ECLI:CZ:NS:2019:27.CDO.19.2019.1
sp. zn. 27 Cdo 19/2019-510
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Markem Doležalem v právní věci žalobce O. K. , bytem XY, proti žalované JUDr. Jaroslavě Šafránkové, se sídlem v Praze 2, Lublaňská 673/24, PSČ 120 00, jako správkyni konkursní podstaty úpadce J. K., narozeného XY, bytem XY, o určení pravosti pohledávky, o žalobě pro zmatečnost podané J. K. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 2. 2012, č. j. 13 Cmo 6/2012-334, 13 Cmo 7/2012, a o žalobě pro zmatečnost podané L U P E M I, s. r. o., se sídlem v Praze 10, Turnovského 263/4, PSČ 100 00, identifikační číslo osoby 61065242, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 5. 2012, č. j. 15 Cmo 19/2012-347, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 26 Cm 182/2010, o dovolání J. K. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 6. 2013, č. j. 4 Co 62/2013-404, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
[1] Vrchní soud v Praze k odvolání J. K. v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 20. 12. 2012, č. j. 26 Cm 182/2010-383, kterým Městský soud v Praze nepřiznal J. K. osvobození od soudních poplatků (výrok I.), zamítl jeho návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů k ochraně jeho zájmů (výrok II.) a zamítl návrh na odklad vykonatelnosti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 5. 2012, č. j. 15 Cmo 19/2012-347 (výrok III.).
[2] Proti usnesení odvolacího soudu podal J. K. dovolání, při kterém nebyl zastoupen advokátem a ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání, avšak požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů.
[3] Nejvyšší soud jako soud dovolací shledal, že dovolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, avšak nejsou dány podmínky pro jeho věcné projednání.
[4] Podle §241 odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), platí, že není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
[5] Podle §241b odst. 2 o. s. ř. není-li splněna podmínka uvedená v §241, postupuje se obdobně podle §104 odst. 2; to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání podle §238 o. s. ř. přípustné.
[6] Podle §104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
[7] Podle §30 odst. 1 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138 o. s. ř.), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit. Podle §30 odst. 2 o. s. ř. vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů.
[8] Podle §138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
[9] Podá-li dovolatel (včasné) dovolání proti usnesení, kterým odvolací soud potvrdil usnesení, jímž mu soud prvního stupně nepřiznal osvobození od soudních poplatků a zamítl jeho žádost o ustanovení zástupce, dovolací soud sám posoudí, zda vskutku splňuje či nesplňuje předpoklady uvedené v §30 a §138 o. s. ř. Dospěje-li dovolací soud k závěru, že dovolatel, který nevyhověl požadavku povinného zastoupení, splňuje předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů podle §30 o. s. ř., pak mu ho sám ustanoví; v opačném případě, tedy dospěje-li k závěru, že předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů nejsou splněny a byl-li dovolatel předtím řádně vyzván k odstranění tohoto nedostatku podmínky dovolacího řízení, dovolací řízení zastaví (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2014, sp. zn. 26 Cdo 3418/2013, a ze dne 26. 5. 2015, sp. zn. 26 Cdo 1300/2015).
[10] Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu určujícím kritériem, na základě kterého soud rozhoduje o návrhu účastníka řízení podle §138 odst. 1 o. s. ř., je objektivní schopnost zaplatit soudní poplatek ve stanovené výši. Existuje-li objektivní neschopnost účastníka zaplatit soudní poplatek, může soud dospět k závěru o nepřiznání osvobození od soudních poplatků zásadně toliko v případě, že jde o svévolné či zřejmě bezúspěšné uplatňování práva (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněné pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a dále ze dne 30. 6. 2015, sp. zn. 33 Cdo 5438/2014, ze dne 20. 10. 2015, sp. zn. 22 Cdo 286/2015, nebo ze dne 20. 9. 2016, sp. zn. 25 Cdo 2674/2016).
[11] Dovolací soud – s přihlédnutím k obsahu spisu – sdílí názor, který odvolací soud přijal a odůvodnil v napadeném usnesení a podle něhož dovolateli nemůže být přiznáno ani částečné osvobození od soudních poplatků ve smyslu §138 o. s. ř., neboť se dovolatel ke svým majetkovým poměrům řádně nevyjádřil, ani je nedoložil tak, aby bylo možno posoudit, zda splňuje podmínky pro přiznání osvobození od soudních poplatků.
[12] Z ustálené judikatury Nejvyššího i Ústavního soudu se podává, že žadatel o osvobození od soudních poplatků, popř. o ustanovení zástupce, musí věrohodně verifikovat své majetkové poměry. Neučiní-li tak, nelze jej ani osvobodit od soudních poplatků, ani mu ustanovit zástupcem advokáta (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 29 Cdo 511/2015, ze dne 24. 2. 2016, sp. zn. 29 Cdo 2282/2015, ze dne 27. 4. 2016, sp. zn. 29 Cdo 301/2016, či ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 29 Cdo 2761/2016; dále též důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 2. 2016, sp. zn. I. ÚS 311/16, dostupného na webových stránkách Ústavního soudu).
[13] Za této situace nelze u dovolatele pokládat za splněné ani předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení ve smyslu §30 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2014, sp. zn. 21 Cdo 2254/2014; 21 Cdo 2256/2014). Jelikož dovolatel ani přes výzvu soudu prvního stupně (usnesení ze dne 9. 7. 2013, č. j. 26 Cm 182/2010-413), která mu byla doručena dne 26. 7. 2013, neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud dovolací řízení podle §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. zastavil.
[14] K absenci výroku o náhradě nákladů dovolacího řízení srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
[15] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. 12. 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dále z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. 2. 2019
JUDr. Marek Doležal
předseda senátu