opětovně požádal o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení a o ustanovení advokáta pro toto řízení.
Okresní soud ve Zlíně usnesením ze dne 15. 8. 2013, č.j. 5 C 133/2006-411, zastavil řízení o dovolání ze dne 27. 11. 2012, z důvodu nezaplacení soudního poplatku z dovolání. K odvolání žalobce bylo uvedené usnesení soudu prvního stupně potvrzeno usnesením Krajského soudu v Brně ˗ pobočky ve Zlíně ze dne 1. 11. 2013, č.j. 60 Co 432/2013-431.
Proti uvedenému usnesení odvolacího soudu podal žalobce, nezastoupen advokátem, dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) a §237 odst. 3 o. s. ř., jelikož má po právní stránce zásadní význam. Současně opětovně žádá o osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta pro dovolací řízení.
K žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků z dovolání a ustanovení zástupce z řad advokátů ze dne 2. 9. 2013 Okresní soud ve Zlíně usnesením ze dne 3. 9. 2013, č.j. 5 C 133/2006-414, žalobci osvobození od placení soudních poplatků pro dovolací řízení nepřiznal a neustanovil mu zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. K odvolání žalobce Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně usnesením ze dne 1. 11. 2013, č.j. 60 Co 433/2013-433, usnesení soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil.
Proti uvedenému usnesení podal žalobce, nezastoupen advokátem, dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a §237 odst. 3 o. s. ř., přičemž tvrdí, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Současně namítá, že tu jsou skutečnosti, nasvědčující přiznání osvobození od soudních poplatků a ustanovení povinného advokátního zastoupení pro dovolací řízení.
Uvedená dovolání žalobce proti usnesením odvolacího soudu nemají náležitosti řádného dovolání.
Dovolatel, ač sám nemá právnické vzdělání (§241 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen „o. s. ř.“), nemusí být v dovolacím řízení zastoupen advokátem, neboť Nejvyšší soud ve své judikatuře opakovaně konstatoval, že je-li předmětem dovolacího přezkumu rozhodnutí, jímž nebylo vyhověno žádosti účastníka o ustanovení zástupce z řad advokátů (§30 o. s. ř.), není nedostatek podmínky povinného zastoupení důvodem pro zastavení dovolacího řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. dubna 1997, sp. zn. 2 Cdon 609/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 10, ročník 1997, pod číslem 97, usnesení ze dne 9. září 2014, sp. zn. 30 Cdo 1883/2014, usnesení ze dne 20. srpna 2014, sp. zn. 25 Cdo 1652/2014, a usnesení ze dne 28. května 2014, sp. zn. 26 Cdo 1311/2014, in www.nsoud.cz).
Podle §241a odst. 1 o. s. ř., dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Podle §241a odst. 2 o. s. ř., v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4 o. s. ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a o. s. ř.) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Dovolání žalobce však zákonem vyžadované náležitosti nesplňují, když neuvádí důvod dovolání, tj. právní posouzení, které pokládá za nesprávné, a v čem tato nesprávnost spočívá (§241a odst. 3 o. s. ř.). V dovoláních žalobce zcela absentuje též dovolací návrh.
Dovolatel současně odkazuje na občanský soudní řád ve znění do 31. 12. 2012, když dovozuje přípustnost dovolání z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Pomíjí však, že s účinností od 1. 1. 2013 novelou občanského soudního řádu provedenou zákonem č. 404/2012 Sb. předpoklady přípustnosti dovolání a dovolací důvody doznaly podstatných změn.
Má-li být dovolání přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1983/2013, a ze dne 16. 9. 2013, sp. zn. 22 Cdo 1891/2013). Tomuto požadavku však dovolatel nedostál, odvozuje-li přípustnost dovolání ze znění ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., jež bylo účinné do 31. 12. 2012 (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 2014, sp. zn. 32 Cdo 4345/2013, a ze dne 12. 2. 2014, sp. zn. 25 Cdo 3666/2013).
Předmětná dovolání žalobce, jež se svým obsahem odlišují pouze označením rozhodnutí odvolacího soudu, proti nimž směřují, trpí vadami, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, a tyto vady nebyly dovolatelem odstraněny (§241b odst. 3 o. s. ř. a §243b o. s. ř.). Nejvyšší soud proto tato dovolání podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 1. dubna 2015
JUDr. Robert Waltr
předseda senátu