Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11.09.2018, sp. zn. 20 Cdo 2444/2018 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2018:20.CDO.2444.2018.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2018:20.CDO.2444.2018.1
sp. zn. 20 Cdo 2444/2018-92 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Aleše Zezuly a JUDr. Vladimíra Kůrky v exekuční věci oprávněné BNP Paribas Personal Finance , se sídlem v Paříži, bd Hausmann 1, Francouzská republika, jednající v České republice prostřednictvím BNP Paribas Personal Finance SA, odštěpný závod, se sídlem v Praze 5 - Smíchově, Karla Engliše 3208/5, identifikační číslo osoby 03814742, zastoupené Mgr. Michaelou Fuchsovou, Ph.D., advokátkou se sídlem v Praze 1, Voršilská 130/10, proti povinnému M. H. , B., zastoupenému Mgr. Martinem Matuševským, advokátem se sídlem v Berouně, Husovo nám. 82/10, pro 690 504,55 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 14 EXE 1215/2017, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 20. března 2018, č. j. 17 Co 32/2018-76, takto: Dovolání se odmítá . Odůvodnění: V označené exekuční věci Krajský soud v Praze (dále „odvolací soud“) usnesením ze dne 20. 3. 2018, č. j. 17 Co 32/2018-76, potvrdil usnesení Okresního soudu v Berouně (dále rovněž „soud prvního stupně“) ze dne 19. 12. 2017, č. j. 14 EXE 1215/2017-26, ve výroku o zamítnutí návrhu povinného na zastavení exekuce, argumentoval-li povinný tím, že mu nebyl doručen podkladový rozsudek Okresního soudu v Berouně ze dne 24. 3. 2016, č. j. 106 C 27/2015-83 (dále jen „exekuční titul“), do datové schránky povinného jako podnikající fyzické osoby. Odvolací soud vyšel - ve shodě se soudem prvního stupně - ze skutečnosti, že exekuční titul byl povinnému doručován v souladu s právní úpravou (§45, §46, §46a a §46b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále též „o. s. ř.“, §3, §8 odst. 1 a §17 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, dále „zákon o elektronických úkonech“) na adresu jeho trvalého pobytu evidovanou v centrální evidenci obyvatel, neměl-li povinný zřízenou datovou schránku fyzické osoby a v nalézacím řízení vystupoval jako fyzická nepodnikající osoba. Zkoumaný exekuční titul proto splňuje podmínky materiální a formální vykonatelnosti, tudíž není dán důvod pro zastavení exekuce podle §268 odst. 1 písm. a) o. s. ř. Usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, jehož přípustnost vymezil tak, že odvolací soud a soud prvního stupně řešili rozhodnou otázku procesního práva nesprávně a tato otázka v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena. Otázkou je, zda lze exekuční titul považovat za vykonatelný, jestliže jej nalézací soud doručoval povinnému „prostřednictvím doručujícího orgánu, a to za situace, kdy povinný v nalézacím řízení vystupoval jako nepodnikající fyzická osoba a v době doručování měl zřízenu a aktivní toliko „nepříslušnou“ datovou schránku podnikající fyzické osoby“. Držitelem uvedené datové schránky je dovolatel minimálně od 13. 4. 2015 a do této schránky mu měly být soudem doručovány podle §45 o. s. ř. všechny písemnosti, které nemohly být doručeny krátkou cestou a u nichž to povaha umožňovala. Z těchto důvodů by podle návrhu dovolatele měl dovolací soud zrušit usnesení odvolacího soudu i soudu prvního stupně a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Povinný současně navrhl, aby dovolací soud odložil právní moc dovoláním napadeného usnesení. Nejvyšší soud jako soud dovolací (viz §10a o. s. ř.) o dovolání rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II, bod 2 přechodných ustanovení zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále opět „o. s. ř.“, se závěrem, že dovolání není přípustné (§237 o. s. ř.). Nejvyšší soud v usnesení ze dne 24. dubna 2018, sp. zn. 20 Cdo 3887/2017, vysvětlil, že má-li účastník řízení (fyzická osoba) zřízenu datovou schránku podle §3 zákona o elektronických úkonech, nikoli ovšem datovou schránku podnikající fyzické osoby podle §4 tohoto zákona, pak v řízení souvisejícím s jeho podnikatelskou činností mu soud doručuje tak, jako by datovou schránku zřízenu neměl; to znamená, že nedoručuje-li při jednání (§45 odst. 1 o. s. ř.) a účastník nepožádal o doručování na jinou adresu (§45 odst. 2 o. s. ř.), doručuje soud prostřednictvím doručujícího orgánu, účastníka řízení nebo jeho zástupce (§45 odst. 3 o. s. ř.) na adresu podle §46b písm. b) o. s. ř. (tj. na adresu sídla, zástupce pro doručování uvedenou ve smlouvě či sídla organizační složky). Podkladem pro řešení otázky doručování do datové schránky účastníka řízení se stalo stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 5. ledna 2017, Plsn 1/2015 (uveřejněné pod číslem 1/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), které mj. přijalo závěr, že s ohledem na skutečnost, že zákon o elektronických úkonech umožňuje, aby fyzická osoba byla držitelem více datových schránek (datové schránky „nepodnikající“ fyzické osoby, datové schránky podnikající fyzické osoby, popřípadě „speciální“ datové schránky podnikající fyzické osoby zřizované pro advokáty, insolvenční správce a daňové poradce), soud doručuje písemnosti vždy do takové datové schránky, která byla adresátu zřízena pro obor činnosti, s nímž doručovaná písemnost věcně souvisí, resp. která odpovídá povaze doručované písemnosti. Za podmínek uvedených v §17 odst. 3 zákona o elektronických úkonech však nastanou účinky doručení písemnosti i jejím doručením do jiné („nepříslušné“) datové schránky téže fyzické osoby (viz body 64 a 65 stanoviska). Rovněž judikatura Nejvyššího správního soudu je ustálena v tom, že při doručování je nezbytné rozlišovat typ datové schránky a povahu doručované písemnosti v závislosti na roli a postavení adresáta, jehož se písemnost týká. Pro dodržení zákonného postupu musí povaha písemnosti odpovídat typu datové schránky, do níž má být doručováno, a roli adresáta v řízení. Do jednotlivých typů datových schránek tak lze řádně doručovat pouze dokumenty, které souvisí s činností či postavením držitele dané datové schránky. Nemá-li účastník zřízen typ datové schránky odpovídající povaze doručované písemnosti, bude se účastníku doručovat tak, jako by neměl datovou schránku zřízenu (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. července 2010, sp. zn. 7 Afs 46/2010, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. července 2010, sp. zn. 7 Afs 5/2013, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. června 2014, sp. zn. 3 Ads 100/2013, či rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. ledna 2016, sp. zn. 8 As 109/2015). Na posuzovaný případ citovaná rozhodovací praxe dovolacího soudu nepochybně dopadá, není-li samozřejmě podstatné, že oproti přesně opačné situaci řešené shora citovaným usnesením dovolacího soudu měl ve zkoumaném případě dovolatel zřízenu datovou schránku podnikající fyzické osoby, nikoli datovou schránku podle §3 zákona o elektronických úkonech, která by typem odpovídala věcné povaze nalézacího řízení a v něm doručovaným písemnostem. Hlediskem ustanovení §237 o. s. ř. uvedené závěry znamenají, že dovolatel nevystihl předpoklad přípustnosti dovolání, neboť jím předložená otázka byla v rozhodovací praxi dovolacího soudu vyřešena, od tohoto řešení není důvodu se odchýlit a napadené usnesení odvolacího soudu není s judikaturou dovolacího soudu v rozporu. Dovolací soud proto dovolání podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl. Se zřetelem k výsledku dovolacího řízení nelze vyhovět ani návrhu povinného na odklad právní moci napadeného usnesení odvolacího soudu [§243 písm. a) o. s. ř.], není-li o tom nutno vydávat zvláštní rozhodnutí (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2005, sp. zn. 20 Cdo 873/2005), jestliže k odmítnutí dovolání došlo v přiměřené době. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů]. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 11. 9. 2018 JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/11/2018
Spisová značka:20 Cdo 2444/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:20.CDO.2444.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Exekuce
Dovolání
Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§237 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:11/30/2018
Podána ústavní stížnost sp. zn. IV.ÚS 3891/18
Staženo pro jurilogie.cz:2022-05-21