ECLI:CZ:NS:2017:33.CDO.4958.2016.1
sp. zn. 33 Cdo 4958/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Blanky Moudré ve věci žalobce J. M. , zastoupeného Mgr. Ivem Hudečkem, advokátem se sídlem v Šenově u Nového Jičína, Anenská 366, proti žalované DomaNet s.r.o., se sídlem v Českém Těšíně, Ostravská 562/22, identifikační číslo osoby 267 97 828, zastoupené JUDr. Evou Janíkovou, advokátkou se sídlem ve Frýdku-Místku, Farní 19, o zaplacení částky 59.012,88 Kč, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 21 C 300/2015, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. května 2016, č. j. 15 Co 154/2016-44, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.598 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám Mgr. Iva Hudečka, advokáta.
Odůvodnění:
Okresní soud v Karviné rozsudkem (pro uznání) ze dne 23. prosince 2015, č. j. 21 C 300/2015-19, uložil žalované zaplatit žalobci částky 40.950 Kč a 18.062,88 Kč a rozhodl o nákladech řízení
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 30. května 2016, č. j. 15 Co 154/2016-44, rozsudek soudu ve výroku o věci samé potvrdil a v nákladovém výroku jej změnil; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, které není podle §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (srov. čl. II bod 1 a 7 zákona č. 404/2012 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. – dále jen „o. s. ř.“), přípustné.
Podle §237 o. s. ř. platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. není dovolání podle §237 přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv, o pracovněprávní vztahy nebo o věci uvedené v §120 odst. 2; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
V posuzované věci rozhodovaly soudy o dvou samostatných nárocích s odlišným skutkovým základem, neboť žalobce žalobou uplatnil jednak nárok na zaplacení částky 40.950,- Kč z titulu smluvní pokuty (0,05% z částky 700.000,- Kč za každý den prodlení s vrácením půjčky) a dále nárok na zaplacení částky 18.062,88 Kč, která představuje kapitalizované úroky z prodlení ve výši 8,05% p. a. z částky 700.000,- Kč za 117 dnů prodlení. Jde o samostatné (samostatně uplatnitelné) nároky, byť vzešly z jedné smlouvy o půjčce. Přípustnost dovolání se proto posuzuje ve vztahu ke každému z nich samostatně, bez ohledu na to, že byly uplatněny v jednom řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 1998, sp. zn. 25 Cdo 735/98, a ze dne 15. 6. 1999, sp. zn. 2 Cdon 376/96, uveřejněná v časopise Soudní judikatura č. 16, ročník 1998, pod č. 113, a č. 1, ročník 2000, pod č. 9, nebo nález Ústavního soudu ze dne 20. 10. 2009, sp. zn. IV. ÚS 681/09, usnesení Ústavního soudu ze dne 5. 2. 2014, sp. zn. II. ÚS 3298/13, ze dne 21. 8. 2008, sp. zn. IV. ÚS 1232/08, ze dne 10. 4. 2008, sp. zn. III. ÚS 307/05, a ze dne 3. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 390/09).
Protože jednotlivá plnění nepřevyšují 50.000,- Kč a nejde o žádnou z výjimek uvedených v §238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., je přípustnost dovolání vyloučena citovaným ustanovením. Na tento závěr nemá vliv okolnost, že součet plnění přesahuje částku 50.000,- Kč, ani nesprávné poučení odvolacího soudu o přípustnosti dovolání, neboť jím nelze nahradit zákonem stanovené podmínky, za nichž je tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Přípustnost dovolání není založena ani ustanovením §238a o. s. ř., neboť napadené rozhodnutí nelze podřadit žádnému z tam taxativně vyjmenovaných případů.
Nepřípustné dovolání Nejvyšší soud odmítl (§243c odst. 1 o. s. ř.)
Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být zdůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 25. května 2017
JUDr. Ivana Zlatohlávková
předseda senátu