ECLI:CZ:NS:2018:7.TDO.691.2018.1
sp. zn. 7 Tdo 691/2018-25
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 6. 6. 2018 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného M. F. , proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 1. 2017, sp. zn. 7 To 550/2016, v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 18 T 189/2014, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného M. F. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu ve Znojmě ze dne 22. 4. 2016, č. j. 18 T 189/2014-524, byl obviněný uznán vinným přečinem podvodu podle §209 odst. 1, 3 tr. zákoníku a odsouzen podle §209 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody na patnáct měsíců, jehož výkon mu byl podle §81 odst. 1, §82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu třiceti měsíců. O náhradě škody bylo rozhodnuto podle §228 odst. 1 tr. ř.
Podle skutkových závěrů soudu prvního stupně se obviněný uvedeného přečinu dopustil v podstatě tím, že pod nevážně míněným příslibem úhrady ceny provedených prací a v úmyslu získat neoprávněně majetkový prospěch jako osoba zplnomocněná k zastupování na základě plné moci ze dne 20. 1. 2010 a současně jako manažer společnosti AMM holding, a. s., v blíže neurčené době počátkem roku 2011 objednal ústně v H., okres Z., u poškozeného D. Š. provedení stavebních prací na rekonstrukci domu č. p. … v obci K. v majetku této společnosti, kdy provedené práce měly být fakturovány společnosti AMM holding, a. s., avšak po částečném provedení těchto prací obviněný sdělil poškozenému, že veškeré platby má fakturovat na osobu H. T., která po obdržení faktur odmítla jejich zaplacení, jelikož s danou věcí neměla nic společného, vystavené faktury ani přes opakované výzvy neuhradil a poškozenému způsobil škodu ve výši 200 000 Kč.
Rozsudek soudu prvního stupně napadl obviněný odvoláním, které Krajský soud v Brně usnesením ze dne 26. 1. 2017, č. j. 7 To 550/2016-547, podle §256 tr. ř. zamítl.
Proti usnesení soudu druhého stupně podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Nejprve zrekapituloval dosavadní průběh řízení a zopakoval svoji odvolací argumentaci. Zdůraznil, že soudy obou stupňů se shodly na nedůvěryhodnosti jeho osoby, zatímco svědky, kteří svědčili v jeho neprospěch, označily za důvěryhodné. Ti přitom nepravdivě uváděli, že se neznají, ačkoli se několikrát setkali před projednáváním věci u soudu. Podle obviněného svědci lhali a soudy tuto skutečnost nezohlednily při svém rozhodování.
Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení odvolacího soudu a přikázal mu věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství k dovolání obviněného uvedl, že se k němu nebude věcně vyjadřovat.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v §265f odst. 1 tr. ř. Dále Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z dikce uvedeného ustanovení plyne, že ve vztahu ke zjištěnému skutku je možné dovoláním vytýkat výlučně vady hmotně právní. Zpochybnění správnosti skutkových zjištění do zákonem vymezeného okruhu dovolacích důvodů podle §265b tr. ř. zahrnout nelze. Soudy zjištěný skutkový stav je pro dovolací soud východiskem pro posouzení skutku z hlediska hmotného práva. Dovolací soud tedy vychází ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn soudy prvního a druhého stupně.
V mezích dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde, nebo že jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Vedle vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“. Rozumí se jím zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva.
Na podkladě dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nelze ovšem namítat a ani přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu §2 odst. 5 tr. ř. ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 tr. ř., poněvadž tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotně právních. Dovolání lze opírat jen o námitky hmotně právní povahy, nikoli o námitky skutkové.
Obviněný ve svém dovolání neuplatnil žádné konkrétní námitky v tom smyslu, že by skutek zjištěný soudy nevykazoval znaky přečinu, za který byl odsouzen. Pouze takto koncipované námitky by obsahově korespondovaly s dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Námitky obviněného však směřují výhradně proti hodnocení důkazů soudy obou stupňů, když se dovolává toliko změny způsobu hodnocení svědeckých výpovědí. Obviněný v dovolání neuvedl žádné námitky vztahující se k právnímu posouzení skutku či jinému hmotně právnímu posouzení a z charakteru jeho námitek je zřejmé, že jím vytýkané vady mají povahu vad skutkových, kterými se snaží primárně dosáhnout změny v hodnocení provedených důkazů a v konečném výsledku i změny soudy zjištěného skutkového stavu.
Nejvyšší soud připomíná, že ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotně právních vad, nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně, ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně může Nejvyšší soud zasáhnout jen zcela výjimečně, pokud to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. V takovém případě je dotčeno ústavně garantované základní právo obviněného na spravedlivý proces a zásah Nejvyššího soudu má podklad v čl. 4, čl. 90 Ústavy (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2010, sp. zn. 7 Tdo 448/2010). O takovouto situaci se však v posuzované věci nejedná. Soudy obou stupňů si vytvořily dostatečný skutkový podklad pro svá rozhodnutí v souladu s §2 odst. 5 tr. ř. a nijak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů v souladu s §2 odst. 6 tr. ř. Obhajoba obviněného byla vyvrácena výpověďmi poškozeného D. Š. a svědků M. K., F. T., R. C., J. S. a M. V. Ačkoli se obviněný v průběhu řízení snažil výpovědi svědků zpochybnit, nemá Nejvyšší soud, stejně jako soudy nižších stupňů, důvod pochybovat o jejich věrohodnosti. Nad rámec uvedeného je namístě poznamenat, že obviněný žádný extrémní rozpor či zásadní porušení práva na spravedlivý proces, které by případně opodstatňovalo zásah Nejvyššího soudu do provedeného dokazování, nenamítl (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 5. 2006, sp. zn. 5 Tdo 534/2006, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2006, sp. zn. 8 Tdo 373/2006).
Obiter dictum je namístě rovněž uvést, že obviněný obdobné námitky stran nevěrohodnosti svědeckých výpovědí uplatňoval již od počátku trestního řízení, stejně jako v podaném odvolání, přičemž soudy obou stupňů se touto otázkou zabývaly a svá rozhodnutí i v tomto směru dostatečně odůvodnily (str. 12 – 13 rozsudku soudu prvního stupně a str. 3 usnesení odvolacího soudu).
Obviněný uplatňuje výlučně námitky proti hodnocení důkazů provedenému soudy obou stupňů, což ale nelze na základě výše uvedeného pokládat za námitky v souladu s dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ani s jinými dovolacími důvody podle §265b odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, neboť bylo podané z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 6. 6. 2018
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Petr Angyalossy, Ph. D.