ECLI:CZ:NS:2018:3.TDO.1036.2018.1
sp. zn. 3 Tdo 1036/2018- 21
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 12. 9. 2018 o dovolání, které podal obviněný R. G. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 5. 2018, sp. zn. 3 To 187/2018, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 39 T 4/2018, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání obviněného R. G. odmítá .
Odůvodnění:
I.
Rozsudkem Okresního soudu v Opavě ze dne 13. 2. 2018, sp. zn. 39 T 4/2018 , byl obviněný R. G. uznán vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. f) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen „tr. zákoník“), a to na podkladě skutkového stavu spočívajícím v tom, že v období od 12. 9. 2017 do 23. 9. 2017 v O. a jinde se úmyslně bránil nástupu výkonu trestu odnětí svobody, jenž mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Opavě vedeném pod sp. zn. 5 T 128/2016-195, ze dne 27. 4. 2017, který nabyl právní moci ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě vedeným pod sp. zn. 7 To 106/2017 ze dne 19. 7. 2017, ve výměře 2 roků a 4 měsíců, a to tím způsobem, že ač si byl vědom toho, že na jím přihlášenou doručovací adresu pošta O. mu bude doručována výzva k nástupu výše uvedeného trestu, tak přesto na uvedené adrese písemnosti nepřebíral, jinou doručovací adresu soudu neoznámil a sám se nijak nezajímal o to, zda mu byl již nařízen nástup do výkonu trestu, v důsledku čehož mu byla dne 11. 9. 2017 podle ustanovení §64 odstavec 4 trestního řádu doručena fikcí výzva k nástupu výkonu trestu s tím, že má nastoupit do 24 hodin od převzetí výzvy, načež dne 18. 9. 2017 vydal Okresní soud v Opavě příkaz k dodání R. G. do výkonu trestu pod č. j. 5 T 128/2016-195, na základě kterého byl dodán policisty Obvodního oddělení PČR Opava do výkonu trestu dne 23. 9. 2017 v 9.50 hod. do Vazební věznice Opava .
Za to byl obviněný odsouzen podle §337 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) měsíců, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou.
Proti rozsudku Okresního soudu v Opavě ze dne 13. 2. 2018, sp. zn. 39 T 4/2018, podal obviněný odvolání.
O odvolání rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 4. 5. 2018, sp. zn. 3 To 187/2018, a to tak, že jej podle §256 tr. ř. zamítl.
II.
Proti citovanému usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 5. 2018, sp. zn. 3 To 187/2018, podal obviněný prostřednictvím advokáta dovolání (č. l. 94–96), ve kterém uplatnil dovolací důvod uvedený §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. , tedy, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení.
Obviněný namítl, že je sice pravdou, že nenastoupil do výkonu trestu odnětí svobody, nicméně upozorňuje na skutečnost, že uvedeného jednání se nedopustil v úmyslu mařit výkon úředního rozhodnutí, když nevěděl, že má nastoupit do výkonu trestu. Jednání u Krajského soudu v Ostravě dne 19. 7. 2017 se osobně neúčastnil, kdy o tom dopředu informoval tehdejšího obhájce s tím, aby se tohoto jednání obhájce účastnil bez přítomnosti obžalovaného. O výsledku odvolacího řízení nebyl svým tehdejším obhájcem informován, ačkoliv tehdejší obhájce mu to slíbil. Dne 18. 9. 2017 náhodou svého tehdejšího obhájce potkal, a když se jej ptal, kdy má očekávat výzvu k nástupu do výkonu trestu, nedokázal odpovědět, pouze si na něj vzal telefonní kontakt s tím, že jej bude informovat, nicméně tak neučinil. Dne 20. či 21. 9. 2017, kdy si byl posledně vyzvednout poštu, žádná výzva k nástupu výkonu trestu nebyla uložena. O datu nástupu výkonu trestu měl v úmyslu se informovat, ovšem ještě předtím dne 23. 9. 2017 byl zadržen PČR. Má proto za to, že nebyla prokázána subjektivní stránka věci, zcela odmítá, že by se daného jednání dopustil úmyslně, kdy k nenastoupení do výkonu trestu došlo pouze z toho důvodu, že se o nařízení výkonu trestu fakticky nedozvěděl, a to zejména i v důsledku špatné komunikace ze strany jeho tehdejšího obhájce.
Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil podle ustanovení §265k odst. 1 tr. ř. napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě v napadeném výroku, jakož i rozsudek Okresního soudu v Opavě ze dne 13. 2. 2018, č. j. 39 T 4/2018-57, ve výroku o vině a trestu, a sám ve věci rozhodl podle ustanovení §265m odst. 1 tr. ř. tak, že podle ustanovení §226 písm. a) tr. ř. jej podané obžaloby zprostí, případně podle ustanovení §2651 odst. 1 tr. ř. přikáže Okresnímu soudu v Opavě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
K dovolání obviněného se ve smyslu znění §265h odst. 2 věty první tr. ř. písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) v rámci vyjádření doručeného Nejvyššímu soudu dne 20. 8. 2018, sp. zn. 1 NZO 782/2018.
Poté, co zopakoval dosavadní průběh řízení a námitky obviněného, uvedl, že obviněný věděl, že byl rozsudkem Okresního soudu v Opavě ze dne 27. 4. 2017, sp. zn. 5 T 128/2016, odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2 let a 4 měsíců, a současně sám inicioval odvolací řízení. Veřejného zasedání konaného k projednání jeho odvolání se nicméně nezúčastnil, přestože o něm byl řádně vyrozuměn, a o výsledek tohoto řízení se žádným způsobem nezajímal. Usnesení odvolacího soudu spolu s dalšími písemnostmi, a to včetně výzvy k nástupu trestu, mu bylo posléze doručováno na adresu, kterou pro účely doručování v trestním řízení sám označil a ohledně níž rovněž deklaroval, že ji několik let stabilně používá. V předmětné době nebyl např. hospitalizován v nemocnici, nepobýval mimo území republiky či mimo své bydliště apod., což by byly okolnosti, které mu objektivně v převzetí zásilky mohly bránit. Obviněný je osobou znalou průběhu trestního řízení, neboť v rejstříku trestů má více než deset záznamů a pokud si za výše popsané situace vybíral poštu – podle svých slov – pouze jednou za měsíc, muselo mu být i s přihlédnutím k jeho znalosti lhůt spojených s trestním řízením zřejmé, že může dojít k tomu, že mu bude doručováno rozhodnutí odvolacího soudu a současně mu bude doručována i výzva k nástupu trestu odnětí svobody a on trest včas nenastoupí, s čímž musel být přinejmenším srozuměn [úmysl nepřímý podle §15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku]. Obviněný, vědom si reálnosti blížícího se nástupu trestu odnětí svobody, úmyslně svým obstrukčním chováním vytvořil podmínky, aby tomuto nástupu bránil.
Vzhledem k výše uvedenému státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. dovolání obviněného odmítl, neboť podané dovolání považuje za zjevně neopodstatněné.
III.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) především zkoumal, zda je výše uvedené dovolání přípustné, zda bylo podáno včas a oprávněnou osobou, zda má všechny obsahové a formální náležitosti a zda poskytuje podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí či zda tu nejsou důvody pro odmítnutí dovolání. Přitom dospěl k následujícím závěrům:
Dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 5. 2018, sp. zn. 3 To 187/2018, je přípustné z hlediska ustanovení §265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, přičemž směřuje proti rozhodnutí, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku, kterým byl obviněný uznán vinným a byl mu uložen trest. Obviněný je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání (pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká). Dovolání, které splňuje náležitosti obsahu dovolání podle §265f odst. 1 tr. ř., podal prostřednictvím svého obhájce, tedy v souladu s ustanovením §265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. a na místě určeném týmž zákonným ustanovením.
Nejvyšší soud se proto dále zabýval otázkou opodstatněnosti obviněným uplatněných dovolacích důvodů.
Protože dovolání je možné učinit pouze z důvodů uvedených v §265b tr. ř., bylo nutno posoudit, zda obviněným R. G. vznesené námitky naplňují jím uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
V rámci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je možno namítat, že skutek, jak byl v původním řízení soudem zjištěn, byl nesprávně kvalifikován jako určitý trestný čin, ačkoliv šlo o jiný trestný čin nebo nešlo o žádný trestný čin. Vedle těchto vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též jiné nesprávné hmotněprávní posouzení, jímž se rozumí právní posouzení jiné skutkové okolnosti, která má význam z hlediska hmotného práva. Z dikce ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. přitom vyplývá, že ve vztahu ke zjištěnému skutku je možné dovoláním namítat toliko vady právní (srov. např. názor vyslovený v usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 73/03, sp. zn. II. ÚS 279/03, sp. zn. IV. ÚS 449/03). Nejvyšší soud tedy není oprávněn v dovolacím řízení přezkoumávat postup soudů nižších stupňů při dokazování a hodnocení důkazů, ale vychází toliko z konečných skutkových zjištění učiněných soudy nižších stupňů a v návaznosti na tato stabilizovaná skutková zjištění posuzuje správnost aplikovaného hmotněprávního posouzení. Tato skutková zjištění nemůže změnit, a to jak na základě případného doplnění dokazování, tak i v závislosti na jiném hodnocení v předcházejícím řízení provedených důkazů. Nejvyšší soud v řízení o dovolání není jakousi třetí instancí přezkoumávající skutkový stav věci v celé šíři, neboť těžiště dokazování leží v řízení před soudem prvního stupně, jehož skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat toliko soud odvolací prostředky k tomu určenými zákonem (např. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 412/02, III. ÚS 732/02).
Pokud jde o námitku obviněného, že v jeho jednání nelze dovodit subjektivní stránku, tedy úmyslné zavinění, pak tato je pod předmětný dovolací důvod podřaditelná.
Přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. f) tr. zákoníku se dopustí ten, kdo bez závažného důvodu nenastoupí na výzvu soudu trest odnětí svobody nebo se jiným způsobem neoprávněně brání nástupu výkonu tohoto trestu .
Jakmile se rozhodnutí, podle něhož se má vykonat nepodmíněný trest odnětí svobody, stalo vykonatelným, předseda senátu písemně vyzve odsouzeného, je-li na svobodě, aby trest odnětí svobody ve stanovené lhůtě v určené věznici nastoupil. Odsouzený je povinen výzvu uposlechnout (§321 odst. 1 tr. ř.). Závažným důvodem ve smyslu tohoto ustanovení bude především změna zdravotního stavu reálně bránící odsouzenému trest odnětí svobody nastoupit nebo přechodná těžká situace v rodině (potřeba zajistit péči o bezvládného partnera nebo rodiče, úmrtí v rodině) apod.
Pokud pachatel nepřebírá výzvu k nástupu trestu nebo ji výslovně odmítne převzít nebo účelově mění místo svého pobytu, aby jej výzva k nástupu trestu nezastihla, naplňuje znak jiným způsobem se neoprávněně brání nástupu výkonu trestu (viz Šámal, P. a kol. Trestní zákoník, 2. vydání, Praha: C. H. Beck, 2012, s. 3191).
V projednávané věci obviněný uvedl, že věděl o tom, že mu byl rozsudkem Okresního soudu v Opavě ze dne 27. 4. 2017, sp. zn. 5 T 128/2016, uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 2 let a 4 měsíců. Vyhlášení rozsudku byl obviněný osobně přítomen. Ve věci podal prostřednictvím svého tehdejšího obhájce JUDR. Ivo Hešíka odvolání, které projednal Krajský soud v Ostravě ve veřejném zasedání dne 19. 7. 2017, a to v nepřítomnosti obviněného. Předvolání bylo obviněnému doručováno na jím označenou adresu pro doručování, přičemž bylo dne 26. 6. 2017 uloženo a dnem 7. 7. 2017 bylo doručeno fikcí. Obviněný později vypověděl, že se na své nepřítomnosti u veřejného zasedání předem dohodl se svým tehdejším advokátem, byť advokát uvedl, že se mu s jeho klientem nepodařilo v mezidobí spojit. Odvolání obviněného bylo následně usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 7. 2017, sp. zn. 7 To 106/2017, zamítnuto. Usnesení odvolacího soudu spolu s výzvou k nástupu výkonu trestu odnětí svobody byly doručovány na jím uvedenou adresu, kterou pro účely soudního řízení sdělil soudu, a kde si podle vlastních slov pravidelně poštu vyzvedával a užíval ji po dobu několika let (Poste restante). Zásilka obsahující výzvu k nástupu výkonu trestu odnětí svobody byla dne 30. 8. 2017 uložena. Výzva k nástupu výkonu trestu odnětí svobody je písemností, kterou lze podle zákona doručit fikcí (§64 odst. 4 tr. ř.), což se následně dne 9. 9. 2017 stalo.
Obviněný si byl vědom skutečnosti, že mu bude na jím soudu sdělenou adresu doručováno rozhodnutí odvolacího soudu. O výsledku odvolacího řízení se sice obviněný podle svých slov dozvěděl zcela náhodně od svého tehdejšího advokáta, nicméně si musel být vědom toho, že mu bude rozhodnutí a následně i výzva k nástupu výkonu trestu odnětí svobody doručována. Skutečnost, že si poštu vyzvedával toliko jednou měsíčně, ve dnech výplat sociálních dívek, na věci ničeho nemění. Obviněný nepřebíral na jím sdělené doručovací adrese písemnosti, bylo jen na něm, aby si ohlídal převzetí zásilky, neboť si byl prokazatelně vědom skutečnosti, že se blíží jeho nástup k výkonu trestu odnětí svobody. Jedná se pouze a toliko o jeho vlastní pochybení, resp. nedbalost, neboť advokátovi se výzva k nástupu výkonu trestu jeho klienta nedoručuje, stejně jako se mu nedává na vědomí samotný nástup jeho klienta do výkonu trestu. Nejvyšší soud nezpochybňuje možnost, že mezi obviněným a jeho tehdejším advokátem mohlo dojít k dohodě, že jej bude o termínu nástupu výkonu trestu informovat, pro posouzení viny obviněného je však tato skutečnost bezpředmětná.
Lze odkázat na podrobné a vyčerpávající odůvodnění napadeného usnesení, kdy odvolací soud konstatoval, že „ obžalovaný svým ryze obstrukčním jednáním zavinil, že si v období od 26. 6. 2017 do 7. 7. 2017 nejenže nevyzvedl vyrozumění o termínu a místě konání veřejného zasedání před odvolacím soudem, ale obdobným způsobem se choval i v době od 30. 8. 2017 do 12. 9. 2017, kdy již bylo odvolací řízení skončeno. Ze svých zkušeností z předchozích trestních věcí přitom nepochybně musel vědět, že mu bude na adresu, kterou určil pro doručování písemnosti v trestním řízení, doručována i výzva k nástupu pravomocného a vykonatelného trestu odnětí svobody z rozsudku Okresního soudu v Opavě sp. zn. 5 T 128/2016 ve výměře 2 roků a 4 měsíců. Ani přesto však v tomto období, tedy na přelomu měsíců srpen a září 2017 nereagoval na výzvu zde zanechanou, aby si tuto soudní písemnost převzal “ (str. 4 napadeného usnesení).
Obviněný si nepřebíral poštu, přestože si byl vědom toho, že lhůta pro uložení písemností je 10 dnů, nevyužil ani možnosti obrátit se na soud, aby se informoval o stavu odvolacího řízení, případně stanovení data nástupu k výkonu trestu, přičemž je možno uzavřít, že obviněný jednal přinejmenším v úmyslu nepřímém ve smyslu ustanovení §15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku.
Nejvyšší soud shledal námitku obviněného neopodstatněnou.
Na podkladě výše uvedeného pak dospěl k závěru, že rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě není zatíženo vytýkanými vadami. Obviněný současně uplatnil námitky totožné s těmi, které byly již uplatněny v předcházejících fázích řízení, a Nejvyšší soud v této souvislosti připomíná, že „ opakuje-li obviněný v dovolání v podstatě jen námitky uplatněné již v řízení před soudem prvního stupně a v odvolacím řízení, se kterými se soudy obou stupňů dostatečně a správně vypořádaly, jde zpravidla o dovolání zjevně neopodstatněné ve smyslu §265i odst. 1 písm. e) trestního ř. “ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2002, sp. zn. 5 Tdo 86/2002 – Soubor rozh. NS č. 408, sv. 17).
IV.
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne , jde-li o dovolání zjevně neopodstatněné. S ohledem na shora stručně (§265i odst. 2 tr. ř.) uvedené důvody Nejvyšší soud v souladu s citovaným ustanovením zákona dovolání obviněného R. G. odmítl .
Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. učinil toto rozhodnutí v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 12. 9. 2018
JUDr. Petr Šabata
předseda senátu