ECLI:CZ:NS:2018:11.TDO.23.2018.1
sp. zn. 11 Tdo 23/2018-39
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 26. 6. 2018 o dovolání, které podal obv. V. H. T. proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 9. 2017, sp. zn. 11 To 54/2017, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 4 T 1/2017, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obv. V. H. T. odmítá.
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 24. 3. 2017, sp. zn. 4 T 1/2017, byl obv. V. H. T. uznán vinným ze spáchání ad 1) zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, nedokonaného podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, ad 2) zločinu výroby a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu podle §286 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku. Za to byl podle §§283 odst. 2 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem. Podle §80 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku byl obviněnému rovněž uložen trest vyhoštění ve výměře 10 (deseti) let.
Proti tomuto rozhodnutí podal obviněný i státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Plzni odvolání. O nich rozhodl Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 18. 9. 2017, sp. zn. 11 To 54/2017 tak, že:
a) k odvolání státní zástupkyně napadený rozsudek podle §258 odst. 1 písm. b), d), e) odst. 2 tr. ř. zrušil ve výroku o vině v bodě 1) a ve výroku o trestu,
b) nově podle §259 odst. 3 tr. ř. rozhodl tak, že obviněný se uznává vinným v bodě 1) pokusem zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §21 odst. 1 tr. zákoníku k §283 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku.
Za tento zvlášť závažný zločin a za zločin výroby a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu podle §286 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, ohledně kterého ke změně nedošlo, byl podle §283 odst. 3 tr. zákoníku a za použití §43 odst. 1 a §58 odst. 5 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 5 (pěti) let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem a podle §80 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku mu byl rovněž uložen i trest vyhoštění ve výměře 10 (deseti) let.
c) Ostatní výroky napadeného rozsudku zůstaly beze změny.
d) Podle §256 tr. ř. Vrchní soud v Praze odvolání obv. V. H. T. zamítl jako nedůvodné.
3. Podle skutkových zjištění je V. H. T. vinen tím, že:
Skutek 1)
po přesně nezjištěnou dobu, nejméně od 11. května 2016 do jeho zadržení dne 12. července 2016 v domě v R. ul. v H., okres Ch., v pěti speciálně upravených místnostech, ve speciálním substrátu obohaceném chemickými přísadami, za pomoci umělého osvětlení, zabudované ventilace, vytápění a zavlažování, tedy tzv. in door způsobem, bez povolení pro jiného za účelem prodeje pěstoval rostliny konopí, které byly zajištěny při soudem nařízené domovní prohlídce dne 13.7.2016, a to
• v jedné pěstební místnosti v přízemí budovy celkem 146 ks rostlin o velikosti 30 až 42 cm, identifikovaných odborným zkoumáním jako konopí, z nichž bylo možné získat celkem 886,34 g využitelné sušiny s průměrným obsahem 2,1 % D-9-THC, tj. 18,61 g čistého D-9-THC,
• ve druhé pěstební místnosti v přízemí budovy celkem 125 ks rostlin o velikosti kolem 35 cm, identifikovaným odborným zkoumáním jako konopí, z nichž bylo možné získat celkem 671,59 g využitelné sušiny s průměrným obsahem 1,7 % D-9-THC, tj. 11,42 g čistého D-9-THC,
• v pěstební místnosti v prvém poschodí budovy celkem 192 ks rostlin o velikosti 37 až 62 cm, identifikovaných odborným zkoumáním jako konopí, z nichž bylo možné získat celkem 1.745,83 g využitelné sušiny s obsahem 1,6 % D-9-THC, tj. 27,93 g čistého D-9-THC,
• v jedné pěstební místnosti ve druhém poschodí budovy celkem 131 ks rostlin o velikosti 22 až 99 cm, identifikovaných odborným zkoumáním jako konopí, z nichž bylo možné získat celkem 1.230,09 g využitelné sušiny s průměrným obsahem 1,6 % D-9-THC, tj. 19,68 g čistého D-9-THC,
• ve druhé pěstební místnosti ve druhém poschodí budovy celkem 515 ks rostlin o velikosti 10 – 15 cm, identifikovaných odborným zkoumáním jako konopí, z nichž bylo možné získat celkem 342,59 g využitelné sušiny s průměrným obsahem 2,1 % D-9-THC, což představuje 7,19 g čistého D-9-THC,
tj. celkem 1.109 ks rostlin konopí, z nichž bylo možné získat celkem 4.876,44 gramů využitelné sušiny s celkovým obsahem 84,83 g účinné látky D- 9-tetrahydrokanabinolu, přičemž dalším pěstováním těchto rostlin konopí mohl získat výrazně vyšší množství využitelné sušiny s obsahem psychotropní látky D-9-tetrahydrokanabinolu výrazně přesahujícím množství 100 gramů, k čemuž však nedošlo, neboť byl na místě zadržen policejním orgánem, který mu v dopěstování rostlin konopí zabránil,
a uvedeného jednání se dopustil přesto, že věděl, že toto činit nesmí, neboť konopí je jako omamná látka zařazeno do seznamu IV Jednotné úmluvy o omamných látkách a vedeno v příloze č. 3 nařízení vlády č. 463/2013 Sb., vydané na základě zmocnění v §44c zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, jehož účinná látka delta-9-hydrokanabinol (D-9-THC) je jako psychotropní látka zařazena do seznamu II Úmluvy o psychotropních látkách a vedena v příloze č. 5 uvedeného vládního nařízení, a k nakládání s nimi je třeba zvláštního povolení, které neměl,
Skutek 2)
od nezjištěného dne v době od 11. května 2016 do 12. července 2016 v domě v R ul. v H., okres Ch., v místnosti pod schody vedoucími do 2. nadzemního podlaží a na dalších místech domu přechovával předměty a chemikálie určené pro výrobu pervitinu obsahujícího metamfetamin, které byly zajištěny dne 13.7.2016 při soudem povolené domovní prohlídce objektu a jsou zaznamenány v pořízeném protokole, a to mimo jiných věcí:
• 12 ks třícestných skleněných baněk o objemu 6000 ml s držáky, z nichž na pěti byla odborným zkoumáním prokázána přítomnost fosforu, efedrinu resp. pseudoefedrinu a metamfetaminu,
• 9 ks plastových barelů o objemu 50 l, z nichž 4 byly naplněny do ½ až 2/3 tekutinou, v níž byla prokázána přítomnost toluenu a v jednom z barelů též přítomnost metamfetaminu,
• 13 ks originálního balení 9 litrových kanystrů obsahujících celkem 117 litrů toluenu,
• 2 ks 5 litrových plastových nádob obsahujících celkem7,5 litrů kyseliny orthofosforečné,
• 2 ks 5 litrových plastových nádob obsahujících celkem10 litrů kyseliny chlorovodíkové,
• 7 ks plastových nádob obsahujících celkem 7 kg hydroxidu sodného,
• 5 ks plastových nádob obsahujících celkem 5 kg jódu,
• oranžový kbelík s igelitovým pytlem s nezjištěným množstvím fosforu,
• 3 ks jednoplotýnkových a 1 ks dvouplotýnkového elektrického vařiče, na kterých byla prokázána přítomnost efedrinu a pseudoefedrinu,
• 10 ks skleněných tálů se zbytky bílé krystalické a hnědé látky, identifikované jako efedrin, resp. pseudoefedrin a metamfetamin,
• elektronické váhy, plechová miska, 4 plastové lavory a kovový cedník, vše se stopami efedrinu, resp. psedudoefedrinu,
• 2 ks elektrických vrtaček zn. Makyta s nástavci na míchání,
přičemž při využití varné baňky o obsahu 6000 ml bylo možno v rámci jednoho procesu získat cca 400 gramů metamfetaminu báze/cca 500 gramů konečného hydrochloridu metamfetaminu, který je jako psychotropní látka uveden v příloze č. 5 nařízení vlády č. 463/2013 Sb., vydané na podkladě zmocnění v ust. §44c zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, v platném znění, a k nakládání s ním je třeba zvláštního povolení, které obžalovaný neměl.
II. Dovolání obviněného a vyjádření státního zástupce
4. Proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 9. 2017, sp. zn. 11 To 54/2017 podal obv. V. H. T. prostřednictvím svého obhájce a v zákonné lhůtě dovolání, ve kterém napadl citované rozhodnutí:
- co do výroku 1., kterým byl zrušen k odvolání státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Plzni rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 24. 3. 2017, č. j. 4 T 1/2017-442, a to ve výroku o vině v bodě 1) a ve výroku o trestu;
- dále do výroku 2., kterým byl dovolatel nově uznán vinným v bodě 1) pokusem zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §21 odst. 1 tr. zákoníku k §283 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku a za tento zvlášť závažný zločin a za zločin výroby a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu podle §286 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, ohledně nějž ke změně nedošlo, byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 5 (pěti) roků, kdy se pro výkon uloženého trestu zařazuje do věznice s dozorem a podle §80 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku byl dále uložen trest vyhoštění ve výměře 10 (deseti) roků a
- do výroku 4., kterým bylo odvolání dovolatele jako nedůvodné zamítnuto.
5. Obviněný ve svém dovolání odkázal na dovolací důvody uvedené v §265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř., neboť je přesvědčen, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení, a zároveň, že bylo rozhodnuto o zamítnutí jeho odvolání, přestože v řízení mu předcházejícím byl dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
6. Hlavní námitku, kterou dovolatel podřadil pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je to, že skutkové zjištění odvolacího soudu je v případě posuzování skutku 1) založeno výlučně na jediném důkazu – a to na čistě teoretickém výpočtu celkového výnosu znalcem, který vycházel ze studie Vanhove a kol. z roku 2012 z Belgie. Podle znaleckého posudku přepočítáním na teoretický výnos 39,8 kg by sušená květenství dopěstovaných rostlin mohla obsahovat 676,8 g účinné látky THC, a tedy nikoliv jak je uvedeno ve výroku napadeného rozhodnutí 6.768 g účinné látky – kdy při tomto výpočtu bylo znalcem vycházeno ze studie Backer a kolektiv z roku 2012.
7. Dovolatel dále upozornil na to, že znalec v závěru svého posudku uvedl, že u stejné odrůdy je obsah THC v květenstvích (tzv. palicích) zhruba desetinásobný oproti obsahu v listech. Ale v rámci své výpovědi před soudem I. stupně (jak vyplynulo z odůvodnění tohoto rozsudku) sdělil, že obsah THC v dopěstovaných květenstvích bývá zhruba pěti až desetinásobný oproti listům. Při svém výpočtu však znalec vycházel z desetinásobku obsahu THC v květenstvích oproti obsahu THC v listech, který byl v daném případě zjištěn policejní expertízou.
8. Obviněný je přesvědčen o tom, že se jedná pouze o teoretický výpočet možného výnosu sušiny marihuany a možného obsahu THC této sušiny, který je navíc založen pouze na statistických poznatcích získaných v rámci opakovaných experimentů. Jedná se tedy o výpočet s výsledkem na úrovni pravděpodobnosti. Podle dovolatele však nelze vyloučit, že v daném případě by byl výnos marihuany z pěstovaných rostlin květenství podstatně nižší, než jaký byl dosahován při zmíněných experimentech. V souladu se zásadou in dubio pro reo nelze činit v trestním řízení v neprospěch obviněné osoby pouze pravděpodobnostní závěry. Proto má dovolatel za to, že k takto teoretickému výpočtu nelze v souladu s jeho právem na spravedlivý proces vůbec přihlédnout.
9. Dovolatel se rovněž neztotožnil se závěrem soudu I. stupně, že skutek byl spáchán ve fázi pokusu a navíc ve značném rozsahu. Má za to, že soud měl jeho jednání právně kvalifikovat jako nedokonaný zločin podle §283 odst. 1 tr. zákoníku, protože množství THC v policií zajištěných rostlinách konopí nedosáhlo ani hranice značného rozsahu podle §283 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku. V této souvislosti argumentoval i rozhodnutím Nejvyššího soudu, sp. zn. 3 Tdo 690/2013, ve kterém je řečeno, že pokud „…množství nenaplňuje svou intenzitou znak „ve značném rozsahu“ podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, tak za tohoto stavu lze k uvedeným okolnostem přihlížet pouze jako k přitěžujícím okolnostem spáchání přečinu podle §283 odst. 1 tr. zákoníku“.
10. Vzhledem k výše uvedenému má dovolatel za to, že skutková zjištění odvolacího soudu jsou v extrémním rozporu se zjištěným skutkovým stavem. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu, stejně jako rozsudek soudu I. stupně postupem podle §265k tr. ř. zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení, event. odvolacímu soudu.
11. Státní zástupce, který je činný u Nejvyššího státního zastupitelství, ve svém stanovisku (sp. zn. 1 NZO 1412/2017-11 ze dne 15. 2. 2018) uvedl, že uplatněnému „hmotněprávnímu“ dovolacímu důvodu odpovídají pouze zdánlivě. Obviněný rozporoval zejména správnost závěrů znaleckého posudku zpracovaného Českou zemědělskou univerzitou, když je vyhodnotil pouze jako teoretické. Státní zástupce ale má za to, že zpracovatel předmětného posudku své závěry přesvědčivým způsobem obhájil jak v rámci hlavního líčení, tak při veřejném zasedání. Skutečnost, že obviněný s těmito závěry nesouhlasí, nelze považovat za naplnění uplatněného dovolacího důvodu.
12. Dle státního zástupce je podstatné, že obviněný projednávanou trestnou činnost nedokončil, takže vyvstala nutnost objasnit celkový rozsah páchané trestné činnosti, k níž dovolatel směřoval. Z hlediska závěru o spáchání trestného činu ve stadiu pokusu je klíčové, že jeho jednání právě k dosažení co nejvyššího objemu přechovávaných rostlin s co nejvyšším obsahem účinné látky THC směřovalo, přičemž k dokonání nedošlo pouze vzhledem k okolnostem na vůli obviněného nezávislým. Pakliže znalec metodologicky postupoval v souladu s aktuálními vědeckými poznatky, které zároveň rozvedl a vysvětlil, nelze mu dle jeho názoru ničeho vytýkat.
13. Pokud obviněný namítl, že ani ze závěrů znaleckého posudku nelze dovodit naplnění znaků „ve velkém rozsahu“, jde dle státního zástupce o argument poněkud nesrozumitelný. Obviněný tento závěr totiž opírá o údajný výpočet 676,8 gramů THC dle posudku, avšak v tomto směru zcela pomíjí, že posudek dospěl k hodnotě THC ve výši 6.768 gramů, tj. k hodnotě, která hranici velkého rozsahu přesahuje několikanásobně.
14. Stejně tak se státní zástupce neztotožnil s námitkou obviněného, že jeho jednání by mělo být posouzeno pouze podle základní skutkové podstaty §283 odst. 1 tr. zákoníku. Tento závěr obviněný odvíjí pouze od objemu účinné látky THC zjištěné v rostlinách konopí v době jejich zajištění policejním orgánem. Z hlediska právní kvalifikace trestného činu ve stadiu pokusu je však podstatné právě to zjištění, k čemu jednání obviněného směřovalo.
15. Po zvážení shora uvedených skutečností státní zástupce dospěl k závěru, že dovolání obviněného, přestože formálně deklaruje dovolací důvody uvedené v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř., obsahově nenaplnilo žádný z dovolacích důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud v neveřejném zasedání, k jehož konání může přistoupit podle §265r odst. 1 písm. a) tr. ř., toto dovolání odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř.
III. Přípustnost dovolání
16. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zjišťoval, zda je dovolání přípustné a zda vyhovuje všem relevantním ustanovením trestního řádu. To znamená – zda bylo podáno v souladu s ust. §265a odst. 1, 2 písm. a), h) tr. ř., ve dvouměsíční zákonné lhůtě, na příslušném místě (u věcně a místně příslušného soudu) v souladu s ust. §265e odst. 1, 3 tr. ř. i oprávněnou osobou v souladu s ust. §265d odst. 1 písm. b) odst. 2 tr. ř. Dále Nejvyšší soud zkoumal, zda dovolání splnilo obligatorní obsahové náležitosti, upravené v §265f tr. ř. Po jeho prostudování shledal, že obviněný výše uvedená ustanovení trestního řádu respektoval, a proto dovolání vyhodnotil jako přípustné a vyhovující všem ustanovením trestního řádu. Nic tedy nebránilo jeho projednání. Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., bylo nutné rovněž posoudit otázku, zda konkrétní argumenty obviněného naplňují uplatněný dovolací důvod. Pouze reálná existence tohoto důvodu je základní podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. ř.
17. Obecně platí, že důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva , nikoliv z hlediska procesních předpisů. Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. S poukazem na tento dovolací důvod už nelze a znovu přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost zjištění skutkového stavu či prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu §2 odst. 5, 6 tr. ř. (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 4. 2004, sp. zn. IV. ÚS 449/03). Nejvyšší soud není povolán k dalšímu, již třetímu justičnímu zkoumání skutkového stavu (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03).
18. V případě dovolání opírajícího se o dovolací důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. zákon tedy vyžaduje, aby podstatou výhrad obviněného a obsahem jím uplatněných dovolacích námitek bylo tvrzení, že soudy zjištěný skutkový stav věci (popsaný v jejich rozhodnutích) není takovým trestným činem, za který jej pokládaly, neboť jimi učiněná skutková zjištění nevyjadřují naplnění všech zákonných znaků skutkové podstaty dovolateli přisouzeného trestného činu. Obviněný tak s poukazem na tento dovolací důvod má právo namítnout, že skutek buď vykazuje zákonné znaky jiného trestného činu, anebo není vůbec žádným trestným činem.
19. Z toho pak vyplývá, že dovolatel v rámci tohoto dovolacího důvodu uplatňuje tvrzení, že měl být uznán vinným mírnějším trestným činem, anebo měl být obžaloby zproštěn, a to zejména odkazem na ustanovení §226 písm. b) tr. ř. (tj. že v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem). Dovolání není další běžný opravný prostředek v procesu trestního řízení a nemá povahu „dalšího odvolání“. Jedná se o mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale v dané věci jen z některého z důvodů uvedených v §265b odst. 1 tr. ř. Podání dovolání z jiného důvodu je vyloučeno.
20. S ohledem na zásady vyplývající z ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces lze v případech, kdy objektivně existuje extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními soudů (za podmínky, že dovolatel tento nesoulad učiní předmětem dovolání a současně i přesně uvede, v čem konkrétně tento nesoulad spatřuje) výjimečně uvažovat o naplnění dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Takovýto závažný rozpor je dán zejména tehdy, jestliže skutková zjištění soudů nižších stupňů nemají vůbec žádnou obsahovou vazbu na provedené důkazy, nebo pokud tato zjištění při žádném z logických způsobů jejich hodnocení nevyplývají z provedených důkazů, nebo jsou dokonce pravým opakem obsahu důkazů, na jejichž podkladě byla učiněna, apod. Teprve poté, co dovolatel vznáší takto formulovanou námitku, Nejvyšší soud zhodnotí, zda je tato námitka akceptovatelná a relevantní a své rozhodnutí řádně odůvodní.
IV. Důvodnost dovolání (k meritu věci)
21. Obv. V. H. T. ve svém dovolání sice odkázal na §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., v podstatě zopakoval svoji obhajobu, a to přesto, že s jejími argumenty se vyčerpávajícím způsobem vypořádal v odůvodnění svého rozsudku Vrchní soud v Praze (zejména na s. 8 a násl., č. l. 586 a násl.). Především je nutné předeslat, že i když dovolatel vznesl námitky, které se na první pohled „tváří“ hmotněprávně, ve své podstatě takového charakteru nejsou. Všechny námitky totiž usilují o zpochybnění skutkových zjištění. Tímto postupem však dovolatel zcela minul předepsaný zákonný požadavek, který vyplývá z §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť Nejvyšší soud ke skutkovým výhradám dovolatele již nemá právo přihlížet. Vzhledem k tomu, že však dovolatel vznesl závažnou námitku, že mezi skutkovými zjištěními, které vyplynula z provedených důkazů, a skutkovými závěry je dle jeho názoru extrémní nesoulad, Nejvyšší soud jeho námitky přezkoumal.
22. Obviněný a jeho obhajoba především tvrdí, že skutkové zjištění odvolacího soudu „je založené výlučně na jediném důkazu, a to čistě teoretickém výpočtu teoretického celkového výnosu znalcem vycházejícím ze studie Vanhove a kol. z roku 2012“. A dále uvádí, že „přepočítáním na teoretický výnos 39,8 kg by sušená květenství dopěstovaných rostlin mohla obsahovat 676,8 g účinné látky THC, a tedy nikoli 6.768 účinné látky, kdy při tomto výpočtu bylo znalcem vycházeno ze studie Backer a kol. z roku 2012.“ Tato tvrzení v podstatě podsouvají odvolacímu soudu, že:
- použitím metod plynoucích z těchto studií se znalec dopracoval k zásadně odlišným hodnotám THC, a že
- odvolací soud v neprospěch obviněného V. H. T. vycházel ze studie Backer a dovolatele odsoudil za to, že trestný čin byl spáchán ve velkém rozsahu, ačkoliv k ničemu takovému nedošlo.
Taková argumentace je však manipulativní, účelová a především zcela nepravdivá.
23. Úkolem znalce z oboru biologie, odvětví botanika, bylo (mimo jiné):
- stanovit hrubou výtěžnost, tj. celkovou hmotnost využitelné sušiny z 1109 kusů rostlin konopí zajištěných policií při domovní prohlídce v indoor pěstírně v H. na ul. R. (otázka č. 1),
- stanovit na základě skutečností vyplývající z odborného vyjádření a expertíz Krajského ředitelství policie Plzeňského kraje, vypracovaného pod ČZD 2846-1/2016 (dále jen „odborné vyjádření Odboru kriminalistické techniky“) hrubý odhad celkového množství THC, které by mohly obsahovat zabavené rostliny dopěstované do úplné dospělosti (otázka č. 2) a
- určit procentuální poměr obsahu množství THC v okvětí (tzv. palicích) k listové části rostliny konopí (otázka č. 4).
24. Znalec doc. Ing. Klouček, při stanovení celkové hmotnosti využitelné sušiny z 1109 kusů konopí (tedy potencionální výtěžnost), postupoval podle studie Vanhove a kol., která se pomocí co nejbližšího napodobení ilegálních pěstíren konopí zabývala určením výnosu drogy. Znalec dospěl k tomu, že hrubá výtěžnost sušiny květenství po dopěstování všech zabavených rostlin je 39,8 kg. Druhou metodou k určení potencionálního výnosu (rovněž podle studie Vanhove a kol.) je přepočet hmotnosti na základě počtu použitých výbojek. Podle této metody dospěl k celkovému výnosu 54 kg. Vzhledem k těmto rozdílným výsledkům znalec vyšel z výsledku, který byl pro obviněného (ve smyslu in dubio pro reo ) příznivější a konstatoval, že pokud by byly rostliny dopěstovány, minimální množství sušených samičích květenství by bylo 39,8 kg. Tento výpočet je nezpochybnitelný.
25. Průměrný obsah THC v listech zabavených rostlin konopí vyplynul z odborného vyjádření z Odboru kriminalistické techniky a byl stanoven hodnotou 1,7 %. Nejvyšší soud ověřil, že ze zabavených rostlin konopí byl vždy odebrán reprezentativní vzorek, složený pouze z listových a okvětních částí, které byly zhomogenizovány na drť a následně analyzovány. U takto připravených a očíslovaných vzorků byl vždy určen obsah THC. Ze šesti vzorků, u kterých byl obsah THC stanoven na 2,1 %; 1,7 %, 1,6 %; 1,6 %; 1,5 % a 2,1 %, (pohyboval se tedy mezi 1,5 až 2,1 %) byl celkový výsledek zprůměrován na konečných 1,7 % THC ve všech vzorcích. Tento výpočet je nezpochybnitelný.
26. Z této hodnoty vyšel i znalec doc. Ing. Pavel Klouček, Ph.D., který poté určil, že celkový výnos 39,8 kg sušených listů v dopěstovaných rostlinách mohla obsahovat 676,8 g THC. Naproti tomu obsah THC v květenstvích, resp. v palicích je zhruba desetinásobný oproti obsahu v listech. Proto určil jeho celkovou hodnotu na 6.768 g THC. A právě o tomto výsledku obviněný ve svém dovolání nejvíce polemizuje. Z jeho námitek však vyplývá, že nerozlišuje obsah THC v listech a v květenstvích (palicích).
27. Znalec k těmto údajům (s odkazem na studii Backer a kol.) zcela jasně uvedl, že obsah THC v listech je v průběhu vegetativní fáze (kdy rostou kořeny, stonky a listy, ale rostlina netvoří květenství) v podstatě stabilní a pohybuje se v rozmezí 0,21 % - 3,33% v závislosti na druhu odrůdy a podle toho, zda rostliny pochází z řízků nebo ze semen. Ale – poté, co pěstitelé přejdou z vegetativní do generativní fáze tím, že rostlinám změní světelný řád (ze stávajícího režimu: 18 hodin světlo a 6 hodin tma na nový: 12 hodin světlo a 12 hodin tma ), tak se obsah THC po šesti až osmi týdnech pěstování zvyšuje až na hodnoty 10 % – 25 % THC v sušině květenství, zatímco v listech zůstává obsah THC po dobu kvetení na původní úrovni. Z těchto důvodů je nutné rozlišovat na jedné straně obsah THC v listech a na straně druhé obsah THC v květenstvích (tzv. palicích).
28. Není to tedy tak, jak ve svém dovolání předestřel dovolatel, když proti sobě de facto postavil obě studie a zdůraznil, že znalec po použití jedné i druhé dospěl k fatálně odlišným výsledkům, a poté odvolací soud k tíži obviněného vyšel z té, která byla pro něj méně výhodná.
29. S touto argumentací souvisí také námitka dovolatele proti tomu, že znalec ve svém posudku uvedl, že v květenstvích (palicích) je zhruba desetinásobek obsahu THC než v listech (č. l. 273), zatímco ve své výpovědi před soudem I. stupně uvedl, že v dopěstovaných květenstvích bývá zhruba pěti až desetinásobný obsah THC oproti listům (č. l. 397). V daných souvislostech je však tato námitka zcela marginální, protože skutkovou podstatu trestného činu podle §283 odst. 3 písm. c) tr. ř. naplní ten, kdo spáchá takový čin ve velkém rozsahu. A hranice velkého rozsahu je naplněna, pokud obviněný disponuje se sušinou s nejméně 1.000 g THC. Pokud tedy přepočtem na celkový výnos 39,8 kg sušiny dopěstovaných rostlin mohl obsahovat 676,8 g THC v listech, v palicích by při pětinásobku bylo celkem 3.384 g THC a při desetinásobku celkem 6.768 g THC. V obou případech byla tedy hranice velkého rozsahu významně překročena. Tato skutečnost je rovněž nezpochybnitelná.
30. Na základě těchto výsledků lze pak bezpečně odmítnout i další dovolatelovy námitky. Předně se jedná o tu, kde obviněný namítl, že výpočet doc. Ing. Pavla Kloučka, Ph.D. „je ryze teoretický, s výsledkem pohybujícím se na úrovni pravděpodobnosti“ , a poté když ještě dodal, že „v neprospěch obviněné osoby nelze činit toliko pravděpodobnostní závěry – byť by se jednalo o pravděpodobnost sebevětší, číselně vyjádřenou i 99 %“. Jinými slovy dovolatel se v této námitce pokusil zpochybnit metodologickou věrohodnost.
31. Nejvyšší soud zdůrazňuje, že soudy nižších stupňů zjevně postupovaly v souladu s §2 odst. 5 tr. ř., a zjistily skutkový stav věci, o kterém nejsou důvodné pochybnosti. S námitkou dovolatele nelze souhlasit, protože znalec nepropočítával jen „nějaké“ hypotetické či teoretické hodnoty, ale striktně vycházel ze skutečností zjištěných přímo v prostorách zajištěné pěstírny v R. ul. v H. Jeho propočet objemu rostlinné sušiny konopí a hodnoty THC proto nelze hodnotit jako teoretický či statistický.
32. K námitce napadající použité metody k odhadu úrody, resp. množství konopné sušiny, je nutné nejprve předeslat, že soud, aby kvalifikovaně posoudil závažnost posuzované trestné činnosti, nutně potřebuje ke své práci co nejpřesnější odborný znalecký posudek. Obě studie, o které se znalec při posuzování případu obv. V. H. T. opřel – tedy studie kolektivu Wouter Vanhove i kolektivu Benjamina De Backer a kol., byly vypracovány právě proto, aby bylo možné pro účely posuzování trestní odpovědnosti co nejpřesněji:
- určit potenciální výnos u pěstíren, kde nebylo dokončeno pěstování a
- určit obsah THC v různých částech konopí v závislosti na odrůdě a fázi pěstování.
33. Použitelnost těchto belgických studií pro české prostředí je odůvodněna jednak tím, že v ČR taková studie a v takovém rozsahu nevznikla, a také proto, že podmínky ilegálních pěstíren jsou všude v Evropě téměř totožné. Nejinak to bylo také v projednávaném případě, jak o tom svědčil právě znalec během hlavního líčení. Mimo jiné uvedl, že tyto studie jsou ve vědeckém světě hodnoceny jako velmi přesné a i když existují i jiné podobné studie, tak ty v podstatě pouze potvrdily věrohodnost a přesnost závěrů, které vyplynuly ze studií Vanhové a De Backera (č. l. 393). Když se tedy dovolatel pokouší zpochybnit preciznost předložených výsledků, resp. míru jejich pravděpodobnosti, je nutné poukázat na to, že znalec vycházel z aktuálních a nejpřesnějších vědeckých metod. S tím souvisí i skutečnost, že soud nepracoval s teoretickým výpočtem znalce rigorózně (tj. nekompromisně či přísně), ale dostatečně kriticky.
34. Lze do určité míry souhlasit s obhajobou, že v projednávaném případě „nelze vyloučit, že by byl výnos marihuany z pěstovaných rostlin podstatně nižší“. Soudy nižších stupňů však pečlivě posoudily shromážděné důkazy a na jejich základě zcela správně zjistily, že indoorová pěstírna v H. v R. ul. byla:
· v době zásahu policie plně funkční,
· technické vybavení měla pro tento typ pěstíren na standardní úrovni,
· rostliny konopí byly velmi zdravé a životaschopné, bez známek strádání, na druhé straně ale nebyly dostatečně vyspělé.
Tomu odpovídal stav pěti pěstebních místností v R. ul. v H. v době policejního zásahu dne 12. 7. 2016, ve kterém bylo indoor způsobem pěstováno 1109 rostlin konopí. Pěstírny se nacházely ve třech podlažích domu a byly vybaveny elektroinstalací, předřadníky, výbojkami o výkonu 600 W a odpovídajícím osvětlením, vzduchotechnikou s ventilátory. Na místě se rovněž nacházelo 9 pytlů půdního substrátu, 3 balení hnojiva a kádě s tekutinou obsahující hnojivo pro zavlažování a dále 12 kanystrů chemických látek určených k urychlení růstu rostlin.
35. Nejvyšší soud dává zcela za pravdu Vrchnímu soudu v Praze, který na rozdíl od Krajského soudu v Plzni zcela správně usoudil, že nic nenasvědčovalo , že by obviněný měl v úmyslu ukončit výrobu marihuany předčasně, tedy v době, kdy se rostliny nacházely teprve v raném stadiu růstu a dosahovaly teprve výšky od 10 do 99 cm (srov. rozsudek sp. zn. 11 To 54/2017 na č. l. 588). Proto také nepřipadalo v úvahu posouzení skutku jako dokonaného trestného činu podle §283 odst. 1 tr. zákoníku. Použitá právní kvalifikace, že byl spáchán pokus trestného činu podle §283 tr. zákoníku, je zcela přiléhavá, protože k dopěstování rostlin nedošlo pouze zásahem Policie ČR, tj. vlivem okolností nezávislých na vůli obviněného.
36. Z tohoto důvodu vyvstala nutnost objasnit celkový budoucí rozsah páchané trestné činnosti, k němuž obviněný svým jednáním směřoval . Ke stanovení množství rostlin a množství THC, jakožto k cílovému produktu, k němuž směřovalo jednání obviněného, bylo použito – jak je uvedeno výše – nepřesnějších metod, které jsou v současnosti k dispozici. Proto také závěr o celkovém množství využitelné konopné sušiny s obsahem THC ve velkém rozsahu je zcela nezpochybnitelný. Z těchto důvodů Nejvyšší soud i tuto námitku obviněného vyhodnotil jako zjevně irelevantní.
37. Lze tedy shrnout, že dovolatel v rámci své obhajoby argumentoval stavem růstu konopí v době policejního zásahu i námitkami proti tomu, aby jeho skutek nebyl posuzován jako pokus ke spáchání trestného činu podle §283 odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, ale jako dokonaný trestný čin podle §283 odst. 1 tr. zákoníku. Nejvyšší soud na dovolatelovy argumenty nepřistoupil, neboť neodpovídají prokázaným skutečnostem. V daných souvislostech ani nelze argumentovat ve smyslu zásady in dubio pro reo a už vůbec ne námitkou, že soudy nižších stupňů byl ukrácen na svém právu na spravedlivý proces .
38. V této souvislosti také Nejvyšší soud zdůrazňuje, že stejně jako argumenty soudu musí být podloženy provedenými důkazy, tak i námitky dovolatele, obsahující jeho pochybnosti, musí být racionální a dostatečně kvalifikované. Jinými slovy – nelze ve smyslu zásady in dubio pro reo argumentovat „donekonečna“, a to až na samou hranici ad absurdum (viz dovolatelova námitka, že „v souladu se zásadou in dubio pro reo nelze činit v neprospěch obviněného pravděpodobnostní závěry, byť by šlo o pravděpodobnost sebevětší, číselně vyjádřenou kupříkladu i 99%“ ). V projednávaném případě soudy nižších instancí striktně vycházely z provedených důkazů a v neprospěch obviněného neučinily žádný „pravděpodobnostní“ závěr. Naopak. Trestná činnost obviněného byla jednoznačně prokázána a mezi provedenými důkazy a z nich plynoucími skutkovými zjištěními na straně jedné a právním posouzením skutku na straně druhé neshledal žádný nesoulad – tím méně nesoulad extrémní.
39. Tak zásadní pochybení orgánů činných v trestním řízení nelze hledat v pouhé nespokojenosti obviněného s důkazní situací a s jejím vyhodnocením v jeho neprospěch, když mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními je nezpochybnitelná logická návaznost. V této souvislosti lze odkázat i na Usnesení Ústavního soudu ze dne 4. 5. 2005, sp. zn. II. ÚS 681/04, které jasně uvádí, že právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 LZPS nelze vykládat tak, že zaručuje právo na rozhodnutí, jež odpovídá deklarovaným představám obviněného. Uvedeným základním právem je zajišťováno „pouze“ právo na spravedlivé soudní řízení, v němž se uplatní všechny zásady soudního rozhodování podle zákona v souladu s ústavními principy. Vznesené dovolací výhrady jsou z pohledu uplatněného dovolacího důvodu jen opakovaným polemizováním obviněného se skutkovými závěry soudů I. a II. stupně, se kterými se neztotožnil. Obsahově však tyto námitky neodpovídají žádnému ze zákonem stanovených dovolacích důvodů podle §265b tr. ř., a i věcně se jedná o námitky zcela zjevně irelevantní.
40. Obv. V. H. T. ve svém dovolání ještě odkázal na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., a to v jeho druhé alternativě , neboť měl za to, že v řízení, které předcházelo zamítavému rozhodnutí, byl dán důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V rámci tohoto dovolacího důvodu však překvapivě vnesl námitku proti uplatněné právní kvalifikaci, když namítl, že skutek měl být právně kvalifikován podle §283 odst. 1 tr. zákoníku a nikoli podle §283 odst. 3 písm. c) tr. zákoníku. Tím však dovolatel zcela minul námitku směřující pod uplatněný dovolací důvod, a v podstatě dále pokračoval v argumentaci směřující pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
41. Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší soud svůj přezkum uzavřel tím, že v napadeném rozhodnutí nedošlo ve smyslu uplatněného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. k porušení zákona. Z toho tedy vyplývá, že nemohl být naplněn ani navazující dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
V. Závěr
42. Nejvyšší soud konstatuje, že Vrchní soud v Praze se ve smyslu §2 odst. 5, 6 tr. ř. náležitě vypořádal se všemi skutečnostmi důležitými pro své rozhodnutí. Postupoval také zcela správně, když revidoval výrok o vině i o trestu v bodě 1) rozsudku Krajského soudu v Plzni, resp. když na návrh státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Plzni překvalifikoval projednávaný skutek jako pokus zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §21 odst. 1 tr. zákoníku k §283 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, v důsledku čehož obv. V. H. T. uložil v souladu s §283 odst. 3 a za použití §43 odst. 1 a §58 odst. 5 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání 5 (pěti) let s jeho zařazením do věznice s dozorem a dále v souladu s §80 odst. 1, 2 tr. zákoníku mu uložil trest vyhoštění ve výměře 10 (deseti) let. Zároveň pak odvolání obviněného zamítl podle §256 tr. ř. jako nedůvodné.
43. Nejvyšší soud v rámci svého přezkumu souhlasí s použitou právní kvalifikací, která je zcela přiléhavá a odpovídající závažnosti projednávaného skutku, stejně jako s uloženou sestavou trestů, kterou vzhledem k prokázaným okolnostem nelze relevantně hodnotit jako nepřiměřenou či nepřiměřeně přísnou. Proto Nejvyšší soud vyhodnotil vznesené dovolací námitky jako pouhou nepodloženou polemiku se skutkovými a hmotněprávními závěry odvolacího soudu, se kterými se neztotožnil. Obsahově však tyto námitky neodpovídají žádnému ze zákonem stanovených dovolacích důvodů podle §265b tr. ř., a proto byly odmítnuty jako irelevantní.
44. Protože v napadeném rozhodnutí nedošlo ve smyslu uplatněných dovolacích důvodů podle §265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř. k porušení zákona, proto Nejvyšší soud dovolání, které podal obv. V. H. T., odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
45. Za podmínek uvedených v ust. §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. učinil Nejvyšší soud toto rozhodnutí v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (viz §265n tr. ř.).
V Brně dne 26. 6. 2018
JUDr. Stanislav Rizman
předseda senátu