ECLI:CZ:NS:2018:3.TDO.890.2018.1
sp. zn. 3 Tdo 890/2018-40
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. 8. 2018 o dovolání, které podal obviněný F. B. proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 4. 2018, sp. zn. 5 To 101/2017, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 39 T 7/2016, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání obviněného F. B. odmítá.
Odůvodnění:
I.
Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 13. 9. 2017, sp. zn. 39 T 7/2016 , byl obviněný F. B. uznán vinným zločinem podvodu podle §209 odst. 1, 5 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen „tr. zákoník“), a to na podkladě skutkového stavu spočívajícím v tom, že jako jednatel a společník společností Energy Zero, s. r. o., IČ: 29261589, se sídlem Brno, Olomoucká 77, a Ecotech B., s. r. o., se sídlem B., O., ačkoliv nejpozději k datu 7. 7. 2011 věděl, že uvedené společnosti jsou ve špatné ekonomické situaci, že nejsou schopny řádně plnit své splatné závazky a byl srozuměn s tím, že z těchto důvodů svým závazkům nebudou schopny řádně a včas dostát, což níže uvedeným obchodním partnerům zatajil, přesto :
1) z pozice jednatele společnosti Energy Zero, s. r. o., IČ: 29261589, uzavřel v B. dne 5. 9. 2011 s M. Š. objednávku na zpracování projektové dokumentace k výstavbě rodinného domu v obci K. u B. a za tímto účelem dne 27. 9. 2011 vystavil zálohovou fakturu č. 2111100042 na částku 52.200 Kč, kterou M. Š. společnosti Energy Zero, s. r. o., uhradil dne 5. 10. 2011 na bankovní účet, přičemž již při uzavírání smlouvy, s ohledem na nepříznivou finanční situaci společnosti Energy Zero, s. r. o., byl srozuměn s tím, že svůj závazek nebude společnost schopna řádně splnit, poškozenému do současné doby nic nedodala a peníze mu nevrátila, čímž způsobil M. Š. škodu ve výši 52.200 Kč,
2) z pozice jednatele společnosti Energy Zero, s. r. o., uzavřel v B. dne 13. 1. 2012 se společností Triangl, a. s., IČ: 28161050, se sídlem Praha, Beranových 65, 199 00, smlouvu o dílo č. 002/12, jejímž předmětem byl závazek společnosti Energy Zero, s. r. o., dodat ve lhůtě do 2. 4. 2012 společnosti Triangl, a. s., fotovoltaickou elektrárnu v celkové ceně za zhotovení díla 5.761.295 Kč včetně DPH, a za tímto účelem společnost Triangl, a. s., společnosti Energy Zero, s. r. o., uhradila formou bankovního převodu dne 16. 1. 2012 částku 388.000 Kč, dne 16. 1. 2012 částku 288.067 Kč, dne 18. 1. 2012 částku 1.966.314 Kč a dne 26. 1. 2012 částku 2.395.590 Kč, celkem tedy společnost Energy Zero, s. r. o., na zálohách inkasovala od společnosti Triangl, a. s., částku 5.307.971 Kč, přičemž s ohledem na nepříznivou finanční situaci společnosti Energy Zero, s. r. o., byl již při uzavírání smlouvy srozuměn s tím, že tento svůj závazek nebude společnost schopna řádně splnit, následně společnost Energy Zero, s. r. o., pro společnost Triangl, a. s., provedla práce a dodala materiál v celkové hodnotě toliko 1.142.627 Kč, čímž společnosti Triangl, a. s., způsobil škodu ve výši 3.895.344 Kč,
3) z pozice jednatele společnosti Energy Zero, s. r. o., uzavřel v P. dne 15. 2. 2012 se společností Indu-Light Praha, s. r. o., IČ: 61246786, se sídlem Praha, Beranových 65, 199 00, smlouvu o dílo č. 4.6894.11, ve které se společnost Indu-Light Praha, s. r. o., zavázala na akci Praha – Hala Triangl ve lhůtě do 27. 2. 2012 pro společnost Energy Zero, s. r. o., provést demontáž stávajících střešních světlíků a následnou montáž nových střešních světlíků v celkové ceně za zhotovení díla 498.050 Kč, a společnost Energy Zero, s. r. o., se zavázala za to zaplatit celkem 498.050 Kč, kdy společnost Indu-Light Praha, s. r. o., takto objednané práce řádně a včas provedla a následně vyfakturovala fakturou č. 2012/16 ze dne 27. 3. 2012 v celkové částce 340.672,50 Kč, přičemž s ohledem na nepříznivou finanční situaci společnosti Energy Zero, s. r. o., byl již při uzavírání smlouvy srozuměn s tím, že tento závazek nebude společnost schopna řádně splnit, a společnosti Indu-Light Praha, s. r. o., uhradila formou bankovního převodu pouze zálohu ve výši 157.377,50 Kč, čímž společnosti Indu-Light Praha, s. r. o., způsobil škodu ve výši 340.673 Kč,
4) z pozice jednatele společnosti Ecotech B., s. r. o., se sídlem B., O., uzavřel v B. dne 4. 5. 2010 se společností R.+F., s. r. o., se sídlem P., U T., kupní smlouvu, na jejímž základě bylo společnosti Ecotech B., s. r. o., umožněno odebírat zboží a materiál, kdy tak společnost Ecotech B., s. r. o., od 31. 5. 2010 odebírala materiál v požadovaných termínech a kvalitě, přičemž nejpozději k datu 7. 7. 2011 byl srozuměn s tím, že s ohledem na nepříznivou finanční situaci společnosti Ecotech B., s. r. o., závazek k úhradě odebraného zboží nebude společnost schopna řádně splnit a přesto společnost Ecotech B., s. r. o., odebrala zboží v hodnotě podle jednotlivých faktur, a oproti fakturám podrobně vypsaných ve výroku rozsudku nic nezaplatila, resp. oproti faktuře č. 1410403005 poskytla pouze částečné plnění ve výši 28.638 Kč, čímž společnosti R.+F., s. r. o., způsobil na odebraném a neuhrazeném zboží a materiálu škodu 2.015.919 Kč,
5) z pozice jednatele společnosti Ecotech B., s. r. o., uzavřel v B. dne 30. 8. 2011 se společností G., spol. s r. o., se sídlem N., K. Dohodu o obchodních podmínkách č. 3997, na jejímž základě bylo společnosti Ecotech B., s. r. o., umožněno odebírat zboží a materiál, přičemž s ohledem na nepříznivou finanční situaci společnosti Ecotech B., s. r. o., byl obžalovaný srozuměn již při uzavírání smlouvy s tím, že závazek k úhradě odebraného zboží nebude společnost schopna řádně splnit, přesto společnost Ecotech B., s. r. o., odebrala zboží v hodnotě podle jednotlivých faktur, a oproti fakturám podrobně vypsaných ve výroku rozsudku nic nezaplatila, resp. oproti faktuře č. AT/2011/524932 poskytla pouze částečné plnění ve výši 2.541 Kč, oproti faktuře č. AT/2011/528065 poskytla pouze částečné plnění ve výši 1.054 Kč, čímž společnosti G., spol. s r. o., způsobil na odebraném a neuhrazeném zboží škodu ve výši 497.001 Kč,
6) z pozice jednatele společnosti Energy Zero, s. r. o., a Ecotech B., s. r. o., v období let 2010, 2011 a 2012 na různých místech v České republice na základě dílčích ústních objednávek sjednával zakázky s J. R. na dodání instalatérských prací, který objednané práce řádně, včas a v požadované kvalitě provedl, následně vyfakturoval, přičemž nejpozději k datu 7. 7. 2011 byl obžalovaný srozuměn s tím, že s ohledem na nepříznivou finanční situaci obou společností, nebudou tyto schopny řádně splnit své závazky vůči poškozenému, a přesto i nadále sjednával další práce, které byly poškozeným fakturovány, a to ve vztahu k oběma společnostem (faktury podrobně vypsány ve výroku rozsudku), avšak již nebyly řádně hrazeny a dlužná částka dosáhla výše 313.270 Kč a byla předmětem písemnému Uznání dluhu ze dne 4. 4. 2012 mezi F. B., potažmo jeho společnostmi Energy Zero, s. r. o., a Ecotech B., s. r. o., a J. R., kdy tímto svým jednáním F. B. osobě J. R. způsobil škodu ve výši 313.270 Kč,
a svým jednáním tak obžalovaný způsobil shora uvedeným osobám a společnostem celkovou škodu ve výši 7.114.407 Kč .
Za uvedené jednání, jakož i za sbíhající se přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, kterým byl pravomocně uznán vinným trestním příkazem Městského soudu v Brně ze dne 16. 5. 2013, č. j. 92 T 87/2013-22, byl obviněný F. B. odsouzen podle §209 odst. 5 tr. zákoníku, za použití §43 odst. 2 tr. zákoníku, k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 5,5 (pět a půl) let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou.
Podle §67 odst. 1 tr. zákoníku a §68 odst. 1, 2 tr. zákoníku byl obviněnému uložen peněžitý trest ve výši 250 denních sazeb, kdy výše jedné denní sazby byla stanovena na částku 100 Kč, tedy celkem 25.000 (dvacet pět tisíc) Kč.
Podle §73 odst. 1 tr. zákoníku byl obviněnému dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu a prokuristy v obchodních společnostech a družstvech na dobu 4 (čtyř) let, a dále trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 12 (dvanácti) měsíců.
Podle §43 odst. 2 tr. zákoníku byl zrušen výrok o trestu, který byl obviněnému pravomocně uložen trestním příkazem Městského soudu v Brně ze dne 16. 5. 2013, č. j. 92 T 87/2013-22, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost nahradit majetkovou škodu:
M. Š., bytem K. u B., ve výši 52.200 Kč,
Indu-Light Praha, s. r. o., IČ: 61246786, se sídlem Praha, Beranových 65, 199 00, ve výši 340.673 Kč,
J. R., Š., K., ve výši 313.270 Kč.
Podle §229 odst. 2 tr. ř. byla poškozená společnost Indu-Light Praha, s. r. o., IČ: 61246786, se sídlem Praha, Beranových 65, 199 00, odkázána se zbytkem nároku na náhradu majetkové škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Podle §229 odst. 1 tr. ř. byli poškození Triangl, a. s., IČ: 28161050, se sídlem Praha, Beranových 65, 199 00, a R.+F., s. r. o., se sídlem P., U T., odkázáni s nárokem na náhradu majetkové škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. 9. 2017, sp. zn. 39 T 7/2016, podal obviněný odvolání směřující do výroku o vině, trestu a náhradě majetkové újmy.
O odvolání rozhodl Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 25. 4. 2018, sp. zn. 5 To 101/2017, a to tak, že jej podle §256 tr. ř. zamítl.
II.
Proti citovanému usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 4. 2018, sp. zn. 5 To 101/2017, podal obviněný prostřednictvím advokáta dovolání (č. l. 2274–2275), ve kterém uplatnil dovolací důvod uvedený §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. , tedy, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení.
Obviněný nesouhlasí se stanovením data 7. 7. 2011 coby data, od něhož měl být srozuměn s tím, že společnosti Ecotech B., s. r. o., a Energy Zero, s. r. o., nebudou schopny hradit své závazky vůči svým věřitelům. Uvádí, že počítal s tím, že za práci a materiál na zakázce H. – a nejen na této – dostane zaplaceno a finanční situace obou uvedených společností se stabilizuje, což mj. souvisí s otázkou zavinění. Pokud by o této skutečnosti nebyl přesvědčen, nenakupoval by další zboží a materiál a nepokračoval dále ve stavebních činnostech. Zálohy přitom byly použity na činnost společnosti související se zakázkami. Pokud je potřeba určit konkrétní datum, se kterým by se spojil vznik úmyslu, pak toto nemohlo nastat dříve, než došlo k promlčení veškerých splatných pohledávek, tj. částek, které byly společnostem Ecotech B., s. r. o., a Energy Zero, s. r. o., dluženy z titulu dodávek prací a materiálu na různých zakázkách. Zdůrazňuje, že oproti závěrům soudů tyto vymáhal, minimálně své dlužníky lustroval a upomínal. Ostatně o skutečnosti, že finanční záležitosti aktivně řešil, svědčí i sjednaný splátkový kalendář ve vztahu k dlužnému DPH u Finančního úřadu Brno. Současně obviněný brojí proti stanovené výši škody, zejména pak ve vztahu ke společnosti KEY CZ, s. r. o., na bytovém domě H., kdy v této souvislosti rozporuje závěry znaleckého posudku a výpověď znalce. Namítá, že nebylo vyhověno jeho návrhu na vypracování revizního znaleckého posudku. Závěrem obviněný zmiňuje trestní řízení v jiné věci, které podle jeho náhledu nese shodné atributy jako projednávaná věc s tím, že obžalovaný byl v předmětné trestní věci obžaloby zproštěn, když nebylo prokázáno úmyslné zavinění spočívající v tom, že by neplatil svým dodavatelům.
Na základě výše uvedeného obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 4. 2018, sp. zn. 5 To 101/2017, zrušil, a aby byl po provedení nového řízení obžaloby zproštěn podle ustanovení §226 písm. b) tr. ř.
Opis dovolání obviněného byl předsedou senátu soudu prvního stupně za podmínek §265h odst. 2 tr. ř. zaslán k vyjádření Nejvyššímu státnímu zastupitelství České republiky, které jej obdrželo dne 25. 6. 2018 (č. l. 2275). Dne 16. 8. 2018 bylo Nejvyššímu soudu doručeno sdělení Nejvyššího státního zastupitelství sp. zn. 1 NZO 677/2018, v němž státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství uvedl, že nevyužívá svého oprávnění podle §265h odst. 2 tr. ř. a k dovolání se nebude věcně vyjadřovat. Současně uvedl, že výslovně souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto za podmínek uvedených v ustanovení §265r odst. 1 tr. ř. v neveřejném zasedání, a to i ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. ř.
III.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) především zkoumal, zda je výše uvedené dovolání přípustné, zda bylo podáno včas a oprávněnou osobou, zda má všechny obsahové a formální náležitosti a zda poskytuje podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí či zda tu nejsou důvody pro odmítnutí dovolání. Přitom dospěl k následujícím závěrům:
Dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 4. 2018, sp. zn. 5 To 101/2017, je přípustné z hlediska ustanovení §265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, přičemž směřuje proti rozhodnutí, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku, kterým byl obviněný uznán vinným a byl mu uložen trest. Obviněný je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání (pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká). Dovolání, které splňuje náležitosti obsahu dovolání podle §265f odst. 1 tr. ř., podal prostřednictvím svého obhájce, tedy v souladu s ustanovením §265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. a na místě určeném týmž zákonným ustanovením.
Nejvyšší soud se proto dále zabýval otázkou opodstatněnosti obviněným uplatněných dovolacích důvodu.
Protože dovolání je možné učinit pouze z důvodů uvedených v §265b tr. ř., bylo nutno posoudit, zda obviněným F. B. vznesené námitky naplňují jím uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
V rámci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je možno namítat, že skutek, jak byl v původním řízení soudem zjištěn, byl nesprávně kvalifikován jako určitý trestný čin, ačkoliv šlo o jiný trestný čin nebo nešlo o žádný trestný čin. Vedle těchto vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též jiné nesprávné hmotněprávní posouzení, jímž se rozumí právní posouzení jiné skutkové okolnosti, která má význam z hlediska hmotného práva. Z dikce ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. přitom vyplývá, že ve vztahu ke zjištěnému skutku je možné dovoláním namítat toliko vady právní (srov. např. názor vyslovený v usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 73/03, sp. zn. II. ÚS 279/03, sp. zn. IV. ÚS 449/03). Nejvyšší soud tedy není oprávněn v dovolacím řízení přezkoumávat postup soudů nižších stupňů při dokazování a hodnocení důkazů, ale vychází toliko z konečných skutkových zjištění učiněných soudy nižších stupňů a v návaznosti na tato stabilizovaná skutková zjištění posuzuje správnost aplikovaného hmotněprávního posouzení. Tato skutková zjištění nemůže změnit, a to jak na základě případného doplnění dokazování, tak i v závislosti na jiném hodnocení v předcházejícím řízení provedených důkazů . Nejvyšší soud v řízení o dovolání není jakousi třetí instancí přezkoumávající skutkový stav věci v celé šíři, neboť těžiště dokazování leží v řízení před soudem prvního stupně, jehož skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat toliko soud odvolací prostředky k tomu určenými zákonem (např. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 412/02, III. ÚS 732/02).
Ze skutečností blíže rozvedených v předcházejícím odstavci tedy vyplývá, že východiskem pro existenci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. jsou v pravomocně ukončeném řízení stabilizovaná skutková zjištění vyjádřená v popisu skutku v příslušném výroku rozhodnutí ve věci samé , popř. i další soudem (soudy) zjištěné okolnosti relevantní z hlediska norem hmotného práva (především trestního, ale i jiných právních odvětví).
Pod dovolací důvod tedy nelze podřadit ty námitky, v rámci nichž obviněný namítá nesprávné hodnocení důkazů (zejména znaleckého posudku Ing. Miroslava Machalce, svědecké výpovědi tohoto znalce; spadá sem i námitka nevypracování revizního znaleckého posudku) a vadná skutková zjištění (zejména stanovení data, od něhož měl být srozuměn s tím, že společnosti Ecotech B., s. r. o., a Energy Zero, s. r. o., nebudou schopny hradit své závazky vůči svým věřitelům, dále zjištění stran toho, zda vymáhal splatné pohledávky, které měl za třetími osobami, kdy došlo k jejich promlčení; jaká byla výše škody ve vztahu ke společnosti KEY CZ, s. r. o., ve spojitosti se zakázkou na bytovém domě H.), stejně jako námitky, jimiž prosazuje vlastní hodnotící úvahy ve vztahu k provedeným důkazům (obecná námitka, že tvrzené skutečnosti z provedených důkazů nevyplývají) a vlastní verzi skutkového stavu věci (kdy obviněný trvá na tom, že očekával, že za zakázky dostane zaplaceno, díky čemuž se finanční situace společností stabilizuje, dál nakupoval zboží a materiál, přičemž zálohy byly použity na činnost společnosti související se zakázkami; kdy pohledávky za třetími osobami vymáhal, resp. přinejmenším své dlužníky lustroval a upomínal, a sjednal si i splátkový kalendář ve vztahu k dlužnému DPH u Finančního úřadu Brno).
Takto uplatněné námitky se ve skutečnosti týkají procesní stránky věci (provádění a hodnocení důkazů) a směřují (ve prospěch obviněného) k revizi skutkových zjištění, ze kterých odvolací soud při hmotněprávním posouzení skutku vycházel, kdy obviněný sám hodnotí skutkové okolnosti, resp. vytváří vlastní náhled na to, jak se skutek odehrál. To znamená, že obviněný výše uvedený dovolací důvod nezaložil na hmotněprávních – byť v dovolání formálně proklamovaných – důvodech, nýbrž na procesním základě (§2 odst. 5, 6 tr. ř.) se domáhal přehodnocení soudem učiněných skutkových závěrů . Námitky týkající se skutkového zjištění, tj. hodnocení důkazů, neúplnosti dokazování apod. ale nemají povahu právně relevantních námitek.
V této souvislosti Nejvyšší soud podotýká, že ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. nestanoví žádná pravidla, jak pro míru důkazů potřebných k prokázání určité skutečnosti, tak stanovící relativní váhu určitých typů či druhů jednotlivých důkazů. Soud totiž v každé fázi řízení zvažuje, které důkazy je třeba provést, případně zda a nakolik se jeví být nezbytným dosavadní stav dokazování doplnit. S přihlédnutím k obsahu již provedených důkazů tedy usuzuje, nakolik se jeví např. návrhy stran na doplnění dokazování potřebné a zda jsou tyto důvodné, a které mají naopak z hlediska zjišťování skutkového stavu věci jen okrajový, nepodstatný význam. Shromážděné důkazy potom hodnotí podle vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností jednotlivě i v jejich souhrnu. Rozhodování o rozsahu dokazování tak spadá do jeho výlučné kompetence.
Ve vztahu k uplatněným námitkám Nejvyšší soud poznamenává, že obviněný sice vznesl námitku brojící proti výši zjištěné škody (a potažmo právního posouzení věci), stejně jako námitku stran prokázání jeho zavinění, resp. prokázání subjektivní stránky trestného činu, tedy úmyslu dopustit se jemu za vinu kladeného jednání, kteréžto lze ve formální rovině za určitých okolností podřadit pod jím uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., nicméně takto vznesené námitky byly uplatněny způsobem neregulérním, neboť veškerá argumentace obviněného je uplatněna s odkazem na nesprávné hodnocení soudem provedených důkazů, jeho vlastní hodnocení provedených důkazů a zejména pak vlastní verzi skutkového stavu věci, čímž se zcela míjí s jím uplatněným dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Nalézací soud provedl dokazování v dostatečném rozsahu, a to ke každému z jednotlivých bodů obžaloby, resp. ve vztahu k jednotlivým poškozeným. Vycházel jak ze svědecké výpovědi obviněného, tak z dalších svědeckých výpovědí (zejména zaměstnanců společností Ekotech B., s. r. o., a Energy Zero, s. r. o., a jednatelů a zaměstnanců poškozených společností) a celé řady listinných důkazů, včetně odborného vyjádření z oboru ekonomika, odvětví účetní evidence, ke zjištění stavu platebních schopností obou společností, smlouvy o dílo ze dne 19. 5. 2011, a znaleckého posudku Ing. Miroslava Machalce. Obviněný byl jednatelem obou společností, jak se ostatně dokládá z výpisů z obchodního rejstříku, ale zejména pak z každodenní činnosti obou společností, kdy to byl právě obviněný, který ve společnostech rozhodoval o směru jejich vedení, sjednával zakázky, dohlížel na jejich realizace a zejména pak byl osobou zodpovědnou za veškerá rozhodnutí finanční povahy. Společnosti zastupoval navenek, tedy byl i osobou, která přišla do styku se zástupci poškozených společností či přímo poškozenými při obchodních jednáních, v rámci nichž byly uzavřeny dohody o spolupráci. Byl to pak právě obviněný, který obchodním partnerům „ aktivně sliboval, že peníze uhradí, ačkoliv vzhledem ke špatné ekonomické situaci, které si musel být vědom, jak z hlediska existence dluhu vůči obchodním partnerům, daňového nedoplatku a nerentabilnosti převzatých zakázek od společnosti EKOSYSTEM Olomouc, musel vědět, že další závazky nebudou jeho společnosti schopny plnit. Špatná finanční situace obou společností, které obžalovaný řídil, přitom představuje podstatné okolnosti pro spolupracující obchodní subjekty a zamlčení takovýchto informací potažmo aktivní slibování nereálného splacení dluhu, neboť k tomuto nedisponoval adekvátními finančními prostředky, představuje pro soud právě takové jednání, které zákon charakterizuje jako uvedení někoho v omyl a zamlčení podstatných skutečností “ (str. 38 rozsudku). S tímto závěrem se ztotožnil jak soud odvolací, tak se s ním ztotožňuje i Nejvyšší soud. Ačkoli každá podnikatelská činnost nese svá rizika, obviněný žádného ze svých obchodních partnerů na špatnou finanční situaci svých společností neupozornil, a je možno předpokládat, že pokud by těmto byl znám pravý stav věcí, k navázání, resp. uzavření zakázek by z jejich strany s ohledem na vysoké riziko vůbec nedošlo. Obviněný ostatně vyinkasované částky užil ke zcela jiným účelům, neboť tyto investoval do dalších zakázek, čímž postupně vytvořil situaci, kterou lze nazvat vytloukání klínu klínem. Před svými obchodními partnery zamlčel podstatné okolnosti o hospodaření svých společností a počínal si v rozporu s uzavřenými dohodami.
Je evidentní, že ačkoli obviněný v dovolání formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., vůči právnímu posouzení skutků, jak byly zjištěny soudem prvního (a potažmo i druhého) stupně, žádnou konkrétní hmotněprávní námitku neuplatnil a ve skutečnosti uplatnil pouze námitky skutkové, jejichž prostřednictvím se domáhal změny skutkových zjištění ve svůj prospěch, a až následně z jím prosazované změny skutkových zjištění vyvozoval, že jeho jednání nenaplňuje skutkovou podstatu zločinu podvodu.
Stejně tak nelze přisvědčit opakovaným námitkám stran výše způsobené škody. Předmětná námitka byla taktéž založena na podkladě vlastního hodnocení důkazů a vlastní verzi skutkového stavu věci, kterýžto postup, jak uvedeno výše, není způsobilý pro naplnění dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Nad rámec uvedeného je možno poznamenat, že soudy se dostatečně vypořádaly i s otázkou subjektivní stránky dovolatelova jednání, kdy odvolací soud uvedl, že obviněný „ jednal nejméně v úmyslu nepřímém podle §15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku. Obžalovaný totiž věděl, že svým jednáním může způsobit porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákoníkem, a pro případ, že jej způsobí, byl s tím srozuměn “. V tomto bodě lze odkázat na podrobné odůvodnění odvolacího soudu (str. 4 napadeného usnesení).
S ohledem na skutečnost, že Nejvyšší soud je stabilizovanými skutkovými zjištěními soudů nižších stupňů vyjádřených ve skutkové větě rozsudku vázán a nedovodil-li současně, že by se jednalo o případ extrémního nesouladu mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy, dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu není zatíženo vytýkanými vadami.
IV.
Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b odst. 1 tr. ř. Jelikož dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem, rozhodl Nejvyšší soud v souladu s §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí bez věcného projednání.
Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. učinil toto rozhodnutí v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 29. 8. 2018
JUDr. Petr Šabata
předseda senátu