ECLI:CZ:NS:2020:7.TDO.727.2020.1
sp. zn. 7 Tdo 727/2020-12999
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 5. 8. 2020 v neveřejném zasedání o dovoláních obviněných
V. K. , nar. XY, trvale bytem XY, M. K. , nar. XY, trvale bytem XY, R. H. , nar. XY, trvale bytem XY, J. S. , nar. XY, trvale bytem XY a P. P. , nar. XY, trvale bytem XY, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 9. 1. 2020, sp. zn. 12 To 266/2019, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 8 T 76/2016, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněných M. K., J. S. a P. P. odmítají .
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněných V. K. a R. H. odmítají .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 22. 3. 2019, č. j. 8 T 76/2016-12432, byli obvinění V. K., M. K. a R. H. uznáni vinnými zločinem přijetí úplatku podle §331 odst. 1 alinea první, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku a obviněný V. K. byl dále uznán vinným přečinem neoznámení trestného činu podle §368 odst. 1 tr. zákoníku. Za tyto trestné činy byli všichni tři obvinění odsouzeni podle §331 odst. 3 tr. zákoníku za použití §67 odst. 3 tr. zákoníku k peněžitému trestu (u obviněného V. K. jako úhrnný za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku), a to obviněný V. K. ve výměře 400 denních sazeb po 500 Kč, tedy celkem 200 000 Kč, se současným stanovením náhradního trestu odnětí svobody podle §69 odst. 1 tr. zákoníku v trvání 18 měsíců, obviněný M. K. ve výměře 600 denních sazeb po 500 Kč, tedy celkem 300 000 Kč, se současným stanovením náhradního trestu odnětí svobody v trvání 2 let a obviněný R. H. ve výměře 150 denních sazeb po 500 Kč, tedy celkem 75 000 Kč, se současným stanovením náhradního trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců. Obvinění J. S. a P. P. byli uznáni vinnými zločinem podplacení podle §332 odst. 1 alinea první, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku a za to byli odsouzeni podle §332 odst. 2 tr. zákoníku za použití §67 odst. 3 tr. zákoníku k peněžitému trestu, obviněný J. S. ve výměře 120 denních sazeb po 500 Kč, tedy celkem 60 000 Kč, se současným stanovením náhradního trestu odnětí svobody podle §69 odst. 1 tr. zákoníku v trvání 1 roku a obviněný P. P. ve výměře 20 denních sazeb po 500 Kč, tedy celkem 10 000 Kč, se současným stanovením náhradního trestu odnětí svobody v trvání 2 měsíců. Kromě toho byli obvinění V. K. a M. K. podle §226 písm. b) tr. ř. zproštěni obžaloby pro další skutky kladené jim obžalobou za vinu, ovšem tato část rozsudku není předmětem dovolacího řízení. Vedle jmenovaných obviněných bylo současně rozhodnuto o vině a trestu, resp. zproštění obžaloby, stran dalších 12 obviněných.
2. Podle skutkových závěrů soudu prvního stupně se dovolatelé dopustili uvedených trestných činů jednáním spočívajícím v tom, že v době od 20. 7. 2012 do 29. 11. 2012 včetně, v kanceláři č. dveří XY, budovy Městského úřadu XY, v ulici XY, v XY, obviněný M. K. [v bodech 1), 2), 12) – 18), 20) – 24), 26), 27), 30) a 31)], jako oprávněná úřední osoba, v postavení referenta státní správy a samosprávy, ve funkci vedoucího Oddělení evidence vozidel a schvalování technické způsobilosti vozidel, Odboru dopravy, Městského úřadu XY, a obviněný V. K. [v bodech 4) – 9), 11), 28) a 29)], jako oprávněná úřední osoba, v postavení referenta státní správy a samosprávy, ve funkci pracovníka na úseku evidence vozidel a schvalování technické způsobilosti vozidel, Odboru dopravy, Městského úřadu XY, v rámci níže uvedených správních řízení,
1)M. K., J. M.; dne 20. 7. 2012, v době kolem 09:00 hodin, v kanceláři č. dveří XY, budovy Městského úřadu XY, v ulici XY, v XY, obviněný M. K., v rámci správního řízení spočívajícího ve schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného vozidla podle §34 a §35 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějšcích předpisů (dále jen „zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích“), a to konkrétně vozidla BMW X5, VIN:XY, vedeno na Městském úřadu XY pod č. j. XY, a vozidla BMW X5, VIN:XY, vedeno na Městském úřadu XY pod č. j. XY, úmyslně převzal od obviněného J. M. jako úplatek finanční hotovost v přesně nezjištěné výši jako odměnu za to, že shora uvedená správní řízení vyřídí obratem, obviněný J. M. mu s tímto odměňovacím úmyslem finanční hotovost předal prostřednictvím R. H., ačkoliv věděl, že takto koná vůči úřední osobě, a byl s tím srozuměn,
2)M. K., J. M.; dne 7. 8. 2012, v době kolem 14:40 hodin, v kanceláři č. dveří XY, budovy Městského úřadu XY, v ulici XY, v XY, obviněný M. K., v rámci správního řízení spočívajícího ve schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného vozidla podle §34 a §35 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, a to konkrétně vozidla Škoda Superb, VIN:XY, vedeno na Městském úřadu XY pod č. j. XY, úmyslně převzal od obviněného J. M. jako úplatek finanční hotovost v přesně nezjištěné výši jako odměnu za to, že shora uvedené správní řízení vyřídil obratem, obviněný J. M. mu s tímto odměňovacím úmyslem finanční hotovost, označenou v telefonickém hovoru jako „papírové pozdravy“, prostřednictvím R. H., předal, ačkoliv věděl, že takto koná vůči úřední osobě, a byl s tím srozuměn,
3)R. H., J. M.; dne 11. 9. 2012, v době kolem 14:40 hodin, na odloučeném pracovišti odboru dopravně-správních činností, Magistrátu XY, v ulici XY čp. XY, obviněný R. H., jako oprávněná úřední osoba, v postavení referenta státní správy a samosprávy, ve funkci technika, v oddělení techniků, Odboru dopravně-správních činností, Magistrátu XY, v rámci správního řízení spočívajícího v registraci vozidla do registru silničních vozidel, podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve vztahu k vozidlu Mercedes Benz E220 CDI, VIN: XY, úmyslně převzal od obviněného J. M. jako úplatek finanční hotovost v přesně nezjištěné výši jako odměnu za to, že shora uvedené správní řízení vyřídí obratem, resp. zařídí její vyřízení obratem, obviněný J. M. mu s tímto odměňovacím úmyslem finanční hotovost předal prostřednictvím M. E., ačkoliv věděl, že takto koná vůči úřední osobě, a byl s tím srozuměn,
4)V. K., J. M.; dne 8. 10. 2012, v době od 10:06 hodin do 10:20 hodin, v kanceláři č. dveří XY, budovy Městského úřadu XY, v ulici XY, v XY, obviněný V. K., jako oprávněná úřední osoba, v postavení referenta státní správy a samosprávy, v souvislosti s vyřizováním žádosti o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného vozidla, vedenou na Městském úřadě XY po č. j. XY, žadatele J. S., obviněný J. M. v době kolem 10:08 hodin nabídl obviněnému V. K. jako úplatek bankovku nezjištěné nominální hodnoty s cílem odměnit jej za rychlé vyřízení žádosti tak, že bankovku podával pravou rukou obviněnému V. K. se slovy „todleto je pro Vás“, obviněný V. K. sice bankovku nepřijal, třebaže na něj obviněný J. M. naléhal, nicméně v rozporu s ustanovením §8 odst. 1 věta druhá trestního řádu a dále v rozporu s ustanovením §368 odst. 1 trestního zákoníku spáchaný korupční trestný čin bez zbytečného odkladu neoznámil orgánu činnému v trestním řízení,
5)V. K., D. B.; dne 8. 10. 2012, v době kolem 10:23 hodin, v kanceláři č. dveří XY, budovy Městského úřadu XY, v ulici XY, v XY, obviněný V. K., jako oprávněná úřední osoba, v postavení referenta státní správy a samosprávy, v rámci správního řízení spočívajícího v registraci vozidla do registru silničních vozidel, podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve vztahu k vozidlu značky Hyundai Santa Fe, VIN: XY, úmyslně převzal od obviněného D. B. jako úplatek bankovku přesně nezjištěné nominální hodnoty, a to tak, že obviněný D. B. předmětnou bankovku cíleně ponechal v průsvitných deskách, které společně s dalšími materiály předal obviněnému V. K., obviněný V. K. bankovku vzal z průhledných desek a ponechal si ji jako odměnu za to, že shora uvedené správní řízení vyřídil obratem a vozidlu přidělil snadno zapamatovatelnou registrační značku XY, obviněný D. B. mu s tímto odměňovacím úmyslem bankovku předal, ačkoliv věděl, že takto koná vůči úřední osobě, a byl s tím srozuměn,
6)V. K., L. N.; dne 08. 10. 2012, v době kolem 14:08 hodin, v kanceláři č. dveří XY, budovy Městského úřadu XY, v ulici XY, v XY, obviněný V. K., v rámci správního řízení spočívajícího ve schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného vozidla podle §34 a §35 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, a to konkrétně vozidla VW Passat, VIN: XY, vedeno na Městském úřadu XY pod č. j. XY, a Ford Mondeo, VIN: XY, vedeno na Městském úřadu XY pod č. j. XY, úmyslně převzal od obviněného L. N. jako úplatek bankovku přesně nezjištěné nominální hodnoty, a to tak, že obviněný L. N. předmětnou bankovku vzal ze své peněženky, složil ji, přešel k obviněnému V. K., kterému bankovku předal, obviněný V. K. následně bankovku uložil do levé přední kapsy svých kalhot a ponechal si ji jako odměnu za to, že shora uvedená správní řízení vyřídí obratem, obviněný L. N. mu s tímto odměňovacím úmyslem bankovku přesně nezjištěné nominální hodnoty předal, ačkoliv věděl, že takto koná vůči úřední osobě, a byl s tím srozuměn,
7)V. K., Z. N.; dne 9. 10. 2012, v době kolem 11:54 hodin, v kanceláři č. dveří XY, budovy Městského úřadu XY, v ulici XY, v XY, obviněný V. K., v rámci správního řízení spočívajícího v registraci vozidla do registru silničních vozidel, podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve vztahu k vozidlu značky Citroën C4, VIN: XY, úmyslně převzal od obviněného Z. N. jako úplatek bankovku v přesně nezjištěné nominální hodnotě, a to tak, že obviněný Z. N. předmětnou bankovku cíleně ponechal na průsvitných deskách, které společně s dalšími materiály předal obviněnému V. K., obviněný V. K. bankovku vzal a ponechal si ji jako odměnu za to, že shora uvedené správní řízení vyřídil obratem, obviněný Z. N. mu s tímto odměňovacím úmyslem bankovku předal, ačkoliv věděl, že takto koná vůči úřední osobě, a byl s tím srozuměn,
8)V. K., M. V.; dne 10. 10. 2012, v době kolem 09:43 hodin, v kanceláři č. dveří XY, budovy Městského úřadu XY, v ulici XY, v XY, obviněný V. K., v rámci správního řízení spočívajícího ve schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného vozidla podle §34 a §35 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, a to konkrétně vozidla Škoda Octavia, VIN: XY, vedeno na Městském úřadu XY pod č. j. XY, úmyslně převzal od obviněného M. V. jako úplatek bankovku přesně nezjištěné nominální hodnoty, a to tak, že obviněný M. V. předmětnou bankovku vzal ze své peněženky, složil ji, přešel k obviněnému V. K., kterému bankovku předal, obviněný V. K. následně bankovku uložil do pravé přední kapsy svých kalhot a ponechal si ji jako odměnu za to, že shora uvedené správní řízení vyřídil obratem, obviněný M. V. mu s tímto odměňovacím úmyslem bankovku předal, ačkoliv věděl, že takto koná vůči úřední osobě, a byl s tím srozuměn,
9)V. K., D. V.; dne 10. 10. 2012, v době kolem 12:16 hodin v kanceláři č. dveří XY, budovy Městského úřadu XY, v ulici XY, v XY, obviněný V. K., v rámci správního řízení spočívajícího ve schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného vozidla podle §34 a §35 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, a to konkrétně vozidla Volkswagen Golf, VIN: XY, vedeno na Městském úřadu XY pod č. j. XY, úmyslně převzal od obviněného D. V. jako úplatek bankovku přesně nezjištěné nominální hodnoty tak, že obviněný D. V. předmětnou bankovku vzal z náprsní kapsy své bundy a pravou rukou ji předal do pravé ruky obviněného V. K., který si ji ponechal jako odměnu za to, že shora uvedené správní řízení vyřídil obratem, obviněný D. V. mu s tímto odměňovacím úmyslem bankovku předal, ačkoliv věděl, že takto konal vůči úřední osobě, a byl s tím srozuměn,
11)V. K., R. L.; dne 12. 10. 2012, v době kolem 10:19 hodin v kanceláři č. dveří XY, budovy Městského úřadu XY, v ulici XY, v XY, obviněný V. K., v rámci správního řízení spočívajícího ve schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného vozidla podle §34 a §35 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, a to konkrétně vozidla Ford Fiesta, VIN: XY, vedeno na Městském úřadu XY pod č. j. XY, úmyslně převzal skrytým způsobem od obviněného R. L. jako úplatek bankovku přesně nezjištěné nominální hodnoty, a to tak, že obviněný R. L. předmětnou bankovku uschoval do dlaně své levé ruky, vyzval obviněného V. K. k převzetí bankovky, a bankovku předal obviněnému V. K. do dlaně jeho pravé ruky, který si ji ponechal jako odměnu za to, že shora uvedené správní řízení vyřídí obratem, obviněný R. L. mu s tímto odměňovacím úmyslem bankovku přesně nezjištěné nominální hodnoty předal, ačkoliv věděl, že takto konal vůči úřední osobě, a byl s tím srozuměn,
12)M. K., M. S.; dne 19. 10. 2012, v době kolem 10:14 hodin v kanceláři č. dveří XY, budovy Městského úřadu XY, v ulici XY, v XY, obviněný M. K., v rámci správního řízení spočívajícího ve schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného vozidla podle §34 a §35 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, a to konkrétně vozidla Citröen, VIN: XY, vedeno na Městském úřadu XY pod č. j. XY, a vozidla Citröen, VIN: XY, vedeno na Městském úřadu XY pod č. j. XY, úmyslně převzal od obviněného M. S. jako úplatek bankovku v přesně nezjištěné nominální hodnotě, a to tak, že obviněný M. S. přešel k obviněnému M. K., kterému pravou rukou předal do dlaně jeho pravé ruky předmětnou bankovku, obviněný M. K. následně bankovku uložil do pravé zásuvky svého pracovního stolu a ponechal si ji jako odměnu za to, že shora uvedené správní řízení vyřídil obratem, obviněný M. S. mu s tímto odměňovacím úmyslem bankovku v přesně nezjištěné nominální hodnotě předal, ačkoliv věděl, že takto konal vůči úřední osobě, a byl s tím srozuměn,
13)M. K., R. T.; dne 22. 10. 2012, v době kolem 15:09 hodin, v kanceláři č. dveří XY, budovy Městského úřadu XY, v ulici XY, v XY, obviněný M. K., v rámci správního řízení spočívajícího v registraci vozidla do registru silničních vozidel, podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve vztahu k vozidlu značky Audi A6, Avant VIN: XY, úmyslně skrytým způsobem převzal od obviněného R. T. jako úplatek bankovku přesně nezjištěné nominální hodnoty tak, že obviněný R. T. vytáhl ze své levé přední kapsy svazek bankovek, jednu oddělil, smotal ji do ruličky a pravou rukou ji pod tiskopisy, které držel v levé ruce, předal obviněnému M. K., který si ji ponechal jako odměnu za to, že shora uvedené správní řízení vyřídil obratem a vozidlu přidělil snadno zapamatovatelnou registrační značku XY, obviněný R. T. mu s tímto odměňovacím úmyslem bankovku předal, ačkoliv věděl, že takto koná vůči úřední osobě, a byl s tím srozuměn,
14)M. K., V. Č.; dne 22. 10. 2012, v době kolem 15:37 hodin, v kanceláři č. dveří XY, budovy Městského úřadu XY, v ulici XY, v XY, obviněný M. K., v rámci správního řízení spočívajícího ve schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného vozidla podle §34 a §35 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, a to konkrétně vozidla Peugeot 206, VIN: XY, vedeného na Městském úřadu XY pod č. j. XY, a dále v registraci vozidla do registru silničních vozidel, podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve vztahu ke shora uvedenému vozidlu, úmyslně skrytým způsobem převzal od obviněného V. Č. jako úplatek bankovku přesně nezjištěné nominální hodnoty tak, že obviněný V. Č. z tzv. ledvinky, kterou měl připevněnou na břiše, vytáhl peněženku, ze které vzal předmětnou bankovku, složil ji a uschoval v levé dlani, poté ji pod stolem předal obviněnému M. K., který si ji ponechal jako odměnu za to, že shora uvedená správní řízení vyřídil obratem, obviněný V. Č. mu s tímto odměňovacím úmyslem bankovku předal, ačkoliv věděl, že takto koná vůči úřední osobě, a byl s tím srozuměn,
15)M. K., P. F.; dne 23. 10. 2012, v době od 08:48 hodin do 09:34 hodin v kanceláři č. dveří XY, budovy Městského úřadu XY, v ulici XY, v XY, obviněný M. K., v rámci správního řízení spočívajícího ve schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného vozidla podle §34 a §35 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, a to konkrétně vozidla Land Rover, VIN: XY, vedeného na Městském úřadu XY pod č. j. XY, úmyslně převzal od obviněného P. F. jako úplatek bankovku přesně nezjištěné nominální hodnoty, a to tak, že obviněný P. F. cíleně vložil předmětnou bankovku do průhledných desek s tiskopisy, které vložil do černých desek, a tyto položil na pracovní stůl obviněného M. K., obviněný M. K. následně levou rukou vzal bankovku nacházející se mezi tiskopisy, uložil ji do pravé zásuvky svého pracovního stolu a ponechal si ji jako odměnu za to, že shora uvedené správní řízení vyřídí obratem, obviněný P. F. mu s tímto odměňovacím úmyslem bankovku přesně nezjištěné nominální hodnoty předal, ačkoliv věděl, že takto koná vůči úřední osobě, a byl s tím srozuměn,
16)M. K., M. V.; dne 23. 10. 2012, v době kolem 12:40 hodin, v kanceláři č. dveří XY, budovy Městského úřadu XY, v ulici XY, v XY, obviněný M. K., v rámci správního řízení spočívajícího ve schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného vozidla podle §34 a §35 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, a to konkrétně vozidla Škoda Octavia, VIN: XY, vedeného na Městském úřadu XY pod č. j. XY, úmyslně převzal od obviněného M. V. jako úplatek bankovku přesně nezjištěné nominální hodnoty tak, že obviněný M. V. přešel k obviněnému M. K., kterému pravou rukou předal do jeho levé ruky předmětnou bankovku, obviněný M. K. následně bankovku uložil do pravé zásuvky svého pracovního stolu a ponechal si ji jako odměnu za to, že shora uvedené správní řízení vyřídí obratem, obviněný M. V. mu s tímto odměňovacím úmyslem bankovku předal, ačkoliv věděl, že takto koná vůči úřední osobě, a byl s tím srozuměn,
17)M. K., J. S.; dne 25. 10. 2012, v době kolem 08:54 hodin v kanceláři č. dveří XY, budovy Městského úřadu XY, v ulici XY, v XY, obviněný M. K., v rámci správního řízení spočívajícího ve schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného vozidla podle §34 a §35 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, a to konkrétně vozidla Dodge Dakota, VIN: XY, vedeno na Městském úřadu XY pod č. j. XY, a vozidla Ford Mustang, VIN: XY, vedeného na Městském úřadu XY, pod č. j. XY, úmyslně převzal od obviněného J. S. jako úplatek bankovku přesně nezjištěné nominální hodnoty, a to tak, že obviněný J. S. vytáhl ze své peněženky předmětnou bankovku, přešel k obviněnému M. K., kterému pravou rukou předal do jeho levé ruky bankovku, obviněný M. K. následně bankovku uložil do pravé zásuvky svého pracovního stolu a ponechal si ji jako odměnu za to, že shora uvedená správní řízení vyřídí obratem, obviněný J. S. mu s tímto odměňovacím úmyslem bankovku přesně nezjištěné nominální hodnoty předal, ačkoliv věděl, že takto koná vůči úřední osobě, a byl s tím srozuměn,
18)M. K., J. M.; dne 25. 10. 2012, v době kolem 14:45 hodin v kanceláři č. dveří XY, budovy Městského úřadu XY, v ulici XY, v XY, obviněný M. K., v rámci správního řízení spočívajícího ve schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného vozidla podle §34 a §35 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, a to konkrétně vozidla Nissan Murano, VIN: XY, vedeného na Městském úřadu XY pod č. j. XY, úmyslně převzal od obviněného J. M. jako úplatek finanční hotovost v přesně nezjištěné výši jako odměnu za to, že shora uvedené správní řízení vyřídí obratem, obviněný J. M. mu s tímto odměňovacím úmyslem finanční hotovost v přesně nezjištěné výši, prostřednictvím R. S., předal, ačkoliv věděl, že takto koná vůči úřední osobě, a byl s tím srozuměn,
20)M. K., M. V.; dne 5. 11. 2012, v době kolem 10:32 hodin v kanceláři č. dveří XY, budovy Městského úřadu XY, v ulici XY, v XY, obviněný M. K., v rámci správního řízení spočívajícího ve schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného vozidla podle §34 a §35 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, a to konkrétně vozidla Škoda Octavia, VIN: XY, vedeno na Městském úřadu XY pod č. j. XY, a v rámci správního řízení spočívajícího v registraci vozidla, podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, a to konkrétně vozidla Ford Escort, VIN: XY, úmyslně převzal od obviněného M. V. jako úplatek bankovku přesně nezjištěné nominální hodnoty tak, že obviněný M. V. přešel k obviněnému M. K., kterému pravou rukou předal do jeho levé ruky předmětnou bankovku, obviněný M. K. následně bankovku uložil do levé přední kapsy svých kalhot a ponechal si ji jako odměnu za to, že shora uvedená správní řízení vyřídil obratem, obviněný M. V. mu s tímto odměňovacím úmyslem bankovku předal, ačkoliv věděl, že takto koná vůči úřední osobě, a byl s tím srozuměn,
21)M. K., J. S.; dne 6. 11. 2012, v době od 08:13 do 08:18 hodin v kanceláři č. dveří XY, budovy Městského úřadu XY, v ulici XY, v XY, obviněný M. K., v rámci správního řízení spočívajícího ve schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného vozidla podle §34 a §35 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, a to konkrétně vozidla Audi Q7, VIN: XY, vedeného na Městském úřadu XY pod č. j. XY, úmyslně převzal od obviněného J. S. jako úplatek bankovku přesně nezjištěné nominální hodnoty, a to tak, že obviněný J. S. cíleně vložil předmětnou bankovku mezi listy tiskopisu žádosti o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného vozidla, který položil na pracovní stůl obviněného M. K., obviněný M. K. levou rukou vzal bankovku z tiskopisu, uložil ji do pravé zásuvky svého pracovního stolu a ponechal si ji jako odměnu za to, že shora uvedené správní řízení vyřídil obratem, obviněný J. S. mu s tímto odměňovacím úmyslem bankovku přesně nezjištěné nominální hodnoty předal, ačkoliv věděl, že takto koná vůči úřední osobě, a byl s tím srozuměn,
22)M. K., J. S.; dne 7. 11. 2012, v době od 09:04 do 09:11 hodin v kanceláři č. dveří XY, budovy Městského úřadu XY, v ulici XY, v XY, obviněný M. K., v rámci správního řízení spočívajícího v registraci vozidla do registru silničních vozidel, podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, a to konkrétně vozidla Ford Mustang, VIN: XY, úmyslně převzal od obviněného J. S. jako úplatek bankovku přesně nezjištěné nominální hodnoty, a to tak, že obviněný J. S. cíleně vložil předmětnou bankovku mezi listy tiskopisu přihlášky k registraci vozidla do registru silničních vozidel, který položil na pracovní stůl obviněného M. K., obviněný M. K. levou rukou vzal bankovku z tiskopisu, uložil ji do pravé zásuvky svého pracovního stolu a ponechal si ji jako odměnu za to, že shora uvedené správní řízení vyřídí obratem, obviněný J. S. mu s tímto odměňovacím úmyslem bankovku přesně nezjištěné nominální hodnoty předal, ačkoliv věděl, že takto koná vůči úřední osobě, a byl s tím srozuměn,
23)M. K., D. U.; dne 8. 11. 2012, v době kolem 13:20 hodin, v kanceláři č. dveří XY, budovy Městského úřadu XY, v ulici XY, v XY, obviněný M. K., v rámci správního řízení spočívajícího ve schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného vozidla podle §34 a §35 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, a to konkrétně vozidla Ford Fusion, VIN: XY, vedeného na Městském úřadu XY pod č. j. XY, úmyslně skrytým způsobem převzal od obviněného D. U. jako úplatek bankovku přesně nezjištěné nominální hodnoty, a to tak, že obviněný D. U. předmětnou bankovku vyňal ze své peněženky, uschoval ji v pravé ruce, vyčkal vyřízení správní věci, přistoupil k obviněnému M. K. a do jeho levé ruky mu předal shora uvedenou bankovku, ten si ji ponechal jako odměnu za to, že shora uvedené správní řízení vyřídil obratem, obviněný D. U. mu s tímto odměňovacím úmyslem bankovku přesně nezjištěné nominální hodnoty předal, ačkoliv věděl, že takto koná vůči úřední osobě, a byl s tím srozuměn,
24)M. K., M. V.; dne 12. 11. 2012, v době kolem 09:40 hodin, v kanceláři č. dveří XY, budovy Městského úřadu XY v ulici XY, v XY, obviněný M. K., v rámci správního řízení spočívajícího ve schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného vozidla podle §34 a §35 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, a to konkrétně vozidla Škoda Octavia, VIN: XY, vedeného na Městském úřadu XY pod č. j. XY, úmyslně převzal od obviněného M. V. jako úplatek bankovku přesně nezjištěné nominální hodnoty tak, že obviněný M. V. přešel k obviněnému M. K., kterému levou rukou předal do jeho pravé ruky předmětnou bankovku, obviněný M. K. následně bankovku uložil do pravé zásuvky svého pracovního stolu a ponechal si ji jako odměnu za to, že shora uvedené správní řízení vyřídí obratem, obviněný M. V. mu s tímto odměňovacím úmyslem bankovku předal, ačkoliv věděl, že takto koná vůči úřední osobě, a byl s tím srozuměn,
26)M. K., J. S.; dne 15. 11. 2012, v době od 09:23 do 09:31 hodin, v kanceláři č. dveří XY, budovy Městského úřadu XY, v ulici XY, v XY, obviněný M. K., v rámci správního řízení spočívajícího ve schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného vozidla podle §34 a §35 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, a to konkrétně vozidla Ford Mustang 4,0 L V6 VIN: XY, vedeného na Městském úřadu XY pod č. j. XY, úmyslně převzal od obviněného J. S. jako úplatek bankovku přesně nezjištěné nominální hodnoty, a to tak, že obviněný J. S. cíleně vložil předmětnou bankovku mezi listy tiskopisu žádosti o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného vozidla, který položil na pracovní stůl obviněného M. K., obviněný M. K. následně levou rukou vzal bankovku z tiskopisu, uložil ji do pravé zásuvky svého pracovního stolu a ponechal si ji jako odměnu za to, že shora uvedené správní řízení vyřídí obratem, obviněný J. S. mu s tímto odměňovacím úmyslem bankovku přesně nezjištěné nominální hodnoty předal, ačkoliv věděl, že takto koná vůči úřední osobě, a byl s tím srozuměn,
27)M. K., M. V.; dne 15. 11. 2012, v době kolem 10:34 hodin, v kanceláři č. dveří XY, budovy Městského úřadu XY, v ulici XY, v XY, obviněný M. K., v rámci správního řízení spočívajícího ve schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného vozidla podle §34 a §35 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, a to konkrétně vozidla Škoda Octavia, VIN: XY, vedeného na Městském úřadu XY pod č. j. XY, úmyslně převzal od obviněného M. V. jako úplatek bankovku přesně nezjištěné nominální hodnoty tak, že obviněný M. K. přešel k obviněnému M. V., který mu pravou rukou do dlaně jeho levé ruky předal předmětnou bankovku, obviněný M. K. následně bankovku uložil do pravé zásuvky svého pracovního stolu a ponechal si ji jako odměnu za to, že shora uvedené správní řízení vyřídil obratem, obviněný M. V. mu s tímto odměňovacím úmyslem bankovku předal, ačkoliv věděl, že takto koná vůči úřední osobě, a byl s tím srozuměn,
28)V. K., P. P.; dne 16. 11. 2012, v době kolem 09:44 hodin, v kanceláři č. dveří XY, budovy Městského úřadu XY, v ulici XY, v XY, obviněný V. K., v rámci správního řízení spočívajícího ve schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného vozidla podle §34 a §35 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, a to konkrétně vozidla Škoda Octavia, VIN: XY, vedeného na Městském úřadu XY pod č. j. XY, a dále v registraci vozidla do registru silničních vozidel, podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve vztahu ke shora uvedenému vozidlu, úmyslně převzal od obviněného P. P. jako úplatek bankovku přesně nezjištěné nominální hodnoty, a to tak, že obviněný P. P. předmětnou bankovku vzal ze své peněženky, složil ji, přešel k obviněnému V. K., a se slovy „todle je za todle“ bankovku pravou rukou položil na stůl obviněného V. K. k vybrané registrační značce XY, obviněný V. K. bankovku vzal pravou rukou, předal do levé dlaně, uložil do levé přední kapsy svých kalhot a ponechal si ji jako odměnu za to, že shora uvedená správní řízení vyřídil obratem a vozidlu přidělil registrační značku XY dle výběru obviněného P. P., obviněný P. P. mu s tímto odměňovacím úmyslem bankovku přesně nezjištěné nominální hodnoty předal, ačkoliv věděl, že takto koná vůči úřední osobě, a byl s tím srozuměn,
29)V. K., J. S.; dne 22. 11. 2012, v době kolem 12:27 hodin, v kanceláři č. dveří XY, budovy Městského úřadu XY, v ulici XY, v XY, obviněný V. K., v rámci správního řízení spočívajícího ve schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného vozidla podle §34 a §35 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, a to konkrétně motocyklu Aprilia Area, VIN: XY, vedeného na Městském úřadu XY pod č. j. XY, úmyslně skrytým způsobem převzal od obviněného J. S. jako úplatek bankovku přesně nezjištěné nominální hodnoty, a to tak, že obviněný J. S. přešel k obviněnému V. K., kterému levou rukou podal doklad o zaplacení správního poplatku, pod kterým ukrýval předmětnou bankovku, obviněný V. K. doklad s bankovou pravou rukou převzal, předal do své levé dlaně, uložil do levé přední kapsy svých kalhot a ponechal si ji jako odměnu za to, že shora uvedené správní řízení vyřídil obratem, obviněný J. S. mu s tímto odměňovacím úmyslem bankovku přesně nezjištěné nominální hodnoty předal, ačkoliv věděl, že takto koná vůči úřední osobě, a byl s tím srozuměn,
30)M. K., M. V.; dne 26. 11. 2012, v době kolem 12:11 hodin, v kanceláři č. dveří XY, budovy Městského úřadu XY, v ulici XY, v XY, obviněný M. K., v rámci správního řízení spočívajícího ve schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného vozidla podle §34 a §35 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, a to konkrétně vozidla Seat Alhambra, VIN: XY, vedeného na Městském úřadu XY pod č. j. XY, a dále v registraci vozidla v registru vozidel, podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve vztahu ke shora uvedenému vozidlu, úmyslně převzal od obviněného M. V. jako úplatek bankovku přesně nezjištěné nominální hodnoty tak, že obviněný M. V. vytáhl pravou rukou ze své peněženky předmětnou bankovku, kterou předal do levé ruky obviněného M. K., který ji následně uložil do pravé zásuvky svého pracovního stolu a ponechal si ji jako odměnu za to, že shora uvedená správní řízení vyřídil obratem a vozidlu přidělil registrační značku XY dle výběru obviněného M. V., obviněný M. V. mu s tímto odměňovacím úmyslem bankovku předal, ačkoliv věděl, že takto koná vůči úřední osobě, a byl s tím srozuměn,
31)M. K., J. S.; dne 29. 11. 2012, v době kolem 08:08 hodin, v kanceláři č. dveří XY, budovy Městského úřadu XY, v ulici XY, v XY, obviněný M. K., v rámci správního řízení spočívajícího ve schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného vozidla podle §34 a §35 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, a to konkrétně vozidla Dodge Challenger, 6,1 L, VIN: XY, vedeného na Městském úřadu XY pod č. j. XY, a vozidla Porsche Panamera 4S, VIN: XY, vedeného na Městském úřadu XY, pod č. j. XY, úmyslně převzal od obviněného J. S. jako úplatek bankovku přesně nezjištěné nominální hodnoty, a to tak, že obviněný J. S. přišel ke kancelářskému stolu, za kterým seděl obviněný M. K., na stůl položil levou rukou předmětnou bankovku, současně obviněnému M. K. předal doklad o zaplacení správního poplatku, který obviněný M. K. položil na bankovku a poté doklad včetně pod ním uschované bankovky levou rukou uložil do pravé zásuvky svého pracovního stolu a ponechal si ji jako odměnu za to, že shora uvedená správní řízení vyřídí obratem, obviněný J. S. mu s tímto odměňovacím úmyslem bankovku přesně nezjištěné nominální hodnoty předal, ačkoliv věděl, že takto koná vůči úřední osobě, a byl s tím srozuměn.
3. Rozsudek soudu prvního stupně napadli všichni obvinění, kteří byli tímto rozsudkem uznáni vinnými a státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Kolíně v neprospěch všech těchto obviněných, odvoláními. Z podnětu odvolání státního zástupce Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 9. 1. 2020, č. j. 12 To 266/2019-12739, ve vztahu k obviněným V. K. a M. K. podle §259 odst. 3 tr. ř. napadený rozsudek doplnil ve výroku o trestech tak, že jmenovaným obviněným uložil podle §73 odst. 1 tr. zákoníku trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu zaměstnání či funkce úředníka státní správy a samosprávy spojených s rozhodováním ve správní agendě na dobu 3 let. Ve vztahu ke zbylým obviněným, kteří podali dovolání, bylo podle §256 tr. ř. odvolání státního zástupce zamítnuto. Odvolání všech obviněných pak byla taktéž podle §256 tr. ř. zamítnuta.
4. Proti rozsudku soudu druhého stupně podali obvinění prostřednictvím obhájců dovolání.
5. Dovolání obviněného V. K. se opíralo o dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. h) a k) tr. ř. Namítnul, že nebylo respektováno ustanovení §92 odst. 1 a 3 tr. zákoníku. V tomto trestním řízení strávil ve vazbě celkem 91 dnů, což však nebylo zohledněno soudem prvního stupně při ukládání peněžitého trestu. V souladu s §92 odst. 1 tr. zákoníku je totiž možné dobu strávenou ve vazbě do tohoto trestu započítat. Konkrétně mu bylo uloženo 400 denních sazeb po 500 Kč, při odečtení 91 denních sazeb (za 91 dnů vazby) se celkem jedná o 45 500 Kč a peněžitý trest tak měl být uložen pouze ve výši 154 500 Kč. Důvodnost popsaného postupu vyplynula i z toho, že soudy nepřihlédly k výkonu vazby při stanovení výměry trestu v souladu s §92 odst. 3 tr. zákoníku.
6. Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud částečně zrušil rozhodnutí soudu druhého stupně, kterým byl potvrzen výrok o peněžitém trestu uložený mu soudem prvního stupně, a dále aby postupoval podle §265l tr. ř. nebo §265m tr. ř.
7. Obviněný M. K. podal dovolání z důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a z toho učiněnými skutkovými zjištěními a taktéž porušení zásady in dubio pro reo, přičemž konkrétně rozporoval skutková zjištění učiněná z videonahrávek získaných v kanceláři, neboť se jednalo o záznamy nekvalitní. Soud prvního stupně navíc provedl podle svého výběru některé další záznamy přímo nesouvisející se skutky, které mu umožnily účelově zhodnotit chování obviněného jako podezřelé, aniž by bylo porovnáno s chováním k jiným účastníkům správního řízení. K odsouzení nebyly při pominutí výpovědi obviněného M. V. žádné přímé důkazy, současně nedošlo k zohlednění důkazů působících v jeho prospěch, např. výpovědi svědkyně Z. S. Důkazy tedy byly hodnoceny jednostranně v jeho neprospěch. Poukázal na situaci, kdy soud druhého stupně nejprve vyhlásil rozsudek a až poté zamítnul návrhy na doplnění dokazování, s tím, že tento postup neodpovídá protokolu o veřejném zasedání. Zmíněný postup, přestože neměl faktický vliv na obsah rozhodnutí, byl procesně vadný a svědčí o přístupu soudu k celé věci. Zmiňované pochybnosti lze pak shledat u většiny útoků, pro něž byl odsouzen. Měl zato, že jeho odsouzením se soudy snažily zmírnit zklamání orgánů činných v přípravném řízení, vyplývající ze zprošťujících výroků.
8. Obviněný závěrem navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil ve vztahu k jeho osobě, případně i dalším obviněným, rozhodnutí soudů obou stupňů a soudu prvního stupně přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
9. Dovolání obviněného R. H. bylo založeno taktéž na dovolacím důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl, že věc, o níž v případě jeho úplatku mělo jít, nevyřizoval on, nebyl tak důvod jakoukoliv hotovost přebírat. Předal ji totiž jiné pracovnici a v době, kdy byla vyřizována, na pracovišti již nebyl. Pokud žádnou pravomoc nevykonával, nebyl úřední osobou. Zásadně nesouhlasil se závěrem soudu druhého stupně, který uvedl, že je nerozhodné, že obviněný sám ve věci nekonal, neboť úřední osobou byl a úplatek přijal. Takový závěr je extrémním rozšířením trestního bezpráví. Z hovoru M. E. a obviněného J. M. nelze dovozovat, že byl úplatek skutečně předán, tedy že M. E. pokyn J. M. splnil. Napadl nevěrohodnost svědka M. E., jelikož se jedná o osobu drogově závislou a labilní a kdyby byl trestně stíhán, nepochybně by od své výpovědi ustoupil, tedy bylo třeba zkoumat, zda nejde o důkaz v anglosaské praxi označovaný jako ovoce z otráveného stromu.
10. Obviněný závěrem navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil ve vztahu k němu, případně i k dalším obviněným, rozhodnutí soudů obou stupňů a soudu prvního stupně přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
11. V rámci dovolání obviněného J. S. byl s odkazem na dovolací důvod §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. namítnut extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a z toho dovozenými skutkovými zjištěními a porušení zásady in dubio pro reo s obdobnou argumentací jako u obviněného M. K., neboť dovolání bylo učiněno týmž obhájcem formou jednoho podání, resp. jeho shodné části.
12. Rovněž obviněný J. S. pak navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil ve vztahu k jeho osobě, případně i dalším, rozhodnutí soudů obou stupňů a soudu prvního stupně přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
13. Dovolání obviněného P. P. bylo opřeno také o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., přičemž obviněný rovněž shledával extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a z toho učiněnými skutkovými zjištěními. Konkrétně namítnul, že obviněnému V. K. nepředal bankovku, ale lísteček s osmimístným číslem pro základní technické údaje o vozidle, čímž mělo být urychleno vyplnění údajů v počítači obviněného V. K. Předání učinil se slovy „todle je na todle“, nikoliv „todle je za todle“. K závěru, že předal obviněnému V. K. bankovku přesně nezjištěné nominální hodnoty, neexistuje žádný důkaz. Na záznamu sice vytáhl z peněženky papírek, ale nebylo možné identifikovat, jaký, čímž došlo i k porušení zásady in dubio pro reo. Soud druhého stupně navíc ani nekonstatoval, že by měla být skutečně předána bankovka. Dále uvedl, že registrační značku, kterou jeho klient L. K. požadoval, nedostal a žádnou výhodu tak nezískal. Navíc v době, kdy se měl skutek stát, byl výběr značky umožněn. Skutečnost, že převod vozidla byl vyřízen obratem, automaticky neznamená, že za to zaplatil úplatek. Nebylo zohledněno, že chodil na Odbor dopravy Městského úřadu XY kvůli převodům vozidel každý týden, a pokud by byla pravdivá verze obžaloby o poskytnutém úplatku, jistě by byl nahrán kamerou, že předává úplatek i v mnoha jiných případech, což se ale nestalo.
14. Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudu druhého stupně a přikázal mu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
15. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k dovoláním obviněných uvedl, že předložené námitky lze v zásadě rozdělit do dvou skupin. První skupinu tvoří námitky, které nelze podřadit pod žádný ze zákonných dovolacích důvodů, eventuálně tak lze učinit pouze za výjimečných okolností v podobě zejména existence extrémního rozporu mezi skutkovými zjištěními a právními závěry nebo opomenutých důkazů, které však v posuzovaném případě nenastaly. Soudy postupovaly v souladu s pravidly zakotvenými v §2 odst. 5 a 6 tr. ř., přičemž odůvodnění jejich rozhodnutí splňují požadavky zakotvené v §125 odst. 1 tr. ř. a jsou plně přezkoumatelná. Nedošlo ani k porušení zásady in dubio pro reo, neboť obvinění byli usvědčováni vždy alespoň dvěma na sobě nezávislými důkazy, soudy se pak vypořádaly s podstatnými námitkami obhajoby, které byl dán k jejich uplatnění dostatečný prostor. Skutečnost, že soudy nereagovaly na každou dílčí výhradu obviněných vyčerpávajícím způsobem, není porušením práva obviněných na spravedlivý proces, neboť proti těmto námitkám postavily ucelený argumentační systém, který je v dotčených rozhodnutích obsažen (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 989/08). Řízení taktéž netrpí žádnými procesními vadami, které by z materiálního hlediska mohly mít vliv na správnost rozhodnutí soudů obou stupňů. Co se týče specifické argumentace obviněného V. K., aplikace §92 odst. 1 tr. zákoníku není otázkou ukládání trestu jako takového, ale uplatní se až ve stadiu vykonávacího řízení. V případě §92 odst. 3 tr. zákoníku se jedná o ustanovení subsidiární, které se uplatní sice již při ukládání trestu, avšak pravidla z něj vyplývající pouze doplňují obecná kritéria při ukládání trestu. Tvrzené nerespektování §92 odst. 3 tr. zákoníku pak nelze pod obviněným uplatněné dovolací důvody podřadit. Druhou skupinu pak tvoří námitky, které jsou pod zákonné dovolací důvody podřaditelné, nicméně nejsou v posuzovaném případě důvodné. Jde především o tvrzení obviněného R. H., že v dané věci nevykonával žádnou pravomoc, tudíž nebyl v postavení úřední osoby a nemohl se tak trestného činu kladeného mu za vinu dopustit. Ve shodě s oběma soudy lze konstatovat, že obviněný nepochybně v postavení úřední osoby byl, současně úplatek přijal. Naplněny tak byly všechny objektivní i subjektivní znaky dané skutkové podstaty.
16. Státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněných V. K., M. K., J. S. a P. P. podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako podaná z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř., a dovolání obviněného R. H. odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné.
17. Toto vyjádření bylo zasláno obviněným k případné replice, čehož však nebylo využito.
18. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání obviněných jsou přípustná [§265a odst. 1, odst. 2 písm. a), h) tr. ř.], byla podána obviněnými jako osobami oprávněnými prostřednictvím obhájců [§265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, odst. 2 tr. ř.). Dovolání obsahují i obligatorní náležitosti stanovené v §265f odst. 1 tr. ř.
19. Obecně lze nejprve k dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. (který uplatnili obvinění M. K., R. H., J. S. a P. P.) uvést, že tento dovolací důvod je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoli z hlediska procesních předpisů. Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen v zásadě pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly právně posouzeny v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Dovolací soud musí vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn soudy prvního a druhého stupně.
20. Obecné námitky obviněných směřující proti rozsahu dokazování a vadám důkazního řízení, jimiž byla fakticky tvrzena existence opomenutých důkazů a také extrémní rozpor mezi učiněnými skutkovými zjištěními a provedenými důkazy, nejsou tedy námitkami, které by bylo možné podřadit pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ani pod žádný jiný dovolací důvod podle §265b tr. ř. Na tomto místě Nejvyšší soud připomíná, že ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotněprávních vad, nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně, ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně může Nejvyšší soud zasáhnout jen zcela výjimečně, pokud to odůvodňuje extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními z nich učiněnými. V takovém případě je dotčeno ústavně garantované základní právo obviněného na spravedlivý proces a zásah Nejvyššího soudu má podklad v čl. 4 a 90 Ústavy (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2010, sp. zn. 7 Tdo 448/2010). O takovouto situaci se však v posuzované věci nejedná v případě žádného z obviněných. Soudy obou stupňů si vytvořily dostatečný skutkový podklad pro své rozhodnutí v souladu s §2 odst. 5 tr. ř. a nijak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů v souladu s §2 odst. 6 tr. ř. Všechny důkazy soudy hodnotily podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu, v souladu s pravidly formální logiky a zásadou volného hodnocení důkazů, čímž dospěly ke správným skutkovým závěrům odpovídajícím výsledkům dokazování. Nejvyšší soud přitom ve věci neshledal žádný, natož extrémní rozpor či porušení práva na spravedlivý proces, které by případně mohlo opodstatnit zásah Nejvyššího soudu do skutkového stavu zjištěného soudy obou stupňů.
21. Vzhledem k tomu, že obvinění M. K., J. S. a P. P. svojí argumentací namítali také porušení zásady in dubio pro reo, je možné doplnit, že taková námitka nemůže rovněž naplňovat zvolený dovolací důvod, ani jiný dovolací důvod podle §265b odst. 1 tr. ř., neboť rovněž směřuje výlučně do skutkových zjištění soudů a proti způsobu hodnocení provedených důkazů. Je tudíž zjevné, že tato zásada má procesní charakter, týká se jen otázek skutkových a jako taková není způsobilá naplnit dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ani žádný jiný (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2016, sp. zn. 4 Tdo 1572/2016).
22. K námitkám obviněných M. K. a J. S., které byly obsaženy ve společném dovolání a byly v podstatě shodné, lze pak konkrétně uvést následující.
23. Námitky těchto obviněných směřovaly výlučně proti rozsahu dokazování, vadám důkazního řízení, jimiž byla fakticky tvrzena existence opomenutých důkazů a také extrémní rozpor mezi učiněnými skutkovými zjištěními a provedenými důkazy. Nenaplňují tedy tvrzený ani žádný jiný zákonný dovolací důvod dle §265b tr. ř. Obiter dictum Nejvyšší soud ve stručnosti doplňuje, že soudy obou stupňů v podstatě ve shodě s námitkami obviněných vzaly v potaz, že získané videozáznamy skutečně nejsou, co se týče jejich obrazové stránky, kvalitní a nepovažovaly je tak za důkaz, který by sám o sobě dostatečně dokumentoval skutkový děj. Proto však soud prvního stupně důsledně a individuálně u každého jednotlivého skutku hodnotil další získané důkazy, jako byl obsah telefonních hovorů obviněných (kde mimo jiné hovořili i o předávání konkrétních finančních částek), chování obviněných (schovávání předávaných předmětů, které zřetelně nesouvisely s předmětem správního řízení do stolu či kapes) i svědků a jejich výpovědi, obsah správních spisů (kdy bylo např. zjištěno, že když docházelo k předávání bankovek, správní poplatky byly již zaplacené nebo je dotyčná osoba odešla po tomto předání zaplatit), čímž byl dostatečně zdokumentován skutkový děj u každého skutku, jímž byli obvinění uznáni vinnými. Jako velmi podstatné je namístě i zmínit, že obviněný M. K. si společně s obviněným V. K. dokonce soukromě a v podstatě utajeně (nikoliv tedy v koordinaci s vedením úřadu) najali odborný subjekt, který měl zjistit, zda se v jejich kanceláři nenachází zařízení určené k odposlechům, následně pak jeho pracovníky vypláceli v hotovosti. V tomto případě si patrně nelze představit jiný logický důvod, proč takto obvinění činili, než, jak konstatovaly soudy činné dříve ve věci, že zde docházelo k páchání trestné činnosti kladené jim za vinu a chtěli se vyvarovat jejímu odhalení. Stejně tak se lze ztotožnit se závěry o podezřelém chování obviněného M. K., tedy že závěr o nadbytečnosti provádění dalších (s projednávanými skutky nesouvisejících) videozáznamů je zcela důvodný, neboť právě v nastíněném komplexu všech zjištěných skutečností tento závěr obstojí. Soudy pak nepochybně vzaly v potaz i důkazy, které měly svědčit ve prospěch obviněných, např. obviněným M. K. zmiňovanou výpověď svědkyně Z. S. S ohledem na to, že její manžel byl v jiném trestním řízení přímo souvisejícím s nyní posuzovanou věcí uznán vinným trestnou činností, nicméně zcela logicky soudy tuto osobu nepovažovaly za věrohodnou.
24. Nejvyšší soud rovněž dodává, že za opomenuté důkazy nelze označit takové důkazní návrhy, s nimiž se (zejména) soud druhého stupně vypořádal, k čemuž došlo v rámci veřejného zasedání dne 9. 1. 2020, kdy všechny návrhy obviněných na doplnění dokazování byly zamítnuty, a to procesním usnesením. Lze se ztotožnit s obviněnými, že k tomuto došlo skutečně až po vyhlášení rozhodnutí a současně před jeho ústním odůvodněním, tedy nikoli zcela bezchybným způsobem. Je nicméně zřejmé, že předložené důkazní návrhy vzal soud v potaz a pořádal se s nimi, tedy pojal je do svých hodnotících úvah, což ostatně důkladně odůvodnil i v písemném vyhotovení napadeného rozsudku. Z materiálního hlediska tedy vyhlášení předmětného usnesení až po vyhlášení rozsudku nemělo na rozhodnutí o vině obviněných žádný vliv, jak i sami konstatovali v dovolání (viz dovolání obviněných M. K., R. H. a J. S., vyhotovené formou jednoho podání).
25. Zcela mimo racionální dovolací argumentaci je potom tvrzení, podle kterého se odsouzením obviněných soudy snažily, navzdory důkazním nedostatkům, zmírnit zklamání orgánů činných v přípravném řízení, vyplývající ze zprošťujících výroků. Není vůbec zřejmé, co by soudy mělo k takové snaze vést.
26. Pro námitky obviněného P. P. platí v obecné rovině již to, co bylo uvedeno k dovolání předchozích dvou obviněných, totiž že na základě uceleného komplexu důkazů byla prokázána vina i tohoto obviněného. Ačkoli tedy pouze na základě získaných videozáznamů z kanceláře obviněných nemohlo být uzavřeno, že předávané předměty byly skutečně bankovky, v souvislosti s dalšími důkazy bylo namístě takový závěr učinit. V případě skutku týkajícího se obviněného se jednalo zejména o chování obou zúčastněných obviněných (P. P. a V. K.) a způsob předání bankovky. Lze poznamenat, že obviněný v rámci své obhajoby hodnotil zmíněné důkazy vždy jednotlivě bez návaznosti na další skutečnosti. K jeho obhajobě týkající se údajného předání lístečku s technickým číslem vozidla včetně konkrétního výroku při jeho předání se již soudy obou stupňů dostatečně vyjádřily, přičemž s jejich argumentací se Nejvyšší soud plně ztotožňuje a pouze nad rámec doplňuje, že pokud by se skutečně jednalo o lísteček obsahující číslo mající souvislost se správním řízením, obviněný V. K. by ho zjevně připojil přímo k samotné žádosti a neschovával by si ho do kapsy kalhot. Obhajoba obviněného P. P. byla tedy spolehlivě vyvrácena. Pro právní posouzení pak bylo irelevantní, že výběr registrační značky byl umožněn, neboť nebylo možné poskytnutí úplatku za takovou službu, stejně tak je nerozhodné, kolikrát v jiných případech obviněný městský úřad z obdobných důvodů (schválení technické způsobilosti) navštívil.
27. V podrobnostech, pokud se jedná o důkazní situaci, hodnocení důkazů a na to navazující zjištění, týkající se obviněných M. K., J. S. a P. P., Nejvyšší soud odkazuje zejména na body 30. až 43. odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Praze a body 149. až 179. rozsudku Okresního soudu v Kolíně, neboť není nutno v rámci dovolacího řízení skutečnosti uvedené v jimi vyhotovených odůvodněních plně reprodukovat.
28. Lze rovněž doplnit, že na existenci extrémního nesouladu nelze usuzovat jen proto, že z předložených verzí skutkového děje se soudy přiklonily k verzi uvedené obžalobou. Hodnotí-li soudy provedené důkazy odlišným způsobem než obviněný, neznamená tato skutečnost bez dalšího porušení zásady volného hodnocení důkazů, principu in dubio pro reo, případně dalších zásad spjatých se spravedlivým procesem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2017, sp. zn. 3 Tdo 563/2017).
29. Souhrnně proto Nejvyšší soud konstatuje, že polemika jmenovaných obviněných s důkazy a způsobem, jakým je soudy hodnotily a jaká skutková zjištění soudy na podkladě takovýchto provedených důkazů učinily, nenaplňuje hmotněprávní rámec dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tedy ji pod tento ani pod jakýkoli jiný dovolací důvod nelze podřadit.
30. Pokud jde o dovolání obviněného R. H., i v jeho obsahu byly uplatněny námitky, které pod obviněným uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani žádný jiný zákonný dovolací důvod podřadit nelze. Proto opět jen ve stručnosti Nejvyšší soud konstatuje, že ani na jejich podkladě nelze dovodit žádný, natož výše zmiňovaný extrémní rozpor, tedy že by z provedených důkazů učiněná skutková zjištění nevyplývala při žádném z logických způsobů jeho hodnocení. Závěr o obviněným spáchaném trestném činu pak nebyl učiněn pouze na základě výpovědi svědka M. E., ale také (a zejména) z pořízených kamerových záznamů, záznamu telefonního hovoru, kde výslovně zazněla ze strany J. M. nabídka úplatku, kterou obviněný fakticky akceptoval, neboť potvrdil možnost nestandardního (urychleného) vyřízení žádosti, a z výpovědi svědka N. B. Na podkladě zmíněného komplexu důkazů potom bylo možné nesporně učinit závěr, že obviněný úplatek skutečně přijal. Závěrem lze již pouze doplnit, že otázka, zda státní zástupce zahájí trestní stíhání vůči určité osobě, která je v trestním řízení doposud pouze v postavení svědka či nikoliv (M. E.), není v souladu se zásadou obžalovací věcí soudů, ani nemá vliv na zákonnost důkazů, resp. nijak nesouvisí s doktrínou ovoce z otráveného stromu, kterou navíc česká trestní teorie ani praxe z praxe angloamerické doposud nepřevzala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 6. 2017, sp. zn. 6 Tz 3/2017).
31. Pod uplatněný dovolací důvod lze nicméně podřadit tvrzení, že obviněný nebyl úřední osobou, tedy zde absentoval speciální subjekt jakožto obligatorní znak kvalifikované skutkové podstaty zvlášť závažného zločinu přijetí úplatku podle §331 odst. 3 písm. b) tr. zákoníku. Konkrétně obviněný namítl, že úkon, jehož provedení žadatel (J. M. prostřednictvím M. E.) požadoval, realizovala jeho kolegyně, přičemž obviněný před tímto momentem odešel z pracoviště. Zmíněnou námitkou tak bylo mířeno spíše na základní skutkovou podstatu tohoto trestného činu, neboť její podstatou bylo stanovisko, že činnost, za níž měl obviněný obdržet úplatek, nevykonával, tj. že neobstarával žádnou věc obecného zájmu.
32. Nejvyšší soud se však s předmětnou argumentací, ve shodě se soudem druhého stupně (neboť obviněný v odvolání uplatnil totožnou námitku), neztotožnil. Z učiněných skutkových zjištění totiž plyne, že obviněný nesporně úplatek od M. E. přijal, přičemž na jeho základě mělo dojít k urychlenému vyřízení žádosti, což obviněný kolegyni tímto způsobem k vyřízení předložil. Obecně platí, že úplatek musí mít vztah k činnosti, která spadá pod obstarávání věci obecného zájmu. Bude tomu tak i tehdy, jestliže přijatý nebo slíbený úplatek má vztah k činnosti osoby, která věci obecného zájmu sama obstarává, nebo osoby, která přitom spolupůsobí (viz rozhodnutí publikované pod č. 1/1978 Sb. rozh. tr.). Obviněný sice tedy věc přímo nevyřizoval, ale podílel se na tom, resp. měl vliv na to, kdy dojde k jejímu vyřízení, a přijal tak úplatek v souvislosti s obstaráváním věci obecného zájmu, přičemž při tomto využil svého vlivu plynoucího mu právě z jeho pozice úřední osoby. Všechny znaky základní i kvalifikované skutkové podstaty předmětného trestného činu tak byly nepochybně naplněny. Lze doplnit, že skutečnost, že přijetí úplatku nebo slibu úplatku neovlivnilo osobu obstarávající věci obecného zájmu, je z hlediska právní kvalifikace jejího jednání podle tohoto ustanovení bez významu (Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. §140 až 421. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 3162). Argumentaci obviněného R. H. tak není možné přisvědčit.
33. K dovolacím důvodům, které uplatnil v rámci svého dovolání obviněný V. K., a to podle §265b odst. 1 písm. h) a k) tr. ř., Nejvyšší soud uvádí nejprve v obecné rovině následující.
34. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. je dán tehdy, jestliže byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně za trestný čin, jímž byl obviněný uznán vinným. Jeho užití se tak vztahuje právě a pouze na situace, kdy došlo k uložení takového trestu, který zákon nepřipouští, anebo k uložení trestu ve výměře mimo trestní sazbu, stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Jiná pochybení soudu, spočívající v nepřiměřenosti trestu, tedy v nesprávném druhu či výměře uloženého trestu, zejména v nesprávném vyhodnocení kritérií uvedených v §39 až §42 trestního zákoníku a v důsledku toho uložení nepřiměřeně přísného nebo naopak mírného trestu, nelze v dovolání namítat prostřednictvím tohoto ani jiného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 tr. ř. (srov. rozhodnutí uveřejněné pod č. 22/2003 Sb. rozh. tr.). Žádnými takovými námitkami, které by s ohledem na vymezení zmíněného dovolacího důvodu mohly být relevantní podstatou dovolání, však obviněný neargumentoval, tedy jeho naplnění shledáno být nemohlo.
35. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. pak slouží k nápravě vad v případě, že v rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný. O tento důvod se jedná, když určitý výrok nebyl vůbec učiněn a činí jeho výrokovou část neúplnou, což znamená, že výrok v napadeném rozhodnutí není obsažen, přestože jej soud měl podle zákona nebo podle návrhu některé ze stran pojmout do výrokové části rozhodnutí (typicky např. neexistence výroku o tom, jak bylo rozhodnuto o některém z více souběžně podaných opravných prostředků, o nichž rozhodoval soud druhého stupně v rozhodnutí napadeném dovoláním). Druhou alternativou je, že určitý výrok sice byl v napadeném rozhodnutí učiněn, ale není úplný. Neúplným je takový výrok napadeného rozhodnutí, který neobsahuje některou podstatnou náležitost stanovenou zákonem, např. je-li v případě výroku o vině uvedena právní kvalifikace skutku jenom zákonným pojmenováním trestného činu včetně příslušného zákonného ustanovení, ale není citována tzv. právní věta vyjadřující zákonné znaky trestného činu.
36. Obviněný konkrétně uvedl, že mu byl uložen peněžitý trest, přičemž nedošlo k zohlednění doby, kterou strávil v trestním řízení ve vazbě. Tedy namítl, že tato doba měla být soudem prvního stupně postupem podle §92 odst. 1 tr. zákoníku započítána do ukládaného peněžitého trestu, proto namísto peněžitého trestu ve výměře 400 denních sazeb po 500 Kč, tedy v celkové výměře 200 000 Kč, mu mělo být uloženo o 45 500 Kč méně, což by odpovídalo 91 dnům ve vazbě krát výše denní sazby 500 Kč. Naznačená argumentace uplatněnému dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. v zásadě odpovídá, neboť obviněný tvrdil, že výrok o peněžitém trestu je neúplný, tj., že výrok napadeného rozhodnutí o peněžitém trestu neobsahuje některou podstatnou náležitost stanovenou zákonem (zde zohlednění doby strávené ve vazbě s odkazem na §92 odst. 1 tr. zákoníku).
37. Pokud jde o důvodnost námitky, je ovšem namístě uvést, že podstatou §92 odst. 1 tr. zákoníku není úprava otázky započtení vztahujícího se k postupu soudu při ukládání trestu, nýbrž při výkonu trestu. Proto se toto ustanovení neuplatní při samotném ukládání trestu, ale až ve stadiu vykonávacího řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2008, sp. zn. 7 Tdo 1544/2008). Proto také příslušný výrok, má-li být učiněn, není součástí meritorního rozhodnutí, a tedy výroku o uloženém trestu, ale rozhodnutí navazujícího, učiněného v rámci výkonu trestu. Jinak řečeno, ani v dovoláním napadeném rozsudku Krajského soudu v Praze, ani v předcházejícím rozsudku soudu prvního stupně, žádný takový výrok nemůže absentovat.
38. Obviněným v této souvislosti rovněž zmiňované ustanovení §92 odst. 3 tr. zákoníku pak upravuje postup soudu, pokud není započítání vazby možné, neboť započítání vazby je limitováno §92 odst. 1 a 2 tr. zákoníku, jejichž aplikace se obligatorně zvažuje jako první. Toto ustanovení se proto použije již při ukládání trestu, pokud není možné započítání vazby podle §92 odst. 1 tr. zákoníku ve vykonávacím řízení, takže je třeba stanovit druh a výměru trestu i s přiměřeným zřetelem na vykonanou vazbu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2008, sp. zn. 7 Tdo 1544/2008). Do peněžitého trestu však takové započítání možné je (srov. Šámal, P. a kol. Trestní zákoník I. §1 až 139. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 1121). Peněžitý trest je totiž stanoven pomocí denních sazeb, tudíž je možné jednoznačným způsobem zohlednit dny strávené ve vazbě.
39. Napadené rozhodnutí proto vadami vytýkanými obviněným V. K. netrpí a jeho námitka je zjevně neopodstatněná.
40. S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud uzavírá, že dovolací argumentace obviněných M. K., J. S. a P. P. neodpovídá uplatněnému dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., stejně jako kterémukoli z dalších uvedených v §265b tr. ř. Proto dovolání těchto obviněných podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako podaná z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
41. Dovolací námitky obviněného R. H. nejsou z části podřaditelné pod uplatněný ani žádný jiný dovolací důvod, v části zbylé jim nelze přisvědčit. Proto dovolání tohoto obviněného Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl jako zjevně neopodstatněné.
42. Námitky obviněného V. K. pak jsou podřaditelné pod uplatněný dovolací důvod, a to podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř., ale taktéž jim nelze přisvědčit, tudíž rovněž jeho dovolání Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl jako zjevně neopodstatněné.
43. O všech dovoláních bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 5. 8. 2020
JUDr. Josef Mazák
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Radek Doležel