Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 04.12.2019, sp. zn. 7 Td 96/2019 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2019:7.TD.96.2019.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2019:7.TD.96.2019.1
sp. zn. 7 Td 96/2019-525 USNESENÍ Nejvyšší soud v trestní věci obviněného K. K., nar. XY, trvale bytem XY, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 66 T 180/2019, projednal v neveřejném zasedání konaném dne 4. 12. 2019 návrh obviněného na odnětí a přikázání věci a rozhodl takto: Podle §25 tr. ř. se věc Okresnímu soudu v Bruntále neodnímá . Odůvodnění: 1. Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Bruntále podala dne 16. 10. 2019 u Okresního soudu v Bruntále obžalobu (č. l. 493 tr. spisu) na obviněné K. K. a T. W. pro zločin vydírání podle §175 odst. 1, odst. 2 písm. e) tr. zákoníku spáchaného ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku. 2. Podáním ze dne 2. 11. 2019 (č. l. 515 tr. spisu), doručeným Okresnímu soudu v Bruntále dne 8. 11. 2019, učinil obviněný K. K. návrh na odnětí věci Okresnímu soudu Bruntále a její přikázání jinému soudu mimo obvod Vrchního soudu v Olomouci. Uvedl, že z dosavadního řízení v jeho věci je naprosto nesporné, že jsou hrubě pošlapávána jeho práva a celé řízení je účelové. Dodal, že naprostá většina řízení, která byla vedena proti jeho osobě, byla vedena u Okresního soudu v Bruntále a u tohoto soudu podle obviněného existuje snaha o jeho likvidaci pod zdáním legálnosti. Po bližším prostudování rozsudků v jeho věcech, je podle obviněného zřejmé, že jsou rozsudky likvidační, bez snahy o zákonné potrestání a objektivní rozhodnutí, když jde pouze o jeho izolaci od společnosti. Jde podle obviněného spíše o inkvizici než o výkon práva. Také nyní podle názoru obviněného dochází ke krácení jeho práv. Dále zcela odkázal na své podání ze dne 2. 11. 2019 (pozn. č. l. 497 tr. spisu) s tím, že podle něj není možné zaručit u Okresního soudu v Bruntále jemu garantovaná práva a proto navrhuje delegaci své věci jinému soudu, na základě jisté kolegiálnosti mimo jurisdikci Vrchního soudu v Olomouci. Zároveň žádá také o ustanovení obhájce z řad advokátů mimo jurisdikci Okresního soudu v Bruntále, neboť je podle něj zřejmé, že Mgr. L. Nedbal nehájí jeho zájmy. 3. V podání ze dne 2. 11. 2019, na které obviněný v návrhu na delegaci odkazuje (č. l. 497 tr. spisu), doručeném Okresnímu soudu v Bruntále dne 6. 11. 2019, obviněný podal stížnost na postup orgánů činných v trestním řízení ve věci 66 T 180/2019. Domnívá se, že v jeho věci dochází k pokřivení práva v jeho neprospěch. Trestní řízení je údajně vedeno za jediným účelem, kterým je jeho odsouzení a izolace od společnosti. Po celou dobu vyšetřování je podle obviněného patrné jeho účelové vedení, za relevantní jsou pokládána rozhodnutí a posudky z minulosti. Sama skutečnost, že se jedná o případ, který se měl stát před téměř 10 lety je podle obviněného zamyšleníhodná. Obviněný vyjádřil svůj nesouhlas s postupem týkajícím se možnosti prostudování trestního spisu, když uvádí, že se svého práva prostudovat trestní spis nevzdal. Aniž by byl policejním orgánem či svým obhájcem informován, tento úkon byl proveden, což obviněný považuje za zásadní procesní pochybení. Obviněný dále poukazuje na údajnou nečinnost jemu ustanoveného obhájce JUDr. L. Nedbala a jeho nekontaktnost. Podává proto žádost o změnu ustanoveného obhájce pro naprostou ztrátu důvěry a nečinnost. Zároveň obviněný uvedl, že podává žádost o navrácení lhůty, a to do procesu vyšetřování, aby mu bylo umožněno předložit relevantní důkazy, kdykoli nahlédnout do spisu a seznámit se s výsledky provedeného dokazování. Dále poukázal na to, že mu bylo doručeno sdělení, že ke dni 16. 10. 2019 byla na něj podána ve věci obžaloba, přičemž bylo doručováno do Věznice Oráčov dne 17. 10. 2019 a přeposíláno do Věznice Kuřim, kam ale bylo doručeno až 1. 11. 2019 a byl tak krácen na právech přípravy k soudnímu jednání. Obviněný také nesouhlasí s dosavadními skutkovými zjištěními, když je na obálce, jež je předmětem daného trestního řízení, dosud neidentifikovaný otisk prstu. Podle obviněného bude také třeba dalšími důkazy potvrdit či vyvrátit tvrzení T. W. Součástí spisového materiálu jsou podle obviněného dopisy psané v romském jazyce, když není možné se ztotožnit s překladem do českého jazyka a bude podle něj nutné realizovat překlad soudním znalcem. Na závěr zopakoval, že požaduje navracení věci do stádia vyšetřování, změnu ustanoveného obhájce a nařízení vedení objektivního vyšetřování. 4. Okresní soud v Bruntále předložil dne 26. 11. 2019 trestní spis sp. zn. 66 T 180/2019 Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o návrhu obviněného na delegaci. Okresní soud v Bruntále potvrdil místní příslušnost soudu k projednání věci, když v jeho obvodu mělo dojít k následku trestného jednání, které je obviněnému kladeno za vinu. Okresní soud v Bruntále dále vyjádřil názor, že ve věci nejsou dány důležité důvody pro postup podle §25 tr. ř. 5. Nejvyšší soud zhodnotil důvody uvedené v návrhu obviněného a dospěl k následujícímu závěru. 6. Podle §25 tr. ř. platí, že z důležitých důvodů může být věc příslušnému soudu odňata a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. O odnětí a přikázání rozhoduje soud, který je oběma soudům nejblíže společně nadřízen. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu. K odnětí věci a jejímu přikázání jinému soudu přitom může dojít ve kterémkoliv stadiu trestního řízení. 7. Z obsahu spisového materiálu vyplývá, že se trestní věc obviněných (K. K. a T. W.), v době rozhodování Nejvyššího soudu o návrhu obviněného K. K. na delegaci, nachází ve stadiu řízení před soudem prvního stupně po podání obžaloby. Není sporu o příslušnosti Okresního soudu v Bruntále k projednání věci a je také zřejmé, že Nejvyšší soud je příslušný k rozhodnutí o návrhu obviněného na odnětí věci příslušnému soudu, neboť obviněný jako soud, jemuž má být věc delegována, určil soud mimo působnost Vrchního soudu v Olomouci. 8. V projednávané věci však Nejvyšší soud neshledal důležité důvody odůvodňující tak zásadní zásah do trestního řízení, jakým je postup podle §25 tr. ř., tedy v tomto případě odnětí věci Okresnímu soudu v Bruntále. 9. Z návrhu obviněného je patrné, že postavil své přesvědčení o neschopnosti Okresního soudu v Bruntále k zajištění nestranného a zákonného projednání jeho trestní věci, na zcela subjektivním posouzení jeho věci a na svém ničím nepodloženém přesvědčení, že řízení je proti jeho osobě vedeno účelově a zjevně v jeho neprospěch. Nutno zdůraznit, že řešení této otázky však není předmětem řízení o delegaci u Nejvyššího soudu. Jak již bylo řečeno, trestní věc obviněného se nyní nachází ve fázi řízení u soudu prvního stupně a otázky týkající se procesu dokazování budou řešeny v řízení před tímto soudem, dokazování dosud nebylo skončeno. Argumenty uplatněné obviněným nemohou být důvodem pro pochybnosti ve spravedlivé rozhodování celého Okresního soudu v Bruntále o podané obžalobě, a rozhodně nemohou být důležitým důvodem pro odnětí věci tomuto soudu a jejímu přikázání soudu jinému. Otázka správnosti dosavadních skutkových zjištění a procesních postupů bude předmětem právě řízení u soudu prvního stupně (případně u soudu odvolacího), stejně tak budou předmětem řízení námitky obviněného proti ustanovenému obhájci či rozhodnutí o návrzích obviněného na doplnění dokazování. Postup orgánů činných v přípravném řízení ve věci není důkazem neschopnosti Okresního soudu v Bruntále rozhodovat meritorně ve věci obviněného nestranně. Obviněný založil tyto argumenty v podstatě na své nespokojenosti a nesouhlasu s postupem orgánů činných v trestním řízení v jeho věci. 10. V obecné rovině Nejvyšší soud také upozorňuje, že v zásadě se lze domáhat vyloučení jen těch konkrétních soudců, kteří jako zákonní soudci jsou určeni rozvrhem práce příslušného soudu k projednání a rozhodnutí předmětné věci. Teprve pro případ, že by došlo k rozhodnutí o jejich vyloučení z projednávání a rozhodování věci (popř. k vyloučení některého z nich), by přicházelo v úvahu zabývat se povahou a důvody, pro které zákonný soudce příslušného soudu je vyloučen z rozhodování a zda tyto důvody by se případně mohly vztahovat i k dalším zákonným soudcům tohoto soudu. Námitky směřující k vyloučení orgánů činných v trestním řízení z vykonávání úkonů trestního řízení lze tedy vznášet jen proti konkrétním osobám, které se na provádění těchto úkonů skutečně podílejí, nikoli proti neurčitým osobám (např. proti všem soudcům určitého kraje; srov. ŠÁMAL Pavel, ŠÁMALOVÁ Milada. §30 In: ŠÁMAL Pavel, GŘIVNA Tomáš, NOVOTNÁ Jaroslava, PÚRY František, RŮŽIČKA Miroslav, ŘÍHA Jiří, ŠÁMALOVÁ Milada, ŠKVAIN Petr. Trestní řád I, II, III. 7. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013, s. 371). 11. Pokud jde o obviněnými tvrzenou obavu z jisté kolegiálnosti soudců či soudů, je třeba uvést, že z konstantní judikatury Ústavního soudu a Nejvyššího soudu vyplývá, že sám kolegiální, profesionální vztah mezi soudci, byť spočívá v zařazení na stejné pracoviště a třeba i do stejného senátu, nemůže vést k obecné pochybnosti o možnosti těchto soudců nestranně rozhodnout (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 29. 5. 1997, sp. zn. III. ÚS 230/96, usnesení Ústavního soudu ze dne 24. 3. 2009, sp. zn. I. ÚS 274/09, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 1997, sp. zn. Non 47/1997, a ze dne 14. 2. 2008, sp. zn. 4 Nd 34/2008). 12. Obviněný ve svém návrhu na delegaci neuvedl žádné závažné argumenty, které by byly natolik zřetelné a zřejmé, že by jednoznačně prokazovaly důvodnost jeho návrhu. Odnětí věci místně příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu, je rozhodnutím výjimečným a znamená průlom do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Pro takový postup musí být dány důležité důvody, které ale Nejvyšší soud neshledal. 13. Proto Nejvyšší soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 4. 12. 2019 JUDr. Michal Mikláš předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/04/2019
Spisová značka:7 Td 96/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:7.TD.96.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Delegace
Dotčené předpisy:§25 tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2020-03-07