ECLI:CZ:NS:2018:20.CDO.4664.2017.1
sp. zn. 20 Cdo 4664/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v exekuční věci oprávněné Vymáhání dluhů s. r. o. , se sídlem v Kladně, Polská 2333, identifikační číslo osoby 24134856, zastoupené JUDr. Michalem Račokem, advokátem se sídlem v Kladně, T. G. Masaryka 108, proti povinným 1) F. K., Č., a 2) M. K. , Č., oběma zastoupeným JUDr. Vladanou Zemanovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Svobodova 137/7, pro 1 621 636,29 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutu, vedené soudním exekutorem Mgr. Hynkem Sekyrkou, Exekutorský úřad Praha 1, pod sp. zn. 145 EX 80/16, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2017, č. j. 21 Co 237/2017-46, takto:
Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2017, č. j. 21 Co 237/2017-46, se ruší v části výroku I., jíž byl potvrzen výrok I. usnesení soudního exekutora Mgr. Hynka Sekyrky, Exekutorský úřad Praha 1, ze dne 7. 4. 2017, č. j. 145 EX 80/16-34, v rozsahu zamítajícím exekuční návrh oprávněné ze dne 9. 5. 2016 ve vztahu k povinnému 1) co do části vymáhání smluvní pokuty ve výši 0,4 % denně z částky 1 621 636,29 Kč za každý den prodlení od 17. 12. 2013 do 9. 5. 2016 v kapitalizované výši 5 675 726 Kč, a dále se ruší ve výroku II. v části, jíž bylo rozhodnuto o právu na náhradu nákladů odvolacího řízení ve vztahu mezi oprávněnou a povinným 1), a v tomto rozsahu se vrací Krajskému soudu v Praze k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Soudní exekutor Mgr. Hynek Sekyrka, Exekutorský úřad Praha 1, usnesením ze dne 7. 4. 2017, č. j. 145 EX 80/16-34, zamítl exekuční návrh oprávněné ze dne 9. 5. 2016 ve vztahu k povinnému 1) co do části vymáhání smluvní pokuty ve výši 0,4 % denně z částky 1 621 636,29 Kč za každý den prodlení od 17. 12. 2013 do 9. 5. 2016 v kapitalizované výši 5 675 726 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 675 726 Kč od 10. 5. 2016 do zaplacení (výrok I.). Dále exekuční návrh oprávněné ze dne 9. 5. 2016 ve vztahu k povinné 2) zamítl zcela (výrok II.). Dovodil, že v uvedeném rozsahu ve vztahu k povinnému 1) není ustanovení o smluvní pokutě vykonatelné pro neurčitost, zákonné úroky z prodlení z pokuty neobsahuje exekuční titul (notářský zápis) vůbec, ve vztahu k povinné 2) je exekuční titul nevykonatelný proto, že není při vymezení ručitelského závazku stanoveno, v jakém rozsahu zaniká povinnost k plnění po splatnosti dluhu ručiteli při splnění dluhu dlužníkem a naopak (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 9. 2014, sp. zn. 21 Cdo 494/2014).
Krajský soud v Praze napadeným rozhodnutím usnesení soudního exekutora potvrdil a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Ztotožnil se se závěrem soudního exekutora, že pokud jde o smluvní pokutu, není tato v dohodě o splnění závazku se svolením k vykonatelnosti uvedena určitě a srozumitelně tak, aby nebylo pochyb o tom, jaká povinnost je vymáhána. Notářský zápis odkazuje na smluvní pokutu podle článku IV. odst. 2 „předmětné smlouvy“. Podmínka určitosti by byla splněna pouze v případě, že by tato smlouva byla obsažena v téže listině, což v projednávaném případě není. Z notářského zápisu není zřejmé, k jakému porušení povinnosti se smluvní pokuta vztahuje a k čemu se váže počátek jejího plnění. Pokud jde o výrok II. usnesení soudního exekutora, odvolací soud se rovněž ztotožnil s odůvodněním rozhodnutí soudního exekutora.
Oprávněná ve svém dovolání (které směřuje proti výroku I. odvolacího soudu v té části, v níž bylo potvrzeno usnesení soudního exekutora o zamítnutí exekučního návrhu oprávněné, pokud jde o vymáhání smluvní pokuty ve výši 0,4 % denně z částky 1 621 636,28 Kč od 17. 12. 2013 do 9. 5. 2016 v kapitalizované výši 5 675 726 Kč) namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, přičemž napadené rozhodnutí „závisí na otázce procesního práva, která podle názoru oprávněné nebyla v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud vyřešena“. Jedná se o otázku, „zda odkaz v dohodě oprávněného a povinného o splnění závazku se svolením k vykonatelnosti, která byla sepsána ve formě notářského zápisu podle §71b notářského řádu, je možné skutečnosti, na nichž se pohledávka zakládá, a předmět plnění specifikovat odkazem na listinu (smlouvu), která není součástí notářského zápisu, ani k němu není přiložena (§92 odst. 1 notářského řádu)“. Výraz „předmětná smlouva“ je zkratkou, je obsažena v odstavci „Za prvé“ uvedeného notářského zápisu s tím, že se jedná o smlouvu o půjčce č. 02/13U a smlouvu o zřízení zástavního práva, kterou dne 16. 9. 2013 uzavřeli společnost FEDELTA, a. s. (původní oprávněná) a povinní. Uvedla, že notářský zápis podle §71b zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), se sepisuje v případě, kdy pohledávka vyplývá z právního vztahu, který je založen právní skutečností, která nastala před sepsáním notářského zápisu; v daném případě je touto skutečností smlouva o půjčce. Z tohoto důvodu nemůže být smlouva o zápůjčce obsažena v téže listině, tj. v samotném notářském zápisu. Notářský řád, ani jiný právní předpis nestanoví, co má být přílohou notářského zápisu, takže nelze vytýkat exekučnímu titulu ani to, že smlouva o půjčce, resp. její opis k němu není přiložen. Dovolatelka odkázala na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2015, sp. zn. 22 Cdo 5118/2014, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2008, sp. zn. 32 Odo 1242/2005. Notářský zápis podle jejího názoru splňuje všechny požadované náležitosti a je z něho zřetelný odkaz na smlouvu o půjčce č. 02/13U, proto je exekuční titul i v napadené části materiálně vykonatelný. Navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu v napadeném rozsahu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Povinní ve vyjádření k dovolání uvedli, že notářský zápis je nezpůsobilým exekučním titulem, protože smlouva o půjčce není jeho součástí, půjčka měla být poskytnuta až po jeho sepsání, splatnost půjčky v notářském zápise nekoresponduje se splatností půjčky dohodnutou ve smlouvě o půjčce. Notářský zápis nevyhovuje požadavkům, aby veškeré povinnosti byly stanoveny určitě, srozumitelně a nezaměnitelně a aby bylo jasné, jaké plnění, v jakém množství a kdy přesně má povinná osoba osobě oprávněné poskytnout. Veškeré smluvní pokuty uvedené jak ve smlouvě o půjčce, tak v notářském zápise, jsou uvedeny zmatečně, nekonkrétně, není jednoznačně definována povinnost, k níž se porušení vztahuje, a není jasné, z čeho se má smluvní pokuta vypočítávat. Není doloženo, že k porušením povinností vůbec došlo a jak notář sepisující notářský zápis věděl, že k takovému porušení v konkrétní den dojde a že se půjčka stane splatnou ke dni 1. 10. 2013.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Dovolání je přípustné, neboť odvolací soud se při posouzení určitosti smluvní pokuty uvedené v notářském zápise se svolením k vykonatelnosti odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolání je důvodné.
Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a), b) a §229 odst. 3 o. s. ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§242 odst. 3 o. s. ř.). Takové vady se však ze spisu nepodávají.
V souladu s ustanovením §71b odst. 1 notářského řádu sepíše notář na žádost notářský zápis o dohodě, kterou se účastník zaváže splnit pohledávku nebo jiný nárok druhého účastníka vyplývající ze závazkového právního vztahu, v níž svolí, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (vedena exekuce) a aby byl takový notářský zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní.
Z notářského zápisu (jenž je v projednávané věci exekučním titulem) o dohodě o splnění závazku se svolením k vykonatelnosti, sepsaného dne 16. 9. 2013 JUDr. Tomášem Bacílkem, notářským kandidátem pověřeným JUDr. Bohumilou Račokovou, notářkou se sídlem v Kladně, NZ 495/2013, N 562/2013, jehož účastníky jsou společnost FEDELTA a. s. jako věřitelka, povinný 1) jako dlužník a povinná 2) jako ručitelka, vyplývá, že účastníci shodně prohlašují, že společnost FEDELTA a. s. a povinní uzavřeli dne 16. 9. 2013 smlouvu o půjčce č. 02/13U a smlouvu o zřízení zástavního práva (dále jen „předmětná smlouva“), na jejímž základě věřitelka půjčila povinnému 1) částku 2 700 000 Kč (viz odstavec „Za prvé“). Na základě předmětné smlouvy má věřitelka vůči povinným mj. následující pohledávky:
- pohledávku na vrácení půjčky ve výši 2 700 000 Kč, splatnou dne 1. 10. 2013, včetně smluvních úroků z částky 2 700 000 Kč v sazbě 2 % p. m. jdoucích od 16. 9. 2013 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení z částky 2 700 000 Kč jdoucích od 2. 10. 2013 do zaplacení [odstavec „Za druhé“ písm. a)],
- pohledávku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,4 % z částky 2 700 000 Kč za každý den prodlení podle čl. IV. odst. 2. předmětné smlouvy, která je splatná vždy jednou měsíčně do posledního dne každého kalendářního měsíce, počínaje posledním dnem takového kalendářního měsíce, ve kterém došlo k prodlení s vrácením jistiny (půjčky), s tím, že naposledy je dlužník povinen platit smluvní pokutu za den zaplacení jistiny, k níž se tato smluvní pokuta váže, přičemž smluvní pokuta za měsíc, v němž byla jistina zaplacena, je opět splatná do posledního dne tohoto kalendářního měsíce [odstavec „Za druhé“ písm. d)].
V odstavci „Za třetí“ notářského zápisu se povinný 1) zavázal splnit vůči společnosti FEDELTA a. s. její pohledávky uvedené v odstavci „Za druhé“ v době jejich splatnosti. Současně pro případ, že pohledávky řádně a včas nesplní, svolil, aby byl podle notářského zápisu nařízen a proveden výkon rozhodnutí, popř. vedena exekuce.
Exekuční soud je povinen při pověření exekutora a nařízení exekuce zkoumat, zda notářský zápis se svolením k vykonatelnosti splňuje formální náležitosti stanovené v §71a až 71c notářského řádu, zda obsahuje dohodu osoby oprávněné ze závazkového právního vztahu s osobou ze závazkového právního vztahu povinnou, v níž jsou přesně individualizovány oprávněná a povinná osoba a vyznačeny právní důvod plnění, předmět plnění (přesný obsah a rozsah plnění) a doba plnění (přesně a určitě určena doba, do které se povinná osoba zavazuje předmět plnění poskytnout oprávněné osobě), a zda osoba povinná v něm svolila k vykonatelnosti [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. 21 Cdo 2020/98 (uveřejněné pod číslem 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 3. 2016, sp. zn. 20 Cdo 4357/2015].
Právním důvodem plnění se rozumí rozhodné skutečnosti, na nichž se plnění zakládá; tyto skutečnosti nemusí být v dohodě vylíčeny do všech podrobností, ale postačuje takové vyznačení právního důvodu plnění, z něhož je zřejmé, na čem se plnění zakládá (tj. proč má povinná osoba poskytnout oprávněné osobě stanovené plnění) – srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. 21 Cdo 2020/98 (uveřejněné pod číslem 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 4. 2001, sp. zn. 21 Cdo 2707/2000, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2011, sp. zn. 20 Cdo 5068/2009.
Je výrazem ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, že dohoda oprávněné a povinné osoby, obsažená v notářském zápise se svolením k vykonatelnosti, nemá hmotněprávní povahu. Jde o jednu z náležitostí, kterou musí notářský zápis se svolením k vykonatelnosti obsahovat, aby byl ve smyslu §40 odst. 1 písm. d) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) nebo §274 písm. e) o. s. ř. z materiálního hlediska vykonatelný. Dohoda oprávněné a povinné osoby tedy sama o sobě nemá za následek vznik, změnu nebo zánik práv nebo povinností účastníků právního vztahu. V notářském zápise se svolením k vykonatelnosti se neuvádí (protože nepatří k jeho obsahovým náležitostem) hmotněprávní úkon, ať jednostranný, dvoustranný nebo vícestranný, bez ohledu na to, zda se týká vzniku právního vztahu nebo jeho změny, popřípadě uznání dluhu, o jehož splnění jde. Hmotněprávní úkon, jenž je podkladem pro notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, nemusí být součástí notářského zápisu [usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2009, sp. zn. 20 Cdo 3326/2007, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2014, sp. zn. 21 Cdo 3266/2013 (uveřejněné pod číslem 62/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 7. 2015, sp. zn. 26 Cdo 4188/2014]. Uvedené samozřejmě neznamená, že by notářský zápis o takovém hmotněprávním úkonu nemohl být obsažen ve stejné listině s notářským zápisem se svolením k vykonatelnosti; oba tyto zápisy je ovšem třeba důsledně rozlišovat a navzájem nezaměňovat (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2000, sp. zn. 21 Cdo 267/2000, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2001, sp. zn. 21 Cdo 1012/2000, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2016, sp. zn. 20 Cdo 1503/2016, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2017, sp. zn. 33 Cdo 3337/2015).
Pokud se jedná o vymáhání předmětné smluvní pokuty, náležitosti dohody jsou uvedeny v notářském zápise tak, že jako právní důvod plnění (skutečnost, na které se pohledávka zakládá) je uvedena pohledávka na zaplacení smluvní pokuty podle čl. IV. odst. 2 smlouvy o půjčce č. 02/13U uzavřené dne 16. 9. 2013 mezi společností FEDELTA a. s. jako věřitelkou, Františkem Klimentem jako dlužníkem a M. K. jako ručitelkou [část první odstavec „Za prvé“ a „Za druhé“ písm. d)], předmětem plnění je finanční částka vyjádřená pevnou sazbou 0,4 % z částky 2 700 000 Kč za každý den prodlení s vrácením jistiny půjčky. Doba plnění je pak vymezena tak, že splatnost pohledávky nastává vždy jednou měsíčně do posledního dne každého kalendářního měsíce, počínaje posledním dnem takového kalendářního měsíce, ve kterém došlo k prodlení s vrácením jistiny (půjčky) a naposledy je dlužník povinen platit smluvní pokutu za den zaplacení jistiny, k níž se tato smluvní pokuta váže, přičemž smluvní pokuta za měsíc, v němž byla jistina zaplacena, je opět splatná do posledního dne tohoto kalendářního měsíce. Takové vymezení doby plnění přitom soudní praxe považuje za určité (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 5. 2007, sp. zn. 20 Cdo 3288/2006).
Odvolací soud dospěl k závěru, že smluvní pokuta není v dohodě uvedena určitě a srozumitelně (není zřejmé, jaká povinnost je vymáhána), a to z důvodu, že smlouva o půjčce, na níž notářský zápis odkazuje, není obsažena „v téže listině“ a není zřejmé, k jakému porušení povinnosti se smluvní pokuta vztahuje a k čemu se váže počátek jejího plnění.
Z výše uvedeného však plyne, že v notářském zápise stran předmětné smluvní pokuty je určitě a nezaměnitelně vymezen jak právní důvod (není nutné, aby hmotněprávní úkon – smlouva o půjčce – byl přímo součástí notářského zápisu, z notářského zápisu je patrné, proč má povinný plnit), tak předmět plnění a přesně a určitě stanovena doba plnění (počátek plnění je vázán na poslední den měsíce, v němž došlo k prodlení s vrácením půjčky) a notářský zápis splňuje shora vymezené požadavky na něj kladené zákonem. Právní posouzení odvolacího soudu, zda je vymáhaná pohledávka (smluvní pokuta) v notářském zápise se svolením k vykonatelnosti vymezena určitě, je proto nesprávné.
Od formálního charakteru notářského zápisu je třeba odlišit otázku, zda oprávněná má na vymáhané plnění nárok podle hmotného práva, kterou se však odvolací soud dosud nezabýval. Pokud by platební povinnost, k níž se povinný zavázal v notářském zápise, neodpovídala povinnosti vyplývající pro něj z uzavřeného hmotněprávního úkonu, jenž byl podkladem pro sepis notářského zápisu, je to důvodem k zastavení exekuce podle §268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2000, sp. zn. 21 Cdo 267/2000, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2014, sp. zn. 21 Cdo 3776/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2016, sp. zn. 20 Cdo 3953/2016).
Protože rozhodnutí odvolacího soudu není správné, Nejvyšší soud je v uvedeném rozsahu zrušil, včetně navazujícího nákladového výroku, a věc vrátil Krajskému soudu v Praze k dalšímu řízení (243e odst. 1, odst. 2 o. s. ř.).
Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný (243g odst. 1 věta první o. s. ř. ve spojení s §226 odst. 1 téhož zákona).
O náhradě nákladů řízení včetně dovolacího řízení bude rozhodnuto v novém rozhodnutí o věci (§243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.), případně o ní bude rozhodováno ve zvláštním režimu (§87 a násl. exekučního řádu).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. 6. 2018
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu