ECLI:CZ:NS:2016:21.CDO.1749.2016.1
sp. zn. 21 Cdo 1749/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. v právní věci žalobce Ing. M. Š. , zastoupeného JUDr. Janou Hronovou, advokátkou se sídlem v Jihlavě, Husova č. 1653/46, proti žalované BOSCH DIESEL s.r.o., se sídlem v Jihlavě, Pávov č. 121, IČO 469 95 129, o 1.828.155 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 3 C 207/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. dubna 2015 č.j. 49 Co 138/2015-44, takto:
Usnesení krajského soudu a usnesení Okresního soudu v Jihlavě ze dne 10. března 2015 č.j. 3 C 207/2014-39 ve výroku, jímž byl zamítnut návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů, se zrušují a věc se vrací v tomto rozsahu Okresnímu soudu v Jihlavě k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Jihlavě dne 31.10.2014 domáhá, aby mu žalovaná jako jeho zaměstnavatel zaplatila za období od 1. dubna 2007 do 9. února 2014 na náhradě mzdy 1.828.155 Kč, když rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 29.11.2013 sp. zn. 49 Co 236/2012 bylo určeno, že je neplatná výpověď z pracovního poměru, kterou mu žalovaná dala dne 9.1.2007.
V průběhu řízení před soudem prvního stupně podal žalobce žádost, aby byl osvobozen od soudních poplatků a aby mu soud ustanovil z důvodu složitosti věci zástupce z řad advokátů.
Okresní soud v Jihlavě usnesením ze dne 10.3.2015 č.j. 3 C 207/2014-39 přiznal žalobci osvobození od soudních poplatků a žádost žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů zamítl. Dovodil, že pro to, aby byl účastníku ustanoven zástupce z řad advokátů, je třeba podle ustanovení §30 občanského soudního řádu, aby u žalobce „byly splněny dvě zákonem stanovené podmínky, a to předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a nezbytnost ustanovení zástupce k ochraně jeho zájmů". Ačkoli byl u žalobce splněn první předpoklad spočívající ve splnění podmínek pro osvobození od soudních poplatků, neshledal soud ustanovení zástupce nezbytně potřebným k ochraně jeho zájmů, což je druhým předpokladem pro ustanovení zástupce. Žalobce podle názoru soudu během řízení prokázal, že je schopen „zcela jasně a srozumitelně formulovat svoje požadavky směřované na soud a náležitě tak uplatňovat svoje práva a chránit svoje zájmy“.
K odvolání žalobce Krajský soud v Brně usnesením ze dne 30.4.2015 č.j. 49 Co 138/2015-44 ve výroku o zamítnutí návrhu na ustanovení zástupce z řad advokátů usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Dospěl k závěru, že v daném případě se nejedná o situaci, kdy účastník postrádá finanční prostředky k zajištění právní pomoci, a současně není schopen sám v řízení prosazovat své zájmy. Přestože žalobci bylo na základě jeho prohlášení, že jeho jediným příjmem je podpora v nezaměstnanosti, přiznáno osvobození od soudních poplatků, soud zjistil, že mu byla dne 10.4.2014 vyplacena náhrada mzdy ve výši 948.129 Kč hrubého. Žalobce je tedy schopen sám si zajistit kvalifikované zastupování v řízení z vlastních zdrojů, a k ochraně jeho zájmů není nezbytně třeba ustanovení zástupce z řad advokátů. Vzhledem k tomu se již jako nadbytečnou nezabýval otázkou, zda je žalobce schopen v řízení náležitě uplatňovat svá práva a chránit své zájmy.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Nesouhlasí s tvrzením odvolacího soudu, že nepostrádá finanční prostředky k zajištění právní pomoci a s tím, že neprokázal, že není schopen sám v řízení prosazovat své zájmy. Dovozoval, že bez dostatečně kvalifikované právní pomoci není schopen chránit své zájmy v průběhu soudního řízení, a nebude-li mu ustanoven advokát, bude poškozen na svých právech. Ačkoli mu byla vyplacena náhrada mzdy ve výši 948.129 Kč hrubého, nemá v současné době žádné finanční prostředky, ani trvalé zaměstnání. Dovolatel navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení změnil tak, že se návrhu žalobce na ustanovení advokáta vyhovuje.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 občanského soudního řádu a že věc je třeba posoudit podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, účinném do 30.4.2015 (dále jen „o.s.ř.“), se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o.s.ř.).
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o.s.ř.).
Vzhledem k tomu, že odvolací soud v napadeném usnesení rozhodl v rozporu s ustálenou judikaturou soudů, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání žalobce je přípustné podle ustanovení §237 o.s.ř.
Po přezkoumání rozsudku odvolacího soudu ve smyslu §242 o.s.ř., které provedl bez jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.), Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovolání žalobce je důvodné.
Podle ustanovení §138 odst. 1 o.s.ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Podle ustanovení §30 odst. 1 o.s.ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138 o.s.ř.), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit.
Podle ustanovení §30 odst. 2 o.s.ř. vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v ustanovení §30 odst.1 o.s.ř. zástupce z řad advokátů.
Pro závěr, zda jsou u účastníka splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků (jako jedné z podmínek pro ustanovení zástupce podle §30 odst. 1 o.s.ř.) jsou významná hlediska uvedená v ustanovení §138 odst. 1 o.s.ř., na základě nichž soud rozhoduje o žádosti účastníka o přiznání osvobození od soudních poplatků. Těmito hledisky jsou, zda nejde o zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva a poměry účastníka.
Poměry účastníka, který je fyzickou osobou, odůvodňují osvobození od soudních poplatků tehdy, jestliže vzhledem ke stavu svého jmění (majetku a dluhů) není schopen platit náklady řízení, aniž by tím ohrozil vlastní výživu (v rozsahu odpovídajícím zejména jeho potřebám a zdravotnímu stavu) a výživu osob, k nimž má nebo k nimž převzal vyživovací povinnost. Při posuzování poměrů takového účastníka samozřejmě nelze brát v úvahu veškerý jeho majetek; podstatné jsou příjmy z výdělečné nebo jiné činnosti účastníka, výnosy jeho majetku a další jeho disponibilní peněžní prostředky (včetně možnosti si je opatřit prací nebo jiným zákonným způsobem) a zásadně se nepožaduje, aby (pouze v zájmu zaplacení nákladů řízení) účastník zpeněžoval (samozřejmě, nejde-li o obchodování vyplývající z podnikatelské činnosti účastníka) své movité nebo nemovité věci nebo jiný majetek. Všechny okolnosti, které jsou významné pro posouzení jeho poměrů, je účastník povinen soudu věrohodně doložit. Účastníku nesmí být jen pro jeho nepříznivou majetkovou situaci znemožněno uplatňovat nebo bránit své právo u soudu a naplnit své právo na právní pomoc v občanském soudním řízení od počátku řízení.
Celkové zhodnocení všech okolností, které vypovídají o poměrech účastníka, soud promítne do úvahy, zda účastník, který je fyzickou osobou (člověkem), je schopen ze svých příjmů a dalších disponibilních peněžních prostředků uhrazovat soudní poplatky a platit ostatní náklady řízení, zejména náklady spojené s právní pomocí, která by mu byla poskytována od počátku řízení až do jeho skončení, a s placením záloh na důkazy, které navrhl nebo které soud nařídil o skutečnostech jím uvedených anebo v jeho zájmu. Jestliže to poměry (nedostatek disponibilních peněžních prostředků) žádajícího účastníka nedovolují, je soud povinen mu přiznat odpovídající osvobození od soudních poplatků (zcela, zčásti, pro část řízení nebo jen pro některé úkony) – srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.4.2014 sp. zn. 21 Cdo 1940/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17.7.2013 sp. zn. 29 Cdo 1301/2013 uveřejněné pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.9.2013 sp. zn. 30 Cdo 2643/2013.
Z obsahu spisu je zřejmé, že soudy shledaly u žalobce podmínky pro úplné osvobození od placení soudních poplatků ve smyslu ustanovení §138 odst. 1 o.s.ř., když soud prvního stupně usnesením ze dne 10.3.2015 č.j. 3 C 207/2014-39 přiznal žalobci na jeho žádost osvobození od placení soudních poplatků v plném rozsahu. Soudy obou stupňů rovněž uzavřely, že ze strany žalobce nejde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. Za tohoto stavu bylo potřebné posoudit správnost závěru odvolacího soudu, že žalobci není třeba ustanovit zástupce z řad advokátů, neboť má dostatek finančních prostředků k ochraně svých zájmů.
Při posuzování, zda se změnily okolnosti a zda majetkové poměry žalobce odůvodňují jeho žádost na ustanovení zástupce z řad advokátů, neboť byla žalobci v dubnu 2014 vyplacena náhrada mzdy, je třeba v souladu se shora citovanou judikaturou zhodnotit všechny okolnosti, které vypovídají o poměrech účastníka, zda je schopen ze svých příjmů uhradit soudní poplatky a náklady spojené s právní pomocí. Nejvyšší soud ČR již v usnesení ze dne 6.10.2015 sp. zn. 22 Cdo 2662/2015 uzavřel, že při rozhodování o ustanovení zástupce podle §30 o.s.ř. je nutné přihlédnout zejména k individuální složitosti věci a k osobě žadatele. Z obsahu spisu vyplývá, že, ač byla žalobci v dubnu 2014 vyplacena náhrada mzdy ve výši 948.129 Kč hrubého, nemá žádné příjmy ani úspory. Žalobce vlastní nemovitý majetek, který je zatížen exekucí, doložil, že v listopadu 2014 pobíral podporu v nezaměstnanosti ve výši 14.196 Kč měsíčně a dne 2.11.2015 mu byla přiznána dávka státní sociální podpory – příspěvek na bydlení - ve výši 1.368 Kč měsíčně. V odvolání proti usnesení soudu prvního stupně uvádí, že ke dni podání žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta nemá „žádný příjem a úspory“.
Dovolací soud nemohl v první řadě nepřihlédnout k tomu, že soud prvního stupně usnesením ze dne 3.9.2015 č.j. 3 C 207/2014-56 žalobci ustanovil pro dovolací řízení zástupce z řad advokátů (advokátku JUDr. Janu Hronovou). Dospěl-li k závěru, že ustanovení zástupce z řad advokátů je potřebné „k ochraně jeho zájmů“, neměl při nezměněném skutkovém základu ohledně poměrů žalobce k takovému rozhodnutí přistoupit teprve až pro účely dovolacího řízení; nelze totiž pokládat za správnou úvahu, že při nezměněných poměrech poměry žalobce odůvodňují ustanovení zástupce z řad advokátů ve smyslu ustanovení §30 o.s.ř. pro dovolací řízení, avšak neodůvodňovaly takový postup pro řízení předcházející. Hlediska pro rozhodnutí o ustanovení zástupce z řad advokátů účastníku podle ustanovení §30 o.s.ř. jsou totiž (při nezměněných poměrech účastníka) stejná (shodná) pro řízení před soudem prvního stupně, pro odvolací řízení i pro dovolací řízení (obdobně srov. právní názory vyslovené například v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.3.2011 sp. zn. 21 Cdo 1093/2010, v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.2.2014 sp. zn. 21 Cdo 987/2013, které bylo uveřejněno pod č. 67 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2014, v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12.6.2014 sp. zn. 26 Cdo 1928/2014 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15.9.2015 sp. zn. 21 Cdo 2802/2015).
Judikatura soudů (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10.11.2015 sp. zn. 21 Cdo 1819/2015 a ze dne 18.11.2015 sp. zn. 21 Cdo 2161, 2163, 2164/2015) již dříve dovodila, že ochrana zájmů účastníka řízení, u něhož jsou splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků, si zpravidla vyžaduje ustanovení zástupce z řad advokátů, nejde-li o zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Z výše uvedených okolností nevyplývá, že v posuzovaném případě byl dán výjimečný důvod se od tohoto pravidla odchýlit.
Protože nejsou splněny podmínky pro zastavení dovolacího řízení, pro odmítnutí dovolání, pro zamítnutí dovolání nebo pro změnu napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, Nejvyšší soud ČR napadené usnesení podle ustanovení §243e odst. 1 o.s.ř. zrušil. Důvody, pro které bylo zrušeno usnesení odvolacího soudu, platí i na usnesení soudu prvního stupně, a proto dovolací soud zrušil ve výroku, kterým byl zamítnut návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů, rovněž toto rozhodnutí a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně (Okresnímu soudu v Jihlavě) k dalšímu řízení (§243e odst. 2 věta druhá o.s.ř.).
Tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí; proto bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení až v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§243b, §151 odst. 1 o.s.ř.). Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný (§243g odst. 1 část věty první za středníkem o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 3. června 2016
JUDr. Zdeněk Novotný
předseda senátu