ECLI:CZ:NS:2021:25.CDO.3907.2020.1
sp. zn. 25 Cdo 3907/2020-594
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudkyň JUDr. Martiny Vršanské a JUDr. Hany Tiché v právní věci žalobkyně: A. K. , narozená XY, bytem XY, zastoupená JUDr. Viktorem Pakem, advokátem se sídlem Francouzská 28, Praha, proti žalovanému: T. K. , IČO XY, se sídlem XY, zastoupený JUDr. Tomášem Tesařem, Ph.D., advokátem se sídlem Malická 11, Plzeň, o 76 068 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 21 C 422/2013, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 11. 2019, č. j. 11 Co 144/2019-537, ve znění opravného usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 10. 12. 2020, č. j. 11 Co 144/2019-578, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů dovolacího řízení 3 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jeho advokáta JUDr. Tomáše Tesaře, Ph.D.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 29. 11. 2019, č. j. 11 Co 144/2019-537, ve znění opravného usnesení ze dne 10. 12. 2020, č. j. 11 Co 144/2019-578, změnil rozsudek Okresního soudu Plzeň-město ze dne 12. 3. 2019, č. j. 21 C 422/2013-495, tak, že žalovanému uložil, aby žalobkyni zaplatil 11 654 Kč s příslušenstvím, ve zbývající části, kterou bylo uloženo žalovanému, aby žalobkyni zaplatil 10 000 Kč s příslušenstvím, a kterou byla žaloba co do částky 54 414 Kč s příslušenstvím zamítnuta, rozsudek potvrdil a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Rozhodl tak o nároku žalobkyně na náhradu škody na zdraví, která jí vznikla jako následek pochybení žalovaného při plastické operaci. Vyšel ze zjištění, že žalovaný dne 2. 9. 2005 provedl kosmetickou operaci žalované – zvětšení prsů za použití nevyhovujících, zdravotně závadných silikonových implantátů. Pro následnou rupturu implantátů a zdravotní komplikace tím vyvolané se žalobkyně musela v prosinci 2012 podrobit operativnímu vynětí implantátů, odnětí lymfatických uzlin a následnému léčení. Za toto poškození zdraví se domáhala bolestného ve výši 65 520 Kč, náhrady za ztrátu na výdělku ve výši 10 058 Kč a náhrady nákladů léčení ve výši 490 Kč. Odvolací soud vyšel z okresním soudem zjištěné výše bolestného 32 760 Kč, nákladů léčení 490 Kč a ztráty na výdělku 10 058 Kč. S odkazem na §421a a §441 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), uzavřel, že za škodu vzniklou na zdraví žalobkyně použitím nevhodných implantátů sice odpovídá žalovaný, avšak žalobkyně se na vzniku škody podílela z 50 %, proto náhradu škody snížil o 50 % a žalovanému uložil, aby žalobkyni zaplatil bolestné 16 380 Kč s příslušenstvím, náhradu za ztrátu na výdělku 5 029 Kč s příslušenstvím a náhradu za náklady na léčení v částce 245 Kč s příslušenstvím. Zamítnuta byla žaloba co do bolestného ve výši 49 140 Kč, co do ztráty na výdělku 5 029 Kč a co do nákladů léčení 245 Kč, včetně příslušenství těchto nároků.
Žalobkyně napadla rozsudek odvolacího soudu v jeho zamítavé části včetně výroků o náhradě nákladů řízení, a navrhla zrušení rozsudku odvolacího soudu v napadených výrocích a vrácení věci odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Žalovaný navrhl dovolání odmítnout, popř. zamítnout.
V řízení, jehož předmětem je částka skládající se z několika samostatných nároků, odvíjejících se od odlišného skutkového základu, má rozhodnutí o každém z nich charakter samostatného výroku a přípustnost dovolání je třeba zkoumat samostatně, a to bez ohledu na to, že tyto nároky byly uplatněny v jednom řízení a že o nich bylo rozhodnuto jedním výrokem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2003, sp. zn. 32 Odo 747/2002, publikované v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod C 2236, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2013, sp. zn. 30 Cdo 3238/2013, nebo rozsudek ze dne 1. 11. 2017, sp. zn. 25 Cdo 2245/2017, publikovaný pod č. 7/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Tyto judikatorní závěry jsou použitelné i po změně §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. provedené s účinností od 30. 9. 2017 zákonem č. 296/2017 Sb. Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích (srov. např. unesení ze dne 28. 6. 2018, sp. zn. 25 Cdo 1791/2018, nebo ze dne 30. 5. 2019, sp. zn. 25 Cdo 253/2019) podrobně vysvětlil, z jakého důvodu i po citované novele není dovolání přípustné, jestliže žádný z nároků se samostatným skutkovým základem, které jsou předmětem dovolacího řízení, není nárokem na peněžité plnění přesahující 50 000 Kč (ledaže jde o vztah ze spotřebitelských smluv či o pracovněprávní vztah). V daném případě byla dovoláním napadena část výroku rozsudku odvolacího soudu, kterou byla žaloba zamítnuta co do 49 140 Kč s příslušenstvím (nárok na náhradu za bolest), 5 024 Kč s příslušenstvím (nárok na náhradu ztráty na výdělku) a 245 Kč s příslušenstvím (nárok na náhradu nákladů léčení). Ani jeden z nároků nepřevyšuje limit ve výši 50 000 Kč stanovený v §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř., přičemž nejde o vztah ze spotřebitelské smlouvy ani o pracovněprávní nárok.
Podle §238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. není dovolání přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení.
Ze všech těchto důvodů Nejvyšší soud podané dovolání podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Podle §243c odst. 3 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. je žalobkyně, jejíž dovolání bylo odmítnuto, povinna nahradit žalovanému náklady dovolacího řízení, které jsou představovány odměnou advokáta za jeden úkon právní služby 3 300 Kč (z tarifní hodnoty 54 409 Kč) podle §7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a jednou paušální náhradou hotových výdajů advokáta 300 Kč podle §13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., celkem 3 600 Kč.
Poučení: Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. 7. 2021
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu