ECLI:CZ:NS:2017:33.CDO.2258.2016.1
sp. zn. 33 Cdo 2258/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce T. H. , zastoupeného Mgr. Markem Neustupným, advokátem se sídlem v Mariánských Lázních, U Mlékárny 290, proti žalované Ekonomické stavby s. r. o. , se sídlem ve Zruči - Senci, Ke Křižovatce 466, identifikační číslo 252 24 476, zastoupené Mgr. Danielem Kapitánem, advokátem se sídlem v Plzni, Sady 5. května 296/36, o 107.418 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň - sever pod sp. zn. 4 C 484/2010, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 27. srpna 2015, č. j. 56 Co 50/2015-357, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 13.746 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám Mgr. Marka Neustupného, advokáta.
Odůvodnění:
Okresní soud Plzeň - sever rozsudkem ze dne 4. listopadu 2014, č. j. 4 C 484/2010-311, ve znění opravného usnesení ze dne 18. prosince 2014 č. j. 4 C 484/2010-326, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 70.992 Kč se 7,75% úrokem z prodlení od 31. 8. 2010 do zaplacení (výrok I.) a v částce 36.426 Kč se 7,75% úrokem z prodlení od 31. 8. 2010 žalobu zamítl (výrok II.). Současně rozhodl o nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky řízení tak, že žalovaná je povinna „zaplatit žalobci úplnou náhradu nákladů řízení ve výši 151.06 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce“ (výrok III.), a o nákladech řízení státu tak, že žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň – sever částku 2.672 Kč a žalovaný částku 5.678 Kč, vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výroky IV. a V.).
Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 27. srpna 2015, č. j. 56 Co 50/2015-357, rozsudek soudu prvního stupně změnil v odvoláním napadeném výroku III. tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 156.869 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalobce, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, které není podle §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 1 a 7 zákona č. 404/2012 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. – dále jen „o. s. ř.“), přípustné.
Žalobce odkázal na četné nálezy Ústavního soudu a rozhodnutí Nejvyššího soudu týkající se rozhodování o nákladech řízení v případech, kdy rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Je přesvědčen, že odvolací soud se od nich neodchýlil.
Podle §237 o. s. ř. platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §239 o. s. ř. je přípustnost dovolání oprávněn zkoumat jen dovolací soud.
Podle §241a odst. 1 o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Na přípustnost dovolání usuzuje žalovaná z toho, že napadené rozhodnutí závisí na otázce procesního práva (na aplikaci §142 odst. 3 o. s. ř.), při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, konkrétně od jeho rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 1280/2014, sp. zn. 30 Cdo 1969/2013, sp. zn. 28 Cdo 2170/2014 a sp. zn. 28 Cdo 5138/2014. Zatímco ustanovení §142 odst. 3 o. s. ř. může být použito pouze v případě, je-li účastník částečně neúspěšný proto, že oproti znalci jinak odhadl výši plnění, v souzené věci byla důvodem neúspěchu žalobce skutečnost, že v žalobě jinak stanovil základ nároku (vycházel z jiného rozsahu prací, nežli pro něho vykonala). Měla mu proto být přiznána pouze poměrná náhrada nákladů řízení.
Podle §142 odst. 3 o. s. ř., i když účastník měl ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.
Judikatura Nejvyššího soudu je ustálena v názoru, že ustanovení §142 odst. 3 o. s. ř. může být aplikováno v případě, kdy je účastník částečně neúspěšný proto, že oproti znalci jinak odhadl výši plnění, nikoli však v případě, kdy důvodem jeho částečného neúspěchu je skutečnost, že v žalobě jinak stanovil základ nároku. V souzené věci tak mohlo být ustanovení §142 odst. 3 o. s. ř. aplikováno, jestliže žalobce ve své žalobě vycházel ze stejného rozsahu prací vykonaných žalovanou jako soudní znalec a jeho neúspěch byl dán toliko odlišným oceněním těchto prací. Naopak, pokud žalobce vycházel z jiného rozsahu prací vykonaných žalovanou, prostor pro aplikaci ustanovení §142 odst. 3 o. s. ř. dán nebude.
Žalovanou uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu se dané problematiky sice dotýkají, ale na skutkový stav souzené věci nedopadají. Žalovaná se snaží prosadit, že žalobce ve své žalobě nesprávně stanovil rozsah prací, které pro něho provedla. Závěr odvolacího soudu ovšem spočívá na zjištění, že nebyl nesprávně stanoven rozsah prací, nýbrž cena projektových dokumentací byla zjištěna jinak, tedy podle jiných kriterií pro výpočet ceny prací. Rozdíl požadovaného a přiznaného nároku žalobce se odvíjel od ceny za jednotlivé provedené práce, nespočíval tedy, jak dovozuje žalovaná, na nesprávně stanoveném rozsahu prací.
Lze uzavřít, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud je proto podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být v posuzovaném případě zdůvodněn (§243f odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 31. ledna 2017
JUDr. Ivana Zlatohlávková
předsedkyně senátu