ECLI:CZ:NS:2017:25.CDO.772.2017.1
sp. zn. 25 Cdo 772/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Robertem Waltrem v právní věci žalobce I. D. , zastoupeného JUDr. Petrem Dítětem, advokátem se sídlem Olomouc, Horní náměstí 12/19, proti žalované Mgr. J. Z. H. , IČO 43989667, advokátce se sídlem Mohelnice, Olomoucká 261/36, o 18.200.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 15 C 31/2016, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 29. 11. 2016, č. j. 69 Co 270/2016-68, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci potvrdil usnesením, ze dne 29. 11. 2016, č. j. 69 Co 270/2016-68, usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 19. 7. 2016, č. j. 15 C 31/2016-53, jímž byla zamítnuta žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem okresního soudu, že žalobce věrohodným způsobem neprokázal své majetkové a osobní poměry, neunesl tedy důkazní povinnost prokázat odůvodněnost svého návrhu na osvobození od soudních poplatků.
Proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání, v němž uvedl, že je nezaměstnaný, svoji obživu i existenci si zajišťoval z brigád a příležitostné výpomoci příbuzných. Soudy nebyl poučen, jakým způsobem měl prokazovat svoji relevantní majetkovou situaci. Dále uvedl, že již sama výše soudního poplatku v částce 910.000 Kč a skutečnost, že je nezaměstnaný, splňují podmínky pro osvobození a nejedná se o zjevně bezúspěšné podání. Proto navrhl, aby dovolací soud napadeného usnesení odvolacího soudu zrušil a přiznal dovolateli osvobození od soudních poplatků nebo aby věc po zrušení rozhodnutí vrátil odvolacímu soudu k novému projednání.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
V ustanovení §238a o. s. ř. je obsažen taxativní výčet rozhodnutí odvolacího soudu, proti nimž je dovolání přípustné bez dalšího, rozhodnutí napadené dovoláním v této věci však v tomto výčtu zahrnuto není.
Podle §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být mimo jiné uvedeno, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá a v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání.
Má-li být dovolání přípustné podle §237 o. s. ř., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné a v čem konkrétně naplnění předpokladů přípustnosti spočívá (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1983/2013, a ze dne 16. 9. 2013, sp. zn. 22 Cdo 1891/2013). Tomuto požadavku však dovolatel nedostál, neboť se přípustností dovolání vůbec nezabýval.
Jelikož dovolání – ani při posouzení z obsahového hlediska – neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů jeho přípustnosti a rozsah dovolání a uvedený nedostatek nebyl v zákonné dovolací lhůtě odstraněn (§241b odst. 3 věta první o. s. ř.), trpí dovolání vadou, pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat. Z ustanovení §243b o. s. ř. přitom vyplývá, že soud dovolatele (povinně zastoupeného advokátem) k odstranění vad dovolání nevyzývá.
Nejvyšší soud proto dovolání podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl. Učinil tak usnesením předsedy senátu, jak mu to výslovně umožňuje §243f odst. 2 o. s. ř.
Souladnost uvedeného postupu Nejvyššího soudu potvrdil Ústavní soud v celé řadě svých usnesení, jimiž pro zjevnou neopodstatněnost odmítl ústavní stížnost proti usnesení o odmítnutí dovolání pro vady (srov. např. usnesení sp. zn. I. ÚS 3336/16, I. ÚS 128/17, II. ÚS 2820/16, II. ÚS 3856/16, III. ÚS 3634/16, III. ÚS 3746/16, IV. ÚS 3056/16, IV. ÚS 111/17).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. června 2017
JUDr. Robert Waltr
předseda senátu