ECLI:CZ:NS:2021:21.CDO.2734.2021.1
sp. zn. 21 Cdo 2734/2021-299
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., v právní věci žalobce P. H. , narozeného dne XY, bytem v XY, zastoupeného JUDr. Štefánií Fajmonovou, advokátkou se sídlem ve Žďáru nad Sázavou, V Lískách č. 1065/31, proti žalované Subterra a. s. se sídlem v Praze 8, Koželužská č. 2246/5, IČO 45309612, zastoupené JUDr. Kamilou Steinbachovou, Ph.D., advokátkou se sídlem v Praze 4, Dolnokrčská č. 20/16, o 1 080 000 Kč a 54 700 Kč s příslušenstvím, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group se sídlem v Praze 8, Pobřežní č. 665/21, IČO 47116617, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 28 C 251/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. září 2019 č. j. 30 Co 218/2019-210, takto:
Dovolání žalobce se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 9. 2019 č. j. 30 Co 218/2019-210 podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl, neboť dovolání trpí vadami [neobsahuje údaje o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až §238a, §241a odst. 2 o. s. ř.)], které nebyly odstraněny ve lhůtě uvedené v ustanovení §241b odst. 3 o. s. ř. a pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.
V případech, v nichž dovolání může být přípustné jen podle §237 o. s. ř., je dovolatel podle §241a odst. 2 o. s. ř. povinen v dovolání pro každý dovolací důvod vymezit, které z tam uvedených hledisek přípustnosti považuje za splněné, tj. od jaké (konkrétní) ustálené rozhodovací praxe se v rozhodnutí odvolací soud odchýlil, která konkrétní otázka hmotného či procesního práva má být dovolacím soudem vyřešena nebo je rozhodována rozdílně, případně od kterého (svého dříve přijatého) řešení se dovolací soud má odchýlit. Pouhá kritika právního posouzení odvolacího soudu ani citace (části) textu ustanovení §237 o. s. ř. nepostačují (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2013 sp. zn. 25 Cdo 1559/2013 a ze dne 30. 10. 2013 sp. zn. 32 Cdo 1389/2013, dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013 sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014 sp. zn. I. ÚS 3524/13, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2020 sp. zn. 30 Cdo 2946/2020, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 12. 1. 2021 sp. zn. III. ÚS 3558/20). Uvedený závěr je podporován též judikaturou Ústavního soudu, jak je patrno z usnesení tohoto soudu ze dne 26. 6. 2014 sp. zn. III. ÚS 1675/14 a ze dne 12. 2. 2015 sp. zn. II. ÚS 2716/13, nebo ze stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017 sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16, přičemž i v další své nálezové judikatuře Ústavní soud Nejvyššímu soudu netoleruje, pokud ten projedná dovolání, aniž by bylo vybaveno předepsanými obsahovými náležitostmi (srov. nález Ústavního soudu ze dne 11. 2. 2020 sp. zn. III. ÚS 2478/18).
V části, ve které směřuje proti výroku usnesení odvolacího soudu, v němž odvolací soud rozhodl o nákladech řízení, není dovolání přípustné podle ustanovení §238 odst. 1 písm. h) o. s. ř., podle kterého dovolání podle §237 o. s. ř. není přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroků o nákladech řízení. Dovolání není v této části přípustné i z toho důvodu, že směřuje proti rozhodnutí, kterým odvolací soud zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení [§238 odst. 1 písm. k) o. s. ř. ].
K absenci výroku o náhradě nákladů dovolacího řízení srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002 sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2003.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 10. 2021
JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu