ECLI:CZ:NS:2019:20.CDO.27.2019.1
sp. zn. 20 Cdo 27/2019-115
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Aleše Zezuly a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné Raiffeisenbank a. s. , se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2b, idntifikační číslo osoby 49240901, proti povinné E. D. , narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Petrou Faldynovou, advokátkou se sídlem v Lichnově 549, pro 352 516,33 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 58 EXE 92/2017, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. března 2018, č. j. 9 Co 47/2018-65, takto:
Dovolání se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.) :
Nejvyšší soud dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě (dále „odvolací soud“) ze dne 20. 3. 2018, č. j. 9 Co 47/2018-65, jímž odvolací soud potvrdil usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 3. 8. 2017, č. j. 58 EXE 92/2017-42, ve výroku o zamítnutí návrhu povinné na zastavení exekuce, vedené soudním exekutorem JUDr. Milanem Suchánkem, Exekutorský úřad Praha 9, pod sp. zn. 085 EX 415/17, odmítl podle §243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II, bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále „o. s. ř.“, neboť dovolání nesplňuje obligatorní náležitosti uvedené v §241a odst. 2 o. s. ř., především neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, uvedla-li pouze to, že právní názor v rozhodnutí obou stupňů je nesprávný, přičemž „ nesprávnost plyne ze skutečnosti, že oba soudy se nedostatečně zabývaly námitkou povinné “, popř. „ neposkytly ji ani dostatečné poučení, aby svá tvrzení případně doplnila “. Obsahem dovolání je následně popis nezohledněných podstatných změn poměrů na straně povinné, zneužití práva silnější strany a porušení zásad poctivého obchodního styku.
Oprávněná ve svém vyjádření ze dne 20. 12. 2018 namítla nenaplnění základních náležitostí dovolání ve smyslu §237 o. s. ř. a navrhla, aby dovolání bylo odmítnuto; v ostatním poukázala na dobrovolnost uzavření notářského zápisu o uznání dluhu ze strany povinné a neexistenci jí tvrzeného nátlaku.
Podle ustanovení §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §241a odst. 1 o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Podle ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně zdůrazňuje, že požadavek, aby dovolatel v dovolání konkrétně uvedl, v čem spatřuje splnění jednoho ze čtyř předpokladů přípustnosti dovolání, je podle ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako je tomu v projednávané věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. či jeho části. Jiný výklad by vedl ke zjevně nesprávnému (textu občanského soudního řádu odporujícímu) závěru, že dovolání je ve smyslu ustanovení §237 o. s. ř. přípustné vždy, když v něm dovolatel vymezí dovolací důvod (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. května 2013, sp. zn. 26 Cdo 1115/2013, ze dne 23. července 2013, sp. zn. 25 Cdo 1559/2013, ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSCR 55/2013, ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, ze dne 23. října 2013, sp. zn. 29 Cdo 2649/2013, ze dne 31. října 2013, sen. zn. 29 NSCR 97/2013, a ze dne 30. ledna 2014, sen. zn. 29 ICdo 7/2014), přičemž musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Těmto požadavkům dovolatelka, ač zastoupena soudem ustanovenou advokátkou (viz usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 28. srpna 2018, č. j. 58 EXE 92/2017-83), nedostála, neboť se s požadavkem přípustnosti dovolání nevypořádala.
Nedostatek vymezení přípustnosti dovolání již nelze odstranit, poněvadž lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit (srov. ustanovení §241b odst. 3 větu první o. s. ř.), uplynula. Jedná se přitom o takovou vadu, jež brání pokračování v dovolacím řízení, neboť v důsledku absence uvedené náležitosti nelze přípustnost dovolání posoudit.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. 1. 2019
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu