ECLI:CZ:NS:2018:26.CDO.5097.2017.1
sp. zn. 26 Cdo 5097/2017-381
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Jitky Dýškové v právní věci žalobců a) S. Š. , , b) J. Š. , Č. B., zastoupených JUDr. Františkem Vavrochem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, nám. Přemysla Otakara II. 123/36, proti žalované N. S. , P., zastoupené Mgr. Tomášem Dvořáčkem, advokátem se sídlem v Praze 8, Sokolovská 32/22, o vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu v Prachaticích pod sp. zn. 2 C 49/2012, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. června 2017, č. j. 19 Co 740/2017-346, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalovaná napadla dovoláním rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích (odvolací soud) ze dne 8. 6. 2017, č. j. 19 Co 740/2017-346, kterým potvrdil rozsudek Okresního soudu v Prachaticích (soud prvního stupně) ze dne 11. 1. 2017, č. j. 2 C 49/2012-320, ve znění usnesení ze dne 21. 3. 2017, č. j. 2 C 49/2012-330, jimiž uložil žalované vyklidit a předat tam specifikovaný byt a zaplatit náklady řízení; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Dovolání není podle ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění do 31. 12. 2013 (čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, přípustné, neboť dovoláním napadené závěry odvolacího soudu jsou v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu, od níž není důvod se odchýlit ani v této věci.
Předně je třeba uvést, že námitkami, jimiž zpochybňuje správnost a úplnost skutkových zjištění a hodnocení provedeného dokazování, uplatnila dovolatelka jiný dovolací důvod, než který je uveden v §241a odst. 1 o. s. ř. Právní posouzení věci učiněné odvolacím soudem tak zpochybňuje zejména prostřednictvím skutkových námitek. Jen pro úplnost lze uvést, že skutková zjištění nevykazují jakýkoliv významný nesoulad, soudy provedly všechny důkazy relevantní pro právní posouzení věci.
Projednávanou věc je třeba posuzovat – vhledem k okamžiku uzavření dohody o převodu členských práv a povinností a vzniku práva na vyklizení bytu – podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (§3028 odst. 2, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).
Podle ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 9. 2014, sp. zn. 31 Cdo 1147/2012, uveřejněné pod číslem 7/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2015, sp. zn. 31 Cdo 2827/2012, uveřejněný pod číslem 109/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) na základě dohody o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu uzavřené podle §230 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, přechází na nabyvatele též práva a povinnosti vyplývající z dosavadního nájemního vztahu (právo nájmu družstevního bytu).
Rozhodovací praxe dovolacího soudu je ustálená i v závěru, že je-li obsah právního úkonu zaznamenán písemně, určitost projevu vůle je dána obsahem listiny, na níž je zaznamenán; obsah právního úkonu přitom lze vykládat podle vůle toho, kdo ho učinil, jen za předpokladu, že tvrzená vůle není v rozporu s jazykovým projevem učiněným v písemné formě (viz např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2002, sp. zn. 33 Cdo 512/2000, ze dne 18. 12. 2002, sp. zn. 25 Cdo 1116/2001, ze dne 3. 2. 2016, sen. zn. 29 ICdo 42/2015, uveřejněný pod číslem 33/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Žalovaná se dovolává neplatnosti převodu členských práv pouze na základě širších okolností případu, zejména odkazuje na projevy vůle, které (údajně) měly zúčastněné strany projevit před podpisem předmětné listiny (s tím, že jinak dohoda o převodu členských práv a povinností sama o sobě požadavky určitosti a srozumitelnosti právního úkonu naplňuje). Závěr odvolacího soudu o platnosti dohody tak ve skutečnosti zpochybňuje prostřednictvím skutkových námitek.
V souladu s judikaturou Nejvyššího soudu posoudil odvolací soud i otázku, zda žalovaná již předmětný byt vyklidila. Nejvyšší soud v řadě svých rozhodnutí formuloval a odůvodnil závěr, že vyklizení nemovité věci v sobě zahrnuje též odevzdání věci majiteli tak, aby k ní měl volný přístup a mohl s ní dále disponovat - např. odevzdáním klíčů (srovnej např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. 33 Odo 49/2006, ze dne 24. 1. 2012, sp. zn. 26 Cdo 3560/2010, ze dne 12. 12. 2016, sp. zn. 26 Cdo 4354/2016, ze dne 28. 2. 2011, sp. zn. 30 Cdo 4718/2010, na který odkázala dovolatelka). V řízení bylo zjištěno, že dovolatelka doposud neprojevila vůli byt vyklidit a předat jej žalobcům, neučinila úkony nezbytné k tomu, aby s ním mohli disponovat; okolnost, že si klíče, které jsou pro ni uloženy u soudního exekutora, doposud nevyzvedla, není přitom významná, neboť exekutor ji obvyklým způsobem informoval, že si u něj může klíče vyzvednout (po té, co při exekuci, která byla posléze částečně zastavena a exekuce vyklizením tak nebyla zcela realizována, vyměnil zámek ve vstupních dveřích).
K absolutní neplatnosti úkonu soud sice přihlíží z úřední povinnosti, činí tak však jen tehdy, jestliže se o důvodu neplatnosti procesně korektním způsobem dozví. Není-li konkrétní důvod absolutní neplatnosti v řízení tvrzen a ani jinak nevyjde najevo, není důvod pro to, aby soud po takové okolnosti z vlastní iniciativy pátral a nahrazoval tak ve sporném řízení zákonem předpokládanou aktivitu účastníků (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2007, sp. zn. 29 Odo 784/2005, uveřejněný pod číslem 25/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek téhož soudu ze dne 29. 10. 2008, sp. zn. 21 Cdo 4841/2007, uveřejněný pod číslem 71/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Protože dovolání není podle ustanovení §237 o. s. ř. přípustné, Nejvyšší soud ho podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 2. 8. 2018
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu